italiano  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Teritoriální informace - Itálie - za rok 2008 (aktualizace září 2009)

(Archivní článek, platnost skončena 21.11.2010.)

VELVYSLANECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ŘÍMĚ

ITÁLIE

 

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ  INFORMACE  ZA  ROK  2008

(aktualizace září 2009)

Zdroje : ISTAT (Italský statistický úřad), Banca d’Italia (Centrální banka Itálie), UIC (Italský směnárenský úřad), ICE (Italský úřad pro zahraniční obchod), ENIT (Italský národní úřad turistického ruchu), Confindustria (Svaz průmyslu), ČSÚ, CzechInvest, ČNB, italský ekonomický tisk


O b s a h

1. Základní informace o teritoriu. 5

1.1. Oficiální název státu: 5

1.2. Rozloha. 5

1.3. Počet obyvatel 5

1.4. Průměrný roční  přírůstek obyvatelstva. 5

1.5. Národnostní složení 5

1.6. Náboženství 5

1.7. Úřední jazyk(y) 5

1.8. Administrativně-správní členění: 5

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba. 6

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty. 7

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany. 8

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria. 9

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince. 9

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu. 9

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) 11

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu. 12

2. Vnitropolitická charakteristika.. 12

2.1. Stručná charakteristika politického systému. 12

2.2. Hlava státu. 13

2.3. Složení vlády. 13

3. Zahraničně politická orientace. 14

3.1. Členství země v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních. 14

3.2. Účast země v mnohostranných smlouvách a dohodách. 15

3.3. Přehled bilaterálních smluv. 15

4. Ekonomická charakteristika země. 15

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za rok 2008. 15

4.2. Základní makroekonomické ukazatele. 16

4.3. Průmysl 17

4.4. Stavebnictví 17

4.5. Zemědělství 18

4.6. Služby. 19

4.7. Infrastruktura. 20

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc. 23

5. Finanční sektor. 25

5.1. Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo. 25

5.2. Platební bilance v roce 2008. 26

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba. 27

5.4. Bankovní soustava (hlavní banky a pojišťovny) 28

5.5. Daňový systém.. 29

6. ZAHRANIČNÍ OBCHOD.. 30

6.1. Obchodní bilance. 30

6.2. Teritoriální struktura italského zahraničního obchodu. 31

6.3. Komoditní struktura. 31

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu. 32

6.5. Ochrana domácího trhu. 35

6.6. Zóny volného obchodu - bezcelní zóny/přístavy. 35

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR.. 35

7.1. Smluvní základna. 35

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny. 36

7.3. Komoditní struktura vývozu a dovozu. 37

7.4. Perspektivní odvětví pro české exportéry. 37

7.5. Nejdůležitější firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu. 37

7.6. Vyhodnocení poptávek na ZÚ po českém zboží a nabídek na výrobní kooperaci 39

7.7. Rozvojová pomoc poskytovaná a přijímaná ČR.. 40

7.8. Vzájemná výměna služeb. 40

8. ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PŘÍSTUPU ČESKÉHO ZBOŽÍ A SLUŽEB NA TRH.. 41

8.1. Distribuční a prodejní kanály. 41

8.2. Využívání místních zástupců, zaměstnávání cizinců a místních sil 43

8.3. Podmínky zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku. 45

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu. 46

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů. 46

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek. 46

8.7. Problémy a rizika místního trhu. 47

8.7.1. Problematika ochrany duševního vlastnictví 48

8.8. Obvyklé platební podmínky, platební morálka. 48

8.9. Významné veletrhy a výstavy v zemi 48

9.   INVESTIČNÍ KLIMA.. 55

9.1. Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu. 55

9.2. Přímé zahraniční investice. 57

9.2.1. Zahraniční investice v Itálii 57

9.2.2. Italské investice v zahraničí 60

9.3. Investice ČR - Itálie. 60

9.3.1. České investice v Itálii 60

9.3.2. Italské investice v ČR.. 61

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové programy. 65

9.5. Rizika investování v teritoriu. 65

10. Očekávaný vývoj – rekapitulace. 65

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země. 65

10.2. Trendy, přijetí nových zákonů, daňových systémů. 68

10.3. Předpoklady, resp. nové možnosti pro český vývoz nebo jinou ekonomickou spolupráci 70

PŘÍLOHY.. 72

1. Adresy významných obchodních a hospodářských komor a podnikatelských svazů. 72

2. Adresy některých redakcí novin: 74

3. Adresy vybraných ministerstev: 74

4. Kontakty na české firmy, italské zástupce a distributory českých firem, afilace, společné podniky v zemi 75

5. Nejdůležitější internetové adresy s informacemi o zemi 78

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                                                                                    

1. Základní informace o teritoriu

 

1.1. Oficiální název státu:      Italská republika (Repubblica Italiana)

1.2. Rozloha:                          301 338 km2

       Území s tektonicky činným podložím: 28 026 km2

1.3. Počet obyvatel:                59 619 290 ( leden 2008) – dle oznámení Italského statistického úřadu ISTAT byla v únoru 2009 překročena hranice 60 mil. obyvatel.

      Hustota na km2:                 198 (leden 2008)

      Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:   58,7 %

1.4. Průměrný roční  přírůstek obyvatelstva:

                                               - celkově 6,4 (na 1000 obyvatel)

                                               - z toho přirozený přírůstek 0,0 a migrace 6,4 (na 1000 obyvatel)

1.5. Národnostní složení:        98 % občanů Itálie se hlásí k italské národnosti;

další jazykové a etnické skupiny:

     německá (Alto Adige),

     slovinská (Friuli - Venezia Giulia),

     francouzská (Valle d´Aosta),

     cikánské (rómská, sintská),

     africké, asijské

Pozn.: K 1.1. 2008 mělo v Itálii dlouhodobé povolení k pobytu 3 432 651 cizinců.

 

1.6. Náboženství:                   97 % obyvatelstva deklaruje katolické vyznání,

                                               1,5 % se hlásí k valdenské evangelické církvi,

                                               ostatní jsou muslimové a nedefinovaní

1.7. Úřední jazyk(y):              italština, v oblastech se zvláštní autonomií rovněž:                                

                                   němčina (Alto Adige – Jižní Tyrolsko),                                               

                                   slovinština (Friuli - Venezia Giulia),

francouzština (Valle d´Aosta)

1.8. Administrativně-správní členění:         

                                               20 oblastí (krajů, regionů), 103 okresů (provincií), 8.100 obcí

      hlavní město:                      Řím (Roma) - 2,800.000 obyvatel

      další velká města:               Milán (Milano) - 1,400.000

                                               Neapol (Napoli) - 1,100.000

                                               Turín (Torino) - 1,100.000

                                               Palermo - 700.000

                                               Boloňa (Bologna) - 400.000

                                               Florencie (Firenze) - 400.000

 

doprovodná mapa k STI 2008

1.9. Peněžní jednotka:            Euro

Společná evropská měna byla v Itálii zavedena 1.1. 2002.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní a církevní svátky v Itálii, kdy státní průmyslové podniky, úřady, obchody a další služby občanům bývají uzavřeny jsou následující :

1. ledna                       - Nový rok

6. ledna                       - Tří králové

- pohyblivé velikonoční svátky

25. dubna                    - Den osvobození

1. května                     - Svátek práce

2. června                     - založení Italské republiky

15. srpna                     - Nanebevstoupení

1. listopad                    - Všech svatých

8. prosince                   - Neposkvrněné početí

25. a 26. prosince        - vánoční svátky

V různých obdobích v průběhu celého roku jsou v jednotlivých velkých městech slaveny církevní svátky, během nichž je vše uzavřeno.

            Prodejní doba ve velkých obchodních domech je zpravidla od 9.00 - 13.00, 16 - 20.00/23.00 hod. Obchody jsou otevřeny i v sobotu se stejnou otevírací dobou. Hypermarkety mívají po dobu letního času otevřeno po celý den i v neděli.

            Obvyklá prodejní doba obchodů : 9.00-13.00 a 16-19.30, zavírací den pondělí dopoledne. Obchody s potravinami otevírají dříve a zavírací den je čtvrtek odpoledne.

Tyto údaje jsou velmi orientační, protože každý obchodník si může stanovit otevírací dobu podle svého uvážení. Rozdíly vycházejí z velikosti a umístění, roční doby a turistického ruchu.

            V Itálii předepisuje zákon, že každý obchodník musí vydat pokladní blok nebo jiný daňový doklad a zákazník je povinen jej při namátkové kontrole ze strany finanční policie předložit. Za porušení předpisu ukládá finanční policie nemalou pokutu jak majiteli podniku, tak i spotřebiteli.

            Restaurace mají v poledne otevřeno cca od 12.30, od 15.00 do cca 19.30 je  zavřeno. V restauracích platí zákaz kouření (zákon č. 3 z 16.1. 2003).

            Obvyklá pracovní doba v úřadech a na ministerstvech je od 9.00, 9.30 do 13.00 hod.             V odpoledních hodinách začíná provoz od 15.00, 15.30 do 19.00 hod.  Úřední hodiny bývají v mnoha případech omezeny pouze na dopoledne.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Pravidelně bývají v měsíci srpnu uzavřeny z důvodu "čerpání celostátní dovolené" velké průmyslové podniky, úřady, obchodní domy a různé provozovny služeb občanům. V mnohých soukromých podnicích a menších obchodech je otevírací doba omezená. Ceny průmyslového zboží, potravin, zvláště pak ve střediscích zvýšeného turistického ruchu bývají zpravidla vyšší než v průběhu roku.

            Naopak muzea, kulturní památky, církevní chrámy, hrady, zámky, výstavy mívají v období prázdnin prodloužené otevírací hodiny a vychází maximálně vstříc návštěvníkům Itálie. Do kostelů nelze vstupovat s odhalenými rameny a v krátkých kalhotách. 

Vatikánská muzea jsou otevřena zdarma každou poslední neděli v měsíci.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany

            Problematika zdravotní péče a zdravotního pojištění v Itálii a ostatních zemích EU je velmi složitá a zahrnuje řadu variant, které zde nemůžeme podrobně rozebírat. Mnohé informace lze nalézt na webu Centra mezistátních úhrad (www.cmu.cz), které je styčným místem pro oblast zdravotního pojištění ČR. Optimální samozřejmě je, když se pojištěnec se svým konkrétním dotazem obrátí na svoji zdravotní pojišťovnu. V zásadě lze rozlišit dva základní a nejčastější případy pobytů.  

„Nevýdělečný“ pobyt

Vcelku jednoduchá je situace, kdy člověk vyjede do některé ze zemí Evropské unie jako turista nebo tam pobývá např. jako student a nevykonává výdělečnou činnost. Pojištěnci českého systému veřejného zdravotního pojištění, kteří splňují příslušné zákonné podmínky, mají nárok na vystavení Evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) a Všeobecná zdravotní pojišťovna již tento průkaz vystavila všem svým oprávněným pojištěncům. V dané situaci slouží EHIC (a to po libovolně dlouhou dobu) jako doklad o nároku na lékařsky nezbytnou zdravotní péči v jiném státě EU. Průkaz (nebo papírové Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění) vydá každému jeho zdravotní pojišťovna. Pokud u sebe při pobytu v jiném státě EU z nějakého důvodu občan nemá žádný z uvedených dokladů, může svoji zdravotní pojišťovnu požádat o dodatečné zaslání Potvrzení dočasně nahrazujícího Evropský průkaz zdravotního pojištění z ČR. V případě vážného onemocnění či úrazu a následné hospitalizace může požádat o zprostředkování dodatečného zaslání Potvrzení přímo v nemocnici.

„Výdělečný“ pobyt

Jiná – a podstatně komplikovanější – je situace, kdy člověk vyjede do EU „za prací“. Hlavní zásadou je, že nikdo nemůže (pokud se na něj nevztahuje výjimka) podléhat současně právním předpisům dvou či více zemí EU. Evropské právní předpisy platné v ČR stanoví, že čeští občané mají podléhat právním předpisům o zdravotním pojištění pouze v jednom státě; tímto státem pak je stát výkonu výdělečné činnosti. Proto se občan musí odhlásit z českého zdravotního pojištění, jestliže je zaměstnán a v té souvislosti i zdravotně pojištěn v jiné zemi EU, a to i v případě, že práce, kterou tam bude vykonávat, bude trvat pouze velmi krátkou dobu.

Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna; www.vzp.cz

 

Vzhledem k různým variantám typu pobytu je rozhodně žádoucí konzultovat problematiku zdravotního pojištění se svou zdravotní pojišťovnou.

 

Zdravotní péče v Itálii odpovídá evropským standardům.

 

Pokud jde o hrazení nákladů zdravotní péče v minulosti, platilo doporučení před každou cestou do Itálie uzavřít především pojištění léčebných výloh a výloh na repatriaci (tzv. cestovní zdravotní pojištění). Bezplatná lékařská péče byla českým občanům dříve poskytnuta jen při první pomoci ve státních zdravotnických zařízeních. Další léčení v nemocnicích bylo poskytováno pouze za úhradu, a to ve výši od 300,- EUR na den výše podle typu zařízení a péče. Vzhledem k tomu, že od zavedení Evropského průkazu zdravotního pojištění uběhla relativně krátká doba, některá zdravotnická zařízení v Itálii s touto změnou nemusí být obeznámena. I z tohoto důvodu lze  nadále doporučit sjednání „cestovního zdravotního pojištění“, které navíc může mimo jiné pokrývat i některé výlohy nad rámec zdravotního pojištění držitelů Evropského průkazu zdravotního pojištění.

 

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

            V souvislosti se vstupem ČR do EU se každý státní příslušník ČR může dovolávat práva pobytu v jiném členském státě EU (tzv. volný pohyb osob). Právo pobytu může být omezeno pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou zdraví. Při pobytu do 3 měsíců platí pouze registrační povinnost pro ubytovatele. Nezletilé osoby mohou cestovat pouze v doprovodu dospělých. Při delším pobytu než 3 měsíce je třeba požádat    o povolení k pobytu (carta di soggiorno) na policii v místě pobytu. Jako cestovní doklad je kromě cestovního pasu možné používat i občanské průkazy typu identifikační karty, vydané po roce 1993, tzn. od vzniku České republiky. U řidičů se vyžaduje technický průkaz vozidla, řidičský průkaz, zelená karta a ověřený překlad českého řidičského průkazu nebo mezinárodní řidičský průkaz. Očkovací průkaz je nutný pro domácí zvířata, stáří vakcinace v rozmezí 12 – 20 dnů.  

Za použití dálnic se vybírá mýtné (pro orientaci je možno uvést, že úsek Brennerský průsmyk „Vipiteno“ – Řím stojí cca 42,- EUR). Dálnice ve směru od Salerna a jižně do Kalábrie, Sicílie nejsou zpoplatňovány. Ceny benzínu a motorové nafty patří k nejvyšším v Evropě. Při parkování je vhodné používat centrální záchytná parkoviště na okraji velkoměst, v centru se parkuje obtížně. Doprava po železnici je dražší než doprava autobusy. Jízdenky na městskou dopravu je třeba zakoupit předem, všechny zastávky jsou na znamení. Před cestou do Itálie bývá vhodné si zjistit, zda právě neprobíhá nebo se chystá stávka (letištního personálu, dopravy železniční a autobusové, prodejců pohonných hmot atd.). Informace o probíhajících stávkách lze nalézt na internetové adrese italského ministerstva dopravy a infrastruktur: www.infrastrutturetrasporti.it - rubrika: Calendario scioperi nazionali.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

Bezpečnostní situace v Itálii a bezpečnostní rizika pro zahraniční návštěvníky odpovídají běžným standardům členských zemí EU. Na celém území Itálie dochází velmi často ke kapesním krádežím a krádežím automobilů. Doporučuje se nenakupovat cenné zboží u pouličních prodejců nebo na trzích a požadovat vždy pokladní stvrzenku.

Místa, v nichž je třeba dbát zvýšené opatrnosti, jsou jihoitalské regiony Kampánie, Apulie, Kalábrie, Sicílie.  

 

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Římě

Via dei Gracchi 322

00 192 Roma

Tel. 0039/063609571

Fax 0039/063244466

Mimo pracovní dobu – konzulární pohotovost 0039/335 310 450   

Konzulární oddělení – tel/fax shodný se ZÚ – viz výše

E-mail rome@embassy.mzv.cz

E-mail obchodně-ekonomického úseku: commerce_rome@mzv.cz

Internetové stránky: www.mzv.cz/rome

Po příletu na římské letiště Fiumicino (nazývané též Aeroporto Leonardo da Vinci) je pro cestu na velvyslanectví nejvhodnější zvolit příměstský vlak Leonardo Express (cena jízdenky 11,- EUR – březen 2009), který jezdí každých 30 minut. Cesta na římské nádraží Roma Termini trvá 31 minut.  Dále pokračovat metrem po trase A do stanice Lepanto (cena jízdenky 1,- EUR). Alternativně je možné z letiště Fiumicino použít vlakové spojení (vlak jezdí každých 15 minut, o svátcích každých 30 minut, cena jízdenky 5,50 EUR) do stanice Roma Tiburtina a odtud pokračovat metrem nebo autem taxislužby.

 

Honorární konzuláty

HK Neapol – pan Angelo Ruoppolo

Corso Umberto I, 275            

80 138  Napoli                                              

Tel. 0039/0812 68784 (KO), 081265933 

Fax 0039/0812 67336

E-mail naples@honorary.mzv.cz

Teritoriální působnost: Campania, Basilicata, Calabria

HK Udine – pan Paolo Petiziol

Via San Francesco 34                                    

33 100 Udine

Tel. 0039/0432 509445

Fax 0039/0432 298126

E-mail udine@honorary.mzv.cz 

Teritoriální působnost: Friuli Venezia Giulia, Veneto, Trentino Alto Adige

HK Palermo – pan Andrea Marchione

Via Quintino Sella 76

90 141 Palermo

Tel: 0039/091 589680

Fax: 0039/091 341907

E-mail: palermo@honorary.mzv.cz

Teritoriální působnost: Sicilia               

HK Firenze – paní Giovanna Dani del Bianco

Via del Giglio 10

50 124 Firenze

Tel. 0039/055 284454

Fax 0039/055 2382762

E-mail florence@honorary.mzv.cz

www.flemingyouth.it/consolato_onorario_cz

Teritoriální působnost: Toscana

HK Benátky – pan Giorgio Boato

Cannaregio 3821

30 131 Venezia

Tel: 0039/041 2413984

Fax: 0039/041 5212334

E-mail venice@honorary.mzv.cz

Teritoriální působnost: Veneto

HK Ancona – pan Giampiero Schiavoni

Via Pastore 17

60 131 Ancona

Tel: 0039/071 2867794

Fax: 0039/071 2919658

E-mail: ancona@honorary.mzv.cz

HK Janov – pan Franco Aprile

Via Bartolomeo Bosco 57

161 21  Genova

Tel: 0039/010 5954574

Fax: 0039/010 5302359

E-mail: genova@honorary.mzv.cz

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

V Itálii má v současné době  své zastoupení CzechTrade (od roku 2000 v Miláně), České centrum (od roku 2005 v Římě) a CzechTourism (od roku 2007 v Miláně).

            K 30.6.2008 byl v Miláně uzavřen Generální konzulát ČR, přičemž na jehož místě vznikl tzv. Český dům, v němž sídlí řada českých institucí a společností (CzechTrade, CzechTourism, ČSA).

 

CZECHTRADE

Mgr. Karolína Šimerková

Via G.B.Morgagni 20

20 129 Milano

Tel. 0039/02 29532109

Fax 0039/02 29511702

E-mail milano@czechtrade.cz

www.czechtrade.cz

Istituto Culturale Ceco

JUDr.Ing. Miloslav Hirsch

České Centrum

Via Costabella 28 – 32

00 195 Roma

Tel./Fax 0039/06 99705158

E-mail ccrome@czech.cz

www.czechcentres.cz/rome  

 

 

CzechTourism

Dott. Luboš Rosenberg 

Via G. B. Morgagni 20

20 192 Milano

Tel. 0039/02 742 01 626

Fax 0039/02 294 04 401

E-mail: info-it@czechtourism.com

www.czechtourism.cz, www.turismoceco.it

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu

Karabiníci:                                           112

Policie:                                                113

Hasiči:                                     115

Pomoc motoristům – autoklub:             116

První pomoc:                                       118

 

2. Vnitropolitická charakteristika

2.1. Stručná charakteristika politického systému

            Zastupitelská demokracie, dvoukomorový Parlament s pětiletým funkčním obdobím, obdobné pravomoci Senátu i Poslanecké sněmovny, čistý volební poměrný systém s volebními prahy, bez možnosti preferencí.

            Poslední volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu se konaly 13. a 14. dubna 2008.       V určitém směru byly volby v roce 2008 přelomové: dvě nejsilnější strany, pravicový Lid svobody (LS, S. Berlusconi) a levicová Demokratická strana (DS, W. Veltroni) politickým rozhodnutím odmítly v Itálii tradiční velké koalice a využily většinový potenciál relativně složitého volebního zákona (4%, resp. 8% práh volitelnosti). Menší strany (s výjimkami) hranice volitelnosti nedosáhly a v Poslanecké sněmovně tak zůstává pouze 9 parlamentních stran, v Senátu 10. Významnější výjimkou je křesťanskodemokratická Unie středu (P. F. Casini), zbytek tvoří malé regionální strany, které mají místa zajištěna ústavou (počet jejich senátorů/poslanců však nemá rozhodovací sílu ani velký vliv). Italský parlament tak poprvé od války teoreticky ztratil obě krajní křídla: Pravice (F. Storace) i koalice Duhová levice (zahrnující i levicové Zelené) se do komor nedostaly. Bezprecedentní a neočekávaný je zejména neúspěch Strany komunistické obnovy, v parlamentu chybí i Socialistická strana.

Hlavní politické strany a jejich bloky:

a) vládní strany – strany pravého středu

Lid svobody (Popolo della Libertà, dále jen PDL) – politické uskupení vzniklé spojením stran Forza Italia (Vzhůru, Itálie) S. Berlusconiho (strana podnikatelů, manažerů a bývalých křesťansko-demokratických a socialistických politiků, stmelená kolem osoby S. Berlusconiho) a Národní aliance (strana, která vznikla odštěpením od postfašistického Italského sociálního hnutí, v čele G. Fini). Obě strany  prošly fúzí – ve dnech 22. -  23.3.2009 se v Římě konal závěrečný sjezd Národní aliance, po kterém se tato strana sloučila s Lidem svobody na ustavujícím kongresu, který se konal v Římě od 27. do 29. března 2009.

Liga Severu (Lega Nord Padania) – autonomistická strana italského Severu, která radikálně oponuje centristické formě státu a dopadům jeho daňového systému – aktuální prioritou je daňový federalismus; v čele U. Bossi

Hnutí pro autonomii (Movimento per l´Autonomia) – relativně nová autonomistická strana ze Sicílie, zastupující obecně zájmy celého Jihu, vytvořili ji křesťanskodemokratičtí a socialističtí regionální politici; v čele R. Lombardo

b) opozice – strany levého středu 

Demokratická strana (Partito Democratico, dále jen PD) –  největší strana levého středu, hlásící se k odkazu Olivovníku R. Prodiho; vznikla sloučením Levicových demokratů, Kopretiny a několika dalších menších stran v procesu unifikace italské levice; ustavující sjezd 14. 10. 2007, v čele generální tajemník W. Veltroni, kterého od 21.2.2009 vystřídal ve funkci Dario Franceschini (Veltroni odstoupil po prohraných regionálních volbách na Sardinii).

Itálie hodnot (Italia dei Valori) – strana s programem spíše morálně-politickým než ekonomickým, orientovaná na nespokojenost italských občanů s fungováním italského státu, zakladatelem je bývalý soudce známý z období vyšetřování „Čisté ruce“ Antonio di Pietro

Unie středu (Unione del Centro) – koalice sjednocující křesťanskodemokraticky orientované středové strany Křesťanskodemokratický svaz (Unione democristiana) a Federativní občansko-lidové hnutí (Movimento federativo civico popolare) v čele s P. F. Casinim

2.2. Hlava státu

Giorgio Napolitano – prezident republiky (zvolen 10.5.2006)

2.3. Složení vlády

Současná italská vláda byla sestavena v roce 2008 na základě výsledku předčasných voleb, dne 8.května 2008 složili její členové přísahu a zahájili výkon svých funkcí, ve dnech 14. a 15.května 2008 byla současné italské vládě vyjádřena důvěra ze strany italské Poslanecké sněmovny             a Senátu.

