Kadidlo se tradičně získávalo zářezy do kůry kadidlového stromu. Po naříznutí se objeví tekutina stromu, která se mění se na bílou lepkavou hmotu. Z jednoho stromu se získá okolo 3-4 kg kadidla (ve výjimečných případech až 8 kg). Ta se sbírala a ukládala v jeskyních k sušení. Po vysušení bylo kadidlo (ve formě jakýchsi zatvrdlých „kamínků či perliček“) odesíláno do přístavu Khor Rori a odtud exportováno do Indie, Egypta a Palestiny nebo na velbloudech v karavanách napříč celým Arabským poloostrovem a dále do širšího regionu.

Kadidlo bylo pro Omán důležitý ekonomický zdroj. Nakládání s ním bylo upravováno zákony a ne jinak je tomu nyní. Nová legislativa se soustředí především na ochranu stromů kadidlovníku. Asi nejvýznamnější lokalitou jejich výskytu je údolí Wadi Dawka na severních kopcích pro pohoří Dhofar s velkým množstvím kadidlovníků, které je zařazeno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví.

A právě kadidlo z Dhofaru je údajně, co do složení obsahu účinných přírodních látek, jedno z nejlepších. Je to díky zdejším specifickým klimatickým podmínkám – především vlivu vlhkosti na kvalitu kadidlové pryskyřice. Kadidlovníky kvetou každoročně od konce března do června.

Aromatické kadidlo má mnoho využití. Používá se jako přísada léků, parfémů, olejů a další kosmetiky. Kromě každodenního upotřebení má své využití také při společenských a náboženských příležitostech. Řada vysokoškolských institucí v Ománu i v zahraničí provádí vědecký výzkum kadidlovníků, který je zaměřen především na využití v kosmetice a lékařství. Výzkumy ománského kadidla identifikovaly v jeho složení až 98 chemických sloučenin, včetně látek používaných při léčbě některých typů rakoviny postihující tlusté střevo, žaludek, krev a slinivku.

Kadidlo je klasifikováno do čtyř různých typů z hlediska kvality, podle geografického rozšíření a klimatických podmínek. (1) Čistě bílá barva kadidla s nádechem zeleně je považována za nejlepší kadidlo. Pochází ze suchého východního wádí v guvernorátu Dhofar. (2) Na druhém místě je kadidlo „Najdi“ (foneticky „nadždy“), které pochází z vápencových wádí na severu provincie Dhofar. (3) Na třetím místě z hlediska kvality je kadidlo „Shazari“ (foneticky „šazari“), které se sklízí ze suchých západních wádí (respektive jižně od Wadi Najdi). (4) Nejrozšířenější je pak kadidlo ze stromů, které vyrůstají v údolích a pláních s vysokou vlhkostí a sezónními dešti. 

 

Připravil: Ing. Roman Plevák, Ph.D., diplomat pro Omán, Velvyslanectví ČR v Rijádu