Vláda před nedávnem oznámila rozhodnutí alokovat 54 míst na ploše přibližně 4 000 kilometrů čtverečních pro těžbu. Lokality v regionu Rijádu, Mekky, Medíny, Asiru, Ha’ilu a Nadžránu jsou bohaté mimo jiné na zlato, měď, stříbro, zinek, olovo, železo, křemík, molybden a cín.

Saúdská geologická služba dále plánuje rozsáhlý průzkum nerostných rezerv po celé zemi, který by měl sloužit jako podklad pro další investiční příležitosti. Je pravděpodobné, že saúdská vláda nabídne potenciálním investorům zajímavé pobídky. V 70. letech 20. století takto saúdská vláda nastartovala rozvoj infrastruktury pro zpracování ropných produktů, a je zde tedy viditelný záměr tento úspěch zopakovat. Potenciál pro zahraniční investice tedy bude nejen v samotných těžebních operacích, ale i přidružených technologiích pro celý zpracovatelský a logistický řetězec např. bezpečnosti těžby, transport a zpracování vytěžených nerostů, stejně jako progresivní technologie geologického průzkumu.

Tato iniciativa je založena na vládní strategii pro těžební průmysl přijaté na podzim 2019, která slibuje zlepšení právního rámce investic do těžebního průmyslu, lepší přístup k datům geologického průzkumu a vylepšení dodavatelského řetězce.  Cílem je, aby do roku 2030 sektor těžby mimo ropy a zemního plynu přispíval k HDP částkou 176 mld. SAR (1,16 bil. Kč). Vytvořeno by mělo být až 200 000 pracovních míst. Celková hodnota minerálního bohatství Saúdské Arábie se odhaduje na 4,8 bil. SAR (31,57 bil. Kč), mezi jinými země disponuje jedněmi z největších ložisek uranu (5% světových rezerv), fosfátů a tantalu na světě, dále má významné zásoby bauxitu, kaolinu, stříbra, zinku, mědi a magnezitu. Regionální prvenství drží Saúdská Arábie také v těžbě zlata.

Saúdská Arábie je třetím největším čistým dovozcem mědi, čtvrtým největším dovozcem hliníkových produktů a pátým největším dovozcem keramických výrobků na světě. Také železo a ocel představují významné dovozní položky. Rozvoj domácího těžebního průmyslu by tak zemi do značné míry vyvázal ze závislosti na těchto dovozech.

Dle vládní investiční agentury SAGIA jsou díky dlouhodobým snahám o lokalizaci produkce  do budoucna perspektivní také tyto položky průmyslu zpracování kovů:

• zařízení pro zápustkové kování (volné i uzavřené), včetně doplňkových zařízení (turbíny, elektrické motory, pumpy). V roce 2016 byla tržní poptávka po těchto produktech odhadována na 304 mil. USD. Cílem je zvýšení domácí produkce  předvalků a ingotů a maziv pro kování (grafit a další). Potenciál mají také služby pro údržbu, opravy a provozování těchto zařízení. Předpokládaný roční růst tohoto sektoru je 3%;
• zařízení pro přesné lití. Poptávka je odhadována na 254 mil. USD při množství 79 kilotun. Výše poptávky by měla do roku 2030 dosáhnout 119 kilotun. Příležitost také představují výrobny forem pro odlévání, kde existuje synergie s výrobou keramických materiálů v zemi;
• zařízení pro tepelné ošetření ;
• zařízení pro čištění kovů, zkušebny a inspekční služby;
• kovoobráběcí stroje, zejména CNC a další zařízení pro konečnou úpravu povrchu

Vysoké zapojení zahraničních investorů, které saúdská vláda předpokládá, dává příležitost českým firmám zejména v oblasti subdodávek potřebných technologií do projektů. Největší šanci pak mají firmy zapojené do dodavatelsko-odběratelských řetězců předních světových těžařských firem. 

Vojtěch Hromek a Heba Deeb

Velvyslanectví ČR v Rijádu