Silvio Berlusconi (Forza Italia)                               předseda

Gianni Letta     (PDL - Forza Italia)                            státní podtajemník předsednictva vlády

Franco Frattini  (PDL - Forza Italia)                           zahraniční věci

Sandro Bondi (PDL - Forza Italia)                             kultura

Roberto Maroni (Liga Severu)                         vnitro

Giulio Tremonti   (PDL - Forza Italia)              hospodářství a finance

Mariastella Gelmini/ová (PDL - Forza Italia)                vysoké školy a výzkum

Ignazio La Russa (PDL - Národní aliance)                  obrana

Claudio Scajola (PDL - Forza Italia)                           ekonomický rozvoj

Stefania Prestigiacomo/vá (PDL - Forza Italia) životní prostředí

Angelino Alfano (PDL - Forza Italia)                           spravedlnost

Luca Zaia  (Liga Severu)                                           zemědělské politiky

Altero Matteoli (PDL - Národní aliance)                     infrastruktura a doprava

Maurizio Sacconi (PDL - Forza Italia)             zdraví, práce a sociální politiky

ministři bez portfeje:

Renato Brunetta (PDL - Forza Italia)                           veřejná správa a inovace

Elio Vito (PDL - Forza Italia)                                     vztahy s parlamentem

Rafaele Fitto    (PDL - Forza Italia)                             vztahy s regiony

Umberto Bossi (Liga Severu)                                     federální reformy

Giafranco Rotondi  (Křesťanská

demokracie pro autonomii)                                         naplňování vládního programu

Giorgia Meloni/ová (PDL - Národní aliance)                mládež

Roberto Calderoli  (Liga Severu)                                legislativní reforma

Mara Carfagna/ová (PDL - Forza Italia)                      rovné příležitosti

Andrea Ronchi (PDL - Národní aliance)                      komunitární politiky

Michela Vittoria Brambilla (PDL - Forza Italia)            cestovní ruch

(jmenována 8.5.2009)

Guvernérem Centrální banky Itálie (Banca d’Italia) je Mario Draghi (ve funkci od roku 2006).

 

3. Zahraničně politická orientace

3.1. Členství země v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

            Itálie je členem následujících významných mezinárodních organizací: OSN (UNESCO, WHO, ICAO, UNIDROIT aj.), NATO, ZEU, OBSE, EU, RE, WTO, MMF, WB, BERD. Významná regionální uskupení: G-7, SEI, trilaterála Itálie-Maďarsko-Slovinsko, Středozemní fórum.

 

3.2. Účast země v mnohostranných smlouvách a dohodách

Itálie podepsala valnou většinu významných mnohostranných  smluv, jejichž seznam je možno nalézt na internetové adrese Ministerstva zahraničních věcí Itálie: www.esteri.it.  

 

3.3. Přehled bilaterálních smluv

Přehled bilaterálních smluv mezi Itálií a ČR lze nalézt na: http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/mezsmlouvy.asp. (viz. též kap. 7.1.).

 

 

4. Ekonomická charakteristika země

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za rok 2008

Italská ekonomika vykazovala v roce 2008 zpočátku opatrné známky oživení, stejně jako v roce 2007 a tím se nejprve připojila k ekonomické konjunktuře ostatních zemí eurozóny. Ve druhé polovině roku 2008 se však do hospodářské situace země nepříznivě promítla globální ekonomická krize. Zároveň je ekonomika Itálie i nadále negativně ovlivňována řadou dlouhodobě nedostatečně řešených strukturálních problémů, bez jejichž vyřešení není možné dosažení dlouhodobé ekonomické stability a  hospodářské úrovně nejvyspělejších zemí EU.    

Za rok 2008 zaznamenala italská ekonomika pokles ve výši -1,0% (1,5% růst v roce 2007), což je jeden z nejhorších výsledků v poválečné historii země. Hospodářský výsledek však odpovídá prudkému zhoršení situace ve většině ostatních členských zemí EU. Ačkoliv loňské studie OECD v této souvislosti uváděly, že Itálie v  roce 2007 a 2008 postupně překoná předchozí 4,5 letou ekonomickou stagnaci (v roce 2005 italská ekonomika zaznamenala nulový ekonomický růst), světová finanční krize a globální zpomalení vedly k poklesu italské ekonomiky. V oblasti produktivity práce Itálie dlouhodobě značně zaostává za průměrem  eurozóny. 

Deficit veřejných financí činil v roce 2008 v Itálii 2,7%  (v roce 2007 činil 1,9%). Italské vládě se jej i ve stávající ztížené ekonomické situaci podařilo udržet, na rozdíl od situace v letech 2005 a 2006, v  mezích 3 % - ního stropu, určeného pravidly Paktu stability a růstu.

Inflace v roce 2008 dosáhla výše 3,3% (v roce 2007 činila 2,9%).

Státní dluhv roce 2008 v poměru k HDP dosáhl výše 105,7%. V roce 2007 činila jeho výše 104%. Itálie patřila v posledních letech v rámci EU k zemím s nejvyšší mírou zadlužení v poměru k HDP.

Itálie byla až do roku 2007 jednou z mála členských zemí EU i OECD, kde v posledních letech docházelo k neustálému poklesu míry nezaměstnanosti. Zatímco v roce 2000 její výše dosahovala 10%, do roku 2007 poklesla až na 6%, což je nejnižší úroveň od roku 1992. Koncem roku 2008 dosáhla výše nezaměstnanosti 6,7%, její zvýšení bylo způsobeno zhoršením hospodářské situace země. Až do nedávné doby mělo stále stoupající tendenci i zapojení cizinců na italském trhu práce a to nejen, jako tomu bylo převážně v předchozích letech, v manuálních profesích a v pracích v domácnosti. Při posuzování míry nezaměstnanosti v Itálii je nutné vzít do úvahy velké regionální rozdíly mezi severem a jihem země. V severních regionech Itálie je míra nezaměstnanosti přibližně třikrát nižší, než je tomu v jižní části Itálie.     

V roce 2008 zaznamenal italský export meziroční nárůst o 0,3% a import o 1,1 %. Italský zahraniční obchod meziročně mírně zvýšil negativní saldo obchodního účtu platební bilance na -11,5 miliardy EUR (oproti - 8,6 miliardy EUR v roce 2007). Italským podnikům se v letech 2007-2008 dařilo do jisté míry zastavit propad produkce tradičních výrobků „Made in Italy“. V nejbližším období je však nutné počítat s ekonomickými trendy nepříznivě ovlivňujícími italský export. Hospodářská stagnace, silné euro, pomalejší tempo strukturálních reforem a stále silnější tlak konkurence výrobců z Asie (především v oblasti textilního, obuvního a spotřebního průmyslu) se dlouhodobě negativně odrážejí na snižování konkurenceschopnosti italského zboží. V současné době činí podíl Itálie na mezinárodním obchodu3,4%, zatímco ještě v roce 1995 tento podíl (měřeno v běžných cenách) činil 4,5%.Největšími obchodními partnery Itálie jsou SRN, Francie, Velká Británie, Nizozemsko, USA a Španělsko. Saldo obchodní bilance Itálie za rok 2008 mimo jiné významně ovlivnil (stejně jako v roce 2007) i pokračující nárůst cen ropy, zemního plynu a dalších energetických zdrojů, na jejichž dovozu je Itálie závislá.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele

Ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
HDP (v miliardách USD, od roku 2005 v miliardách EUR)

1.176

USD

1.180

USD

1.184

USD

1.198

USD

1.417

EUR

1.475 EUR 1.590 EUR

1.572

EUR

HDP na 1 obyvatele (USD, od roku 2005 EUR)

20.806

USD

20.890

USD

20.953

USD

21.204

USD

24 250

EUR

25 431

EUR

25 863 EUR

25 850

EUR

Míra růstu HDP (%) 1,8 0,4 0,3 1,2 0 1,7 1,5 -1,0
Deficit veřejných financí (% HDP) 1,4 2,3 2,4 3,0 4,1 4,4 1,9 2,7
Průmyslová výroba (%) - 0,7 - 2,1 - 0,8 - 0,4 -0,8% +1,9% +0,6% +0,6%
Obch. Bilance (mld. USD, od roku 2005 v miliardách EUR)

8,63

USD

7,58

USD

2,04

USD

- 0,51

USD

-2,045 EUR -21,116 EUR -9,53 EUR -11,5 EUR
Státní dluh (% z HDP) 109,4 106,7 106,2 105,8 108,5 106,8 104,0 105,7
Inflace (%) 2,7 2,5 2,7 2,0 1,9 2,1 2,9 3,3
Míra nezaměstnanosti (%) 9,5 9,0 8,7 8,1 7,7 6,1 6,0 6,7

 

4.3. Průmysl

            Průmysl (včetně těžby nerostných surovin, energetiky a stavebnictví) je  nejdůležitějším sektorem italského hospodářství z hlediska podílu na mezinárodní dělbě práce, i když se na tvorbě HDP podílí jen 35,6 % (z toho stavebnictví 5,3 %) a zaměstnává jen 31,7 % obyvatel v produktivním věku (z toho stavebnictví 7,1 %). V tomto směru průmysl ustoupil sektoru služeb, což ostatně odpovídá trendu v průmyslově vyspělých zemí světa.       

Průmyslová výroba se v roce 2008 zvýšila oproti roku 2007 o 1 %.a v posledních třech letech zaznamenává oživení po předchozích poklesech. Italský strojírenský průmysl vykázal v roce 2008, podobně jako v roce 2007 oživení, avšak jen v některých oborech. Meziroční růst produkce italského strojírenského průmyslu za rok 2008 činil 8,9%. Na meziročním oživení italského strojírenství se podílel především export strojírenských výrobků (nárůst o 10%).

            Pokud jde o zastoupení průmyslových oborů, ve spotřebním průmyslu má nejdůležitější místo textilní, oděvní, kožařský, obuvnický, nábytkářský a potravinářský průmysl. Hutnictví, strojírenství a chemie jsou rovněž nosnými průmyslovými odvětvími. Silné zastoupení má i papírenský, elektrotechnický, elektronický a farmaceutický průmysl.

             Itálie je odkázána na dovoz nerostných surovin. Z vlastních surovin má ekonomický význam jen těžba lignitu (198 tis. tun), ropy (5,3 mil. tun), zemní plyn (20 mil. tun), manganu (6,5 mil. tun), olova (20,2 tis. tun), zinku (20,1 tis. tun), kamenné soli (3,5 tis. tun) a všech dalších druhů stavebních surovin (kaolín, vápenec, mramor atd.). Ani v jednom případě těžba nepokrývá spotřebu Itálie.

            Textilní průmysl vyrábí ročně asi 241 tis. tun vlněných a 262 tis. tun bavlněných přízí, 1,4 mil. tun umělých vláken  a 711 tis. tun textilních látek. Italský obuvnický průmysl (tradiční průmyslové odvětví) ročně vyrábí na 376 mil. párů bot, přičemž 80 % své produkce vyváží na zahraniční trhy. Italský textilní a obuvnický průmysl je v posledních letech pod výrazným tlakem asijské (především čínské) konkurence, která ohrožuje pozice italských výrobců oděvů, obuvi a módních doplňků svými nízkými výrobními náklady.

            Hutnický průmysl vyrábí ročně více než 10 mil. tun litiny, 24 mil. tun oceli, 185 tis. tun feroslitin, 22 tis. tun tepelných svitků, 722 tis. tun bezešvých trubek, 0,2 mil. tun hliníku, 0,1 mil. tun olova, 0,3 mil. tun zinku atd. celkový objem výroby představuje na 62 mil. tun železných          a neželezných kovů.

            Italský chemický průmysl - italské chemické výrobky se z 35 % vyvážejí a obor zaměstnává na 206 tis. osob.

Petrochemickýprůmysl vyrobí ročně na 81,5 mil. tun různých ropných produktů.

4.4. Stavebnictví

V roce 2008 byly italské stavební společnosti podnikatelsky přítomné v 76 zemích světa (z toho ve 12 členských zemích EU, mezi nimiž není uváděna ČR), kde se podílely na 493 stavebních projektech v celkové výši 27,5 miliard EUR. V loňském roce italské stavební společnosti nově pronikly do 20 zemí světa a uzavřely v zahraničí 209 nových kontraktů v celkové hodnotě 9 miliard EUR.

4.5. Zemědělství       

            Podíl zemědělství na ekonomice se v posledních letech přibližuje hodnotám platným           v zemích EU (3%). Italská zemědělská výroba se podílí na celkové zemědělské výrobě EU 14,4 %. V oboru  přetrvávají silné regionální rozdíly. Zatímco v regionech severní Itálie zemědělství dává obživu 5,5% práceschopného obyvatelstva a podílí se 2,5 % na tvorbě přidané hodnoty, v jižní Itálii jsou tyto hodnoty následující: 13,2 % resp. 5,7 %.

Základním problémem současného italského zemědělství je jeho nedostatečná produktivita, způsobená malou velikostí mnoha zemědělských farem a podniků. V současné době má v Itálii 70% zemědělských podniků méně než 10 zaměstnanců a v potravinářském průmyslu má dokonce 90% podniků méně než 10 zaměstnanců. Celkově je v současné době v Itálii 67 000 zemědělských podniků s pěti sty tisíci zaměstnanci. V loňském roce měly italské zemědělské podniky celkový obrat ve výši 109 miliard EUR.

Z celkové rozlohy Itálie představuje zemědělsky využitelná půda  37 %, 29 % rozlohy země je pokryto lesy a 2,4% rozlohy připadá na vodní toky. Zemědělská výroba je intenzívní, přičemž je koncentrována, jako je pro Itálii ostatně typické, do malých a středních farem, jejichž naprostá většina hospodaří na výměře menší než 10 ha. V roce 2008 v Itálii aktivně působilo 2.529.887 zemědělských, lesních a zootechnických firem. Celková výměra obdělávané zemědělské půdy činila přibližně 13 milionů hektarů (průměrná výměra jedné zemědělské farmyčinila 6,7 hektarů).

                Mezi hlavní rostlinné  produkty patří pšenice, kukuřice, žito, rýže, zelenina, cukrová řepa, slunečnice, sojové boby, ovoce, citrusové plody a vinná réva. Dále se pěstují brambory, ječmen, olivy a tabák. Důležité místo má pěstování ovoce - citrusových plodů, jablek, hrušek, broskví atd.

Živočišná výroba je deficitní a Itálie je do značné míry odkázána na dovoz.Živočišná výroba sestává z hovězího, skopového, vepřového a kozího masa, dále mléka, vajec a sýrů. I v této oblasti se Itálie snaží chránit si v evropském kontextu své tradiční výrobky - v loňském roce se nejznámějšími příklady staly sýry „mozzarella“ a  „parmiggiano reggiano“, které nacházejí           v jiných zemích početné padělatele. Italské zemědělství si však v živočišné výrobě stojí velmi dobře - to je patrné na poměrně nízkém počtu prokázaných případů BSE, jejichž počet do roku 2008 dosáhl necelé stovky kusů (testován cca 1 milion zvířat).

            Itálie má dlouhodobě pasivní bilanci zahraničního obchodu se zemědělskými produkty. Je nutno dodat, že výrobky italského zemědělství jsou tradičním oborem „Made in Italy“, který dlouhodobě pomáhá šířit image a životní styl Itálie daleko za jejími hranicemi. Naprostá většina (69 %) zahraničního obchodu se realizuje se zeměmi EU a tento podíl postupně narůstá. Největší objemy obchodu se realizují s Francií a Německem, což platí jak pro export tak i import.

Italský zemědělský export v posledních 5 letech vyklidil své pozice v řadě oblastí konkurentům především z Nizozemska, Francie a Španělska a to nejen ve vnitrounijním obchodě, ale i v exportu do některých mimoevropských zemí (například Maroko). Výsledky konference ministrů WTO v Hongkongu označují zástupci italských zemědělců za neuspokojivé, a to především z hlediska nedostatečného zajištění ochrany geografického původu zboží, na které má Itálie strategický zájem a vyzývají italské představitele k intenzivním bilaterálním jednáním se zahraničními představiteli na toto téma. Hlavní položkou dovozu Itálie v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu představuje maso a živá zvířata.     

Podíl jednotlivých komodit na italském vývozu zemědělských a potravinářských výrobků – rok 2008:

Víno – 26%

Čerstvé ovoce – 14%

Těstoviny – 11%

Sýry – 10%

Konzervovaná zelenina – 10%

Olivový olej – 9%

Výrobky z mouky – 8%

Salámy a sušené maso – 6%

Ovocné šťávy – 3%

Rýže – 3%

 

            Itálie má  mimořádný zájem o důslednou ochranu geografického označení svých tradičních zemědělských a potravinářských výrobků a všemi dostupnými prostředky bojuje proti jejich napodobování v zahraničí. Pokud však Itálie v blízké budoucnosti nepřistoupí k radikální reformě svého zemědělství a potravinářského průmyslu, zaznamená další propady v této oblasti a její výrobci budou vytlačeni ze světových i domácích trhů producenty z jiných zemí. Současná nadměrná fragmentace italského zemědělství a potravinářského průmyslu je vážnou překážkou pro úspěšnou aplikaci nových trendů společné zemědělské politiky EU na italském území, které budou znamenat změnu stávajícího systému výrobních dotací, větší liberalizaci a přiblížení se zemědělské politice WTO.     

4.6. Služby  

            Z hlediska podílu na tvorbě HDP a zaměstnanosti jde o rozhodující sektor italské ekonomiky: zaměstnává na 60 % obyvatel v produktivním věku a přibližně stejným procentem se podílí na tvorbě HDP.

            Největší význam má obchod včetně hotelové činnosti, restaurací a opraven (18,3% HDP    a 22 % zaměstnanosti), na druhém místě jsou služby neurčené k prodeji, tzn. státní správa (13,3 % HDP a 13,2 % zaměstnanosti), dále pak doprava a spoje (6,7 % HDP a 6,3 % zaměstnanosti). Finanční sektor zaměstnává jen 2 % obyvatel v produktivním věku a podílí se 5,2 % na tvorbě HDP. Služby spojené s pronájmem se podílejí 7,1 % na HDP a 8,6 % na zaměstnanosti.  

            Sektor služeb turistického ruchu zaznamenal v roce 2008, podobně jako v roce 2007, v Itálii oživení.

Italský směnárenský úřad zveřejnil výsledky turistického ruchu za rok 2008. Do Itálie  přicestovalo 43,21 mil. zahraničních turistů (v roce 2007 přicestovalo 43,68 mil. zahraničních turistů). Nejvíce turistů (asi 16,7 milionů osob) přicestovalo do Itálie ze střední Evropy, další v pořadí byli mimoevropští turisté (asi 8,9 milionu osob). V roce 2008 tak byla potvrzena předchozí stoupající tendence počtu turistů z asijských zemí, především z Čínské lidové republiky a došlo i k oživení přílivu turistů z USA.

            Itálie se snaží podporovat rozvoj italského cestovního ruchu. V roce 2007 byla snížena o 50% sazba DPH pro kongresovou turistiku a v roce 2008 byla zrušena úplně. ENIT (Národní italská agentura pro rozvoj turistického ruchu)obdržel ze státního rozpočtu pro rok 2008 25 milionů EUR, určených na propagaci Itálie. Dne 8.5. 2009 byla jmenována do čela sekce Předsednictva vlády Itálie, která má na starosti oblast cestovního ruchu, ministryně bez porfeje paní M.V. Brambilla. Ve střednědobém horizontu bude větší pozornost věnována přílivu turistů z Ruska, Číny, Indie a dalších asijských zemí.

4.7. Infrastruktura

Vzhledem k atypickému tvaru poloostrova a tradičním potřebám ještě z dob Římského impéria disponuje italské hospodářství rozvinutou dopravní infrastrukturou. Velmi omezený význam má říční doprava, protože Itálie má jen malé úseky splavných řek a kanálů. Páteří vnitrostátní dopravy se stal systém silnic, jejichž výstavba vycházela z tradic římského impéria. Na silniční síť navázaly železnice. Přes dosažené úspěchy však současný dopravní systém zaostává nejen za potřebami italské ekonomiky (s negativním dopadem na konkurenceschopnost italského zboží na mezinárodních trzích), ale i evropského společného standardu. Itálie, kterou od zbytku kontinentální Evropy odděluje alpský horský masív, překonatelný pouze v omezeném počtu průsmyků, je v neustálém sporu (pokud jde o kamionovou přepravu) s Rakouskem (připravuje se stavba železničního tunelu pod Brennerským průsmykem), Švýcarskem a Francií, které se nerady smiřují s úlohou tranzitních zemí jejichž životní prostředí je nadměrně zatěžováno narůstajícím počtem projíždějících kamionů.

 

Železnice

Největší část (82%) železničních tratí patří Státním železnicím (Ferrovie dello Stato - FS). Od roku 2001 se holding FS dělí na společnosti Rete Ferroviaria Italiana, provozující železniční tratě a Trenitalia, provozující vozový park. Zbývající část provozují v koncesi různé soukromé společnosti, kterých bylo ke konci roku 2008 registrováno přibližně 40. Největší z nich je CO.TRA.L, která je druhým největším regionálním dopravcem v Evropě. Operuje nejen na poli železniční a silniční přepravy, ale i v oblasti realit (nákup, prodej, pronajímání, rekonstrukce).

V zemi je celkem 20 011 km železničních tratí, z toho 16 066 km státních, z nichž je 8 999 km elektrifikováno. Ze 3 945 km soukromých tratí je elektrifikováno 1 155 km. Všechny tyto tratě mají rozchod kolejnic 1 435 cm. V Itálii se nacházejí i tratě úzkokolejné (rozchod kolejnic 950 cm) o celkové délce 1 845 km, z nichž 380 km je elektrifikováno. Do konce roku 2009 bude Itálie disponovat cca 1 000 km vysokorychlostních tratí umožňujících cestovní rychlost do 350 km/h. Vzhledem k tomu, že území Itálie leží na Apeninském poloostrově, je převážná část jejích pozemních hranic tvořena mořem. Z tohoto důvodu je velmi důležitá vzájemná návaznost železniční a námořní dopravy.

 

Silniční síť

Silniční síť je rozdělena do čtyř základních kategorií: dálnice (autostrade), státní, provinční a komunální silnice (strade statali, provinciali, comunali). Silnice jsou vesměs v dobrém technickém stavu, za průjezd dálnic jsou vybírány poplatky.

Značným problémem je doprava v zimním období, kdy je uzavřena celá řada alpských průsmyků a silniční spojení s Francií a Švýcarskem se uskutečňuje tunely pod Grand San Bernardo a Monte Bianco.

Celková síť dálnic měří 6 100 km, státních silnic je 44 750 km, provinciálních 110 000 km a komunálních silnic (mimoměstských) 141 700 km, to je celkem více než 302 000 km. Přes poměrně značnou výstavbu dálnic je jejich podíl na celkové silniční síti relativně malý a dosahuje jen 2%. Dálnice jsou zčásti ve státním a zčásti v soukromém vlastnictví.

 

Námořní doprava

Itálie má ve světovém měřítku významnou námořní obchodní flotilu. Operuje hlavně ve středomořském prostoru a má pravidelná spojení jak do severoamerických, tak do australských přístavů.

Provoz námořní dopravy je jedním z důležitých zdrojů devizových příjmů. Stát uplatňuje kontrolu nad námořní dopravou významným kapitálovým podílem ve společnosti FINMARE (IRI). Rozvinutá kabotážní doprava má význam především pro pobřežní oblasti. Námořní obchodní flotila čítá 479 lodí o celkové tonáži 8 mil. BRT. Počet tankových lodí je 222 o celkové tonáži 2,7 mil. BRT. Nejdůležitějšími přístavy v Itálii jsou: Janov, Neapol, Terst, Benátky, Livorno, Savona, Ancona, Spezia, Cagliari (Sardinie) a Palermo (Sicílie).

