Nízké ceny ropy destabilizovaly ekonomiky Perského zálivu od roku 2014 do 2022. Zpozdily se tak investice do megaprojektů. Železniční projekt v hodnotě 15 miliard dolarů, který měl spojit domácí železniční infrastrukturu budovanou samostatně každou zemí GCC, není v tomto ohledu výjimkou. Přesto však např. Spojené arabské emiráty dokončily v roce 2015 vnitrostátní linku pro přepravu síry z oblasti Al Dhafra do přístavu Ruwais. Existuje úzký vztah mezi každou částí železnice a sítí GCC jako celku. Například: „Železniční segment v Kataru nemá smysl, pokud není připojen k saúdské síti“.

Ještě do prosince 2016 poskytovala Světová banka (na základě pověření generálního sekretariátu GCC) pomoc s přípravou projektu. "Poskytovali jsme rady zejména ohledně technické harmonizace směřující k přijetí společných parametrů pro všech šest zemí (například při výběru stejného signalizačního systému, aby pak nemuselo docházet ke změně lokomotiv na hranicích", uvádí Le Ber ze Světové Banky. Během své poradní mise Světová banka rovněž doporučila zřízení jediného provozovatele železnic, který by centralizoval využívání sítě, místo šesti nezávislých subjektů. Zdá se však, že na této možnosti již země GCC nepracují“.

Vyhlídka na železnici vedoucí z nejsevernějšího státu v Perském zálivu (tj. z Kuvajtu) až do Ománu však zůstává zdrojem nadšení v regionu GCC. Mnoho občanů Perského zálivu považuje projekt za velmi pozitivní. "Celý region bude sjednocen a bude spolupracovat na vytvoření jednoho GCC, což je pro všechny velmi užitečné, prospěšné a produktivní," uvedl pro Al-Monitor saúdský specialista Omar Haitham BuAisha. "Rovněž by se snížila uhlíková stopa GCC," dodává Le Ber ze Světové banky. Kromě usnadnění mobility milionů cestujících by železnice GCC mohla přepravit až 29 milionů tun nákladu, podpořit regionální obchod a snížit náklady na dopravu.

Přestože jsou obchodní bariéry nízké, zůstává obchod v rámci GCC slabý. GCC, která byla založena v roce 1981, postrádá jednotnou hospodářskou politiku. To dokresluje také nedávné rozhodnutí Saúdské Arábie ztrojnásobit daň z přidané hodnoty na 15%, zatímco Omán, Katar a Kuvajt počítají se sazbou 5%. Z dlouhodobého hlediska by země GCC mohly využít železniční sítě k usnadnění obchodu se širším regionem. Podle zástupce Světové banky Saúdská Arábie v současné době zkoumá možnosti propojení svých železničních tratí se sousedním Irákem a Jordánskem. Propagační video zveřejněné izraelským ministerstvem zahraničních věcí v srpnu 2019 rovněž uvedlo, že židovský stát hodlá obnovit železnici Hejaz a spojit ji se Saúdskou Arábií (ta už v roce 1908 spojovala Damašek s Medínou).

Železnice GCC by mohla ulehčit i námořní přepravě ropy přes exponovaný Hormuzský průliv. Írán pravidelně hrozí, že uzavře tento strategický bod, který slouží jako tranzit pro většinu ropy vyvážené zeměmi GCC. V této souvislosti by se přístavy umístěné mimo hormuzský koridor, jako je Ománský Duqm nebo terminály na pobřeží Rudého moře, mohly ukázat jako nákladově efektivní brány. Tento scénář by však narušil současnou trasu a zpochybnil roli, kterou hraje přístav Jebel Ali v SAE, jako hlavní uzel pro reexport v regionu Perského zálivu. Reexport mezi Dubají a dalšími zeměmi Perského zálivu tvořil v roce 2017 přibližně polovinu celkového obchodu uvnitř GCC.

Železnice GCC určitě více než jakýkoli jiný megaprojekt vyžaduje, aby byly regionální zájmy kladeny nad národní a aby se tvůrci politik v Perském zálivu dívali stejným směrem. Jak uvádí místní analytici, je pravděpodobné, že pokusy o další ekonomickou integraci GCC budou i nadále diktovány politickými zlomovými liniemi. 

Nové úvahy v Ománu

V srpnu 2021 se v tisku objevily informace o tom, že ománská vláda vypracovala plány na vybudování sítě metra, které by propojilo hlavní město Maskat s jeho mezinárodním letištěm. Podle International Railway Journal by trasa metra vedla z obchodního uzlu Ruwi a správního centra Muttrah na východě přes centrum města na letiště až do pobřežního města Seeb na západě. Projekt je součástí plánu městské revitalizace a regenerace (URRP), který stanoví rámec pro hospodářský rozvoj města v příštích 20 letech, a také ománské národní prostorové strategie (ONSS). Cílem je využít metro k podpoře většího komerčního a rezidenčního rozvoje kolem jeho stanic. Byly také předloženy plány na přeměnu četných vádí (údolí a poštních kaňonů) Maskatu na parky. Kolem stanic metra má být urbanisticky rozvíjen prostor včetně obchodů a kanceláří. Podle plánu ONSS bude vytvořen národní dopravní model založený na rozsáhlém průzkumu zajišťujícímu potřebná data (má probíhat od poloviny října do poloviny prosince 2021).  

Existují také plány na první osobní železniční dopravu v zemi, která by spojila Seeb s přístavním městem Sohar, asi 120 km severozápadně od Muscatu. Tyto plány jsou součástí národního železničního plánu Ománu, který počítá se 2 100 km železniční sítí propojující Omán se Spojenými arabskými emiráty na severu a přes Duqm a Salah až s Jemenem na jihu. 

Ohlášený projekt železnice z Abú-Dhábí v SAE do Suharu v Ománu

V září 2022 byla podepsána dohoda o spolupráci mezi Oman Railways a Etihad Rail (SAE), která má vést k výstavbě 303km dlouhé železnice z Abu-Dhabi v SAE do města Suhar v OMN. Tím dojde k propojení mezinárodního přístavu Sohar v OMN s železniční sítí v SAE. Předpokládané náklady jsou 1,16 mld OMR (3 mld USD) a výstavba má trvat 7 let. Maximální rychlost osobních vlaků má dosahovat 200 km/h (celou trať za 100 min), u nákladních vlaků 120 km/h. Denní přepravní kapacita bude 12 000 osob a 250 000 kontejnerů. V únoru 2023 se k projektu připojila Mubadala Investment Company, která podepsala dohodu o spolupráci k provedení studie ekonomické a finanční proveditelnosti. Předpokládá se, že EPC kontrakt (Engineering, Procurement, and Construction Contract) bude přidělen do konce roku 2023. Počítá se také s vyplácením kompenzací pro majitele pozemků, tj. 521 případů v governorátech North Batinah a Al Buraimi do konce září 2023 prostřednictvím Ministerstva bydlení a územního rozvoje v rámci programu schváleného vládou.  Kontakt: Abdulrahman bin Salem al Hatmi - generální ředitel ASYAD Group, Shadi Malak - generální ředitel společnosti Etihad Rail, Said bin Hamoud Al Maawali - ministr dopravy, komunikací a informačních technologií

 

 

Ing. Roman Plevák, Ph.D., diplomat pro Omán, Velvyslanectví ČR v Rijádu