english  latviski  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Rozhovor poskytnutý velvyslancem T. Pštrossem pro lotyšský deník Latvijas Avíze

„Nás zajímá vyrovnaná ekonomická spolupráce. Kladem je, že během krize se značně  zmenšilo negativní saldo v obchodní bilanci na lotyšské straně,“ zdůraznil v rozhovoru pro deník Latvijas Avíze velvyslanec České republiky v Lotyšsku Tomáš PŚTROSS.

Autor:  GIRTS KONDRÁTS

 

- Jméno Ćeska je ve světě spojováno s hokejem, pivem, automobily a trolejbusy „Škoda“, s českým sklem. O čem bychom se ještě měli zmínit?

 

Samozřejmě, image České republiky v Lotyšsku je skutečně do značné míry spojena s  dobrým jménem těch několika ikonických položek, které jste uvedl v otázce. Pro ilustraci bych rád připomenul nedávné slavnostní zahájení provozu nových českých nízkopodlažních tramvají v Rize, které mělo velký ohlas. Riga v tomto ohledu předběhla i naše hlavní město.

Já bych se však neomezil jen  na to, co je výrazem naší dlouhé průmyslové tradice, ale přidal bych širší sféru kultury. Výborný zvuk zde má český film, česká literatura v překladech. Totéž platí o hudbě: Riga s jejím kultivovaným publikem je oblíbenou destinací různých českých sólistů a souborů, zaměřených především na českou i světovou hudební klasiku. Image naší země ale tvoří i to, co máme doma: jakýmsi koncentrovaným symbolem toho všeho je pak naše hlavní město Praha se všemi atributy dobře zachovalého historického prostředí i s živým ruchem jedné ze středoevropských metropolí. Cesty Lotyšů za poznáním  naší země nepoznamenala významně ani současná ekonomická krize. Je potěšitelné, že vaši lidé začínají objevovat i další zajímavá místa naší republiky, např. malebné vinařské oblasti na Moravě.

Naše ambasáda v Rize se snaží rozšiřovat povědomí o Česku mnoha různými způsoby, nejčastěji formou různých tématických putovních výstav zaměřených na vztahy mezi našimi zeměmi v minulosti, na významné momenty naší historie, na přínos naší země evropské kultuře apod. Snažíme se, aby tyto výstavy navštívily co nejvíce lotyšských regionálních středisek. Tyto výstavy spojujeme s přednáškami a besedami. Velký úspěch mají především prezentace novější české historie. Překvapil mne  zájem o tato témata i rozsah vědomostí návštěvníků o klíčových momentech naší novodobé historie, jímž bylo např. období „Pražského jara“ v r. 1968 i jeho smutný konec. U nás bohužel málokdo ví, jak silný ohlas zde  měly všechny naše bývalé, byť většinou neúspěšné pokusy o zlidštění totalitního komunistického systému. Znalosti našich lidí o vaší zemi bývají často zatíženy naprosto neadekvátními nebo nepřesnými hodnotovými stereotypy.

Je nepochybné, že image dané země v zahraničí vytváří i nějaká její mimořádná aktivita na evropské či světové scéně. V loňském roce to bylo naše 6měsíční předsednictví Evropské unie. I zde, v Lotyšsku to byla příležitost k zmnožení běžných prezentačních aktivit i možnost představit naši zemi jako dobrého organizátora mnoha událostí evropského i světového významu.

V neposlední řadě je image země utvářena i frekvencí návštěv jejích vrcholných politických představitelů. V letošním  květnu roce jsme byli svědky návštěvy našeho prezidenta Václava Klause doprovázeného jeho chotí na pozvání vašeho prezidenta Valdise Zatlerse. O mimořádně dobré úrovni našich vzájemných vztahů svědčí i fakt, že reciproční návštěva vašeho prezidenta v Praze se konala v nebývale krátkém časovém odstupu pouhých tří měsíců. Byl jsem velice rád, že hlava našeho státu  se mohla přímo na místě seznámit s tím, jak postupuje ekonomická konsolidace vaší země po nedávném krizovém otřesu. Ve svých vystoupeních zmiňuje V. Klaus Lotyšsko jako příklad země, která si, obrazně řečeno „sáhla  na dno“, ale rozhodla se cílevědomě vzchopit, - a to i za cenu pro nás těžko představitelných omezení. To, že tento proces probíhá bez větších sociálních a politických otřesů je  pro něj výzvou i pro další evropské země, které se dostaly do podobné situace.