 

Letecká doprava      

Dalším velice důležitým spojením je letecká doprava. Spravuje ji především společnost Alitalia, která udržuje pravidelná spojení hustou sítí domácích i zahraničních linek. Alitalia je postižena dlouholetou krizí, spojenou s neúspěšnou restrukturalizací a nerealizovanou privatizací zbývající části státního podílu. Alitalia se stala společně s Air France, Delta Airlines, Mexican Air, Korean Air a ČSA členem leteckého uskupení Sky Team. Finančními problémy zatížená Alitalia má v oboru vnitrostátní a mezinárodní letecké přepravy navíc další nové konkurenty, kterými je řada nových nízkonákladových leteckých společností, které provozují letecká spojení z evropských do italských měst.

Dne 29.srpna 2008 vyhlásila správní rada společnosti Alitalia platební neschopnost a požádala o jmenování správce majetku. Následovalo oddlužení a privatizace, která byla ukončena v prosinci 2008, kdy za 25 % akcií společnosti zaplatila Air France – KLM 322,5 mil. EUR. Konsorcium italských vlastníků CAI (21 společníků) do společnosti vložilo celkem 847 mil. EUR. Nová transformovaná společnost Alitalia zahájila provoz 13.1.2009.

Itálie má celkem 137 letišť, z toho 132 používaných běžně. Hlavní letiště s mezinárodním provozem jsou v následujících městech: Řím – Fiumicino; Milán - Linate, Malpensa; Neapol – Capodichino; Rimini; Benátky - Marco Polo; Turín - Caselli a Palermo - Punta Raisi.

Přímé letecké spojení s ČR - Řím, Milán, Bologna, Benátky a Neapol. ČSA zajišťuje spojení Prahy s Římem, Milánem, Bolognou a Benátkami. V posledních letech začaly provozovat letecké spojení mezi ČR a Itálií i některé nízkonákladové letecké společnosti: Click4Sky, Smart Wings a Sky Europe (ukončila činnost k 31.8.2009), od února 2009 pak i společnostWizz Air.

 

Telekomunikace

Telekomunikační služby v Itálii jsou moderní, disponují dobrou infrastrukturou a v současné době jsou v soukromých rukou. Největší italská telekomunikační společnost - Telecom Italia byla v létě 2001 převzata koncernem Pirelli. Je vybavena vysoce kapacitními kabely s mikrovlnnými radiovými přenosy. Vysílacích radiových stanic je celkem 163 a televizních vysílačů 83.

Itálie patří k zemím s velmi rozvinutou mobilní telefonní sítí, počet mobilních uživatelů převýšil počet pevných linek. Mobilní komunikace je poskytována 4 operátory - Tim, Vodafone, Wind, Blu. Celkově tak italský trh čítá necelých 51 mil. zákazníků, a řadí se v evropském měřítku na druhé místo, přičemž prvenství patří Německu. V roce 2000 navíc proběhlo vydražení licencí UMTS (mobilní telefony 3. generace), které plně fungují od roku 2004.

 

Energetika

Itálie je závislá na dovozu energetických surovin, jejichž podíl na celkové spotřebě se pohybuje mezi 75-80%. Největší část dovozu připadá na ropu. Těžba uhlí na Sardinii nestačí pokrýt domácí spotřebu, produkce ropy na Sicílii je relativně malá. Značně omezená je i těžba zemního plynu přepravovaného plynovody do velkých severoitalských center Pádské nížiny. Vodní energetika je soustředěna v alpských oblastech a podílí se asi čtvrtinou na místních energetických zdrojích. Vývoj produkce elektřiny z vodní, tepelné a geotermální energie je nedostatečný, proto Itálie z Francie a dalších evropských zemí včetně ČR dováží elektřinu, která je levnější než elektřina vyrobená v Itálii. V tomto směru představuje Itálie ojedinělý případ mezi průmyslově vyspělými zeměmi.

Ropu a zemní plyn Itálie dováží z Ruska, Norska, Libye a Alžírska. V říjnu 2004 byl uveden do provozu italsko – libyjský plynovod Greenstream vedoucí po trase o délce 520 km na souši a 520 km pod vodou z libyjského města Mellitah do sicilského města Gela. Roční přepravní kapacita tohoto plynovodu, která činí 8 mld. m³, pokrývá asi 10% italské roční spotřeby zemního plynu. Tento plynovod je v současnosti největší stavbou svého druhu ve Středozemním moři. Dalším plynovodem, vedoucím zemní plyn ze severní Afriky na Sicílii, je plynovod Transmed, vybudovaný v 70. letech 20. století a následně rozšířený v 90. letech. Italská vláda a představitelé soukromých společností celoročně věnují maximální pozornost posílení diverzifikace energetických zdrojů. K realizaci těchto opatření významně přispěla i návštěva tehdejšího italského premiéra Romana Prodiho v Alžírsku (14.-15. listopadu 2006), v jejímž průběhu podepsala alžírská společnost Sonatrach smlouvy s pěti společnostmi ohledně budoucích dodávek alžírského zemního plynu do Itálie. Ve stejné době (14. listopadu 2006) podepsali zástupci italské energetické společnosti ENI a ruského producenta zemního plynu Gazprom smlouvu o dodávkách zemního plynu z Ruska do Itálie, která má platnost až do roku 2035.      

Dlouhodobý trend posilování strategické spolupráce mezi Itálií a Ruskem v oblasti energetiky potvrdila smlouva o společné realizaci projektu výstavby nového plynovodu South Stream, podepsaná dne 22.listopadu 2007 v Moskvě představiteli italské společnosti ENI a ruské společnosti Gazprom. Plánovaná roční přepravní kapacita nového plynovodu bude činit 30 miliard m³ plynu (kapacita objemu dodávek do Itálie), uveden do provozu by měl být v roce 2013. Plynovod South Stream povede do západní Evropy z ruského města Novorosijsk na pobřeží Černého moře a dále bude veden pod mořem a na pevnině přes území Bulharska a dalších zemí (trasa ještě nebyla zcela přesně určena) až do Itálie. Společnosti ENI a Gazprom budou mít 50% podíl v novém společném podniku, vytvořeném za účelem realizace tohoto projektu.

Instalovaná kapacita vodních elektráren v Itálii je 20,2 tis.MW a tepelných 50,5 tis.MW, přičemž 81% z této kapacity drží společnost ENEL, 14 % soukromí výrobci a zbylých 5 % drží městské elektrárny. V roce 2000 bylo zahájeno omezování dominantního postavení společnosti ENEL, jejíž podíl na výrobě a distribuci elektrické energie musí podle zákona klesnout pod 50 %.

Ceny elektrické energie patří v Itálii k nejdražším v Evropě. Příčinou jsou stárnoucí elektrárny, nízký podíl relativně levného uhlí (do 15 %), vysoký podíl „drahých“ a na konjunkturním a měnovém cyklu závislých surovin – ropy a zemního plynu, neexistence dodávek el. proudu z vlastních jaderných elektráren, značná byrokracie bránící výstavbě nových moderních kapacit, poddimenzovaná přenosová soustava pro dovoz elektřiny, odpor privilegovaných klientů a dodavatelů proti liberalizaci trhu.

 

Jaderná energetika

Dne  9.11. 1987 (3 roky po černobylské havárii) proběhlo v Itálii referendum, ve kterém Italové odmítli výrobu elektrické energie z jádra. Na italském území se nacházejí na následujících místech celkem 4 zakonzervované jaderné elektrárny: Latina, Garigliano, Trino Vercellese, Caorso. Rozestavěná elektrárna v Montalto di Castro byla posléze přestavena na tepelnou.

Jednou z možností posílení energetické bezpečnosti Itálie je kapitálová účast italských energetických operátorů v zahraničních společnostech vyrábějících elektřinu, a to i v případech, že pochází z jaderných elektráren. Tím se Itálie snaží zajistit si alespoň částečnou kontrolu nad nákupními cenami elektrické energie. Prvními zahraničními jadernými elektrárnami, které italský ENEL získal pod kontrolu se staly v roce 2004 slovenské elektrárny Mochovce a Jaslovské Bohunice. Na Slovensku ENEL dokončí stavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny v Mochovcích. ENEL se rovněž účastní spolu s francouzským energetickým gigantem EDF projektu, v jehož rámci je budována ve francouzské lokalitě Flamanville menší jaderná elektrárna o výkonu 1 500 MW, která bude vybavená prototypem reaktoru třetí generace.

V posledních letech se v Itálii opakovaně objevovaly výzvy k zahájení diskuse o obnovení jaderných elektráren na italském území. Průlomem bylo prohlášení ministra pro ekonomický rozvoj C. Scajoly na podzim roku 2008, že se Itálie vydá tímto směrem. Konkretizací tohoto prohlášení byl italsko – francouzský summit konaný 24. února 2009 v Římě, kdy představitelé Itálie a Francie uzavřeli mezivládní smlouvu o strategickém partnerství v oblasti jaderné energie.

ENEL a EDF v příštích letech společně vybudují v Itálii 4 jaderné elektrárny, první z nich by měla být uvedena do provozu v roce 2020. V roce 2025 by již dle záměrů současné italské vlády měly být na italském území v provozu jaderné reaktory o celkové kapacitě 6 600 megawatt, do roku 2030 by mělo být vyráběno plných 25% elektrické energie v Itálii na bázi jaderné energetiky. 

 

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Pokud jde o podíl vyčleněné rozvojové pomoci na HDP, Itálie je v rámci zemí OECD na 21. místě s podílem 0,13 %.Itálie byla OECD vyzvána, aby svůj podíl rozvojové pomoci zvýšila minimálně na průměr OECD (0,22 %).  

Gestoři italské rozvojové pomoci jsou následující: MZV Itálie – spravuje cca 1/3 finančních prostředků určených na rozvojovou pomoc, Ministerstvo hospodářství a financí Itálie – spravuje zbylé 2/3, které jsou určeny jako kapitálové vklady do bank a rozvojových fondů, restrukturalizace či prominutí dluhů a na příspěvky do fondů EU. Kromě těchto 2 ministerstev se na rozvojové pomoci účastní v omezené míře další italská ministerstva, regiony a úřady místní správy.

Italská rozvojová pomoc směřuje do následujících oblastí:

-        Snižování chudoby (týká se hlavně Afriky, především subsaharské).

-        Boj proti AIDS, malárii a tuberkulóze. Itálie přispěla do Globálního fondu pro boj proti AIDS, malárii a tuberkulóze 200mil. USD. Aktivity Fondu se realizují převážně v Africe.

-        Vzdělávání. Prioritami Itálie je základní školství a vzdělávání učitelů (s využitím informačních a komunikačních technologií).

-        Promíjení dluhů rozvojovým zemím. Itálie podepsala dohody o konverzi dluhů s Marokem, Jordánskem, Egyptem, Peru a Ekvádorem. Nově se jedná o těchto smlouvách s Pákistánem, Filipínami, Jemenem a Džibuti.

-        Vytváření vhodného klimatu pro zahraniční investice. Itálie těsně spolupracuje se specializovanými organizacemi OSN. Novým fenoménem jsou společné iniciativy veřejného a soukromého kapitálu. V roce 2000 italská rozvojová pomoc z veřejných zdrojů tvořila 13 % všech finančních toků, 13 % tvořily přímé investice do zahraničí, 74 % bankovní převody a portfoliové investice.

-        Podpora účasti rozvojových zemí na mezinárodním obchodu. Itálie se zaměřuje na poskytování technické pomoci (vyjednávání v rámci WTO, využití vývozů z RZ, využití liberalizace světového obchodu pro boj proti chudobě rozvojových zemí).

-        Podpora postavení žen, ochrana mladistvých a postižených.     

Mezi nejvýznamnější příjemce italské rozvojové pomoci patří:

-        Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, dále UNICEF, UNIDO, CGIAR (Poradní výbor pro mezinárodní zemědělský výzkum) a Světový potravinový program.

-        Agentura OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům

-        Angola: společný projekt na posílení veřejné samosprávy, JAR: poskytnutí stipendií

-        Balkán: projekty na sociální a prům. rozvoj Albánie a posílení Stát. stat. Úřadu v BH

-        Guatemala: projekty na rozvoj mírového soužití a občanské společnosti

-        Honduras: podpora zemědělců v údolí řeky Nakaome

-        Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua: podpora místních úřadů při reg. rozvoji

-        Indie: ve spolupráci s Mezinárodní organizací práce iniciativa proti využívání dětské práce

-        Libanon: ustanovení výzkumného centra pro zdravotnickou politiku zaměřeného na vypracování reformy systému zdravotnictví

-        Angola, Čína: půjčky na rozvoj telekomunikací a vybraných regionů 

V posledních letech se 60 % projektů italské rozvojové pomoci realizovalo ve spolupráci s multilaterálními organizacemi. Zvláště intenzívní je spolupráce s v Římě sídlícími organizacemi FAO, PAM a IFAD. Další organizace jsou zastoupeny v Turíně (Centro Oil, Unicri), kanceláře UNIDO v Římě, Unicef ve Florencii, Oim v Římě a Iam v Bari. Italské projekty rozvojové pomoci jsou často námětově zaměřené. Prioritní oblastí italské rozvojové pomoci jsou již delší dobu země Afriky. Do roku 2007 měla Itálie v úmyslu zvýšit svůj objem poskytované rozvojové pomoci až na 0,33% HDP.

            Italský parlament schválil těsně před summitem FAO v roce 2005 zákon, zavazující vládu postupně, během 5 let, dosáhnout 0,39% HDP a poté směřovat k cíli G-8 - 0,70% HDP věnovaných na rozvojovou pomoc.

            Itálie v souladu se svým závazkem vyhlášeným na summitu G-8 v Janově v roce 2001poskytuje technickou pomoc digitalizace státní správy, která je zaměřená na státní rozpočet,  účetnictví, soudní, zdravotnické, školské a administrativní systémy rozvojových zemí. Zkušební fáze projektu proběhla ve spolupráci s Albánií a Tuniskem.

V jihoitalském přístavním městě Brindisi se od roku 1994 nachází sklad a logistická základna OSN pro poskytování humanitární a potravinové pomoci. Na základně jsou sklady potravin, léků, předmětů základní potřeby a dalšího vybavení, včetně dopravních prostředků. Základna v Brindisi je řízena Světovým potravinovým programem OSN (WFP).   

 

5. Finanční sektor

 

Měnová politika

            Od 1.1.1999 se Itálie stala členem EMU se všemi s tím spojenými důsledky a omezeními, pokud jde o suverenitu měnové politiky. V květnu 1998 byl stanoven pevný kurs 1.936,27 lir = 1 Euro. Společná evropská měna byla v Itálii zavedena 1.1. 2002. 

 

5.1. Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo

            Italský parlament schválil po řadě pozměňovacích návrhů  dne 21.12.2007 návrh státního rozpočtu na rok 2008. Jeho podoba odpovídala do značné míry prioritám tehdejší středolevé vlády premiéra Romana Prodiho. Itálie v posledních letech provedla řadu opatření s cílem obnovit respektování závazků rozpočtové stability, spojených s pravidly Paktu stability EU. Za rok 2008 rozpočtový schodek země dosáhl výše 2,5% (1,9% v roce 2007). Celkově činí objem hlavních příjmových a výdajových položek italského státního rozpočtu 16,4 miliardy EUR.  

            Prodiho vláda se snažila pokračovat v dlouhodobějším trendu oživení podnikatelských aktivit v Itálii. Podpora podnikatelského sektoru a s ní spojené nezbytné liberalizační reformy italské ekonomiky však byly brzděny nesystematickými ústupky italské vlády neoprávněným požadavkům některých národních profesních svazů a dalších zájmových skupin.Představitelé Mezinárodního měnového fondu označili italský státní rozpočet na rok 2008 za neuspokojivý z hlediska řešení výše zadlužení země. Italská vláda by podle nich měla projevit více odvahy a přijmout radikálnější úsporná opatření v oblasti výdajové stránky rozpočtu. Obdobně kriticky hodnotila výši zdanění v Itálii v roce 2007 a italský státní rozpočet schválený pro rok 2008 i OECD.    

Italský parlament v červenci 2008 anticipoval schválení vládního návrhu zjednodušené verze státního rozpočtu pro tříleté období 2009-2011. Rozpočtový dokument byl předložen ve formě vládního dekretu (vládní dekret číslo 112/2008 Sb. ze dne 25.června 2008), který následně nabyl platnost zákona. Hlavní novinkou oproti dosavadním rozpočtovým dokumentům předchozích italských vlád je, kromě platnosti na 3 roky místo dosavadního 1 roku dopředu, podstatně vyšší míra rozhodovací autonomie jednotlivých italských státních resortů. Na základě nové podoby italského státního rozpočtu je italským ministerstvům stanovena horní hranice rozpočtových výdajů, jejichž rozložení v čase a do jednotlivých rozpočtových položek si mohou do značné míry určovat samostatně (s výjimkou například mzdových výdajů). Tímto způsobem se nová italská vláda premiéra Berlusconiho vyhnula dosavadnímu každoročnímu zdlouhavému schvalovacímu procesu nové podoby státního rozpočtu, který byl obvykle parlamentem schválen až ke konci kalendářního roku za cenu přijetí mnoha pozměňovacích návrhů. Italskému parlamentu se tak ve druhé polovině roku 2008 uvolnila kapacita pro projednávání jiných legislativních dokumentů, například v oblasti jaderné energetiky. Jedním z hlavních cílů současné italské vlády v oblasti rozpočtové politiky je dosažení plně vyrovnaného státního rozpočtu do konce roku 2011.          

5.2. Platební bilance v roce 2008

Po poměrně stabilním období 2006-2007 začal deficit běžného účtu platební bilance Itálie znovu růst v roce 2008 na úroveň 53,6 mld. EUR (z 2,4 % na 3,4% HDP). Růst deficitu byl způsoben čistým zvýšením zadluženosti Itálie a sklouznutím obchodní bilance z přebytku ve výši 3,2 mld. EUR v roce 2007 do deficitu ve výši 0,7 mld. EUR v roce 2008 v souvislosti s růstem cen energií. Deficit na účtu služeb oproti předchozímu období rovněž vzrostl, což je připisováno stagnaci příjmů od zahraničních turistů a poklesu příjmů z dopravních služeb v důsledku potíží letecké společnosti Alitalia.

Souhrnný deficit na běžném a kapitálovém účtu (52,8 mld. EUR) byl vyrovnán čistými příchozími platbami ve výši 49,6 mld. EUR. Na pozadí menší aktivity firem v oblasti fúzí a akvizicí došlo k poklesu čistého odlivu přímých zahraničních investic z 37 na 18,3 mld. EUR. Čistý příliv portfoliových investic byl v roce 2008 extrémně vysoký 118,5 mld. EUR (2007: 18,1 mld. EUR), což bylo způsobeno hromadnými prodeji akcií, především na straně aktiv, v důsledku finanční krize. Itálie zaznamenala čistý odliv „ostatních investic“ ve výši 51,8 mld. EUR, a to zejména v posledním čtvrtletí 2008, kdy italské banky čelily značným obtížím získávání likvidních prostředků na mezinárodních mezibankovních trzích. Následně proto došlo k snížení zahraničního zadlužení italských bank.  Oficiální rezervy vzrostly o 5,6 mld. EUR.

Čisté zahraniční zadlužení Itálie se více než zdvojnásobilo, z 81,2 mld. EUR na 196,2 mld. EUR (12,5% HDP).

 

Platební bilance v mld. EUR

 

  2004 2005 2006 2007 2008
Běžný účet -13,1 -23,6 -38,3 -37,7 -53,6
Zboží 8,9 0,5 -10,2 3,2 -0,7
z toho energie -28,0 -37,0 -47,7 -44,7 -57,3
ostatní 36,9 37,5 37,5 47,9 56,6
Služby 1,2 -0,5 -1,3 -7,1 -7,4
Příjmy -14,8 -13,6 -13,6 -19,6 -29,5
Transfery -8,3 -10,0 -13,3 -14,2 -16,0
z toho instituce EU -6,5 -8,2 -8,1 -8,4 -10,3
Kapitálový účet 1,7 1,3 1,8 2,3 0,8
Nehmotná aktiva - 0,1 -0,1 -0,1 -
Transfery 1,7 1,3 1,9 2,3 0,8
z toho instituce EU 2,8 3,7 3,8 3,3 2,2
Finanční účet 9,0 20,9 25,4 26,2 49,6
Přímé investice -2,0 -17,6 -2,3 -37,0 -18,3
odliv -15,5 -33,6 -33,5 -66,3 -29,9
příliv 13,5 16,1 31,3 29,4 11,6
Portfoliové investice 26,4 43,4 44,3 18,1 118,5
akcie 0,5 -16,0 -8,8 -0,3 70,4
dluhopisy 25,9 59,3 53,1 18,4 48,1
Finanční deriváty 1,8 2,3 -0,4 0,4 6,8
Ostatní investice -19,6 -8,1 -16,7 46,2 -51,8
z toho financ. a monet. instituce (bez centrální banky) -10,0 27,0 44,0 83,0 -18,5
Změna výše oficiálních rezerv 2,3 0,8 0,4 -1,5 -5,6
Chyby a opomenutí 2,4 1,4 11,1 9,2 3,2

  

 

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

            Zahraniční zadluženost je v italských statistikách uváděna jako součást státního dluhu, který v roce 2008 činil 105,7 % HDP. Tato hodnota je vzdálená Maastrichtským kritériím (60% HDP), navíc představuje výrazné zhoršení ve srovnání s rokem 2007.

Vývoj státního zadlužení v posledních 6 letech:

HDP

(%)

2003 2004 2005 2006 2007 2008
106,2 105,8 108,5 106,8 104,0 105,7

5.4. Bankovní soustava (hlavní banky a pojišťovny)

            Italské bankovnictví prošlo v posledních letech zásadními změnami. Stejně jako v celé Evropě i v Itálii počet bank postupně klesal až na počet kolem  900 bank. Proces bankovní koncentrace probíhal již během posledních 10 let. V procesu slučování a privatizace bank  byla nezanedbatelná účast zahraničního kapitálu. Vstup významných německých, francouzských, španělských a holandských finančních institucí na italský bankovní trh měl za následek - kromě zvýšení kapitálového základu – rychlejší zavádění nových technologií a produktů. V Itálii má své zastoupení přes 40 zahraničních bank, zatímco Itálie je ve světě přítomna více než 80 bankovními subjekty. Pouze malý počet zahraničních bank drží v italských bankách nadpoloviční podíl.  Italské banky kontrolují v zahraničí přes 20 bank s více než 100 pobočkami. Specifikou italského bankovního sektoru zůstává nižší podíl velkých bank na trhu a existence mnoha menších bankovních ústavů. Zatímco v Nizozemsku a v Belgii má 5 největších bank 88% podíl na bankovním trhu, ve Velké Británii 77%, ve Švýcarsku a ve Francii 74% a ve Španělsku 59%, v Itálii ovládá 5 největších bank pouze 36% finančního trhu. V rámci EU je tento podíl nižší jen v Německu, kde dosahuje 29%. V současné době je na italském území 79% bankovních vkladů spravováno italskými bankami a 21% vkladů zahraničními bankovními domy.

Nadřízenými orgány bankovnictví jsou Ministerský výbor pro úvěry a úspory – CICR, ministr financí a Banca d´Italia (Centrální banka Itálie). Současným guvernérem centrální banky je Mario Draghi. Banca d´Italia rovněž plní funkci poradního orgánu italské vlády pro úvěrové otázky a peněžně-finanční problematiku. Bance je podřízen italský devizový úřad - UIC. Banca d´Italia je institucí veřejného práva, jejími akcionáři jsou hlavně finanční instituce. Vykonává pokyny CICR, poskytuje služby z titulu správy státní pokladny a provádí speciální operace.

Italská vláda schválila v roce 2005 změnu pravidel fungováníitalské centrální banky.

Schválená reforma zahrnuje následující změny:

1)                         Omezení délky funkčního období guvernéra centrální banky na 7 let bez možnosti prodloužení délky mandátu opakovaným jmenováním.

2)                         Posílení kolektivního charakteru rozhodování, který více přibližuje principy řízení Banca d´Italia způsobu řízení Evropské centrální banky. Poslední slovo při rozhodování však i nadále zůstává guvernérovi.

3)                         Postupný přechod vlastnictví akcií Banca d´Italia, držených dosud soukromými bankami, pojišťovnami a dalšími soukromými institucemi, do rukou státu.

