Rozpočet 2016

Níže uvedená tabulka uvádí údaje zveřejněné ve zprávě saúdského ministerstva financí s přepočtem na USD. Z komentáře k výsledkům rozpočtu uvádíme následující základní fakta.

Výsledky rozpočtu jsou ovlivněny dvěma zásadními skutečnostmi. První je rozhodnutí vlády vykonávat větší kontrolu nad výdaji a druhou je revize stávajících i nových projektů. Tak došlo k razantnímu snížení výdajů oproti roku 2015 o 15,6 % (z 978 mld. SAR = 260,8 mld. USD na 825 mld. SAR = 220 mld. USD). Výrazný vliv na celkové rozpočtem vynaložené náklady však měly i úhrady dlužných částek z roku 2015. Plánovaný deficit bez úhrad dlužných částek tak sice měl poklesnout z původně plánovaných 326 mld. SAR (= 86,93 mld. USD) na odhadovaných 297 mld. SAR (= 79,20 mld. USD), nicméně po započtení uhrazených dlužných částek se deficit zvýší na 402 mld. SAR (= 107,20 mld. USD). Samotný deficit bez započtení úhrady dlužných plateb však oproti roku 2015 poklesl ještě výrazněji, tehdy činil 366 mld. SAR (= 97,6 mld. USD).

Dalším faktorem, který přispívá ke zlepšení výsledků rozpočtu 2016 oproti plánu, je průběžné zvyšování cen ropy, která tvoří zásadní příjem saúdské státní pokladny. Přesto se nepodaří v roce 2016 (v současnosti se vychází z údajů leden-listopad 2016) pravděpodobně naplnit plány ropných příjmů, což je ovšem neropnými příjmy kompenzováno i přes veškeré snahy jen z malé části.

Pro zajímavost uvádíme rovněž tabulku ze zprávy saúdského ministerstva financí, která ukazuje, jak drtivým poklesem ropných příjmů prošla saúdská státní pokladna za posledních 5 let. Pokud porovnáme příjmy roku 2016 s příjmy roku 2012, pak loňské příjmy nedosahují ani třetinové výše. Nejrazantnější pokles ropných příjmů proběhl v roce 2015, kdy byl rozpočet evidentně postaven na jiných odhadech vývoje ceny ropy, než jak se tato vyvíjela reálně. Cena ropy tak uvrhla saúdskou ekonomiku do krize, ze které se jen pomalu vzpamatovává. To ovšem nejen za cenu úsporných opatření, ale i za cenu zvyšování poplatků (víza, municipální poplatky, registrační poplatky apod.) a omezováním státních dotací a příspěvků.

 

 

Státní dluh

Nepříznivá ekonomická situace saúdských státních financí v letech 2015 (zejména!) a 2016 se projevila nejen na inflaci (předpoklad 2016 mezi 2,9 až 3,7 %), ale i na vývoji státního dluhu. Vzniklé deficity bylo nutno zčásti financovat i výpůjčkami na lokálním i mezinárodním trhu. Tak došlo mj. v r. 2016 i k vydání nové emise saúdských státních dluhopisů. Takto se podařilo získat 200 mld. SAR (= 53,3 mld. USD). Zbytek deficitu byl financován ze státních rezerv, nikoliv však již tak dramaticky jako v r. 2015.

	mld. SAR	mld. USD
státní dluh	316,5	84,40
zahraniční	103,1	27,49
vnitřní	213,4	56,91

Velmi výmluvná je tabulka vývoje státního dluhu za posledních 5 let:

Rozpočet 2017

Zásadní skutečností je, že státní rozpočet roku 2017 navazuje na teze dané „Vizí 2030“. Státní orgány určitě budou pod větším dozorem, aby nedocházelo ke zbytečnému navyšování výdajů. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že plán rozpočtu roku 2017 očekává opětovné zvýšení ropných příjmů. Lze dedukovat, že saúdští rozpočtáři tak rozhodli na základě posledních dohod OPEC o snížení těžby a tím i předpokladu růstu ceny ropy. Jakou cenu ropy však projektovali při tvorbě rozpočtu, není přesně známo, v kuloárech se hovoří o 50 USD/b. Poměrně překvapivý je i růst výdajů.

