V zemi s celkovou populací téměř 35 milionů žije cca 10,5 milionů cizinců, převážně zahraničních pracovníků a jejich rodin. Nejvíce zahraničních pracovníků pochází ze Sýrie, Indie, Pákistánu, Egypta, Jemenu, Bangladéše a Filipín. Mzdy zahraničních pracovníků, které jsou z velké části zasílány do domovských zemí, představují dlouhodobý významný odtok prostředků ze země (2019: 34,5 mld. USD).

Nezaměstnanost Saúdů činí 11,8%, z toho u mužů 5,6% a u žen 28,2%. Celková participace saúdské pracovní síly stojí na 46,2%. S nutností transformovat saúdskou ekonomiku přichází také tlak na efektivní využití místní pracovní síly a snížení závislosti na zahraničních pracovnících, kteří jsou v zemi zaměstnáni od dělnických pozicí až po střední management.

Svou roli samozřejmě sehrála i probíhající pandemie COVID-19. V průběhu prvního pololetí došlo k suspendování mezinárodních letů, byly uzavřeny uzavřeny pozemní hranice, zákazy vycházení pak zkomplikovaly fungování podniků s výjimkou „nezbytných pracovníků“. Také podniky, jejichž činnost byla omezená, se potýkaly s tlakem na propouštění, které se soustředilo zejména na zahraniční pracovníky (vládní programy pomoci se zaměřily na podporu zachování saúdských pracovních míst). Celkem se očekává, že v roce 2020 opustí zemi až 1,2 milionu zahraničních pracovníků.

V současné době se drtivá většina podniků v soukromém sektoru vrátila k obvyklé činnosti (za dodržení přísných hygienických a epidemiologických opatření), s dopady událostí posledních měsíců se však trh potýká doteď a zvyšuje se tak tlak pracovní trh, zejména na vytváření a zachování pracovních míst pro saúdské občany, především výrazného urychlení procesu „Saúdizace“, tedy nahrazování zahraničních pracovníků místními občany, který započal v roce 2016.

Novinky v oblasti pracovního práva se pak přímo dotýkají zahraničních firem podnikajících na saúdském trhu.

Saúdizace

Na počátku roku 2020 bylo oznámeno, že zahraničním pracovníkům nadále není dovoleno řízení ve službách Uber či Careem, s výjimkou řidičů, u kterých je firma zároveň jejich sponzorem. Omezují se tak vedlejší výdělky zahraničních pracovníků zejména v nízkopříjmových profesích.

Od července 2020 bylo oznámeno zavedení 20% saúdizace v lékárnách, od července 2021 pak 30%. Od srpna 2020 platí 70% saúdizace v malo a velkoobchodě, a to v prodeji kávy, čaje, medu, cukru, koření, vody a nápojů, ovoce, zeleniny, datlí, masa, osiva, semen, rostlin a zemědělských materiálů, knih, papírenského sortimentu, starožitností, řemeslných výrobků, hraček, a drogerie.

Ke konci srpna 2020 bylo přijato rozhodnutí o zavedení saúdizace ve výši 20% v inženýrských oborech (celkem 117 profesí) od roku 2021. Saúdské ministerstvo lidských zdrojů a sociálního rozvoje si od tohoto kroku slibuje vytvoření více než 7000 pracovních míst s minimální měsíční mzdou ve výši 7000 SAR (cca 42 000 Kč).

Dle nejnovějších zpráv se v  blízké době chystá zavedení saúdizace v managementu soukromých podniků ve výši 75%. Tato změna se dotkne prakticky celého trhu práce v zemi.

Ministerstvo obchodu Saúdské Arábie také tvrdě postihuje praktiky, kdy saúdští občané poskytují krytí občanům třetích zemí v podnikání vyhrazeném místnímu obyvatelstvu, většinou ponecháním užití své obchodní licence.  Zákon toto jednání postihuje pokutou až 1 000 000 SAR (cca 6 mil. Kč) a podnik může být taktéž poslán do likvidace. Zahraniční partner je následně deportován a rozhodnutí je na jeho náklady zveřejněno v tisku za účelem zostuzení. Hlášení tohoto jednání je podporováno a „whistleblowing“ je honorován odměnou ve výši až 30% udělené pokuty.

Elektronizace flexibilního zaměstnávání

V srpnu 2020 spustilo Ministerstvo lidských zdrojů a sociálního rozvoje portál mrn.sa, který usnadňuje flexibilní zaměstnávání Saúdů mezi 15 a 65 lety věku na kratší pracovní úvazky do 95 hodin měsíčně. Portál zároveň kombinuje klasické „tržiště“, kde zaměstnavatelé mohou hledat vhodné pracovníky, a evidenci uzavřených smluv pro účely sociálního pojištění. Podniky takto nemohou zaměstnat více než 20% své saúdské pracovní síly a systém není otevřen přivýdělku osob ve starobním důchodu. Pracovníci v tomto flexibilním uspořádání nespadají do systému zdravotního pojištění, ani nemají nárok na dovolenou, či náhrady v pracovní neschopnosti.

Liberalizace změny zaměstnavatele pro zahraniční pracovníky

V důsledku uzavření hranic byla řada podniků odříznuta od pracovníků, které by běžně najali např. na sezonní práce. Z druhé strany jiné podniky neměly pro své zahraniční zaměstnance využití a uvažovaly o jejich propuštění. Situaci vyřešilo saúdské Ministerstvo lidských zdrojů a sociálního rozvoje březnovým spuštěním portálu Ajeer. který umožňuje dočasný přechod či „zápůjčku“ zahraničních pracovníků, a to až do 20% všech cizozemských zaměstnanců. Dosud přechod zahraničního zaměstnance mezi soukromými zaměstnavateli vyžadoval opuštění země a vstup na nové pracovní povolení.

Návrat zahraničních pracovníků do mateřských zemí

Uzavření hranic s sebou přineslo potíže také pro zahraniční pracovníky, kteří se měli vracet do svých zemí, ať již definitivně nebo dočasně. Zároveň také řada zemí odmítala své pracovníky přijímat zpět s ohledem na protipandemická opatření. Saúdská vláda pomocí centrálního portálu Absher zavedla program Awdah (návrat), do kterého se dosud zaregistrovalo 178 452 žadatelů, z nichž 12 798 se již vrátilo.

 

Pro podniky, které mají zájem otevřít v Saúdské Arábii zastoupení, či zde investovat, je důležité vést v patrnosti pokračující zavádění kvót na zaměstnávání saúdských občanů, a s tím spojených zvýšených mzdových nákladů. Minimální mzda pro saúdské občany činí 3000 SAR (cca 18 000 Kč), v některých oborech je pak stanovena výrazně výše. Také chystané omezení podílu vlastních pracovníků na managementu zastoupení v zemi s sebou bude přinášet výzvy díky delším výběrovým řízením a nutnosti ukončit běžící kontrakty. V neposlední řadě je výzvou vyhledat v zemi vhodně kvalifikované kandidáty, na což se vzdělávací systém zvláště zaměřuje, mimo jiné i silnou podporou studia v zahraničí. Hledání místních občanů na méně kvalifikované pozice se dlouhodobě potýká jak s nízkým finančním ohodnocením, tak i z hlediska vnímané prestiže dané profese.

 

Vojtěch Hromek

Velvyslanectví ČR v Rijádu