4)                         Posílení transparentnosti fungování Banca d´Italia – povinné písemné zápisy ze všech schůzí a předložení semestrálních zpráv o činnosti centrální banky italské vládě                a parlamentu.     

            Italská úvěrová politika sleduje zásady průběžně konzultované ministry financí členských států EU. Podíl špatných úvěrů za poslední roky postupně klesá a nyní dosahuje prakticky průměrné evropské hodnoty, která činí 3,5 %. Tento kvalitativní krok je způsoben aplikací nové legislativy, která v Itálii dříve chyběla. I přes probíhající globální krizi zůstávají italské banky v relativně dobré kondici.

Ve vztahu k ČR jsou nejaktivnější následující banky: UniCredit Banca (největší banka v Itálii, podle tržní kapitalizace), Banco Popolare (největší banka v Itálii založená na družstevní bázi), Intesa San Paolo (2. největší banka v Itálii), Banca Commerciale, Capitalia, BNL- Gruppo BNP Paribas aj.

V současnosti největší italská banka, UniCredit Banca, získala v roce 2002 kontrolu nad Živnobankou a následně převzala českou HVB Bank. Od listopadu 2007 začala působit na českém trhu pod názvem UniCredit Bank Czech Republic a.s., jako bankovní ústav, který vznikl integrací dvou dosud samostatně působících bankovních domů HVB Bank a Živnostenské banky. Mimo ČR má UniCredit Banca své dceřiné společnosti například také v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Polsku, Slovinsku, v pobaltských státech, v Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Turecku a Srbsku. Svou přítomnost na zahraničních finančních trzích nadále významným způsobem posiluje. 

Banco Popolare vznikla fúzí dvou italských bank (Banco Popolare di Verona e Novara, Banca Popolare Italiana) a stala se největší bankovní skupinou v Itálii založenou na družstevní bázi. V květnu 2007 převzala Banco Popolare malajsijskou IC Banku a.s. působící na českém trhu od roku 1994. Následně byla IC Banka v září 2007 přejmenována na Banco Popolare Česká republika, a.s.

Italský bankovní sektor zřejmě čeká konsolidace, na jejímž konci zůstane menší počet bank. Italský finanční systém nebyl ve větší míře zasažen globální finanční krizí, která vypukla na podzim roku 2008. Italská vláda na finanční krizi zareagovala po konzultacích s italskou centrální bankou, Bankovní asociací ABI a Svazem průmyslu Confindustria, schválením vládního dekretu (dekret má účinnost zákona a platí ihned, ačkoli je subjektem dodatečného schválení parlamentem). Dekret zavádí na dobu tří let plnou státní garanci za úvěry, fungující vedle stávajícího fondu pojištění vkladů, který zabezpečuje vklady do výše 103 000 EUR.

Vláda premiéra Berlusconiho sice nemusela podniknout záchranný plán podle amerického nebo britského modelu, avšak předem schválila podporu kapitalizace bank prostřednictvím upisování mimořádných akcií bez hlasovacího práva. Vládní dekret explicitně stanovuje, že smyslem eventuální podpory bank, které nedokáží navýšit samy, není jejich byť jen krátkodobé znárodnění. Podle ministra financí Tremontiho je italský bankovní systém zdráv a dostatečně likvidní. Mimořádná finanční injekce bude bankám poskytována pouze po dohodě s centrální bankou, bude mít přechodný charakter, vedení bank zůstane plně v soukromých rukou a státní pomoc nebude bezplatná.

5.5. Daňový systém

Daně se v Itálii dělí na daně přímé a nepřímé.

 

Daně přímé:

  • Daň z příjmu společností - IRES (nahradila od roku 2003 dřívější IRPEG) (33% ze zdanitelného základu)
  • Daň z příjmu fyzických osob - IRPEF (23-43%, progresivní zdanění podle výše základu)
  • Daň z výnosu kapitálových operací (12,5%)
  • Zdravotní daň (5,6 a 4,6%)

Daně nepřímé:

  • Daň z přidané hodnoty - IVA (4, 10, 20%)
  • Obecní daň z nemovitostí - ICI
  • Daň z registrace
  • Kolky
  • Regionální daň z výrobních činností – IRAP (4,25%)
  • Automobilové daně

 

6. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

 

6.1. Obchodní bilance

V roce 2008 zaznamenal italský export meziroční nárůst ve výši 0,3 % a import ve výši 1,1 %. Italský zahraniční obchod zaznamenal v loňském roce prohloubení výše salda obchodní bilance na – 11,478 miliardy EUR, oproti rekordní výši salda v roce 2006 která činila -20,456 miliard EUR (nejméně příznivý výsledek od roku 1993). Hospodářská stagnace, silné euro, pomalejší tempo strukturálních reforem a stále silnější tlak konkurence výrobců z Asie (především v oblasti textilního, obuvního a spotřebního průmyslu) se v posledních letech dlouhodobě negativně odrážejí na snižování konkurenceschopnosti italského zboží. V současné době činí podíl Itálie na mezinárodním obchodu 3,4%, zatímco ještě v roce 1995 tento podíl (měřeno v běžných cenách) činil 4,5 %.

Obchodní bilance Itálie za posledních 7 let - (údaje v mil. EUR), zdroj ISTAT

Rok Vývoz Dovoz Saldo
2002 265.365 256.887 8.478
2003 258.188 257.091 1.097
2004 275.610 276.004  - 394
2005 295.739 305.686 -9.947
2006 332.013 352.465              - 20.452
2007 364.744 373.340                - 8.596
2008 365.806 377.284              - 11.478

Hlavním garantem posilování italské ekonomické přítomnosti na zahraničních trzích je v rámci státní správy Ministerstvo ekonomického rozvoje (Ministero dello sviluppo economico). Podporou se dále zabývá Institut pro zahraniční obchod (Istituto per il Commercio Estero - ICE). ICE má regionální kanceláře na celém italském území a zřizuje vlastní kanceláře v zahraničí, které jsou postupně začleňovány do organizační struktury velvyslanectví Italské republiky. Celkem ICE v loňském roce realizoval 500 akcí typu přípravy veletrhů v zahraničí s prezentací italských firem, seminářů, setkání podnikatelů, přednášek a kurzů v 60 zemích světa.  Program střednědobých zahraničních priorit ICE pro léta 2008-2010 uvádí jako prioritní geografické oblasti pro posilování ekonomické přítomnosti Itálie v zahraničí a rozvoj bilaterálních vztahů:

a) Nejrozvinutější oblasti světa – tradiční členské země EU, USA, Kanada a Japonsko.

b) Nové členské země EU a oblasti v blízkosti EU – JV Evropa a země afrického Středomoří.

c)  Nejvýznamnější nově se rozvíjející „světoví hráči“ – Brazílie, Indie, Rusko a Čína.

Program krátkodobých aktivit ICE stanovil pro rok 2008 jako prioritní země Jihoafrickou republiku, Ázerbájdžán a Kazachstán. V dalších letech by měly být jednoleté operativní programy akcí ICE realizovány prioritně v zemích Perského zálivu, v Mexiku a v zemích JV Asie (Vietnam, Malajsie a Indonésie).   

 

6.2. Teritoriální struktura italského zahraničního obchodu

           

Teritoriální struktura italského vývozu (údaje v mld. EUR) za rok 2008

Země/oblast         Vývozy Podíl na celk. vývozu (%)
1.Německo 46,645 12,8
2.Francie 40,957 11,2
3.Španělsko 23,898 6,5
4.USA 23,038 6,3
5.UK 19,234 5,3
6.Švýcarsko 14,483 4,0
7. Ruská federace 10,470 2,9
8. Belgie 9,854 2,7
9.Polsko 9,589 2,6
10.Rakousko 8,567 2,3
18. Česká republika 3,993 1,1

 

 

6.3. Komoditní struktura

 

Komoditní struktura zahraničního obchodu Itálie

 

2007

 (mil. EUR)

2008

(mil. EUR)

2008

(procenta)

Import Export Import Export Import Export
Zemědělství, lesnictví, lov 10 389  4 984  10 618 5 204 2,8 1,4
Energetické a ostatní suroviny 54 256 1 324 68 579 1 720 18,2 0,5
Potraviny, nápoje a tabák 23 598 19 212 23 967 20 680 6,3 5,6
Textil a oděvy 17 880 23 310 17 394 27 312 4,6 7,5
Kůže a kožedělné výrobky 7 820 14 611 7 388 13 828 2,0 3,8
Dřevo a výrobky ze dřeva 4 374 1 684 3 670 1 541 1,0 0,4
Papír, výr. z papíru, polygrafie 7 570 7 056 7 210 7 051 1,9 1,9
Produkty rafinérií 6 955 13 160 8 388 15 208 2,2 4,1
Chemické výrobky, umělá vlákna 48 153 34 385 46 617 34 000 12,4 9,3
Gumové a plastové výrobky 7 597 13 163 7 270 12 626 1,9 3,4
Zpracování nekovových surovin 3 730 9 933 3 588 9 401 0,9 2,6
Kovové výrobky 50 039 43 697 47 208 44 164 12,5 12,1
Stroje a strojní zařízení 27 390 75 639 26 728 76 809 7,1 21,0
Elektrické a přesné nástroje 40 711 31 602 39 316 30 615 10,4 8,4
Dopravní prostředky 47 539 41 144 43 354 40 588 11,5 11,1
Ostatní výrobky zprac. průmyslu 6 464 17 532 6 245 16 370 1,7 4,5
Elektřina, plyn a voda 2 170 113 2 248 343 0,6 0,1
Ostatní výrobky 6697 7 377 7 498 8 344 2,0 2,3

 

Celkem

 

 

373 340

 

364 744

 

377 284

 

365 806

 

100,0

 

100,0

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu

            Itálie používá Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží zemí EU aplikovaný i v českém celním sazebníku. Společný celní sazebník Evropské Unie má tři sloupce,   z kterých první se vztahuje na zboží z třetích zemí, druhý na zboží ze zemí, s nimiž EU uzavřela dohody o volném obchodu a třetí na kooperace nebo preference. Celní sazby jsou převážně valorické, celní hodnota je tzv. transakční hodnota zboží, což je fco celní území EU. Clo se nevybírá při dovozu zboží ze zemí EU, které pochází ze třetích zemí, ale clo již bylo zaplaceno     v jiné členské zemi EU.

            Dovezené zboží musí být podle směrnic EU předáno k celnímu projednání do 15 dnů po příchodu na celnici (do 45 dnů v případě námořní dopravy), v odůvodněných případech lze lhůty prodloužit. Po jejich uplynutí může být zboží za další měsíc (u zkazitelného zboží i dříve) předáno do dražby nebo charitativním organizacím. Na žádost může být nepřevzaté zboží uskladněno         v soukromém celním skladišti. Do doby, než je zboží vydraženo nebo prodáno, má oprávněný vlastník právo předložit návrh na celní projednání, a to samozřejmě s podmínkou, že zaplatí vzniklé náklady.

            K celnímu řízení předkládá zboží jeho vlastník (ve smyslu zákona), který se může dát zastupovat celním deklarantem. Jím může být pouze autorizovaný celní speditér. Zjednodušené celní řízení se umožňuje velkým dovozcům, kteří často a pravidelně dovážejí stejné výrobky.

            Italský dovozní režim je rozhodující měrou liberalizován, pouze pro některé výrobky je třeba dovozní prohlášení a licence, které vydává Ministerstvo ekonomického rozvoje. Na úseku potravin a zemědělských výrobků existují částečné kontingenty nebo se aplikují vyrovnávací dávky (variabilní dovozní dávky). Na regulaci těchto dovozů se vztahují ustanovení EU o dovozu některých rostlinných a živočišných výrobků. Italský dovoz ze zemí EU, ESVO        a zemí asociovaných k Evropské Unii je liberalizován, pouze na některé výrobky jsou nutné dovozní licence, jejichž platnost je tři měsíce. Tyto výrobky jsou uvedeny ve zvláštních listinách členěných dle zboží a zemí.

            Platby za dovozy lze v Itálii provádět jen přes oprávněné banky, které poukazují platby      v EUR na účty zahraničních bank a dodavatelů. Závazky vyplývající z akceptů směnek mohou přijímat jen ti italští dovozci, kteří mají tzv. "benestare bancario". Pro účely jištění plateb se doporučuje požadovat vlastní směnky vystavené a splatné v Itálii. Platby mezinárodními poštovními průvodkami jsou možné.

            Pro dovoz a tuzemský prodej platí řada předpisů. Pro jejich složitost a početnost musí přesné informace našemu dovozci poskytnout italský partner.

            Speciální předpisy platí například pro dovoz potravin, kde je právním základem zákon       o potravinách a návazné předpisy, které se neustále mění a doplňují. Dále existují předpisy             o barvivech pro potraviny a jejich obaly, a pro předměty určené pro domácnost. Při dovozu masa a masných výrobků se vyžaduje kombinované zdravotní osvědčení a certifikát o původu zboží,        u dovozu uzenin (včetně drůbežích výrobků) osvědčení o vhodnosti ke spotřebě, u másla je nutné respektovat předpisy o jeho výrobě.

            Speciální osvědčení se vyžadují při dovozu skotu, zajíců, králíků a medu. Dietní výrobky   a dětská výživa podléhají povolovacímu řízení italského ministerstva zdravotnictví. Další předpisy se týkají masových konzerv, mléka, kůží, krmiv, rostlin a ovoce. Zvláštní kontrolní předpisy platí pro dovoz léků.

            Etiketování potravin a nápojů musí odpovídat italskému zákonu číslo 109 ze 27.1.1992, další předpisy platí pro jednotlivé konkrétní druhy výrobků. Obecně se aplikuje potravinářské právo EU.

            U textilních výrobků se vyžaduje speciální označování. Etiketa musí být v italštině a musí obsahovat firmu nebo značku výrobce či dovozce a obchodníka, dále přesné složení použitého materiálu v procentech.

            Vzorky bez ceny nepodléhají clu ani dani z přidané hodnoty (tj. buď zásilky nepatrné hodnoty nebo výrobky, které byly znehodnoceny, takže jsou nepoužitelné, ale přesto plní úlohu vzorků). Výrobky státního monopolu a zboží podléhající zvláštní kontrole, jako jsou např. léky, nelze jako vzorky bez ceny zasílat.

            Pro dočasný dovoz vzorků obchodní hodnoty lze použít karnety ATA, které vystavují pověřené obchodní a průmyslové komory, popř. využít celního režimu dočasného dovozu.            V tomto případě musí dovozce podat žádost a složit kauci ve výši cla, event. daně z přidané hodnoty.

            Dárkové zásilky bez obchodní ceny mohou soukromé osoby zasílat do Itálie do hodnoty 50 EUR, žádné dávky se neplatí. Existují však určitá omezení u zásilek tabákových výrobků, alkoholických nápojů, kosmetiky apod.

            Poštovní zásilky s propagačním materiálem (kalendáře, prospekty apod.) označené jako zásilky bez obchodní hodnoty a dodávané přímo italskému příjemci nebývají obvykle procleny, zatímco z týchž zásilek dodávaných drahou nebo letecky se clo vyměřuje.

            Při dovozu se platí daň z přidané hodnoty. Sazba se pohybuje v rozmezí 5%-20%.             U domácího skla, textilních vláken apod. se aplikuje sazba 9%, u luxusního zboží včetně některých osobních automobilů 38%.

            Základem pro výpočet DPH je fakturovaná cena zboží zvýšená o clo, případné spotřební daně a dopravní náklady na italskou hranici. Spotřební daně se týkají alkoholických nápojů, cukru, banánů, piva, tabákových výrobků, zápalek, zapalovačů, minerálních olejů, kávy, atd.

            Na písemné kontrakty se vztahuje tzv. registrační daň. Všeobecná sazba je 3% hodnoty transakce movitých věcí, další sazby jsou 1%, 4% a 8%. Důležité je kolkovné, které se platí podle odstupňovaných sazeb z různých právních dokumentů. Pokud bylo uloženo DPH, kolkovné se neplatí.

            Doložka o výhradě vlastnictví se podle italského občanského zákoníku vztahuje jen na splátkové obchody, lze ji však použít i při všech obchodech s pozdější splatností - musí být sjednána písemně. V případě strojů má být doložka zanesena u okresního soudu do příslušného rejstříku, čímž se dociluje její platnost i vůči třetím osobám. Export je liberalizován. Pro některé výrobky je však předepsána vývozní licence. Vývozci jsou povinni provádět zahraničně obchodní operace cestou pověřených bank. Pokud hodnota vývozu přesahuje 5.000 EUR, je předepsáno vyplnění vývozního formuláře, při hodnotě vyšší než 10.000 EUR musí být k formuláři přiloženy také vývozní dokumenty.

Doklady vyžadované při dovozu

Běžně se požadují tyto průvodní doklady:

-        obchodní faktura (třikrát), musí být podepsána a musí obsahovat zemi původu, přesné označení zboží, váhu btto i netto a doložku používanou v zemích Evropské Unie svědčící  o původu zboží

-        průvodní osvědčení EUR 1, pro zásilky do hodnoty 5.110 EUR se používá formuláře    EUR 2 či příslušné prohlášení na faktuře

-        dopravní doklad podle způsobu přepravy

-        eventuální další osvědčení podle povahy zboží a italských předpisů

Pro dovoz a tuzemský prodej platí v Itálii řada předpisů:

-        speciální předpisy platí pro dovoz potravin, kde je právním základem zákon o potravinách a návazné předpisy, jež se stále mění a doplňují

-        předpisy o barvivech pro potraviny

-        předpisy na obaly potravin a předměty určené pro domácnosti

-        předpisy na dovoz masa a masných výrobků, u kterých se vyžaduje kombinované zdravotní osvědčení a osvědčení o původu zboží

-        na dovoz uzenin, včetně drůbežích produktů musí být osvědčení o vhodnosti ke spotřebě

-        u másla je nutné respektovat předpisy o správném postupu při jeho výrobě

-        speciální předpisy jsou na dovoz telat, zajíců, králíků, ale i medu

-        dietní výrobky a dětská výživa podléhají povolovacímu řízení italského Ministerstva    zdravotnictví

-        další předpisy se týkají masových konzerv, mléka, kůží, krmiv, rostlin a ovoce

-        zvláštní kontrolní předpisy platí pro dovoz léků

6.5. Ochrana domácího trhu

            Ochrana domácího trhu před dovozy ze zemí mimo EU je určována společnou obchodní politikou EU. Bilaterální obchod mezi ČR a Itálií probíhá v rámci jednotného volného trhu a řídí se jeho pravidly. Přístup českého z zboží na italský trh je tedy v zásadě volný. Přesto existují některá omezení, ať už z důvodu ochrany spotřebitele nebo například ochrany zdraví převážených živých zvířat. Pokud jde o tranzit obchodních zásilek přes Itálii, podléhá přeprava určitého druhu zboží (např. vojenské techniky) zvláštním administrativním procedurám. Před odesláním takovýchto zásilek, je proto vhodné obrátit se na obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Římě a některé administrativní aspekty konzultovat. Současně obchodně ekonomický úsek doporučuje využívat služeb spedičních firem, které mají s tímto druhem přepravy zkušenosti.  

6.6. Zóny volného obchodu - bezcelní zóny/přístavy

            V Itálii se nacházejí dvě zóny volného obchodu - v Benátkách a v Terstu. Do těchto zón může být bezcelně přivezeno zboží, pokud toto je určeno buď přímo, nebo po dalším zpracování na export. Výhody zón volného obchodu jsou:

-        180 denní odklad celní povinnosti od chvíle, kdy zboží opustilo bezcelní zónu a směřuje do země EU

-        zboží může být v bezcelní zóně zpracováno, smontováno a přebaleno, aniž by podléhalo placení cla

-        zahraniční společnost může v těchto zónách zaměstnat vlastní občany na základě zákoníku práce a zákonů o sociálním zabezpečení platných v domovském státě  firmy.

 

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

 

7.1. Smluvní základna

Základním smluvním dokumentem upravujícím, kromě jiného, podmínky pro rozvoj hospodářských a obchodních vztahů, je Smlouva o přistoupení ČR k EU, jejíž ratifikační listiny ze strany ČR byly uloženy u vlády Italské republiky dne 3. listopadu 2003. 

 

Základní smlouvy a dohody v hospodářské oblasti:

- Dohoda mezi vládou ČR a vládou IR o rozvoji hospodářské spolupráce ze dne 4.11.1997, která po proběhnutí ratifikace z italské strany vstoupila v platnost k 8.2.2001.           

- Dohoda o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a zabránění daňovému úniku              z 5.května 1981.

- Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci ze dne 23. ledna 1996, v platnost vstoupila dne 21.3.1998

-  k 31.12.2008 byla po dohodě smluvních stran ukončena platnost Dohody o podpoře a ochraně investic mezi ČR a IR ze dne 22.1.1996, která platila od 1.11.1997

Dále platí tyto dohody:

- Dohoda o mezinárodní silniční dopravě z 26.5.1966

- Dohoda o vypořádání otevřených finančních a majetkových otázek z 27.7.1966

- Dohoda o spolupráci na veterinárním úseku z 3.9.1970

- Dohoda o ustavení kanceláře Italského národního úřadu pro zahraniční obchod ze 6.9.1972

- Dohoda o letecké dopravě z 2.10.1975

- Finanční dohoda ze dne 8.1.1987

- Dohoda o prohloubení průmyslové spolupráce na třetích trzích  ze dne 9.1.1987

- Dohoda o spolupráci v oblasti vědy a techniky z 30.11.1990

- Dohoda o letecké dopravě z roku 1999

- Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti malých a středních podniků z 28.4.2003

- Memorandum o porozumění a spolupráci mezi Ministerstvem dopravy ČR a Ministerstvem infrastruktur a dopravy Italské republiky ze dne 9.12. 2004.

 

Smlouvy, které dosud nevstoupily v platnost:

- Dohoda o letecké dopravě ze 4.2.1999

 

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny

Obchodní výměna mezi Itálií a Českou republikou se v posledních 5 letech vyznačovala dynamickým růstem. V roce 2008 byla Itálie 6. největším dovozcem do ČR a z hlediska českých vývozů se umístila na 7. místě.

Vývoj vzájemného zahraničního obchodu mezi ČR a Itálií (v mil. EUR, zdroj ČSÚ)

(údaje za rok 2008 k 28.8.2009, údaje za rok 2009 předběžné)

        2004      2005      2006    2007 2008 2009/I-VII
Obrat   5.472,64 5.573,92 6.932,29 8.353,03 8.938,12 3.980,97
Vývoz   2.443,70 2.657,99 3.492,85 4.291,28 4.620,57 2.072,47
Dovoz   3 028,97 2.915,93 3.439,44 4.061,75 4.317,55 1.908,50
Saldo    -585,30  -257,94      53,41    229,53    303,02 163,97

 

Význam česko – italské obchodní výměny z hlediska celkového objemu zahraničního obchodu ČR v roce 2008:

- podle obratu zaujímá 6. místo s 4,6 % podílem na českém zahraničním obchodě

- z hlediska vývozu zaujímá 7. místo s 4,7 % podílem

- z hlediska dovozu zaujímá 6. místo s 4,5 % podílem

Ačkoli v roce 2008 došlo k růstu vývozu a dovozu (v eurovém vyjádření vzrostl obrat o 4,9 %), podíl Itálie na českém zahraničním obchodu se mírně snížil, což souvisí s posilováním pozic Čínya Ruska. V korunovém vyjádření naopak došlo k poklesu obratu (na úroveň 94,5 % roku 2007),což zřejmě souvisí s vývojem kurzu. Zároveň však došlo ke zvýšení kladného salda obchodní bilance.

 

Období leden-červenec 2009

Za prvních sedm měsíců roku 2009 dosáhl obrat vzájemného obchodu mezi ČR a Itálií 107 mld. Kč, což znamená propad téměř o čtvrtinu v meziročním srovnání (I-VII/2008: 142 mld. Kč). Nicméně ve srovnání s ostatními zeměmi si Itálie udržela pozici významného obchodního partnera ČR a z hlediska obratu se umístila na šestém místě (za SRN, Slovenskem, Polskem, Francií a Čínou).

