Dopady italské vládní krize na ekonomiku země
28.08.2019 / 14:00 | Aktualizováno: 04.11.2019 / 14:05
Vládní krize přichází ve chvíli, kdy se podle analytiků italská ekonomika odrážela ode dna, předpokládal se růst HDP 0,1% a vzrostla důvěra spotřebitelů i firem. Rozpad křehké vládní koalice tak znamená omezování firemních investic, další váhání bank, zatížených nedobytnými pohledávkami a otázku, jak bude země se stagnujícím hospodářstvím splácet veřejný dluh, který činí více než 2 trilióny Euro a představuje 134 procent ročního HDP. Nelze očekávat ani růst spotřeby domácností v situaci, kdy občanům s již tak vysokou daňovou zátěží hrozí automatické zvýšení DPH z 22 na 25% v roce 2020, pokud vláda nenajde dostatečné úspory v rozpočtu na příští rok. Zvýšení DPH by však bylo dalším úderem zasazeným skomírající ekonomice, jejíž růst je za druhé čtvrtletí 2019 na poslední příčce zemí OECD.
Deziluzi veřejnosti posiluje zároveň selhání nově zavedeného systému základního příjmu, který prosadilo Hnutí pěti hvězd. Jak se ukázalo, systém, který měl podpořit až devět miliónů lidí s nízkými příjmy či bez zaměstnání, se nevztahuje na ty, které finančně podporují jejich příbuzní a na čerpání peněz tak v červnu 2019 dosáhlo pouze 674 000 osob.
Nezaměstnanost sice spadla pod deset procent, na 9,7, což je nejnižší hodnota od roku 2012, zároveň však toto číslo nevyznívá příliš optimisticky, neboť znamená, že se nezaměstnanost dostala na úroveň ekonomické krize v roce 2012. Konstantně vysoká je rovněž nezaměstnanost mládeže, která představuje 28,1% (nejnižší číslo od roku 2011).
Zadlužení, stagnace a politická nejistota se odrážejí v ratingu země, kdy ratingová agentura Fitch potvrdila 9. srpna 2019 rating Itálie na BBB s negativním výhledem. Zároveň odhaduje růst italského hospodářství v roce 2020 na 0,5% a v roce 2021 na 0,4%. Nárůst dluhu odhaduje v roce 2021 na 134,7%.
Ačkoliv vládní krize zastavila oživení italské ekonomiky, výnosy italských vládních desetiletých dluhopisů poklesly na 1, 28%, což představuje tříleté minimum a dle analytiků tak trhy vyjadřují naději, že další vládní uspořádání bude pro hospodářství země příznivější.
Zpracoval Marcel Sauer, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Římě
sledujte nás na