italiano  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Rozhovor velvyslankyně Hany Hubáčkové pro ekonomický měsíčník Tribuna Economica

Obchodní výměna je výsledkem dlouhodobých a mnohostranných vazeb
 
„V minulých letech patřila Česká republika k nejrychleji rostoucím ekonomikám EU. Paradoxně nás trochu brzdila situace na trhu práce. Naše nezaměstnanost patřila s 2,3% k nejnižším v EU a nedostatek pracovních sil v některých odvětvích byl znát. Jsme průmyslovou zemí, průmysl tvoří 37,8% českého hospodářství. Naše ekonomika je také výrazně otevřená obchodním vztahům se všemi kontinenty, většina naší výroby však směřuje do zemí EU. Disponujeme velmi solidním systémem školství všech stupňů, což je pro ekonomiku nyní i v budoucnu zásadní“.
 

Paní velvyslankyně, máme za sebou několik měsíců, které se vymykají životu, jaký jsme dosud znali. Byla to extrémní doba a součástí takových zvratů bývá také katarze, která přináší možnost něco se o sobě dozvědět. Co jste se dozvěděla vy?

Především jsme se my všichni dozvěděli, že přes to, že se náš svět nevídaně rychlým tempem mění a nové technologie nám poskytují stále o něco pohodlnější život, přes to všechno zároveň nejsme připravení na hrozby, které tímto světem mohou otřást a vyžádat si kruté oběti na lidských životech. Zjistili jsme, že řadu věcí podceňujeme. Velmi tvrdě jsme se přesvědčili o tom, že svět není spojen jen virtuálně, ale velmi hmatatelně. Zjistili jsme také, že jsme ztratili některé strategické výroby, jejichž produkty nám pak ve výjimečných situacích chybí. Doufejme, že nejhorší je za námi a také že aktuálně silné vědomí nutnosti změn se nerozplyne v denních starostech.

Jak moc myslíte, že se bude náš svět měnit?

Tu změnu již zažíváme. Trendy, které byly ještě před pár měsíci možné popsat jako nastupující či trendy budoucnosti se staly skutečností téměř přes noc. Udělali jsme významný skok, lze říci, že i proti naší vůli. Smart working, rychlejší tempo digitalizace, transformace obchodů na e-commerce, využívání komunikačních technologií, tele medicína změnily naše fungování a zřejmě v našich životech již zůstanou. Zároveň jsme si však připomněli význam sociálních vazeb, nepostradatelnosti lidského kontaktu, důležitost našich kořenů a význam rodiny.

Odrazí se naše zkušenost i na mezinárodních vztazích a obchodu? Bilaterální obchodní výměna ČR a Itálie v posledních letech kontinuálně rostla a každý rok dosahovala rekordní výše.

Je to naše další zkušenost, kterou si z toho, co jsme teď zažili, odnášíme. Bylo nám připomenuto, jak moc závisíme jeden na druhém. Nejen jako lidé, ale i jako státy. Bylo nám připomenuto, jak důležitá je spojená Evropa, naše spolupráce, jednotný trh. V osobním životě se neobejdeme bez dobré vůle bližních, v politice a obchodu se  národy neobejdou bez spolupráce a podpory svého okolí. Náš bilaterální obchod nevychází z prosté komparativní výhody a možností daných jednotných trhem EU,  je výsledkem dlouhodobých a mnohostranných vazeb, které jsou odedávna významnou součástí našeho společného vědomí.

Itálie patří tradičně mezi významné obchodní partnery České republiky. Obrat bilaterálního obchodu posledních 7 let kontinuálně rostl a před dvěma lety překonal rekordní hodnotu 13. mld. Eur. Za rok 2019 je Itálie na 6. místě v bilanci obchodu (za Něm, Čínou, Polskem, Slov., Fr,), na 5. v dovozu do ČR, na 7.-8. místě ( s Nizozemím) ve vývozu z ČR.

Čísla hovoří o probíhajícím i nadcházejícím poklesu mezinárodního obchodu, minimálně v prvním pololetí tohoto roku. Zaznamenají obchodní vztahy změnu, budeme pokračovat tam, kde jsme přestali?

Těžko navážeme zcela tam, kde jsme přestali, protože došlo ke změnám, která budeme muset reflektovat. To ale přináší i nové příležitosti. Možná navážeme na vazby vybudované během pandemie. Česká vláda hned v březnu 2020 schválila poskytnutí materiálního daru Itálii v podobě 10 000 ochranných obleků určených pro zdravotníky v boji proti COVID-19, podpořili jsme Itálii darem půl miliónu ochranných roušek a samozřejmě si ceníme i solidarity Itálie s ČR. Nezapomínáme, že Itálie se jako první ocitla v přední linii boje s koronavirem, my jsme měli trochu více času se připravit a také pracovat s více informacemi, které na počátku epidemie Itálie neměla. Na pomoci ČR Itálii se podílely také některé kraje, české univerzity a firmy. Sdíleli jsme s Itálií nové technologie a know how výroby ochranných prostředků. Nabídli jsme k využití nově vyvinutou technologii nano filtrů. Abych se tedy vrátila k Vaší otázce. Navážeme do určité míry a možná se budeme více soustředit na technologie a produkty s vyšší přidanou hodnotou, které nás odlišují od trhů s levnou pracovní sílou.