 

 

7.3. Komoditní struktura vývozu a dovozu

Hlavními vývozními komoditami ČR do Itálie jsou stroje a přepravní zařízení, průmyslové výrobky, chemikálie a příbuzné výrobky, osobní automobily, autobusy, kovozpracující stroje, papír, chemikálie, zemědělské produkty (živý hovězí dobytek pro výkrm, zootechnické nepotravinové vedlejší produkty a tvrdé sýry). Příznivým rysem českého exportu je skutečnost, že české podniky se prosazují na italském trhu i ve vývozu finálních strojírenských výrobků, včetně přesného strojírenství.

Dovoz z Itálie do ČR je mnohem diverzifikovanější, vyznačuje se vysokým stupněm zpracování a vysokou přidanou hodnotou. Jedná se vesměs o tradiční výrobky "Made in Italy". 

 

7.4. Perspektivní odvětví pro české exportéry

            V návaznosti na informace z předešlé kapitoly, v níž jsou specifikovány obory, u nichž si české podniky ve vývozu do Itálie vedou nejlépe, lze doplnit informací o struktuře celkových italských dovozů. Z ní vyplývá, že šanci na uplatnění na velmi náročném italském trhu mají  nadále především výrobky s nižším stupněm zpracování (suroviny, polotovary), dále potom výrobky strojírenského charakteru, neelektrická zařízení, jednoduché výrobky ze dřeva, plastu, papíru, skla, keramiky a kovu, produkty živočišné výroby (hovězí skot, vepři, kůže) atd.

Zájem italských firem v oblasti spolupráce se soustřeďuje na následující vybrané obory:

-        strojírenský průmysl

-        elektrotechnický průmysl

-        dřevozpracující průmysl

-        automobilový průmysl (komponenty)

V tomto rámci mají italské firmy zájem o využití výrobních kapacit v zahraničí s následným exportem do třetích zemí. Často jde o subdodávky komponentů.

 

7.5. Nejdůležitější firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu

České firmy, zastoupení českých firem, dceřiné společnosti českých firem působící v Itálii:

Borla Bohemia srl –  www.bohemia.it 

Moravia Steel Italia s.r.l. -  www.trz.cz

VOLKSWAGEN GROUP ITALIA S.P.A. –  www.volkswagengroup.it

Linet  s.r.o. – www.linet-italia.it

Mezi největší vývozce do Itálie patří tyto organizace:

Škoda Auto a.s., Matsushita Communications, Robert Bosch, spol. s r.o., Foxxcon CZ , Bosch Diesel s.r.o., Moravia Steel a.s., Barum Continental, spol. s r.o., Matsushita  Tel. Company, Biocel a.s., Francpak Paper Holdings, First International Com., Kaučuk a.s., Ametak Elektromotory s.r.o., Saint-Gobain Vertex a.s., Splintex Czech a.s., Spolana Neratovice a.s., Osinek a.s., Siemens Elektromotory s.r.o., Kimberly-Clark Inova a.s., Tajmac-ZPS a.s., Gambro-Meopta  s.r.o., Invensys Appliance Cont., První brněnská strojírna, Bohemia Crystalex Trading, Mitas a.s., Spolek pro chemickou a hutní výrobu a.s., Olšanské papírny a.s., TRW-DAS a.s., Glaverbel Czech a.s., Agrofert Holding a.s., Precolor a.s., Automotive Lighting s.r.o., Deza a.s., Kostal ČR, spol. s. r.o., Vítkovice a.s., Celestica Ráječko s.r.o., SI-MEK, spol. s. r.o., Eastman Sokolov a.s. , Chemopetrol a.s., Incos s.r.o., Juta a.s., Shell Czech Republic a.s., Nová Huť a.s., Perla, bavlnářské závody, Logit s.r.o., Conta s.r.o., Ostacolor a.s., K.T.-Kalttech s.r.o., Federal Mogul Fiction, Iveco Czech Republic a.s., Linet s.r.o.

Pozn.: přehled firem včetně adres - viz příloha

Nejdůležitější italské společnosti zastoupené v ČR:

Eni                              www.eni.it, www.agip.cz

Benetton                     www.benetton.com

Alitalia                        www.alitalia.com

Intesa San Paolo          www.intesasanpaolo.com

Banco Popolare           www.bancopopolare.cz 

Unicredit banca            www.unicreditbanca.it  - unicreditbank.cz

Bnl Paribas                www.bnl.it

Candy Group               www.candy-group.com

Syndial                      www.syndial.it

Ferrero                      www.ferrero.it

Fiat                             www.fiat.it

Generali                     www.generali.com

Illy                              www.illy.com

Impregilo                    www.impregilo.it

Nová Mosilana – Marzotto group    www.marzotto.it

Monteferro Hradek – Monteferro group   www.monteferro.it

Fiamm Group             www.akuma.cz –  www.fiamm.com

Radici Group               www.radicigroup.com

Boscolo Group           www.boscolo.com

 

Italské společnosti působící v ČR jsou sdružené v Italsko-české obchodní komoře. Seznam členů komory lze nalézt na následující internetové adrese:

http://www.camic.cz/elenco-soci.tab.cs.aspx

 

 

 

7.6. Vyhodnocení poptávek na ZÚ po českém zboží a nabídek na výrobní kooperaci

Žádosti o zprostředkování kontaktů

ZÚ Řím obdržel v období leden - prosinec 2008 celkem 103  žádostí o zprostředkování kontaktů. Většina poptávek přišla od italských firem (55), kde kromě žádostí informačního charakteru          o možnostech podnikání v České republice byl projeven zájem o navázání obchodních vztahů        v těchto komoditách:

 

 

České podniky projevily zájem o spolupráci v těchto oborech:(48)

- strojírenský průmysl                          (9)

- chemický průmysl a farmaceutika                  (4)

- potravinářský průmysl                                   (3)

- cestovní ruch                                                (3)

- stavební průmysl                                           (2)

- stavební průmysl                                           (2)

- zábavní průmysl                                            (2)

- automobilový průmysl                                  (2)

- sklářský a keramický průmysl                       (1)

- papírenský průmysl                                       (1)

- elektrotechnický průmysl                               (1)

- dřevozpracující průmysl                                (1)

- doprava                                                        (1)

- různé                                                            (18)

Italské podniky projevily zájem o spolupráci v těchto oborech:(55)

 

-potravinářský průmysl                                   (7)

- sklářský a keramický průmysl                       (5)

- grafický průmysl                                           (4)

- strojírenský průmysl                          (4)

- textilní průmysl                                              (3)

- elektrotechnický průmysl                               (2)

- chemický průmysl                                         (2)

- stavební průmysl                                           (2)

- zbrojní průmysl                                             (2)

- automobilový průmysl                                   (1)

- dřevozpracující průmysl                                (1)

- ekologie                                                       (1)

- energetika                                                     (1)

- papírenský průmysl                                       (1)

- tabákový průmysl                                         (1)

- zdravotnictví                                     (1)

- železné a neželezné kovy                               (1)

- různé                                                            (16)

 

7.7. Rozvojová pomoc poskytovaná a přijímaná ČR

V roce 2008 nebyl zaznamenán žádný případ poskytnutí rozvojové pomoci mezi oběma zeměmi.

 

7.8. Vzájemná výměna služeb

 

Rok 2008 Příjmy Výdaje Saldo
Služby celkem 10 632,3 9 916,2 716,1

 

 

Dopravní služby (v mil. CZK)

Rok 2008 Příjmy Výdaje Saldo
Doprava celkem 4 864,0 4 260,4      603,6
Námořní doprava      11,2      10,0          1,2
Letecká doprava     103,9    435,8    - 331,9
Železniční doprava     615,3      92,6       522,7
Silniční doprava  4 090,2  3 683,3       406,9
Ostatní dopr. služby       36,3       38,7         - 2,4

 

Ostatní služby (v mil. CZK)

Rok 2008 Příjmy Výdaje Saldo
Cestovní ruch 4 477,3 3 426,7  1 050,6
Spoje    215,6     120,0       95,6
Stavebnictví      65,1     114,7     - 49,6
Pojišťovací služby      36,1       15,6        20,5
Finanční služby        5,1       231,3    - 226,2
Služby informatiky      93,3         44,6         48,7
Autorská práva a licence        7,5         77,9       - 70,4
Obchodní služby     850,3       1 588,3     - 738,0
Nezařazeno  5 022,0       1 936,8     3 085,2

Jak vyplývá z výše uvedených tabulek, nejvýznamnějšími obory česko – italské obchodní výměny v oblasti služeb je doprava a cestovní ruch. Kromě uvedených hlavních oborů služeb OEÚ Řím zaznamenal zájem českých podnikatelů i o poskytování dalších druhů služeb v Itálii, například v oblasti stavebnictví a různých druhů drobných provozoven. Dalšímu průniku českých podnikatelů na italský trh v této oblasti by mohla napomoci například pokračující liberalizace současné italské legislativy, která dosud dává nadměrnou pravomoc profesním svazům, zvýhodňujícím své členy na úkor dalších zájemců a dále větší liberalizace poskytování licencí na provozování služeb.

 

8. ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PŘÍSTUPU ČESKÉHO ZBOŽÍ A SLUŽEB NA TRH

 

8.1. Distribuční a prodejní kanály

Analýza italských prodejních sítí a řetězců

            Hlavní prodejní řetězce provozují v Itálii společnosti: Auchan, Billa, Bric, Carrefour, Colmar, Conad, Coop, Crai, Despar, Decathlon, Esselunga, Emmelunga, Gigante, IKEA, Iper, Lidl, Leroy Merlin, Pam a Rinascente. Nejaktivnější v oblasti reklamních kampaní jsou společnosti Coop, Esselunga a Conad. V oblasti potravinářského („food“) i nepotravinářského („non food“) maloobchodu v Itálii mají oproti většině dalších zemí EU dosud významný podíl malé, nezávislé obchody. Relativně nedávno v Itálii začaly působit zahraniční obchodní řetězce. Například významná francouzská společnost Carrefour, v současnosti jeden z leaderů na italském trhu, zahájila svou činnost v Itálii v roce 1993, její francouzská kolegyně, společnost Auchan zde působí od roku 1989.

Největším italským distribučním řetězcem je Coop, který v roce 2006 kontroloval 17% italského trhu a celosvětově se v kategorii distribučních řetězců umístnil na 51. místě. Za ním následovala italská divize společnosti Carrefour, kontrolující v roce 2006 10,4% italského trhu, (celosvětově se Carrefour umístil na 2. místě). Na 3. místě se umístily italské divize společností Conad a Auchan, kontrolující každá 9,6% italského trhu  (Auchan se celosvětově umístil na 15. místě). Na 4. místě se umístil prodejní řetězec společnosti Esselunga, kontrolující 8,3% italského trhu. Celkově kontrolovalo v roce 2006 v Itálii 5 nejvýznamnějších obchodních řetězců 55% italského trhu, což je nižší podíl, než v dalších západoevropských členských zemích EU. Například ve Francii představoval podíl 5 největších tamějších distributorů v loňském roce 90% národního trhu, v Německu 76%, ve velké Británii 70%, a ve Španělsku 57%.

            V roce 2006 dosáhl v Itálii celkový obrat prodeje potravinářského zboží (food) výše 105,7 miliard EUR. Na této částce se moderní velkoplošné prodejny podílely 67,7% (na supermarkety připadalo 40,4%, na hypermarkety 12,7%, na diskontní prodejny 5,7% a na další formy velkokapacitních prodejen připadalo 8,9%). Tradiční menší prodejny se na celkovém obratu potravinářského zboží podílely 22,1% a stánkový prodej a další formy prodeje celkem 10,2%. V oblasti nepotravinářského (non food) zboží dosáhl celkový objem prodeje v Itálii za rok 2005 výše 106,7 miliard EUR, z toho na moderní velkoplošné prodejny připadalo 33,1% (na supermarkety a hypermarkety dohromady celkem 7,6%, na velkoplošné specializované prodejny 23,4% a na další formy velkokapacitního prodeje 2,3%).

            V posledních letech posilují svou přítomnost na italském trhu i diskontní prodejny. Loňský výzkum společnosti pro průzkum trhu Iha Italia (součást německé GfK) potvrzuje, že 40% italských rodin nakupuje nejméně jednou za čtrnáct dní v obchodech, které nabízejí většinou neznačkové výrobky, ale výrazně zlevněné. Hlavními hráči na trhu jsou řetězce EuroSpin, Lidl Italia, LD market, Penny market, In´s mercato a Dico.

Průměrná cena nákupu v diskontech činí 23,6 EUR, což je o 20% méně vzhledem k průměrné ceně nákupu v hypermarketu. Nicméně i velké společnosti vyrábějící značkové zboží již projevují zájem o umístění svých výrobků v těchto obchodech; je zde tedy možné najít rovněž výrobky značek Ferrero, Unilever, Perfetti, Plada, Nestlé, Barilla, Procter&Gamble, Coca Cola      a Masterfood.

V posledních letech se i v Itálii prosazuje systém prodejen „cash and carry“ – „zaplať         a odvez“, které jsou založeny na prodeji ve velkém na živnostenský list. Dále se výrazně prosazují rovněž diskontní prodejny, které na rozdíl od ostatních prodejen nabízejí limitovaný sortiment, ale za výrazně výhodnější ceny. Podle údajů agentury AC Nielsen vzrostl počet diskontních prodejen z 2334 v roce 1999 na 2748 v roce 2006. Mezi hlavní hráče italského trhu patří řetězec EuroSpin, který má v Itálii 500 prodejních míst a podíl na trhu v tomto distribučním kanále 14,7%. Následuje Lidl Italia, který má v Itálii čtyři distribuční sklady a podíl na trhu 12,4%. Na třetím místě je LD market s více než 200 prodejními místy soustředěnými na severu Itálie a na Sardinii, s celkovou prodejní plochou 96 tisíc m2, 1300 zaměstnanců, obratem 455 mil. EUR a podílem na italském trhu 9,1%. Dalšími jsou Penny market (německá skupina Rewe) se 7,5%, In´s mercato (italská skupina Pam) se 7,3% a Dico s 5,9% podílem na italském trhu. Podle AC Nielsen lze charakterizovat situaci v distribuci jako atypickou s nízkou koncentrací a četnými překážkami pro vznik nových prodejních míst.

 

8.2. Využívání místních zástupců, zaměstnávání cizinců a místních sil

VSTUP NA  ITALSKÝ TRH

České firmy, které mají zájem o vstup na italský trh, by měly nejdříve provést kvalitní marketingový průzkum, zahrnující především vyhodnocení velikosti trhu a analýzu limitujících podmínek uplatnění výrobků na trhu. Za tímto účelem se mohou obrátit např.na agenturu pro podporu obchodu CzechTrade, která nabízí vypracování marketingových analýz a průběžně zpracovává aktuální informace získané prostřednictvím obchodně-ekonomických úseků českých zastupitelských úřadů a sítí vlastních zahraničních kanceláří (v Itálii sídlí kancelář CzechTrade v Miláně – informace v kapitole 1.16.).

            Vývozní firmy by měly provést předběžné cenové kalkulace a objektivní porovnání             s nabídkou konkurence. Pro Itálii je typický výskyt průmyslových zón, v rámci kterých se koncentrují jednotlivá odvětví. Italský trh je v řadě oborů zcela zaplněn a nové produkty mají šanci na uplatnění zpravidla tehdy, je-li při jejich prodeji nabízena nižší než obvyklá cena, nebo má-li takový produkt výjimečné technické parametry. Rychlost a přesnost dodávky dle sjednaných podmínek se předem předpokládá. Obvyklé ceny na italském trhu v řadě komodit si lze ověřit        - např. milánská obchodní komora pravidelně vydává souhrnný materiál, který obsahuje velkoobchodní cenové indikace pro vybrané druhy zboží.

            Pro prosazení výrobků je vhodné využít několika cest současně :

1.         kontaktovat potenciální partnery - odběratele či zástupce přímou cestou

            (výhodný je telefonický kontakt doplněný současně o písemnou nabídku)

2.         sledovat veletržní akce

(a účastnit se jako návštěvník nebo vystavovatel; české firmy coby vystavovatelé často podceňují přípravu, neoslovují předem potenciální partnery, nebo zasílají příliš                                                                          malý počet pozvánek)

3.         využít několika forem propagace např. prostřednictvím obchodních komor či   odborného tisku            

4.         využít  kontaktů s institucemi podporujícími průmyslové obory (profesní asociace)       nebo správní celky (provincie, regiony) - průmyslové svazy, asociace malého průmyslu ap.

5.         využít informačních zdrojů o poptávkách (milánská obchodní komora - Piazza Affari, aj.)

            Pokud jde o uzavírání obchodních kontraktů, z hlediska prevence případných budoucích sporů je v zájmu obou partnerů uzavírat veškeré zakázky písemnou formou v originále (není vhodné používat faxových kopií. Pro daný kontrakt jsou určující tzv. Všeobecné podmínky, na nichž se obchodní partneři vzájemně dohodnou. Je vhodné je sepsat písemně (tato praxe je obvyklá zejména u standardních komodit či služeb - podmínky se uvádí drobným písmem na zadní stranu kontraktu). Na takto specifikované podmínky se lze v případě sporu odvolat.

            Na písemnou objednávku klienta, ve které se kromě předmětu plnění uvádí dodací parita, dodací lhůta a jednotková cena (EUR) je vhodné reagovat potvrzením (konfirmací) ze strany dodavatele. Zahraniční odběratel následně svým podpisem a razítkem potvrdí souhlas                      s navrhovanými podmínkami dodavatele. Uzavření kontraktu v duchu předem vzájemně odsouhlasených všeobecných podmínek zlepšuje ovzduší důvěry mezi obchodními partnery          a vytváří prostor pro pružné řešení případných sporů.

            Častou formou spolupráce zahraničních a italských podniků jsou výrobní kooperace             a zakládání společných podniků a spolupráce na třetích trzích.

            Pro Itálii je charakteristické velké množství malých a středních průmyslových podniků, ve vnitřním obchodě pak množství drobných, většinou rodinných podniků. Doporučuje se proto organizovat prodej cestou výhradního generálního dovozce či generálního zástupce (distributora), popřípadě založit vlastní prodejní organizaci. Pro hlubší pronikání na trh je účelné organizovat prodej regionálně. Pro velké rozdíly hospodářské vyspělosti severní a jižní části země je taktické navazovat první obchodní kontakty, provádět průzkum trhu (zejména na veletrzích) a vyhledávat regionální zástupce především na severu Itálie. Pro jih je žádoucí jiný zástupce, a to z příslušné teritoriální části.

            Pro prodej se doporučuje založit vlastní obchodní podnik nebo využít výhradního dovozce či výhradního zástupce. Volba však závisí zejména na povaze výrobků či služeb. Doporučuje se navazovat obchodní kontakty, provádět průzkum trhu (zejména na veletrzích a výstavách)              a vyhledávat zástupce nejprve na severu země. Silné regionální cítění přitom předurčuje k tomu mít místní regionální zástupce pro jednotlivé regiony.

            Pokud se zastupitelská smlouva uzavírá na dobu určitou, musí být písemná. Musí být také zanesena do rejstříku obchodních zástupců u místně příslušné obchodní komory. Obchodní zástupce může smlouvy jen zprostředkovat, takže zastoupený je potvrzuje. V tomto případě se zástupce označuje jako hlavní "agent". Pokud má zástupce právo smlouvy přímo uzavírat, pak je to "rappresentante" - v praxi se tak mohou označovat i zástupci, kteří nemají zmocnění uzavírat smlouvy.

            Pokud není smlouva o zastoupení registrována, je neplatná a nezakládá povinnost platit provizi. Zastupitelský vztah je regulován italským občanským zákoníkem, ale je také ovlivňován ustanoveními vyplývajícími z kolektivních smluv mezi ústředními svazy obchodu a průmyslu       a svazem italských obchodních zástupců. Zastoupený se vystavuje také ustanovením italského zákoníku práce a event. i placení italské daně z příjmů za prodeje, které provedl zástupce.

            Je-li v zastupitelské smlouvě sjednáno použití cizího práva nebo byla-li smlouva uzavřena v zahraničí, pak neplatí italské právo hmotné. Kolektivní smlouvy platí v případě zahraničních firem zpravidla pouze tehdy, jestliže jejich respektování bylo výslovně sjednáno (nebo se mlčky toleruje).

            Pro registraci zástupce do rejstříku jsou nezbytné pevně stanovené předpoklady, kromě jiného průkaz občanské bezúhonnosti, osvědčení, že zástupce nebyl souzen pro činy proti veřejné moci a veřejnému hospodářství, dále složení maturity, absolvování odborného kurzu či dvouletá činnost jako obchodní cestující, pětiletá praxe v prodejním oddělení nebo ukončení studia právnických či hospodářských věd na univerzitě. Tyto předpoklady platí i tehdy, kdy se zastupitelskou činností zabývá právnická osoba. Do zastupitelských vztahů se postupně zavádějí směrnice Evropského společenství (86/653 DHS). Pro výhradní dovozce neplatí speciální předpisy, vztah je založen obsahem sjednané smlouvy.

 

8.3. Podmínky zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Společné podniky (joint ventures) nejsou v italském právním řádu ("Codice delle societá") upraveny, závisí na individuální dohodě mezi obchodními partnery.

Platnými hlavními právními formami italských společností jsou:

Akciová společnost (S.p.A.)

- stanovy musí mít formu veřejného dokumentu a obsahovat předmět podnikání, výši upsaného     a zaplaceného základního jmění, jména a pravomoci statutárního, vrcholného a dozorčího orgánu, atd.

- minimální základní jmění je 100.000 EUR

- založit ji mohou minimálně dva společníci

Společnost s ručením omezeným (s.r.l.)

- minimální základní jmění je 10.000 EUR

- podmínky pro založení jsou obdobné jako u akciové společnosti, při založení musí být alespoň dva společníci. Zvláštní formu s.r.l. tvoří společnosti s pouze jedním společníkem – Società Unipersonale a Responsabilità Limitata, pro které platí některá odlišná ustanovení, například na rozdíl od běžné s.r.l. musí být základní mění uhrazeno v plné výši již v okamžiku založení.  

Veřejná obchodní společnost (s.n.c.)

- tvoří je většinou dva nebo více společníků, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně celým svým majetkem

Komanditní společnost(S.a.s.)

- komplementáři ručí společně a nerozdílně, řídí a zastupují společnost, komanditisté ručí jen do výše svého splaceného podílu

Komanditní společnost na akcie (S.a.p.A.)

- je kombinací komanditní a akciové společnosti

Podnik individuální, jednotlivce

- je velmi běžnou formou podnikání, jejíž náležitostí je zápis do obchodního rejstříku u obchodní komory v místě působení.

            Filiálky mohou v Itálii existovat, aniž by bylo nutné zakládat samostatné právní jednotky. Lze je financovat prostřednictvím běžného účtu mateřského podniku, který také jmenuje ředitele a právního představitele filiálky.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu

Prodej výrobků či služeb formou inzerce v denním, týdenním nebo měsíčním tisku, specializovaných obchodních nebo technických časopisech je běžný. Inzerce zboží se provádí i rozesíláním prospektů nebo vyvěšováním letáků ve veřejných dopravních prostředcích. Využít se dají také některá veřejná prostranství pro billboardy nebo reklamní vysílání v rozhlase a televizi.

            Oblast sdělovacích prostředků je v Itálii velmi rozsáhlá a pestrá. Vedle mnoha periodik s distribucí po celé zemi (např. ekonomický deník Il Sole 24 Ore, dále pak Corriere della Sera, Il Messaggero, La Stampa, La Repubblica) existují v Itálii stovky větších či menších lokálních tiskovin a audiovizuálních stanic. V průměru si Italové kupují jeden celonárodní a jeden místní deník denně.

Současně jsou ve velkých městech zdarma distribuovány maloformátové deníky Metro (obdobně jako v ČR), Leggo a City. K distribuci těchto tiskovin jsou využívány prostory zastávek a stanic v městské hromadné dopravě.

Sdělovací prostředky jsou v Itálii důležitým tvůrcem veřejného mínění. Na druhou stranu je nezbytné upozornit na vysoké náklady této formy reklamy.     Velmi účinná je prezentace vlastní nabídky na veletrzích a výstavách, které jsou pořádány v Itálii pravidelně a těší se vysoké návštěvnosti.

            Doporučuje se provádět veškerou propagaci přímo v italském jazyce, neboť ve středních a jižních regionech země znalost angličtiny není běžná.