- Jak se v Lotyšsku cítí čeští podnikatelé a kdo jsou jejich nejvýznamnější partneři? Jakým způsobem ovlivnila vzájemnou spolupráci ekonomická krize?

O tom, že ani v době hospodářského poklesu neopadl zájem o přímé vzájemné kontakty, svědčí fakt, že při obou vrcholných návštěvách doprovázely hlavy států podnikatelské mise, a zajímavá byla i pestrost jejich složení – od reprezentantů „těžkých“ oborů, velkých průmyslových koncernů přes zástupce menších a středních výrobních podniků až po firmy nabízející různé druhy služeb a jiné, tzv. „soft“ dovednosti.

Těší nás, že české výrobky mají v Lotyšsku stále dobrý zvuk a vzhledem ke své povaze tvoří součást běžného života mnoha zdejších obyvatel – osobní vozy Škoda, moderní trolejbusy, tramvaje, elektřina vyrobená s přispěním českého technického myšlení, řada druhů každodenního spotřebního zboží.

Připomeňme, že v předkrizovém období rostly objemy vzájemného obchodu o desítky procent ročně, v rekordním roce 2007 dosáhl obrat hodnoty bezmála 228 miliónů EUR, ovšem za rok 2009 to bylo už jen 147 miliónů EUR.

Finanční a ekonomická krize vedla k prudkému snížení koupěschopné poptávky, zejména na straně lotyšského spotřebitele, a zabrzdila též investiční nákupy zdejších firem. Jsme však přesvědčeni, že tento útlum je jen dočasný, a nejnovější data náš optimismus potvrzují. Jestliže v nejhlubším krizovém bodě, na přelomu let 2009/2010 se vzájemný obchod v meziročním srovnání propadl na polovinu své předchozí hodnoty, pak od poloviny letošního roku zaznamenáváme postupné oživování výměny – za sedm měsíců roku 2010 na úroveň 80 procent stejného období r. 2009. Máme zájem na vyvážené ekonomické spolupráci a proto i ze svého pohledu pokládáme za pozitivní jev to, že se v krizi významně zmenšilo dlouhodobě hluboce záporné saldo na lotyšské straně bilance.

Odeznívající krizi a současný ozdravný proces proto vnímáme i jako novou příležitost. Zatímco v oblasti čistě obchodní máme řadu dobře zavedených „linek“ a nastartovaných projektů – platí to například o dodávkách lotyšské kovovýroby do ČR a  české dopravní techniky do Lotyšska – ve vyšších formách spolupráce jsme se ještě moc daleko nedostali a zejména v oblasti přímých investic žádné významnější úspěchy zatím na kontě nemáme.

Jen pro rámcovou orientaci, z ČR do Lotyšska v roce 2009 odešlo 1,34 miliónu EUR a šlo převážně o reinvestice zisku. V opačném směru to bylo 780 tisíc EUR, přičemž v předchozích letech nebyly tyto výsledky o mnoho lepší.

Ano, nastartování společného podniku nebo přímé investiční aktivity nepochybně vyžaduje nápad, značné úsilí a čas, ale v obou našich zemích pro to jsou připraveny vhodné podmínky. Konkrétně v Lotyšsku k tomu vybízí například existence několika fungujících volných zón, v ČR též průmyslové a technologické parky s připraveným prostředím, vzdělanou pracovní silou a daňovým zvýhodněním. Dosud nevyužitý potenciál skrývají i další oblasti spolupráce, přednostně v sektoru služeb, včetně již zmíněného cestovního ruchu, ohromné možnosti v kooperaci na třetích trzích, případně sdílení určitých infrastrukturních projektů, částečně financovaných z unijních či jiných mezinárodních zdrojů. To platí hlavně pro rozvoj energetiky, v místním i v širším evropském kontextu, pro modernizaci a výstavbu silnic a železnic či pro různé ekologické aktivity, jako je odpadové hospodářství nebo třeba zateplování budov.