Jak v Itálii, tak v ČR hraje důležitou roli automobilový průmysl. Jaké další sektory považujete za významné?

Automobilka Škoda Auto patří mezi nejúspěšnější firmy ČR. Automobily vyrábí od roku 1905, kdy nesla název zakladatelů Laurin a Klement.  Počátkem 20. století patřily její vozy ke světové špičce, kdy byly například i součástí vozového parku japonského císaře. Automobilka je od roku 1991 součástí koncernu Volkswagen a auta značky Škoda nadále patří v mnoha zemích světa k oblíbené volbě auta. Italský trh není výjimkou.  Díky kvalitní pracovní síle přišly do země v uplynulých letech i další značky, takže automobilový průmyslu dnes tvoří jedno z páteřních odvětví našeho průmyslu. Strojírenství nadále zůstává podstatným generátorem našeho HDP, ale rozvíjí se i nové obory vázané na širokou oblast automatizačních a digitalizačních procesů.  

Patříme mezi země, které se výrazně profilují v nanotechnologiích. Technické univerzitě v Liberci se podařilo už před 16 lety vyvinout unikátní technologii umožňující průmyslovou výrobu netkaných textilií tvořených nanovlákny, které se využívají v řadě odvětví od zdravotnictví přes automobilový průmysl, energetiku, stavebnictví, kosmetiku až po ochranu životního prostředí.

Nanotechnologie jsou novým odvětvím. Můžete uvést konkrétní příklady?

Světovým unikátem jsou například nanotechnologické samočisticí nátěry, které vynalezl český vědec Jan Procházka a dodává je Firma FN-NANO.  Chrání povrchy budov včetně historických památek a s využitím slunečního UV záření dokáží v centrech měst kompenzovat negativní dopady oxidů dusíku a emisí, odstraňují skleníkové plyny a emise oxidů dusíku či benzo(a)pyrenu a dalších toxických látek v ovzduší s účinností, kterou nemá na světovém trhu žádný jiný produkt. Společnost IQ Structures je první a dosud jedinou nanotechnologickou firmou na světě, která zvládla vývoj a výrobu nanooptiky. Firma Nanopharma umí pomocí nanovláken vyrábět náhradní lidské tkáně. Společnost Contipro využívá nanovlákna kyseliny hyaluronové, která dodávají pleti látky proti stárnutí. Rirma nanoSPACE podobě vyrábí protiroztočové lůžkovin s nanovlákennou membránou pro alergiky. A pro tuto dobu aktuálně, firma WPA vyrábí nano filtry pro ochranné masky. To jsou opravdu jen příklady, které ale ilustrují, v jak rozsáhlé oblasti se tato technologie využívá.

Můžete ještě nastínit skladbu naší vzájemné obchodní výměny?

V roce 2019, po 7 letech kontinuálního růstu, překonal obrat bilaterálního obchodu hodnotu 13 mld. Eur. Česká republika je jednou z mála zemí, které si udržely s Itálií v dlouhodobém období pozitivní saldo. V procentním vyjádření rostl meziročně obrat o 1,75%, což je údaj nižší než v předchozím roce, kdy růst dosáhl 3,2%. Celkový objem vývozu z ČR do IT dosáhl hodnoty 6,76 mld. Eur a meziročně růst své tempo zvolnil. Český vývoz velmi mírně poklesl (v absolutních číslech o cca 130 mil. Eur) oproti dovozu z Itálie, který dosáhl objemu 6,47 mld. Eur.

U obou zemí můžeme pravděpodobně také najít významný objem investic?

Do automobilového průmyslu v ČR investovaly italské společnosti IVECO, Akuma, Freni Brembo, Cromodora Wheels. V chemickém průmyslu působí společnosti SIAD,  Viroplastic, v textilním průmyslu skupina Marzotto a Radici, ve strojírenství Tajmac, Impianti e Macchine Fonderia, Lucefin, Tecnocap a HTS. Domácí spotřebiče v ČR vyrábí společnost Candy Elettrodomestici. V potravinářství najdeme společnosti Karlovarské minerální vody a Orrero. Ve finančnictví banku Unicredit a pojišťovnu Generali.

Vedle investic do ČR investovala v Itálii do italského energetického sektoru. Energetický a průmyslový holding EPH provozuje  od roku 2015 prostřednictvím společnosti EP Produzione pět elektráren (na severu a Sicílii) poháněných zemním plynem a jednu uhelnou elektrárnu na Sardinii s celkovou výrobní kapacitou 4,3 GW a stal se významným výrobcem elektřiny v Itálii. V roce 2017 získala EP Produzione dvě elektrárny na biomasu v Kalábrii (Biomasse Italia a Biomasse Crotone) a stala se důležitým hráčem ve výrobě elektřiny z biomasy.

V posledních letech investovala Česká republika v Itálii i do zdravotnického sektoru (lékárny Dr. Max), komunikací a médií (holdingová společnost Czech Media Invest) a do sázkařského průmyslu (skupina Sazka).

Rozhovor do měsíčníku Tribuna Economica vyšel dne 27. července 2020 v rámci ekonomického zpravodajství věnovaného České republice.