 

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

            Veškeré kupní smlouvy mezi českými a italskými podnikatelskými subjekty se doporučuje uzavírat písemně pro co největší minimalizaci případných sporů. Jakékoliv závady zboží nebo reklamace je odběratel povinen ohlásit prodejci do osmi dnů po jejich zjištění, a to písemně. Reklamace se má uznat rovněž písemně. Nárok se promlčuje po uplynutí jednoho roku od předání zboží.

            Náležitostí smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem by mělo být určení příslušného soudu  nebo arbitráže, který by řešil případné neshody mezi partnery. Veškeré spory při neurčení této podmínky se řeší podle normativ Evropského společenství. Z důvodu obtížné vymahatelnosti práva, způsobené pověstně dlouhými lhůtami soudních řízení v Itálii, doporučujeme řešení obchodních sporů formou arbitráže.

 

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

            Italský veřejný sektor se řídí předpisy o tendrech podle směrnic platných v Evropské Unii. Italská pravidla nákupů veřejného sektoru odpovídají pravidlům GATT z roku 1981. Jsou však omezena na projekty, v nichž má veřejný sektor hlavní zodpovědnost, jako např. doprava, veřejně prospěšné podniky, stavby, spoje a obrana. Veřejné nákupy se realizují na vládní i na regionální úrovni (mnohdy převyšují objemy vládních nákupů). Tendry podle volné úvahy jsou častější než veřejné. Rozhodujícími parametry pro účast na tendrech jsou: kvalita, technická dokumentace, rozpočet a stanovení přesných termínů dodávek.

            Vyhlášení soutěže je veřejné. Všichni dodavatelé, kteří se přihlásili včas a byli shledáni kompetentními, výkonnými a spolehlivými, mají možnost účastnit se omezeného nebo dohovorového jednání. Úspěšní dodavatelé se zapisují do rejstříku. V každém případě musí účastník tendru předložit potvrzení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým dokumentuje svoji způsobilost a zároveň dokládá, že neexistuje překážka k práci v zahraničí.

            Zadavatel může požadovat o předložení dokladů o tom, že dodavatel:

- je registrován v úředním rejstříku

- má potřebné finanční prostředky a ekonomickou kapacitu

- má potřebnou technickou kapacitu

            Dále mohou zadavatelé žádat o bankovní vyjádření, nebo o předložení obchodní bilance nebo výkaz celkového obratu za poslední tři roky. Nabídky dodavatelů, kteří nejsou způsobilí či kompetentní, jsou vyloučeny.

            Veřejné tendry jsou publikovány v úředních listech, novinách nebo technických časopisech. Současně jsou zaslány dopisy vybraným dodavatelům s podrobnostmi soutěže. Nabídky do veřejných soutěží musí být podány v italském jazyce, jde-li o německý nebo francouzský region, lze je podat i v těchto dvou dalších jazycích. Cena tendrové dokumentace by měla být uvedena v USD nebo EUR.

            Začátkem každého roku je publikováno nezávazné oznámení podle sektorů udávající všechny kontrakty převyšující 750.000 ECU, v případě stavebních kontraktů plánované objemy nad 5 milionů ECU. Každý tendr musí být publikován minimálně ve dvou denících, v italském oficiálním věstníku Gazzetta Ufficiale a pokud výše jednotlivé investice překročí hodnotu 4 mil.EUR, tak je publikována v Oficiálním věstníku EU. Počet zahraničních firem, které se               s úspěchem zúčastnily v Itálii veřejné soutěže, nedosahuje obvykle ani 1% z celkového počtu účastníků.

            Největší firmou, která se zabývá sledováním vyhlašovaných tendrů v celostátním měřítku, je TELEMAT Bassano, která vede aktualizované databáze nově vyhlašovaných tendrů a výsledků výběrových řízení. Výrobci jednotlivých komponentů se tak mohou obrátit např. na vítěze tendru na stavbu nemocnice, kterému mohou nabídnout své výrobky jako subdodavatelé. Webová stránka Telemat: www.telemat.it

 

8.7. Problémy a rizika místního trhu

            Při vstupu na italský trh se firmy s nesetkávají s žádnými výraznými problémy a riziky. Některé problémy technického rázu jsou zaznamenány v kapitole 11.4. Při dojednávání obchodních kontraktů s italskými partnery se doporučuje dobře ošetřit platební podmínky a zvláště u nových partnerů žádat záruky.

            U obchodních komor je možné získat 2 druhy výpisů:

- visura camerale  (základní informace o firmě, podobně jako náš obchodní rejstřík)

- servizio bilanci    (obsahuje informace finančního rázu).

Obchodní rejstřík on-line, který lze nalézt na internetové adrese www.registroimprese.it, je provozován Italskými obchodními komorami (CAMERE DI COMMERCIO D’ITALIA). Základní informace o italských firmách lze nalézt na těchto stránkách.

            Věrohodné informace o italských obchodních partnerech lze nalézt například na internetové adrese: www.cerved.it a prostřednictvím obchodně-ekonomického úseku ZÚ Řím. 

Velké rozdíly v obchodní etice jsou i mezi severem a jihem země.

8.7.1. Problematika ochrany duševního vlastnictví

           Ochrana práv duševního vlastnictví v Itálii odpovídá standardům zemí Evropské unie.

 

8.8. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

            Nabídky se běžně uvádí v ceně ex-works, lze dohodnout i cenu fco italská hranice. Ceny jsou uváděny převážně v EUR nebo v USD.

-        platba předem (většinou u prvních dodávek, před získáním důvěry k                                            obchodnímu partnerovi)

-        platba proti dodání (u ad-hoc transakcí, s nižší hodnotou)

-        dokumentární akreditiv (u větších zakázek a prvních dodávek)

-        dodávka na fakturu - splatnost 60, 90, 120 dní (nejpoužívanější v národním měřítku, často krytá směnkami se směnečným ručitelem)

 

8.9. Významné veletrhy a výstavy v zemi

Seznam výstav a veletrhů v Itálii lze nalézt např. na následujících webových stránkách:

www.aefi.it - webové stránky  Asociace italských výstav a veletrhů (Associazione Esposizioni e Fiere Italiane); přehled výstav a veletrhů v Itálii (7 jazykových mutací);


www.fieramilano.com - webové stránky milánského výstaviště (Fiera Milano); přehled výstav a veletrhů v Miláně v angličtině a italštině;

www.fieramilano.it/czech - přehled výstav a veletrhů v Miláně v češtině; 

Podle statistiky publikované Asociací italských výstav a veletrhů (Associazione Esposizioni e Fiere Italiane - AEFI) jsou největšími mezinárodně uznávanými veletrhy v jednotlivých oborech (členění dle AEFI):

Obor:                         Oblečení a kožešiny

Název výstavy:             Pitti Immagine Uomo

Místo konání:               Florencie

Měsíc konání:              leden

Kontakt:                     www.pittimmagine.com

Obor:                         Zemědělství, zootechnika, rybolov a související stroje

Název výstavy:          EIMA – Esposizione internazionale delle industrie di macchine per l´agricoltura

Místo konání:               Boloňa

Měsíc konání:              listopad

Kontakt:                     www.eima.it

Obor:                         Potraviny, nápoje a související technologie

Název výstavy:             VINITALY – Salone internazionale del vino e dei distillati

Místo konání:               Verona

Měsíc konání:              duben

Kontakt:                     www.vinitaly.com

Obor:                         Životní prostředí, civilní ochrana a bezpečnost

Název výstavy:             Urbania Asphaltica

Místo konání:               Padova

Měsíc konání:              prosinec

Kontakt:                     www.asphaltica.it, www.padovafiere.it

Obor:                         Umění, starožitnosti, filatelie a numismatika

Název výstavy:             MERCANTEINFIERA – Mostra internazionale del modernariato, antichità e collezionismo

Místo konání:               Parma

Měsíc konání:              březen, září/říjen (koná se 2 x ročně)

Kontakt:                     www.fiere.parma.it/MercantePri/imain.htm

Obor:                         Dárkové předměty, potřeby pro domácnost, galanterie, bižuterie

Název výstavy:             MACEF – Mostra internazionale articoli per la tavola, casalinghi e da regalo – argenteria – oreficeria - orologeria

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              leden/únor, září (koná se 2 x ročně)

Kontakt:                     www.fmi.it/macef

Obor:                         Řemeslná výroba, subdodávky

Název výstavy:             AF – L´Artigiano in Fiera – Mostra mercato internazionale dell´artigianato

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              listopad/prosinec

Kontakt:                     www.fiera-artigianato.com

Obor:                         Lékařské a nemocniční vybavení a výrobky

Název výstavy:             COSMOFARMA EXHIBITION – Prodotti e servizi per la salute, il benessere e la bellezza in farmacia

Místo konání:               Boloňa

Měsíc konání:              duben/květen

Kontakt:                     www.cosmofarma.com

Obor:                         Obchodní, společenské a hotelové vybavení

Název výstavy:             HOST – Salone internazionale dell´ospitalità professionale

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              listopad (koná se jednou za dva roky v lichých letech)

Kontakt:                     host.expocts.it

Obor:                         Obuv, kožené zboží, kůže

Název výstavy:             LINEAPELLE – Preselezione italiana moda

Místo konání:               Boloňa

Měsíc konání:              květen, říjen (koná se 2 x ročně)

Kontakt:                     www.lineapelle-fair.it

Obor:                         Kinematografie, fotografie, optika

Název výstavy:             MIDO – Mostra internazionale di ottica, optometria e oftalmologia

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              květen

Kontakt:                     www.mido.it

Obor:                         Kosmetika, parfémy, výrobky z bylin

Název výstavy:             COSMOPROF – Salone internazionale della profumeria e della cosmesi

Místo konání:               Boloňa

Měsíc konání:              březen

Kontakt:                     www.cosmoprof.it

Obor:                         Stavebnictví a stavební plochy

Název výstavy: SAIE – Salone Internazionale dell´Industrializzazione Edilizia   

Místo konání:               Boloňa

Měsíc konání:              říjen

Kontakt:                     www.saie.bolognafiere.it

Název výstavy: CERSAIE – Salone Internazionale della Ceramica per l´Architettura e dell´Arredobagno

Místo konání:               Boloňa

Měsíc konání:               září/říjen

Kontakt:                      www.cersaie.it

Obor:                         Vydavatelství, tisk a grafika

Název výstavy:             Fiera internazionale del libro per ragazzi, Mostra internazionale degli illustratori

Místo konání:               Boloňa

Měsíc konání:              duben

Kontakt:                     www.bookfair.bolognafiere.it

Název výstavy:             Romics – Festival del Fumetto

Místo konání:               Roma

Měsíc konání:              ottobre

Kontakt:                     www.romics.it - www.romafiere.it

Obor:                         Elektronika, elektrotechnika, informatika a kancelářské vybavení

Název výstavy:             INTEL – Mostra internazionale elettrotecnica ed elettronica

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              květen

Kontakt:                     www.intelshow.com

Obor:                         Pěstování květin a školek

Název výstavy:             MIFLOR – FLORMART – Salone internazionale florovivaismo

Místo konání:               Padova

Měsíc konání:              únor, září (koná se 2 x ročně)

Kontakt:                     www.flormart.it

Obor:                         Obráběcí stroje, strojní zařízení a technologie

Název výstavy:             EMO MILANO

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              říjen

Kontakt:                     www.emo-milan.com

Obor:                         Minerály, uhlovodíky, chemie a související zařízení a nástroje

Název výstavy:             CARRARA MARMOTEC

Místo konání:               Marina di Carrara

Měsíc konání:              červen

Kontakt:                     www.carraramarmotec.com

Obor:                         Nábytek a vybavení domácností a kanceláří

Název výstavy:             SIM - Salone internazionale del mobile

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              duben

Kontakt:                     www.cosmit.it

Obor:                         Námořnictví a loďařství

Název výstavy:             SALONE NAUTICO INTERNAZIONALE

Místo konání:               Janov

Měsíc konání:              říjen

Kontakt:                     www.fiera.ge.it/salone_nautico

Obor:                         Zlatnictví, hodinářství, klenotnictví, gemologie

Název výstavy:             VICENZAORO – Mostra internazionale della oreficeria, gioielleria, argenteria ed orologeria

Místo konání:               Vicenza

Měsíc konání:              leden, červen (koná se 2 x ročně)

Kontakt:                     www.vicenzaoro1.it, www.vicenzaoro2.it

Název výstavy:             OROCAPITAL – Mostra internazionale di gioielleria ed argenteria

Místo konání:               Roma

Měsíc konání:              Settembre

Kontakt:                     www.orocapital.org – www.fieraroma.it

Obor:                         Sport, volný čas a hry

Název výstavy:             EXPOLEVANTE – Fiera internazionale per il tempo libero, sport, turismo e vacanze

Místo konání:               Bari

Měsíc konání:              březen

Kontakt:                     www.fieradellevante.it

Název výstavy:             FITFESTIVAL.COM – Festival del Fitness

Místo konání:               Roma

Měsíc konání:              Giugno

Kontakt:                     www.fitfestival.com – www.fieraroma.it


Obor:                         Látky pro oděvnictví a dekorace, přediva, galantérie

Název výstavy:             Pitti Immagine Filati

Místo konání:               Florencie

Měsíc konání:              červenec

Kontakt:                     www.pittimmagine.com

Obor:                         Turistika a kempování

Název výstavy:             BIT – Borsa internazionale del turismo

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              únor

Kontakt:                     www.expocts.it/bit

Obor:                         Vozidla, doprava a související vybavení

Název výstavy:             ESPOSIZIONE INTERNAZIONALE DEL CICLO E MOTOCICLO

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              září

Kontakt:                     www.eicma.it

Název výstavy: Motor Show

Místo konání:               Boloňa

Měsíc konání:              prosinec

Kontakt:                     www.motorshow.it

Internetové adresy některých italských výstavišť:

Milán:                         www.fieramilano.it

Roma:                        www.fieraroma.it     

Boloňa:                       www.bolognafiere.it

Torino:                        www.lingottofiere.it

Verona:                      www.veronafiere.it

Florencie:                    www.firenze-expo.it

Florencie:                     www.firenzefiera.it

Rimini:              www.fierarimini.it

Parma:                        www.fiere.parma.it

Padova:                      www.padovafiere.it

Janov:                         www.fiera.ge.it

Vicenza:                      www.vicenzafiera.it

Bari:                           www.fieradellevante.it

Ancona                      www.erf.it

Bolzano:                    www.fierabolzano.it

Modena                      www.modenafiere.it

Ferrara                       www.ferrarafiere.it

Forlí                            www.fieraforli.it

Faenza                         www.faenzafiere.it

Carrara:                      www.carrarafiere.com

Cesena                       www.cesenafiera.com

Parma:                        www.fiereparma.it

Reggio Emilia             www.fierereggioemilia.it

Napoli                         www.mostradoltremare.it

Cagliari:                      www.fieradellasardegna.it

Palermo                      www.fieramediterraneo.it

Forlí                            www.fieraforli.it

Další informace o veletrzích v Itálii lze nalézt na následujících adresách:

 

Milánskou veletržní správu pro ČR zastupuje:

Sisters Italia srl

Via Ruggero di Lauria 12B

20149 Milano

Tel.: +39 02 341248

Fax: +39 02 315677

e-mail: sistersitalia@iol.it

http://users.iol.it/sistersitalia

 

Riminskou veletržní správu v ČR zastupuje:

ICS

Wolkerova 9

160 00  Praha 6

tel.: 224 312 163

fax: 224 312 164

e-mail: info@ics-prague.cz

www.ics-prague.cz

Veronská ani Boloňská veletržní správa v současné době nemají žádné zastoupení v ČR.

BVV a.s. v Itálii zastupuje:

Honegger Gaspare srl

Via F. Carlini 1

20146 Milano

tel. +39 02 4779141

fax +39 02 48953748

e-mail: honegger@tradefair.it

www.tradefair.it

 

Oficiální účasti ČR na veletrzích v Itálii

2008

Čeští exportéři  se pod patronací MPO zúčastnili formou oficiální společné expozice Mezinárodního veletrhu nábytku a designu - SIM, konaného ve dnech 16.-21.4.2008 v Miláně
a Mezinárodního veletrhu dřevoobráběcích strojů – XYLEXPO, konaného ve dnech 27.-31.5. 2008 v Miláně. Zahraniční kancelář CzechTrade se sídlem v Miláně realizovala ve dnech 23.-26.února 2008 společnou expozici českých pivovarů na mezinárodním veletrhu Pianeta Birra, konaném v Rimini.

 

2009

 

Ve dnech 4. – 7.9.2009 se v Miláně konal 88. ročník mezinárodního veletrhu vybavení pro domácnost MACEF, kterého se zúčastnila ČR formou oficiální expozice. Veletrh MACEF má v Itálii výjimečné postavení a koná se dokonce dvakrát ročně – na podzim (září) a v zimě (leden).  Na 80 000 m² výstavní plochy bylo přítomno přes 1 600 vystavovatelů, z toho 27 % bylo ze zahraničí. Podzimní edice představila následující sektory: Tradice & Inovace, Zlato & Stříbro, Vybavení & Dekorace, Nábytek & Kuchyně, Bižuterie & Doplňky, Dárkové předměty. V minulosti se ČR veletrhu pravidelně účastnila, ať již individuální účastí firem či  katalogovou účastí prostřednictvím agentury CzechTrade. Na společné expozici ČR o rozloze 100 m² ve výstavním pavilonu v sektoru Tradice & Inovace se letos představilo 11 českých firem. Kromě toho se na veletrhu MACEF představily další dvě české firmy individuálně.

 

Informace o oficiálních účastech ČR na výstavách a veletrzích v zahraničí pro rok 2010 lze nalézt na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: 

http://www.mpo.cz/dokument63148.html

 

 

9.   INVESTIČNÍ KLIMA

 

9.1. Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu

Italská vládní politika je v otázce zahraničních investic otevřená a vstřícná, ve většině případů se zahraniční investor nesetká se závažnými překážkami při investování v zemi, i když se musí často potýkat s mnoha byrokratickými průtahy a požadavky. Stoprocentní kontrola společnosti zahraničním kapitálem je v Itálii povolena.

Některá omezení přesto existují, např. v souvislosti s ochranou hospodářské soutěže, jak je ostatně běžné v zemích EU. Antitrustový zákon z roku 1990 např. dává antimonopolnímu úřadu (Autorita Garante della Concorrenza e del Mercato, AGCM neboli „Antitrust“) právo revidovat fúze a nákupy akcií překračující hodnotu 30 mil.USD při přímém nákupu a 300 mil.USD převedených v rámci fúzujících subjektů. Vedle toho má vláda možnost zablokovat fúze se zahraničními společnostmi z důvodu "výsostného zájmu národního hospodářství" nebo v případě, že v zemi investora jsou uplatňovány diskriminační kritéria vůči italským firmám.

Existuje několik průmyslových sektorů, které jsou přísně regulovány nebo dokonce uzavřeny zahraničním investorům: domácí letecká přeprava, letecký průmysl, železnice a výroba tabákových výrobků. Zvláštní přístup je uplatňován u státem podporovaného filmového průmyslu, dále u společností nabízejících finanční služby (pojišťovny a banky), a to zejména vůči investorům z nečlenských zemí EU.

            Italská vláda nadále kontroluje několik původně monopolních odvětví - paliva, železnice a tabákový průmysl - její vliv v těchto odvětvích však s postupnou privatizací klesá. Kromě již zmíněných bank a pojišťoven je ze strany italského státu limitován vstup zahraničního kapitálu také do lodní dopravy.

            Průmyslové projekty podléhají složitému procesu schvalování, vydávání povolení je komplikováno italským mnohovrstevným byrokratickým systémem. Zahraniční investoři jsou podrobeni detailním a dlouhým procedurám přezkoumání, které samy o sobě mohou být chápány jako určitá překážka pro vstup zahraničních investic.

            Státní podpora zahraničním investicím, např. formou daňových úlev, je směrována nikoliv na podporu určitých prioritních odvětví, ale především na podporu rozvoje ekonomicky zaostalých regionů, zejm. italského Jihu.

 

Vyvlastnění majetku a vyrovnání

            Podle článku 42 italské ústavy může být soukromý majetek vyvlastněn ve "veřejném zájmu" s tím, že je garantováno vyrovnání. Podle vyjádření italského Ústavního soudu takovéto vyrovnání nesmí být "pouze symbolické", ale musí adekvátně kompenzovat legitimnímu vlastníkovi veškeré škody. Tato ústavní garance se už nevztahuje na eventuální nájemce nemovitostí v okamžiku vyvlastnění. Ústava dále připouští znárodnění podniků působících výhradně v oblasti veřejných služeb, energetice a ostatních monopolních odvětvích, na kterých je bezprostředně závislé národní hospodářství.

 

Italský systém státní podpory zahraničních investic včetně investičních pobídek

Invitalia

Invitalia je státní organizací pro podporu  zahraničních investic v Itálii, která vznikla na základě dohody mezi organizacemi: Sviluppo Italia, Státní agenturou pro rozvoj  podniků a prezentaci  investičních pobídek a ICE (Národní institut pro zahraniční obchod, vládní agenturou pro podporu obchodu).

Invitalia je se věnuje potenciálními i stávajícím investorům. Pomáhá při zajištění vhodného umístění investice, při jednáních s představiteli veřejné správy, realizuje státní podporu dané investice a dodává služby po realizaci investice v rámci tzv. after care.

Invitalia sídlí v Římě a působí prostřednictvím sítě zahraničních a regionálních zastoupení, která investorovi může nabídnout kompletní servis poradenských služeb dle jeho požadavků, včetně:

  • 9 informačních přepážek agentury ICE v zahraničí
  • 17 regionálních společností Sviluppo Italia
  • Investor Scouting Network (síť vybraných partnerů, jejichž úkolem je poskytovat bezprostřední pomoc investorům a podpořit nový podnikatelský projekt).     

Invitalia prezentuje na svých internetových stránkách (www.invitalia.it) následující prioritní obory, z hlediska přílivu zahraničních investic do Itálie:

-         letecká doprava

-         výroba komponent pro automobilový průmysl

-         chemický průmysl

-         potravinářský průmysl

-         výpočetní technika

-         zdravotnictví a biotechnologie

-         logistika

-         nanotechnologie

-         turistický ruch 

S ohledem na limity stanovené EU italská vláda poskytuje  investorům nenávratné příspěvky (až do 40%), zvýhodněné půjčky (až do 30%) a  zakupuje podíly rizikového kapitálu (až do 49%) společností se sídlem v určitých průmyslových oblastech země,  určených vládou.

Státní zákony na podporu investic předpokládají odlišné typologie podpor, určených k podpoře přílivu investic do země:

  • vytváření nových výrobních jednotek a posílení stávajících  (Zákon 488/1992);
  • investice k oživení průmyslových  oblastí (Zákon181/89);
  • místní rozvoj (Smlouva o umístění);
  • podpora využití vlastního zapojení a podnikání (Dekret 185/00);
  • podnikatelská činnost žen (Zákon 215/92);
  • technologický výzkum a inovace (Zákon 140/1997 a PIA Inovace);
  • rozvoj zemědělského a potravinářského průmyslu (Zákon 266/97);
  • nové investice a nová pracovní místa (Zákon 388/00, čl. 7,8).

 

Ostatní možnosti financování nabízejí národní programy v rámci EU; regionální operační programy (POR) a  Jednotný dokument plánování (DOCUP). Jedná se o programy, které upřesňují přednosti investic v oblasti technologického výzkumu a inovací, vzdělávání a rozvoje místní podnikatelské činnosti a ekonomických aktivit.

 

9.2. Přímé zahraniční investice

 

9.2.1. Zahraniční investice v Itálii

            Itálie se již řadu let potýká s relativně nízkým objemem přílivu přímých zahraničních investic. Celkově se zahraniční investice podílely v roce 2007 na tvorbě italského HDP 0,9%. Jejich příliv do země je navíc z hlediska jednotlivých regionů rozdělen velmi nerovnoměrně. Největšímu zájmu zahraničních investorů se těší průmyslový Sever země, především region Lombardie. Zahraniční investoři mají daleko menší zájem o jižní regiony země, které jsou ve srovnání se Severem ekonomicky méně rozvinuté a je zde i vysoká nezaměstnanost. Dalším problémem italského Jihu je i vyšší zločinnost a korupce, což přispívá ke špatnému investičnímu klimatu. V některých případech však významnější zahraniční investice proudící do jižních italských regionů lákají vyšší investiční pobídky (program podpory zahraničních investic na italském Jihu a na ostrovech). Zahraniční investoři mají na italském Jihu zájem především o oblasti v okolí větších měst s univerzitami, infrastruktury potřebnou infrastrukturou a díky vysoké nezaměstnanosti dostatečnou nabídkou kvalifikovaných pracovních sil. (pozn.: Italská pracovní sila se vyznačuje relativně nízkou mobilitou).         

