Program setkání ministrů zahraničí zemí V4 a NB8 se zaměřil na současné evropské záležitosti, bezpečnostní problematiku a zahraničněpolitické otázky. 

Ministři zahraničí zemí V4 a NB8 zdůraznili význam mezivládní spolupráce na různých úrovních a v různých formátech, která je v průběhu nynější krize způsobené onemocněním COVID-19 bezpodmínečně nutná a hraje klíčovou roli i v diskusích o postupu uvolňování opatření a překonání dopadů krize (tzv. exitová strategie). Ministři uvítali zlepšení epidemiologické situace a vyjádřili naději v postupný návrat k běžnému životu. Ministři vyjádřili přání a připravenost koordinovat uvolňování omezení a znovuotevření hranic. Zúčastněné státy potvrdily, že opatření přijatá na národní úrovni jsou v každém případě dočasná a jejich cílem není pokřivit základní principy demokracie a právního státu, na kterých stojí moderní evropské společnosti.

V nynější pandemii COVID-19 s rovněž ukázala nutnost posílit odolnost Evropy. Ministři jednali o způsobech podpory a diverzifikace dodavatelsko-odběratelských řetězců v zájmu snížení závislosti na dodávkách některých zařízení nutných pro zajištění péče o veřejné zdraví. Dále bylo dohodnuto, že  bude pokračovat společné úsilí zaměřené na posílení spolupráce v oblastech kybernetické bezpečnosti a strategické komunikace. 

Ministři se rovněž shodli na tom, že krize způsobená onemocněním COVID-19 by mohla být pro Evropu příležitostí k provedení potřebných strukturálních reforem a k podpoře hospodářského oživení a konkurenceschopnosti prostřednictvím velkých investic, boje s klimatickými změnami a zavádění nových digitálních a zelenějších technologií.

Setkání se konalo jen několik týdnů poté, co si Evropa připomněla 75. výročí konce druhé světové války a založení Organizace spojených národů. Ministři uctili památku obětí druhé světové války i všech vojáků, kteří bojovali za porážku nacistického režimu a konec holokaustu, a konstatovali, že květen 1945 sice znamenal konec druhé světové války v Evropě, nicméně svobodu do celé Evropy nepřinesl, protože střední a východní část kontinentu zůstala na dalších takřka 50 let pod vládou komunistických režimů.

Ministři zdůraznili, že k zajištění trvalé mezinárodní bezpečnosti, stability a míru je zapotřebí skutečně a soustavně dodržovat mezinárodní právo a normy, včetně svrchovanosti a územní celistvosti všech států. Ministři rovněž zdůraznili význam další spolupráce při budování silné a svobodné Evropy, v níž vládnou lidská práva, demokracie a právní stát.

V této souvislosti ministři znovu potvrdili svou podporu zemí Východního partnerství, včetně podpory nezávislosti a územní celistvost Gruzie a Ukrajiny, a znovu zdůraznili nutnost provedení hlubokých a komplexních reforem zaměřených na posílení stability a odolnosti zemí Východního partnerství.

Země Visegrádské skupiny a NB8 dále potvrdily svou jednoznačnou podporu zřetelné evropské perspektivy zemí západního Balkánu. Věrohodný proces rozšiřování EU založený na základních hodnotách a spravedlivých podmínkách představuje v zemích západního Balkánu pozitivní transformační sílu a dále posiluje regionální bezpečnost, ekonomickou prosperitu a stabilitu v celé Evropě.

Ministři zdůraznili tíživou hospodářskou a sociální situaci některých zemí světa, k jejímuž zhoršení ještě přispěla pandemie COVID-19. Ministři vybídli EU k aktivní roli v procesu zmírňování nepříznivých dopadů ze zvláštním zřetelem na africký region.

Příští setkání ministrů zahraničí zemí V4 a NB8 se bude konat v roce 2021 za předsednictví Polska a Finska jako koordinátorů V4 a NB8.