italiano  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Italský prapor u československých legií v Rusku

Informace popisuje česko-italskou vojenskou spolupráci v Rusku za 1. světové války a krátkou existenci italské jednotky rámci československých legií na Sibiři.

Málo známou epizodou československo-italské vojenské spolupráce za 1. světové války je krátká existence italské jednotky, složené z bývalých rakousko-uherských vojáků zajatých na ruské frontě, v rámci československých legií v Rusku. Jedním z hlavních cílů Itálie za           1. světové války bylo připojení rakousko-uherských území, kde žili obyvatelé italské národnosti (jižní Tyrolsko a Terst, dále rovněž některé národnostně smíšené oblasti Istrie). Rakousko-uherští občané italské národnosti narukovali do armády již v roce 1914 a byli nasazeni především na ruské frontě. Podobně jako vojáci českých pluků i italští vojáci rakousko-uherské monarchie se někdy stávali terčem nezasloužené kritiky některých vyšších velitelů německé národnosti pro svou údajnou nespolehlivost (například za bojů v Haliči). Rakouské velení se tak občas snažilo zamaskovat svá velitelská pochybení. Italská armáda věnovala velkou pozornost rakouským zajatcům italské národnosti a snažila se je dle možnosti přemístit z Ruska do Itálie. Podobně jako českoslovenští legionáři v Itálii i rakouští Italové, kteří bojovali jako dobrovolníci v řadách italské armády, byli v případě zajetí popravováni.      

V roce 1918, v době tvrdých bojů československých legií na Sibiři proti bolševické vládě se na místní odbočku Československé národní rady v Samaře obrátili zástupci rakousko-uherských zajatců italské národnosti se žádostí, aby z nich byla zformována národní jednotka o síle pěšího praporu pod československým velením. Příslušná dohoda byla uzavřena 11. září 1918. Později vznikla v rámci československých legií v Rusku rovněž italská baterie horského dělostřelectva. Českoslovenští legionáři poskytli formující se italské jednotce všestrannou pomoc. Působení italských vojáků v rámci československých legií v Rusku skončilo v listopadu 1918, když byli začleněni do jednotky italské koloniální armády, která dorazila na Sibiř z čínského území.     

Použitá literatura - Plachý Jiří: Evropská armáda pod československým velením, in 1. Světová válka – Českoslovenští legionáři, Praha 2014