           

            Největšími zahraničními investory v Itálii byly v posledních letech firmy z následujících zemí (pořadí podle velikosti objemu investic): Švýcarsko, Rakousko, Francie, USA, Velká Británie, Nizozemí a SRN.

 

Přímé zahraniční investice (FDI) do/z Itálie 2004-2008 v mil. EUR

       2004     2005      2006     2007 2008
Hrubé investice v Itálii    110.405    137.894     162.729     206.059   121.482

Odliv investic z

Itálie

97.190   122.843     138.850     182.088   101.740
Čisté investice v Itálii    13.215   15.050     23.879     23.971   19.742
Hrubé investice v zahraničí    33.685    30.723     65.583      74.134     42.650
Odliv italských investic ze zahraničí    19.151      16.249     38.423       28.161     19.513
Čisté investice v zahraničí   14.534     14.474    27.160      45.972     23.138

Zdroj: Centrální banka Itálie

     Ačkoliv dle statistik OECD byly průměrné roční toky přímých zahraničních investic do Itálie v posledních letech vyšší, než například v případě dalších členských zemí Evropské unie včetně Spolkové republiky Německo, Itálie v poslední době ztrácí atraktivitu pro zahraniční investory. Při posuzování přílivu zahraničních investic do Itálie je navíc potřebné vzít do úvahy i skutečnost, že italská ekonomika je založena především na malých a středních podnicích. V Itálii se vyskytuje, ve srovnání s ostatními průmyslově rozvinutými zeměmi, menší množství velkých průmyslových společností (např. Finmeccanica a Fiat S.p.A.). Novými zahraničními investory v Itálii se v poslední době stávají společnosti z Ruska (firma Severstal) z Čínské lidové republiky (firma Qianjiang) a z Indie (firma Videcon).

            Na italském území v současné době působí přibližně 1 000 velkých nadnárodních společností, řada z nich však Itálii postupně opouští. Jedná se například o společnosti působící v oblasti elektroniky – Ericsson, Siemens a Flextronics; společnost Getronics (výpočetní technika); společnost Ferrania (fotografický průmysl). Dále Itálii opustily americké společnosti Exide (automobilový průmysl), Dow Chemical a 3M. O zastavení podnikatelských aktivit v Itálii vážně uvažovalo například i vedení společností Thyssen Group (závod v Terni) a Embracol (brazilská nadnárodní firma, provozující závod v Turíně). Italským úřadům se jednáním na státní i regionální úrovni podařilo změnit rozhodnutí vedení uvedených dvou společností o přemístění výroby mimo italské území. Místním orgánům regionu Friuli Venezia Giulia se rovněž podařilo změnit rozhodnutí společnosti Electrolux o přemístění výroby nového typu pračky do některého ze států východní Evropy.   

  Nedostatečný příliv zahraničních investic do Itálie má řadu příčin:

1) Vysoké zdanění podnikatelských aktivit v Itálii na celostátní i regionální úrovni

            Stávající italský daňový systém představuje do značné míry brzdu rozvoje ekonomické výkonnosti země a přílivu zahraničních investic. Italské daňové zatížení výrazně překračuje průměr EU i eurozóny. Italský daňový systém se vyznačuje netransparentností a nízkou účinností. Časté daňové úniky a zaměstnávání pracovních sil „na černo“ narušují hospodářskou soutěž v Itálii.

2) Nedostatečné investice do vědy a výzkumu          

            Itálie se již dlouhou dobu potýká s nedostatečnou úrovní vědy a výzkumu na svém území. Ačkoliv italští vědci v minulosti učinili řadu významným objevů a stali se i laureáty Nobelovy ceny v řadě oborů, Itálie již delší dobu investuje, ve srovnání s dalšími členskými státy EU, výrazně nižší objemy investic do základního i aplikovaného výzkumu (přibližně polovinu ve srovnání s průměrem EU). K současné obecně nedostatečné úrovni italské vědy přispívá i malý počet velkých průmyslových společností, protože malé a střední podniky si nemohou dovolit investovat větší částky do aplikovaného výzkumu.  

3) Nedostatečná úroveň italského školství

            Italské školství se potýká s řadou problémů a Itálie se obecně vyznačuje, ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU obecně nižší úrovní vzdělanosti. Nedostatky přetrvávají i v italském odborném a učňovském školství. I zde však nelze opomíjet často propastné rozdíly mezi Severem a Jihem země. Ačkoliv na italském území existuje řada špičkových vysokých škol s dlouholetou tradicí (univerzita v Bologni je dokonce považována za vůbec nejstarší univerzitu západního typu), na nichž studuje množství zahraničních studentů, mají Italové ve srovnání se zbytkem EU nižší kvalifikaci. Zastoupení studijních oborů navíc nedostatečně reaguje na potřeby italského pracovního trhu.

4) Rigidita italského pracovního trhu

            Stávající pracovněprávní předpisy, poskytující italským zaměstnancům nadměrnou ochranu a neumožňující jejich dostatečnou mobilitu. Tím se brzdí vytváření nových stálých pracovních míst a italští zaměstnavatelé (domácí i zahraniční) mají obavy z přijímání nových zaměstnanců do stálého pracovního poměru. Itálie se dále vyznačuje v evropském kontextu zcela mimořádným podílem zaměstnanců veřejného sektoru – v současné době 20%. Za dlouhodobě neudržitelný je označován i příliš štědrý italský důchodový systém.

5) Nedostatečná výkonnost pracovních sil a vysoké mzdové náklady

            S již zmíněnými problémy rigidity trhu práce a nedostatečné kvalifikace italských zaměstnanců souvisí i problém obecně nedostatečné výkonnosti italských podniků a relativně vysoké mzdové náklady (v porovnání s produktivitou práce).

6) Vysoké ceny energií

            Itálie se v evropském kontextu vyznačuje vysokými cenami energií. K nim kromě přírodních podmínek země přispívá i skutečnost, že Itálie se koncem 80. let na základě referenda vzdala provozování jaderných elektráren na svém území. Současná vláda však připravuje návrat k jaderné energetice (viz kapitola 4.7)

7) Dopravní infrastruktura

            Na Itálii jsou z důvodu profilu jejího území kladeny značné nároky na rozvoj dopravní  infrastruktury. Ačkoliv italské společnosti, podnikající v této oblasti disponují v řadě případů vysokou úrovní know-how, která jim umožňuje i účast na významných zahraničních projektech, stav italských dopravních sítí nemá vždy potřebnou úroveň a v některých oblastech se vyznačuje zastaralostí a nedostatečnou kapacitou.

8) Nadměrná státní regulace italské ekonomiky

            Ačkoliv italská vláda přijala v minulosti řadu opatření s cílem liberalizovat italskou ekonomiku a snížit vliv profesních svazů, vyznačuje se Itálie se ve srovnání s ostatními zeměmi EU stále vysokým vlivem státu na chod ekonomiky. Další liberalizace by byla nutná například v energetice, v distribuci vody a rozvodu elektrické energie aj.

9) Velká administrativní zátěž italských podnikatelů

            I přes některé pokusy o zlepšení se Italské podnikatele dosud trápí vysoká administrativní zátěž  To souvisí i s přezaměstnaností italského státního sektoru.

            K výše uvedeným údajům o nízkém přílivu zahraničních investic do Itálie je nutné přistupovat s vědomím vysoké heterogenity úrovně podnikatelského prostředí, kvalifikace pracovních sil a úrovně infrastruktury v jednotlivých italských regionech. Zatímco již zmíněný celostátní podíl zahraničních investic na tvorbě HDP Itálie činí 0,9%, v ekonomicky nejúspěšnější Lombardii se přímé zahraniční investice v letech 2000-2004 podílely na tvorbě regionálního HDP 3,32% a v Piemontu 1,63%. Obecně nízký příliv zahraničních investic do Itálie svědčí o chronických strukturálních problémech země v hospodářské oblasti, které nedokázala účinně vyřešit žádná z dosavadních italských vlád.

 

9.2.2. Italské investice v zahraničí

Hlavním sektorem, do kterého směřují italské investice do zahraniční je průmyslová výroba, následují: energetika, plynárenství, distribuce vody a stavebnictví. Přímé zahraniční investice italských firem jsou motivovány především nižšími mzdovými náklady v zahraničí. Italští investoři mají zájem investovat na Slovensku, na Ukrajině a v zemích JV Evropy. Z mimoevropských teritorií se prioritnímu zájmu italských investorů těšila Čína a Indie. Celkový objem italských investic (FDI) do zahraničí činil za rok 2006 42,1 mld. USD a za rok 2007 90,78 mld. USD. Údaje za rok 2008 dosud nejsou k dispozici. 

 

9.3. Investice ČR - Itálie

 

9.3.1. České investice v Itálii

Přímé české investice v Itálii dosahovaly k 31.12.2007 dle statistických údajů ČNB, hodnoty 12,2 mil. USD (8,3 mil.EUR).  V roce 2008 však došlo k razantnímu nárůstu investiční aktivity a české subjekty v Itálii investovaly podle údajů ČNB 159,3 mil. USD (108,8 mil. EUR). Převážná část českých investic dosud směřovala do oblasti služeb, zejména obchodu a do oborů  souvisejících s cestovním ruchem.

9.3.2. Italské investice v ČR

K 31.12.2007 činil objem přímých italských investic v ČR 695,8 mil.USD (472,5 mil. EUR), což představuje 0,84% podíl na celkové výši přímých zahraničních investic. Itálie se umístila na 10. místě mezi zahraničními investory v ČR.

V roce 2008 přišly z Itálie do ČR přímé zahraniční investice ve výši 145,4 mil. USD, což představuje 1,4% celkového přílivu přímých zahraničních investic do ČR za rok 2008.

Dosavadní objem italských investic v ČR stále neodpovídá významu a ekonomickému potenciálu Itálie, jakož i tradiční úrovni vzájemné hospodářské spolupráce.

Příčinou malého objemu italských investic v ČR může být i struktura italské ekonomiky  s převažujícím počtem menších a středních podniků, které nemají tak velký investiční potenciál a proto ani nemohou využít české investiční pobídky. V Itálii existuje cca 4 mil. firem, přičemž takřka polovina z nich zaměstnává 1 – 9 pracovníků. Navíc řada italských firem realizuje své investice prostřednictvím svých zahraničních poboček, což zkresluje výslednou výši investic. Nejvyšší podíl italských investic v ČR připadá na bankovní sektor, petrochemický sektor, telekomunikace a automobilový průmysl.

Významní italští investoři v České republice:

           UniCredit Banca získala v roce 2002 kontrolu nad Živnobankou a následně převzala českou HVB Bank. Od listopadu 2007 začala působit na českém trhu pod názvem UniCredit Bank Czech Republic a.s., jako bankovní ústav, který vznikl integrací dvou dosud samostatně působících bankovních domů HVB Bank a Živnostenské banky.

           STET International (telekomunikační společnost, společně s Deutsche Telekom Mobil, celková   investice 183 mil. USD do telekomunikací – Radiomobil, a.s. - mobilní telefony - 12% podíl v rámci   konsorcia T-Mobile).

ENI společně s firmami Unipetrol – Orlen Group a Royal Dutch Shell vlastní Českou rafinérskou, a.s.; ENI v České rafinérské vlastní 32,44 % akcií. Vedle toho v České republice  pod obchodním označením AGIP provozuje 122 čerpacích stanic pohonných hmot (stav v roce 2007).

Iveco (člen skupiny Fiat) vlastní 100 % akcií největšího výrobce autobusů v ČR ve Vysokém Mýtě. Iveco převzalo v letech 2001-2002 postupně kontrolu nad společným podnikem Irisbus (původně 50% Iveco a 50% Renault), který vznikl v roce 1999, vlastnil 94 % akcí společnosti Karosa (dnes Iveco Czech Republic a.s.).

SIADv České republice provozuje od roku 1993 závody na výrobu stlačených plynů a příslušenství (sídla v Braňanech, Rajhradicích a v Praze).  

Generali v roce 2007 významně posílila svou přítomnost na českém pojišťovacím trhu prostřednictvím kapitálového vstupu do společností PPF a Česká pojišťovna.

Candy Elettrodomestici investovala od roku 2000 do vybudování závodu na výrobu domácích elektrospotřebičů v Podbořanech celkem 50 milionů EUR. Závod byl slavnostně otevřen v roce 2002. Plná výrobní kapacita továrny bude 800 tisíc spotřebičů z oblasti domácího chlazení ročně.

 

Další významné italské investice v ČR

AVIRUNION                                    (75 % italský AVIR)                            - obalové sklo

TCC Marconi Ltd.                              (40 % Marconi SpA, 60 % Tesla)     - telekomunikace

Karlovarské Minerální Vody a.s.          (95 % REC Holding)              - min.vody Mattoni 

Železárny Hrádek a.s.                         (60 % Monte Ferro, SpA)                   - výtahové konstrukce

Nová Mosilana a.s.                              (90 % Marzotto)                                  - vlna

TCC Marconi Ltd.                              (Marconi, S.p.A.)                                - telekomunikace

Šroubárna Turnov, a.s.             (Velm S.p.A.)                                      - železářství

Colbachini                                           (IVG Colbachini Krnov)                      - strojírenství

Beghelli                                               (Elplast)                                               - osvětlení       

 Společnost Hayes Lemmerz investovala do výroby automobilových dílů v Ostravě, společnost Radici do textilní výroby v Lounech a ITS Ceramiche do výroby stavebních hmot v Ústí nad Labem.


Přehled investičních projektů italských firem v ČR

Investor Česká právnická osoba Sektor Investice  (mil. CZK) Investice   (mil. USD) Pracovní místa Rok Kraj
Radici LOGIT, s.r.o. ostatní 637.10 18.50 150 1998 Ústecký
ITS Ceramiche EGRES a.s. ostatní 467.87 15.51 100 1999 Ústecký
FIAMM AKUMA, a.s. výroba dopravních prostředků 690.80 22.90 460 1999 Středočeský
CANDY ELETTRODOMESTICI Conta s.r.o. ostatní 1,541.10 43.02 600 2000 Ústecký
Vitrablok VITRABLOK, a.s. ostatní 193.44 5.40 11 2000 Ústecký
Meyster S.p.A MEYSTER CZ, s.r.o. výroba dopravních prostředků 373.40 9.93 80 2001 Jihočeský
IVG Colbachini IVG Colbachini CZ s.r.o. strojírenský 323.90 9.25 69 2002 Moravskoslezský
Viroplastic VIROPLASTIC CZ, a.s. gumárenský a plastikářský 327.36 9.34 28 2002 Moravskoslezský
SIAD Czech SIAD Czech spol. s r.o. chemický a farmaceutický 750.00 24.79 45 2003 Jihomoravský
n.s. n.s. strojírenský n.s. n.s. n.s. 2004 Středočeský
IVG Colbachini S.T.I. CZ s.r.o. strojírenský 231.90 9.01 50 2004 Moravskoslezský
Nová Mosilana Nová Mosilana a.s. ostatní 232.00 10.32 210 2005 Jihomoravský
Graziano Trasmissioni Graziano Trasmissioni Czech s.r.o. výroba dopravních prostředků 283.00 12.58 149 2005 Královéhradecký
n.s. n.s. elektronický a elektrotechnický n.s. n.s. n.s. 2006 Ústecký
GRUPPO TESSILE MONTI Tessitura Monti Cekia s.r.o. ostatní 272.00 12.09 20 2006 Liberecký, Královéhradecký
Cromodora Wheels CROMODORA WHEELS s.r.o. výroba dopravních prostředků 840.00 34.20 300 2006 Moravskoslezský
Leaplast n.s. gumárenský a plastikářský n.s. n.s. 30 2006 Ústecký
n.s. n.s. gumárenský a plastikářský n.s. n.s. n.s. 2007 Pardubický
n.s. n.s. elektronický a elektrotechnický n.s. n.s. n.s. 2007 Olomoucký
Dietfurt Dietfurt s.r.o. ostatní 160.10 7.82 60 2007 Královéhradecký
RoverPlastic SpA ROVER CZECH, s.r.o. gumárenský a plastikářský 63.14 4.32 27 2008 Ústecký
DOPLA, S.p.A. DOPLA PAP a.s. ostatní 374.20 18.59 32 2009 Plzeňský

Zdroj: CzechInvest

Poznámky:

  1. Tabulka informuje o projektech z oblasti zpracovatelského průmyslu, technologických center a strategických služeb, s jejichž zveřejněním investor souhlasil, případně byly projektu uděleny investiční pobídky. Součástí uvedeného přehledu nejsou investice nevýrobního charakteru či privatizační projekty, a nelze jej tedy považovat za informaci o celkovém přílivu přímých zahraničních investic do České republiky (tyto souhrnné údaje jsou k dispozici na www.cnb.cz).

 

  1. Údaje o výši investice a počtu pracovních míst jsou pro účely tohoto přehledu čerpány z investičních záměrů, podaných agentuře CzechInvest při zahájení realizace projektu v ČR. Konečná výše investice a počty nově vytvořených pracovních příležitostí jsou tak v řadě případů vyšší než je uvedeno v tomto přehledu.

 

  1. Označení n.s. (not specified) je používán v případech, kdy investor nesouhlasil s oznámením všech detailů svého projektu (s ohledem na konkurenci, burzu apod.).


 

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové programy

            Investice do infrastruktury jsou jednou z dlouhodobých priorit italské vlády. Ta počítá s realizací desetiletého plánu obnovy infrastruktury a s investicemi ve výši 132 mld. EUR. Tato částka bude využita na stavbu železnic, silnic a dálnic, městské dopravy, přístavů a letišť. Investice do infrastruktury byly v posledních 10 letech poddimenzované, což se negativním způsobem projevuje na snižování konkurenční schopnosti italského zboží na mezinárodních trzích. 

Pokud jde o další postup privatizace, skončila privatizace státního podílu v letecké letecké společnosti Alitalia a do budoucna je možné očekávat privatizaci veřejnoprávní televize RAI.

 

9.5. Rizika investování v teritoriu

            Podmínky investování v Itálii odpovídají běžným standardům v členských zemích EU.

 

10. Očekávaný vývoj – rekapitulace

 

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země.

Protikrizová opatření italské vlády

            Italská vláda přijala řadu opatření s cílem překonat negativní dopady globální ekonomické krize na ekonomiku Itálie. Součástí těchto opatření je ambiciózní plán rozvoje dopravní infrastruktury a dalších veřejných staveb. Vláda navýšila objem finančních prostředků (3,7 miliard EUR, schválených koncem roku 2008) ve Fondu na podporu podnikatelského sektoru a Fondu pro rozvoj méně rozvinutých oblastí o dalších 5 miliard EUR. Pro účely rozvoje infrastruktury byly schváleny finanční prostředky ve výši 2,1 miliardy EUR. Celkem je k dispozici pro realizaci zmíněných projektů celkem 10,8 miliard EUR ze státního rozpočtu a navíc se počítá s dalšími 7-8 miliardami EUR z prostředků soukromých investorů.

            Nejvýznamnějším a nejkontroverznějším projektem v oblasti rozvoje italské dopravní infrastruktury, který by se v nejbližší době měl dočkat realizace, je most přes Messinskou úžinu, který bude spojovat Sicílii s italskou pevninou. Stavba tohoto mostu měla být zahájena již v roce 2007, tehdejší italská vláda premiéra Romana Prodiho však projekt zastavila. Celková plánovaná délka mostu přes Messinskou úžinu dosahuje přibližně 20 km, po dokončení bude využíván pro silniční i železniční dopravu. Na výstavbu mostu byly zatím určeny finanční prostředky ve výši 1,3 miliardy EUR.

            Priority rozvoje dopravní infrastruktury:

1)     Dostavba železniční sítě - zatím vyčleněno 2,75 miliard EUR, především na dobudování vysokorychlostních železničních tratí na trase Milano-Verona, Milano-Janov a Florencie-Bologna.

2)     Výstavba dálniční sítě a dalších typů silničních komunikací -finanční prostředky ve výši 2 miliardy EUR, především pro stavby v jihoitalských regionech.

3)     Rozvoj městských a příměstských dopravních sítí - 1,51 miliardy EUR. Tyto prostředky budou využity například na přípravu světové výstavy EXPO Milano 2015. Dále bude realizováno rozšíření sítě metra v Římě (linka C), dostavba letiště ve městě Vicenza, dostavba přístavní infrastruktury na italských vnitrozemských vodních tocích a dobudování infrastruktury pro hromadnou dopravu v regionech Kampánie, Puglie (Bari), Sicílie (Palermo a Catania) a Sardinie (Cagliari) a dále v severoitalských městech Parma, Brescia a Bologna.

 

4)     Dostavba škol- 1 miliarda EUR.

 

5)     Rekultivace pozemků - 800 milionů EUR.

 

6)     Dostavba a modernizace vězeňských zařízení- 200 milionů EUR. 

 

7)     Výstavba vodovodních sítí - 150 milionů EUR.                                

            Dále italská vláda realizovala emisi státních obligací, které budou následně použity prostřednictvím bank na financování programů na pomoc firemnímu sektoru a domácnostem. Vláda také přijala soubor sociálních opatření, na které bylo na období let 2009-10 z rozpočtu italského státu i regionů dodatečně vyčleněno 8 miliard EUR. Na pomoc mají nárok hlavně zaměstnanci ohrožení ztrátou zaměstnání v malých a středních podnicích, jakož i propuštění lidé bez nároku na podporu v  nezaměstnanosti. 

            Vláda uvolnila ve prospěch garančního fondu, určeného pro malé a střední podniky, finanční prostředky ve výši 1,3 miliardy EUR. Díky multiplikačnímu efektu by následný řetězec nových zakázek malým a středním firmám měl do italské ekonomiky „přilít“ dalších přibližně 60-70 miliard EUR. Současně se zvýšil limit garancí podnikatelských úvěrů z 516 tis. EUR na 1 mil. EUR.         

Hospodářsko-finanční plán na období 2010-2013

Italská vláda formulovala v Hospodářsko-finančním plánu na období 2010-2013 (DPEF; Documento di Programmazione Economico-Finanziaria 2010-2013) hlavní úkoly a cíle hospodářské politiky v nadcházejících letech, tj. stabilizace veřejných financí, zajištění sociální soudržnosti a podpora likvidity firem. Vedle toho se vláda bude muset podle vyjádření centrální banky přijmout řadu strukturálních reforem a pokusit se zlepšit podnikatelské prostředí v Itálii.

Italská centrální banka vyzdvihuje vládní reformu rozpočtového cyklu, na jejíchž detailech  parlament nyní pracuje formou prováděcích předpisů zákona z roku 2008. Přijetím uvedeného zákona došlo k prodloužení dosavadního jednoletého rozpočtového cyklus na tříletý. S prodloužením rozpočtového cyklu jsou spojovány naděje na zvýšení efektivity nakládání s veřejnými zdroji a na úsporu času v parlamentu (parlamentní projednávání rozpočtu bývá poměrně dlouhé). Měla by současně vzrůst fiskální autonomie jednotlivých resortů, které budou moci lépe plánovat výdaje na dlouhodobé projekty. Zároveň by se mělo omezit plýtvání plynoucí ze snahy rozpočtových organizací vyčerpat na konci rozpočtového roku všechny finanční prostředky, tak aby nedošlo ke snížení přidělených prostředků v následujícím období.

Centrální banka současně podporuje plán posílení fiskální autonomie nižších správních celků. Příslušný zákon byl schválen v dubnu 2008 a nyní je třeba přijmout některé prováděcí předpisy, zejména „Codice delle Autonomie“. S růstem fiskální autonomie lokální samosprávy by se měl posílit vztah mezi lokálními rozhodnutími o výdajích a příjmech. S novými pravomocemi se zvýší i odpovědnost nižších správních celků.

