english  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Jack Gavigan
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Inteligentnímu zemědělství se v Ománu daří

(Archivní článek, platnost skončena 21.10.2022.)

Ministerstvo zemědělství, rybolovu a vodních zdrojů (MoAFWR) ve 6. ledna 2020 podepsalo dohodu o pronájmu 40 ha pozemků se společností Agricultural and Fisheries Development Company (AFDC) na investování a realizaci projektu inteligentního zemědělství ve Wilayatu Al Kamil Wa Al Wafi (v regionu Al-Šarkía). Projekt za 6,5 mil OMR (cca 0,4 mld Kč) má za cíl zvýšit produktivitu různých druhů zeleniny, prodloužit pěstební období, zvýšit kvalitu a bezpečnost místní produkce. Inteligentní zemědělství je definováno jako systém, který se opírá o pokročilou technologii při pěstování zemědělských plodin udržitelným a čistým způsobem a o racionalizaci využívání přírodních zdrojů.

Projekt se skládá ze skleníků, zastíňování, pěstování bez nutnosti půdy, technik pěstování a kultivace na otevřených polích, zavádění moderní mechanizace, moderních zavlažovacích sítí, bezdrátových meteorologických stanic, výstavby skladů, linek na třídění a zpracování produkce a dalších zařízení. Hlavními pěstovanými plodinami budou rajčata cherry a sladké papriky. 

Generálním ředitelem společnosti AFDC je pan Abdullah Mohammed al Siyabi. 

Vertikální zemědělství v GCC (zemích Perského zálivu)

Před více než deseti lety mikrobiolog Dickson Despommier vyslovil myšlenku, že národy s malou ornou půdou, jako jsou Spojené arabské emiráty, by se mohly stát soběstačnými pěstováním potravin v mrakodrapech s dokonale optimalizovaným umělým světlem a teplem. Nazval to vertikálním zemědělstvím. Tvrdil, že by to mohlo snížit světový hlad, obnovit lesy na zemědělci uvolněné ploše, eliminovalo emise z oteplování planety způsobené orbou polí, odplevelováním a sklizní, jakož i dopravou. Od té doby se miliony dolarů nalily do společností, které se snažily Despommerův nápad uskutečnit.

Některé zdroje uvádějí, že zemědělství tvoří přibližně čtvrtinu světových skleníkových plynů. Jiné tvrdí, že emise způsobené zemědělstvím představují ročně 10–12 % veškerých emisí GHG, tedy 5,1 až 6,1 miliard tun ekvivalentu CO2 ročně. Honba za novou zemědělskou půdou, která by uživila rostoucí globální populaci, zhoršila  odlesňování planety. Vyhlídka na řešení obou problémů lákala nejrůznější investory, od technologických podnikatelů po restaurátory a průmyslové giganty. Přišlo se na to, že i když vertikální zemědělství uvolní ornou půdu a spotřebuje o 95% méně vody, nakonec spotřebuje mnohem více energie než tradiční metody. Světla musí běžet 12 až 16 hodin denně a v zimě musí být používáno topení. Miguel Povedano, provozní ředitel společnosti Majid Al Futtaim Retail, která provozuje franšízu Carrefour na Středním východě, v Africe a Asii, uvádí, že vertikální farmy stojí o 20 až 30% více než tradiční farmy.  

Podle údajů společnosti PitchBook byl do odvětví v prvních třech čtvrtletích roku 2020 investován rekordní rizikový kapitál ve výši 754 milionů USD, což je nárůst o 34% oproti celému roku 2019. Zvláštní zájem je o Singapur a Spojené arabské emiráty, jejichž vlády si stanovily cíl zvýšit svou národní produkci potravin. Většina vertikálních zemědělců se zaměřuje na bylinky a salátové zeleniny kvůli jejich rychlým a jednoduchým cyklům pěstování. Zejména mikrozelenina je oblíbená u spotřebitelů zabývajících se zdravým stravováním. Investorka Emerald Technology Ventures Gina Domanig říká, že se více zajímá o doprovodné technologie, které mohou snížit náklady na energii, než o samotné farmy. 

Jednou z možností, jak snížit náklady, je solární energie, která se stala nejlevnějším zdrojem elektřiny v mnoha částech světa. Státy jako Omán, KSA a UAE mají slunečního světla dostatek. Generální ředitel Henner Schwartz  uvádí, že jeho společnost Farmers Cut z Německa (https://and-ever.com/locations/) vyvinula kombinaci solárních elektráren a baterií při níž se energie skladuje za 10 eurocentů za kW. "Energetická otázka je klíčová věc, kterou musíte vyřešit," říká. "Netvrdíme, že můžeme brzy udělat mrkev nebo vodní melouny za konkurenceschopné ceny, protože to prostě není možné." V Abú Dhabí se Carrefour snaží najít dodavatele žárovek, který sníží spotřebu energie až o 65%. Kilowatty spotřebované v elektřině jsou hlavní nevýhodou. Není to jen o tom, co jako firma chcete dělat. Je to o tom, co si zákazník vybere, zda dovážené produkty či domácí pěstované novou technologií. Rozhodne cena. 

Zakladatel a generální ředitel londýnské společnosti Vertical Future (https://www.verticalfuture.co.uk/) Jamie Burrows říká, že díky novým možnostem by se Střední východ (bohaté země Perského zálivu) měly stát jeho největším trhem. Přístup společnosti Vertical Future k inženýrství a vědě o rostlinách vyústil v systém, který umožňuje pěstitelům dodávat živiny prostřednictvím futuristické hydroponie. Společnost tvrdí, že dokáže pěstovat přibližně o 172% více produkce na metr čtvereční než její konkurenti, a zároveň snížit spotřebu energie až o 60%. Společnost v současné době pěstuje produkty pro více než 100 restaurací se sídlem v Londýně a tisíce domů ve Velké Británii. Aby se urychlily regionální plány, společnost Vertical Future se rozhodla uzavřít partnerství s GreenBridge (http://www.greenbridge.co/), libanonskou a egyptskou zemědělskou společností, která v regionu působí již tři desetiletí. V rámci partnerství Vertical Future přinese do regionu zemědělské technologie, tržní sítě, odborné znalosti v oblasti rostlin a marketingové znalosti. GreenBridge nabídne podporu provozu na místě a místní odborné znalosti.

Připravil: Ing. Roman Plevák, PhD, diplomat pro Omán, ZÚ Rijád