Italský program navazuje na evropský plán vysokých subvencí na podporu vývoje a výroby mikročipů v Evropě za 11 mld. euro, který počítá i s koordinací mezi členskými státy, která má monitorovat produkci a dodávky čipů a zjišťovat hrozící nedostatky na trhu. EU by díky tomu měla být v krizových situacích schopna včas a jednotně reagovat a zajistit dodávky. Čipy jsou nezbytným komponentem pro automobilovou výrobu a většinu pokročilých výrob.

V návaznosti na globální nedostatek mikročipů podniká Itálie kroky k oživení výroby v zemi a řadí se tak spolu s Německem a Francií mezi evropské země, které usilují o navýšení výroby mikročipů na svém území a snížení závislosti na asijských dodavatelích. V současné době je nejvýznamnějším výrobcem polovodičů v Itálii italsko-francouzská společnost StMicroelectronics, která má výrobní závody v Aosta, Bologna, Marcianise, Catania, Lecce, Agrate Brianza, Castelletto/Cornaredo, Arzano, Palermo, Pavia e Torino. Nově buduje další výrobní závod v Monze, do něhož investuje přes 2 mld. dolarů. Bude se jednat o nejvýznamnější hi-tech projekt v Itálii, který bude po vybudování největším závodem na výrobu polovodičů v Evropě.

StMicroelectronics v r. 2021 zvýšila obrat o 24,9% na 12,761 mld. dolarů a vykázala čistý zisk 2 mld. dolarů. Vedení italsko-francouzské společnosti uvedlo, že za zvýšením obratu stojí především prudké zvýšení poptávky a bezprecedentní transformace automobilového průmyslu. V r. 2022 hodlá investovat přes 3 mld. dolarů na rozšíření výrobní kapacity, z toho 2 mld. dolarů půjde na zřízení výrobních linek do italského závodu v Agrate, kde by se v druhé polovině r. 2022 měly začít vyrábět nové plátky pro výrobu mikročipů s průměrem 300 mm. Dle odhadů společnosti se ani přes zvýšení objemu výroby nepodaří uspokojit poptávku, která převyšuje o 30% nabídku. Situace by se měla začít zlepšovat v první polovině r. 2023. Společnost má naprogramované zakázky na příštích 18 měsíců a v tomto roce  hodlá realizovat obrat mezi 14,8 až 15,3 mld. dolarů.

Do zemí EU hodlá část produkce umístit například klíčový americký výrobce Intel, který ohlásil vedle investice 20 mld. v USA vybudování továren v Evropě a záměr zde investovat v následujících 10 letech kolem 80 mld. euro. Rozhodnutí o umístění továren, o které se uchází Itálie a Německo, mělo padnout do roku 2021, ale po odložení bude známo během příštích měsíců. Pro Itálii by to znamenalo investici Intelu ve výši 8 mld. euro. Právě nová strategie unijní podpory by mohla tyto plány usnadnit.

Masivní investice do nových a inovativních technologií patří mezi priority italského Plánu obnovy a lze očekávat, že  budou v následujících měsících vypisovat italské instituce celou řadu výběrových řízení, což bude pro české firmy představovat zajímavé obchodní příležitosti.

Marcel Sauer, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Římě