Vzhledem k dlouhodobě vysoké míře veřejného zadlužení je imperativem každé nově nastupující vlády v Itálii zařadit do svého programu snižování rozpočtových schodků a státního dluhu. V době hospodářské krize dolehl problém veřejného zadlužení na italskou vládu ještě tíživěji. Protikrizová opatření vlády byla spojena s mimořádnými rozpočtovými výdaji. Neutěšený stav veřejných financí přitom vládě na druhé straně zmenšoval manévrovací prostor. Jedno z poučení z hospodářské krize proto vládě velí, aby usilovala o snížení státního dluhu a tím o snížení rozpočtových výdajů na jeho obsluhu. Tak si podle vyjádření guvernéra Draghiho v případě opakování krize uvolní ruce pro potřebné fiskální stimuly italského hospodářství.

S růstem průměrné délky života čelí Italská vláda růstu penzijních výdajů a je nucena realizovat střednědobý plán zvyšování důchodového věku. V DPEF na období 2010-2013 se odhaduje podíl penzí na HDP v roce 2010 ve výši 15,5%, což je o 1,4 procentního bodu více než vládní odhad z počátku roku 2008. Vzhledem k propadu HDP v důsledku globální finanční krize bylo následně nutné odhad upravit. Ve střednědobém horizontu vláda předpokládá pozitivní působení zákonů přijatých v roce 2004 a 2007, jakož i následujících prováděcích předpisů. Díky postupně se zvyšujícímu důchodovému věku by měl podíl penzijních výdajů na HDP dosáhnout maxima 15,9% v roce 2039 a do roku 2050 by se měl postupně snižovat až na úroveň 14,6% (pozn.: pozitivně bude na uvedený poměr působit pochopitelně i růst HDP). Snižování mandatorních výdajů státního rozpočtu určených na financování penzijního systému je velmi pozitivně přijímáno centrální bankou, která opět podotýká, že jde o dlouhodobé protikrizové opatření, které zvýší manévrovací prostor pro případné fiskální stimuly.      

Vláda v DPEF předpokládá, že daňová kvóta v roce 2009 překoná hranici 43 procent HDP a bude se na této úrovni pohybovat po celé období 2010-2013. Centrální banka v této souvislosti podotýká, že daňová kvóta v Itálii je vysoko nad průměrem EU a navíc k překonání hranice 43% zatím došlo historicky pouze dvakrát: v roce 1997 a 2007. Vláda bude usilovat o snižování daňové zátěže a v této souvislosti si klade mimo jiné za cíl zlepšit výběr daní a zamezit daňovým únikům. Centrální banka upozorňuje, že daňové úniky, vedle zřejmých negativních dopadů na rozpočtové příjmy, narušují hospodářskou soutěž.

V souvislosti s koncem krize hospodářství se guvernér centrální banky Draghi přidává k ekonomům v Itálii, kteří hovoří o nepřijatelnosti „pouhého“ návratu na růstovou trajektorii posledních let, kdy byl hospodářský růst velmi pozvolný. Centrální banka vládu vyzývá k hlubším strukturálním změnám, od nichž si slibuje zvýšení potenciálního HDP a zaměstnanosti. Podnikání v Itálii je ve srovnání s ostatními průmyslově vyspělými zeměmi neúměrně zatíženo byrokracií. Guvernér Draghi v této souvislosti zmiňuje svůj průzkum nákladů a potřebného času k založení firmy v různých regionech Itálie. Průzkum odhaluje zásadní rozdíly mezi regiony. Potřebný čas na založení firmy činí od 12 do 27 dnů a náklady se mohou pohybovat od 13 do téměř 30 % HDP na obyvatele. Centrální banka proto vítá probíhající reformu veřejné správy, která si klade za cíl zvýšení transparentnosti, výkonnosti,  zlepšení kontroly výsledků a posílení vazby odměn na výkony.

Centrální banka oceňuje opatření vlády na pracovním trhu s cílem zabránit ztrátě zaměstnání v době krize (vládní dotace na zachování pracovních míst). Přesto podle centrální banky potřebuje systém sociálního pojištění komplexní reformu, která by měla vést k integraci vedle sebe existujících subsystémů sociální podpory. Přehlednější systém by snižoval možnosti zneužití a zamezoval neefektivní překrývání.    

10.2. Trendy, přijetí nových zákonů, daňových systémů.

Pro období 2009 – 2010 předpokládají prognózy (bankovních ústavů, výzkumných institucí a mezinárodních organizací, březen 2009) následující změny italského HDP: 2009 (od      -5,2% až po -4,4 %), 2010: (od +0,1 % do +0,8%).

Institut Confindustrie (Generálního svazu průmyslu Itálie) odhaduje následující vývoj hlavních ekonomických ukazatelů (procentní změny):

 

  2008 2009 2010
HDP -1,0 -4,8 0,8
Spotřeba domácností -0,9 -1,7 0,7
Hrubé fixní investice -3,0 -13,1 1,5
Vývoz zboží a služeb -3,7 -17,3 4,1
Dovoz zboží a služeb -4,5 -14,5 3,6
Saldo obchodního účtu platební bilance* -0,1 0,3 0,4
Celková zaměstnanost -0,1 -2,8 -1,4
Míra nezaměstnanosti (procentní podíl) 6,7 8,3 9,5
Spotřebitelské ceny 3,3 0,7 1,3
Mzdy (na pracovníka) 3,3 1,3 1,7
Primární saldo hospodaření veřejné správy** 2,4 -0,2 0,0
Deficit veřejných rozpočtů** 2,7 5,2 5,0
Celkový veřejný dluh** 105,7 114,8 117,8

* FOB, (%) v poměru k HDP

** (%) v poměru k HDP

Zdroj: zpracováno na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT).

Makroekonomický rámec se v letních měsících začal vyznačovat mírným zlepšením všech nejdůležitějších konjunkturálních ukazatelů („purchasing managers index“, indexy důvěry, míra oživení v rozvíjejících se ekonomikách, vzestup cen surovin), což přimělo Institut Confindustrie ke změně předpovědi poklesu HDP v letošním roce z 4,9 na 4,8 procenta. Současně byla upravena předpověď růstu v následujícím roce z 0,7 na 0,8 procent. Oživení bude podle institutu znatelné zejména ve vývozních sektorech italské ekonomiky, protože odhad růstu mezinárodní poptávky po letošním propadu o 14,4% činí 9,1%. Růst italského vývozu v roce 2010 by po letošním snížení o 17,3% mohl činit 4,1%.

Měsíční objem produkce ve výrobním sektoru Itálie zaznamenal v červnu 2009 ve srovnání s dubnem 2008 pokles o jednu čtvrtinu. Výstup se tak v mnoha odvětvích výroby dostal na úroveň roku 1987.

Studie předpokládá růst nezaměstnanosti v Itálii na úroveň 8,3% v roce 2009 resp.  9,5% v roce 2010.

Institut Confindustrie varuje před těžkostmi při získávání úvěrů na rozjezd a na financování výroby v počátečním stádiu hospodářského oživení. Banky budou konfrontovány s neutěšeným stavem účetní rozvahy řady firem a přitom budou muset brát ohledy na svá úvěrová portfolia, jejichž rizikovost se v důsledku krize zhoršila.  

Těžkosti italského hospodářství se negativně promítnou rovněž do veřejných financí. Institut očekává letošní deficit ve výši 5,2% HDP a veřejný dluh by měl v poměru k HDP dosáhnout 114,8%. V následujícím roce nabízí institut dva odhady vývoje veřejných financí. Veřejné zadlužení by v poměru k HDP mohlo dosáhnout 117,8% nebo dokonce 118,2%. V druhém případě by pro dosažení stabilizace veřejného dluhu do roku 2014 bylo zapotřebí průměrné primární saldo veřejných rozpočtů ve výši +5,8% (oproti +2,8% v případě Francie a SRN).

Trend vývoje výroby v jednotlivých průmyslových odvětvích naznačuje níže uvedená tabulka, která výmluvně ilustruje propad výroby v uplynulý měsících.

Výrobní aktivita v jednotlivých průmyslových sektorech

(procentní srovnání duben 2008 – červen 2009)

  Itálie Průměr EU „patnáctky“
Farmaceutické výrobky -8,0 0,0
Potravinářské výrobky -7,6 -2,5
Spotřební zboží (netrvanlivé) -7,6 -5,5
Spotřební zboží -11,4 -8,4
Ostatní výrobní podniky -34,2 -9,9
Nápoje -4,1 -11,2
Tiskoviny, hudební, filmové a další nosiče -12,9 -12,9
Ostatní dopravní prostředky -15,2 -13,7
Oděvy -7,5 -15,1
Tabákové výrobky   -16,3
Papír a výrobky z papíru -22,2 -17,1
Chemické výrobky -23,6 -18,6
Výroba -26,3 -21,9
Počítače, elektronické a optické výrobky -23,0 -23,4
Gumové a plastové výrobky -33,2 -24,5
Stroje a výrobní zařízení -31,3 -26,2
Polotovary -35,4 -26,8
Výrobky z kůže apod. -33,5 -26,8
Dřevo a výrobky z dřeva -35,1 -27,0
Nábytek -30,3 -27,3
Spotřební zboží (trvalé spotřeby) -28,5 -27,6
Zpracování nekovových minerálů -31,2 -28,3
Elektrotechnika -42,1 -29,8
Kovové výrobky (bez strojů) -37,5 -30,6
Textilní průmysl -39,6 -33,4
Metalurgie -43,1 -36,2
Dopravní prostředky a přívěsy -53,0 -37,6

Zdroj: zpracováno na základě údajů ISTAT a EUROSTAT.

Nejvíce zasaženým odvětvím, pokud srovnáme výrobu v dubnu 2008 s červnem 2009, byl automobilový průmysl (-53,0%). Výrazný pokles zaznamenala dále metalurgie a elektrotechnický průmysl (-43,1% resp. -42,1%), což jsou obory s vazbou na automobilový průmysl. Nedařilo se ani textilnímu průmyslu, produkci kovových výrobků, výrobků z dřeva a kůže. Celkový výsledek výroby v červnu 2009 naopak vylepšila produkce léčiv, potravinářských výrobků a netrvanlivého spotřebního zboží, kde byly ve srovnání s dubnem 2008 zaznamenány nejnižší poklesy.    

10.3. Předpoklady, resp. nové možnosti pro český vývoz nebo jinou ekonomickou spolupráci

V roce 2006 zahájila činnost Smíšená česko – italská komise v oblasti dopravy, jejíž úkolem je konkrétní příprava společných projektů bilaterální spolupráce. Tato komise vznikla na základě Memoranda o porozumění a spolupráci, podepsaného v roce 2004 náměstky ministrů dopravy obou zemí. V oblasti dopravy úspěšné pokračují společné česko-italské projekty, například realizace pilotních italských projektů v ČR společností Grandi Stazioni (Hlavní nádraží v Praze a nádražní budovy v Karlových Varech a Mariánských Lázních). Italskou stranou bylo v rámci Memoranda přislíbeno vytvoření podmínek pro větší zapojení českých subjektů jako subdodavatelů pro projekty, realizované v ČR, v Itálii a na třetích trzích.

Hlavní oblasti společných projektů v rámci česko-italského Memoranda o porozumění             a spolupráci v dopravě:

1)     Získávání a plánování maxima investic do železničního sektoru.

2)     Dosažení interoperability (GSM-R) co nejdříve.

3)     Zlepšování technických a technologických podmínek v železniční infrastruktuře.

4)     Vysokorychlostní tratě.

5)     Zapojení do zahraničních sítí a koridorů.

6)     Public Private Partnership

7)     Visuté lanové dráhy.

Pro uplatnění českých firem v Itálii se v oblasti dopravy otevírají možnosti v souvislosti s „protikrizovými“ masivními investicemi do infrastruktury – viz výše kapitola 10.1.

 

 

Inzerce prostřednictvím „www.italtrade.com“

 

Poptávky, nabídky a návrhy na spolupráci mohou české firmy inzerovat prostřednictvím stránek www.italtrade.com v sekci „Your Business Proposals“.

Na této internetové adrese jsou v databázi shromážděny obchodní profily více než 40 000 italských firem.

 

 

 

 

 

 

 

 


 

PŘÍLOHY

 

1. Adresy významných obchodních a hospodářských komor a podnikatelských svazů

V Itálii existuje 5 základních typů institucí, jejichž posláním je sdružovat výrobní či obchodní firmy mající společné oborové zaměření či teritorium působnosti.

1. obchodní komory

2. průmyslové unie

3. asociace malého průmyslu

4. profesní svazy

5. smíšené bilaterální komory

ad 1.    obchodní komory (C.C.I.A.A.)

            Nejvýznamnějším institucionálním článkem v rámci italské ekonomické mikrosféry je síť provinčních obchodních komor (přesný název Camera di Commercio, Industria, Artigianato e Agricoltura - v překladu Obchodní, průmyslová, řemeslná a zemědělská komora, zkratka C.C.I.A.A.), s povinným členstvím pro všechny firmy. C.C.I.A.A. se staly univerzálními "obchodními úřady", v jejichž rámci si podnikatelé "pod jednou střechou" vyřizují veškeré záležitosti spojené např. se změnou firmy, vydáváním průvodní dokumentace k exportním zásilkám, vyhledávání obchodních partnerů, účast na misích, seminářích atd.. Jejich kompletní, průběžně doplňovaný a aktualizovaný adresář je možno nalézt na internetu na www.camcom.it.

ad 2.    průmyslové unie

            Průmyslové unie jsou asociace s dobrovolným členstvím, zahrnující různé průmyslové obory, a to vždy v rámci teritoriální provinční kompetence (např. Unione Industriali della Provincia di Udine). Všechny průmyslové unie mají stejné logo (orlice na ozubeném kole) a jsou členem Konfederace průmyslových svazů v Římě (Confindustria). Tato instituce se z hlediska její role v ekonomice dala přirovnat ke Svazu průmyslu a dopravy ČR. Kompletní adresář je možno nalézt na internetu na www. confindustria.it

ad 3.    asociace malého průmyslu (API)

            Asociace malého průmyslu (Associazione delle Piccole Industrie - zkratka A.P.I.) jsou dobrovolné instituce vždy v rámci provincie sdružující tzv. malé průmyslové podniky (obvykle do 10-15 zaměstnanců). Jejich oborové zaměření není limitováno. Jsou členem Italské konfederace malého a středního průmyslu v Římě (CONFAPI - Confederazione della Piccola e Media Industria). Jejich seznam je možno nalézt na internetu na www.confapi.it

ad 4.    profesní svazy (Associazione di categoria)

Profesní svazy jsou oborově přesně vymezené dobrovolné instituce, jejichž posláním je posilovat rozvoj daného odvětví bez omezení teritoriální příslušnosti - jsou zpravidla ustavovány na celonárodní úrovni.

ad 5.    smíšené bilaterální komory

            Smíšené bilaterální komory jsou ustavovány běžně jako dobrovolná sdružení průmyslových, výrobních nebo obchodních firem mezi 2 zeměmi - např. Italsko-česká obchodní a průmyslová komora.

Nejdůležitější adresy :

Istituto nazionale per il Commercio Estero - ICE

Via Liszt, 21 00144 Roma

www.ice.it

SIMEST s.p.a.

Corso Vittorio Emanuele II,  323 – 00186 Roma

www.simest.it

 

Gruppo SACE – Societá di assicurazione per le imprese esportatrici a partecipazione statale

Piazza Poli 37/42 - 00187 Roma

www.sace.it

CONFINDUSTRIA (Sdružení průmyslníků)

Viale dell´Astronomia, 30

00 144  Roma

www.confindustria.it

CONFCOMMERCIO (Sdružení obchodu a turistiky)

Confederazione Generale Italiana delle Attività Professionali e del Lavoro Autonomo

Piazza G.G. Belli, 2

00 153  Roma

www.confcommercio.it

ABI - ASSOCIAZIONE BANCARIA ITALIANA (Asociace italských bank)

Piazza del Gesu, 49

00 186  Roma

www.abi.it

ANIA - ASSOCIAZIONE NAZIONALE DELLE IMPRESE ASSICURATRICI

(Asociace obchodních pojišťoven)

Via della Frezza, 70

00 186  Roma

www.ania.it

Confagricoltura - CONFEDERAZIONE GENERALE ITALIANA DELL‘AGRICOLTURA

(Sdružení italských zemědělců)

Corso Vittorio Emanuele, II/101

00 186  Roma

www.confagricoltura.it

UNIONCAMERE - UNIONE ITALIANA DELLE CAMERE DI COMMERCIO, INDUSTRIA, ARTIGIANATO ED AGRICOLTURA (Svaz italských obchodních průmyslových komor)

Piazza Sallustio, 21

00 187  Roma

www.unioncamere.it

ASSOCAMERESTERO – Associazione delle Camere di Commercio Italiane all‘Estero

Viale Regina Margherita, 279

00198 Roma

www.assocamerestero.it

AGENZIA DELLE DOGANE

Via Mario Carucci, 71

00143 Roma

www.agenziadogane.it

Italsko-česká obchodní a průmyslová komora (CAMIC)

Čermákova 7

120 00  Praha 2

www.camic.cz

2. Adresy některých redakcí novin:

LA REPUBBLICA

www.repubblica.it

IL SOLE-24 ORE

www.ilsole24ore.com

LA STAMPA

www.lastampa.it

CORRIERE DELLA SERA

www.corriere.it

3. Adresy vybraných ministerstev:

MINISTERSTVO EKONOMIKY A FINANCÍ

MEFMinistero dell’Economia e delle Finance

www.mef.gov.it

MINISTERSTVO EKONOMICKÉHO ROZVOJE

MISEMinistero dello Sviluppo Economico

www.sviluppoeconomico.gov.it

MINISTERSTVO DOPRAVY A INFRASTRUKTUR

MITMinistero delle Infrastrutture e dei Trasporti

www.mit.gov.it

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSKÝCH, LESNÍCH A POTRAVINOVÝCH POLITIK

MIPAAFMinistero delle Politiche Agricole Alimentari e Forestali

 www.politicheagricole.it

 

 

4. Kontakty na české firmy, italské zástupce a distributory českých firem, afilace, společné podniky v zemi

BORLA BOHEMIA s.r.l. (dříve: BOHEMIA RAPPRESENTANZE s.r.l.)

Viale Cirene, 4

20 135  Milano

tel: 02 54 00 10 10, fax: 02 54 00 10 20, 02 54 00 10 60

e-mail: info@bohemia.it, info@borla.net

www.bohemia.it, www.borla.net

(sklo a skleněné výrobky)

Bureau Veritas Czech Republic, spol s r.o.

Zastoupení v Itálii:

Bureau Veritas Italia SpA

Viale Monza, 261

20 126  Milano

tel: 02 270911, fax: 02 2552980

e-mail: info.bv.italia@bureauveritas.com

www.bureauveritas.it   

(kontrola kvality zboží v zahraničním obchodě)

 

ITALSUG TRADE S.r.l.

Via Gran Sasso 1

20 131  Milano

tel: 02/29531112, fax: 29531328

e-mail: administeror@italsug.com

www.italsug.com

(potravinářské výrobky)

VOLKSWAGEN GROUP ITALIA S.P.A.
Viale Gerhard Gumpert 1
37137 Verona
Tel. +39 045 8091111

www.volkswagengroup.it

 

Czech Airlines

Eugenio Ragusa

Director for Italy and Malta

Torre Uffici, Aeroporto L. Da Vinci

00050 Fiumicino - RM, Italy

T: +39 06 65 95 28 37

F: +39 06 65 95 46 74

M: +39 335 40 67 69

www.czechairlines.com

EMME EMME S.r.l.

Via Luigi Einaudi

22 077 Olgiate Comasco (CO)

tel: 031 990442, fax:  031 990442

e-mail: emme.srl@tin.it

www.emmeemmesrl.it

(obchodní zástupce - zemědělská technika, Zetor)

 

FONDERIA TIPOGRAFICA PAVESE - FTP S.r.l.

Via Montanari 5

27028 San Martino Siccomario (PV)

Tel +39 0382 498861 - Fax +39 0382

e-mail: info@f-t-p.it

www.f-t-p.it

(zástupce českých firem v oblasti polygrafické techniky)

 

KOH-I-NOOR ITALIA S.p.a.

Via dell´Artigianato

20 082 Binasco (Mi)

tel: +39 02 900 1151 - +39 02900115.23

e-mail: info@k-i-n.it

www.kin.it

(dovozce a distributor kancelářských potřeb)

PRAGOTECNA S.p.a.

Via Filzi 21/d - 34122 Trieste

tel: 040 363344, fax:040 364880

www.pragotecna.it

e-mail: info@pragotecna.it

(zástupce pro dovoz keramiky z ČR)

 

 

STIM TOOLS S.r.l.

Via A. Grandi 3 A/B

20 097 San Donato Milanese (MI)

tel: 02 5275551, fax: 02 5275881

www.stimtools.it

e-mail: stimtools@libero.it

(dovozce a distributor průmyslového nářadí)

 

TAJMAC - MTM S.p.A.

Via Gran Sasso 15

20092 Cinisello Balsamo (MI)

tel: 02 66017878, fax: 02 66011457

e-mail: tajmac@tajmac-mtm.it

www.tajmac-mtm.it 

(zástupce v oblasti kovoobráběcích strojů)

 

 

TESCOMA S.p.A
Via Traversa Caduti del Lavoro 3
250 46 Cazzago San Martino (BS)
Italia
tel.: 030 7751394
fax: 030 7756693
e-mail: info@tescoma.ithttp://www.tescoma.com

(Italské zastoupení českého výrobce kuchyňského nádobí – společnost Tescoma a.s.)

 

K. KIEMSrl
Italia - 39011 Lana (BZ)
Via S. Margherita 2
tel. :  0473 561 354
fax :  0473 563 915
e-mail: info@birrekiem.com

www.birrekiem.com

(Společnost zastupující v Itálii zahraniční producenty piva, včetně českého Budvaru.) 

 

 

BirraCeca

Di Dagmar Poddana

Via Dei Caduti, 29

100 40 Givoletto (To)

Tel/fax: 011 994 7733

e-mail: info@birraceca.it

www.birraceca.it

(Dovozce českého piva – Bohemia regent a Becherovky, působnost v severní Itálii)

 

 

5. Nejdůležitější internetové adresy s informacemi o zemi

Italský úřad pro zahraniční obchod (ICE):        www.ice.it

Národní agentura pro podporu investic a rozvoj firem (Invitalia):

                                                                       www.invitalia.it

Obchodní rejstřík Itálie:                                   www.registroimprese.it

Úřad vlády:                                                     www.governo.it

MZV:                                                             www.esteri.it

Poslanecká sněmovna:                                     www.camera.it

Senát:                                                             www.senato.it

Úřad pro ochranu hosp. soutěže :                    www.agcm.it

Italský statistický úřad (ISTAT) :                     www.istat.it

Ministerstvo financí :                                        www.mef.gov.it

Ministerstvo vnitra :                                         www.mininterno.it

Ministerstvo zdravotnictví :                              www.sanita.it

Ministerstvo ekonomického rozvoje:                www.sviluppoeconomico.gov.it

Italské pošty :                                                  www.poste.it

Internetové adresy italských regionů :

Valle d'Aosta :                         www.regione.vda.it

Veneto :                                  www.regione.veneto.it

Emilia Romagna :                     www.regione.emilia-romagna.it

Friuli-Venezia-Giulia :   www.regione.fvg.it

                                               www.madeinfriuli.com

                                               www.friulionline.com

Liguria :                                   www.regione.liguria.it

Lombardia :                             www.regione.lombardia.it

Piemonte :                               www.regione.piemonte.it

Toscana :                                 www.regione.toscana.it

Trentino-Alto Adige :   www.regione.taa.it                                                                                                                           www.provinz.bz.it

Abruzzo :                                 www.regione.abruzzo.it

Basilicata :                               www.regione.basilicata.it

Calabria :                                 www.regione.calabria.it

Campania :                              www.regione.campania.it

Lazio :                         www.regione.lazio.it

Marche :                                  www.regione.marche.it

Molise :                                   www.regione.molise.it

Puglia :                                    www.regione.puglia.it

Sardegna :                               www.regione.sardegna.it

Sicilia :                                     www.sicily.infcom.it

Umbria :                                  www.regione.umbria.it