	odhad 2016 SAR	plán 2017 SAR	odhad 2016 USD	plán 2017 USD
příjmy	528	692	184,53	184,53
z toho ropné	329	480	128,00	128,00
neropné	199	212	53,07	56,53
výdaje	825	890	220,00	237,33
deficit	-297	-198	-79,20	-52,80

 

Podíváme-li se blíže na zveřejněné plánované výdaje po jednotlivých kapitolách, pak je zjevné, že vláda hodlá ušetřit na vojenských výdajích. Za zmínku stojí, že naopak předpokládá dosti razantní zvýšení výdajů na municipální služby, vývoj infrastruktury a dopravy (velmi pravděpodobně rozvoj městské a železniční dopravy), zdravotnictví a sociální služby. Rovněž dojde k navýšení veřejných programů, které zahrnují mj. např. další saúdizaci, ale i další podpůrné prostředky pro podnikání. K podrobnějšímu studiu přikládáme zveřejněnou tabulku plánovaných výdajů:

 

Je jen otázkou, kam je zařazen program „občanských účtů“. Tyto mají kompenzovat pro střední a nižší příjmovou vrstvu předpokládaných růst životních nákladů, a zachovat tak sociální smír. Kontinuálně zjevně porostou ceny nájmů, municipálních služeb, energií a vody, ale lze očekávat i růst cen potravin (i vlivem zvýšení celních sazeb na některé dovážené potraviny) i spotřebního zboží. Ostatně, zkušenosti z minulého roku jasně naznačují, že saúdská vláda od počátku krize 2014/2015 hledá rovněž způsoby, jak získat příjmy do státní pokladny formou zvyšování poplatků i jednorázových plateb (vízové poplatky, municipální poplatky za provozování živností, obchodů, bankomatů, registrační poplatky všeho druhu od investičních licencí až po registraci automobilu atd.) a jak udržet výdaje na rozumné úrovni při zachování sociálního smíru.

Ve výše uvedené souvislosti stojí rovněž za zmínku další plány saúdské vlády. Kromě zavádění daní (např. DPH v r. 2018, uvažované daně ze mzdy zahraničních pracovníků, z finančních transferů do zahraničí apod.) to je nedávné zvýšení celní sazby z 5 % na 20 % u cca 200 položek. Saúdský rozpočet zcela jistě počítá i se zvýšením zahraničních investic.

Co se lze očekávat v dalším ekonomickém vývoji SAU? Cíle saúdské vlády jsou jasné - držet se „Vize 2030“ a pokud možno ji řádně plnit během následujících 13 let, spíše skepticky. Z pohledu státních financí je podstatných několik bodů, na něž je kladen důraz již v materiálu s rozpočtem 2017. Státní dluh by tak např. neměl překročit 30 % HDP, a to už jen proto, aby si SAU udržela úvěrový rating AA2. Bude pokračovat vydávání státních dluhopisů. Předpokládá se mírný ústup od vazby na USD, zejména pokud jde o diverzifikaci měn přijímaných úvěrů.

Shrnuto, podtrženo, saúdskou ekonomiku čeká v roce 2017 rušné období, kdy v souladu s "Vizí 2030" bude tuto nutno postupně přizpůsobovat základním světovým ekonomickým standardům, z nichž se doposud řadou faktorů vymykala. Budou pravděpodobně zaváděny nové daně (na zavedení DPH se shodly všechny země GCC), odbourávány dotace, dále kráceny zaměstnanecké benefity, zvyšovány poplatky, dojde pravděpodobně i ke zvýšení cen, nezávislí experti projektují pro rok 2017 dokonce mírné zpomalení ekonomického růstu. Všechna následná opatření však nesmí ohrozit sociální smír.

Petr Hošťálek, obchodní rada
Velvyslanectví ČR v Rijádu