Seznam „pozorovatelů“ Pacifické aliance (AP) je inspirativní i pro ČR

Z hlediska dlouhodobých reálných výsledků stávajících integračních seskupení Latinské Ameriky a Karibiku (LAC) je však zcela legitimní otázka, zda Pacifická aliance (sdružující Chile, Kolumbii, Mexiko a Peru) je něčím odlišná a nadějnější - nebo zda jí hrozí nebezpečí pozvolného upadání do hibernace a irelevance, jako u naprosté většiny ostatních integračních seskupení LAC. Ve prospěch budoucnosti AP a o kvalitě jejího obrazu v očích zahraničních investorů vypovídá v současné době statistika Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), podle které státy Pacifické aliance (AP) v roce 2013 poprvé získaly více zahraničních investicí než země MERCOSUR/MERCOSUL.

Podle UNCTAD v roce 2013 přilákaly státy AP celkem 84,3 miliardy USD zahraničních investicí, zatímco MERCOSUR/MERCOSUL jen 83 miliardy USD. Z toho Chile samo získalo v roce 2013 podle UNCTAD 20,4 miliardy USD zahraničních investicí. (MERCOSUR/MERCOSUL zaznamenal v roce 2013 propad v oblasti zahraničních investicí o 2,3%, přičemž například Paraguay ztratila 32%, Argentina 13% a Brazílie 3,9%.)

Zdá se, že v očích zahraničních investorů je Pacifická aliance (AP) méně zranitelná v rámci ochlazování ekonomiky „Emerging Markets“ a zvyšování investičních rizik. Nic to nedokazuje lépe nežli uvedená objektivní statistika z nezaujatého zdroje UNCTAD. Jaké jsou tedy důvody, proč zahraniční investoři a ratingové společnosti považují AP za bezpečnější část v rámci „Emerging Markets“? Jedna z méně zjevných ale o to smysluplnějších odpovědí může být v tom, že analytici ovlivňující pohyb investicí a obchodních toků spatřují v Pacifické alianci (AP) méně nástroj „tradiční“ regionální integrace, ale vnímají AP spíše jako poměrně dosti koherentní propojení makroekonomické stability, směřování k fiskální kázni a kultivaci politicko/ekonomické kultury zaručující přijatelnější rizika.  Jinak řečeno – jestli je dnes AP v očích světových investorů něčím atraktivní, pak to není jen 92% odbouraných celních překážek uvnitř aliance, jako spíše sdílení pragmatického pohledu vlád AP na záruky investičních a obchodních svobod, garanci podnikatelského prostředí a předvídatelnost podmínek.  AP momentálně sdružuje státy, jejichž sociálně-politické a tržní podmínky jsou západním investorům srozumitelné. 

Stačí se podívat na seznam států, které jsou „Pozorovateli“ v rámci AP, aby tento koncept získal ještě více na logice. Nelze samozřejmě s naprostou přesností předvídat politicko/ekonomický vývoj v zemích AP, nicméně v prvním pololetí 2014 se zdá, že by nic nemělo významně narušit obraz stability a přijatelnosti obchodního prostředí, který převyšuje průměr LAC. Pro zahraniční investice vždy platilo, že mají uši netopýra, srdce zajíce a nohy gazely. Nelze dosud předvídat, jaké důsledky bude mít na „Emerging Markets“ krize mezi Ruskem a Ukrajinou, je však radno připomenout zkušenosti z mezinárodní krizové vlny, kterou nastartovala ruská krize 1988/1999 a která se rychle rozšířila na většinu „Emerging Markets“. V korelaci s tím, co se dohrává ve Venezuele a v Argentině, se nelze zahraničním investorům divit, že státy Pacifické aliance (AP) se nyní jeví jako stabilnější investiční a podnikatelské prostředí. (Chilský ekonomický post Diario Financiero uvádí jako nejvíce zranitelné „Emerging Markets“ současné chvíle Venezuelu, Brazílii, Ukrajinu, Thajsko a Turecko.)

Z hlediska pozitivního vnímání AP optikou investorů lze považovat dva faktory za rozhodující. Jedním z nich je objem mexické ekonomiky, potenciál jejího růstu, její napojení na Severní Ameriku a rovněž vůle současného mexického prezidenta otevírat dále ekonomiku a zvyšovat vnitřní bezpečnost. Druhým pilířem je dlouhodobá a již příslovečná makroekonomická stabilita a stabilita podnikatelského prostředí v Chile. Peru a Kolumbie momentálně doplňují tyto dva dominantní rysy atraktivnosti AP svým ekonomickým růstem a absencí špatných zpráv.

Chile jako inertní kotva Pacifické aliance (AP)

Jakkoliv to může znít paradoxně, nejvýznamnějším přínosem Chile pro AP není jeho propojenost s ekonomikami AP, ale přesně naopak. Chile, jak již bylo naznačeno výše, slouží pro AP jakožto stabilizátor svojí makroekonomickou stabilitou a dobrou prestiží vnitřní kvality obchodního prostředí. Případné negativní indikátory a cykly uvnitř AP mohou Chile jen těžko destabilizovat, protože skutečný zahraniční obchod Chile a příliv zahraničních investicí do Chile jsou na AP téměř nezávislé.

Jak ukazuje graf z chilského MZV – podílí se zbytek států AP na obchodní výměně Chile jen 7% (Mexiko 3%, Kolumbie 2%, Peru 2%). Zahraniční investice v Chile pocházejí z 96,7% z jiných zemí, nežli od partnerů v rámci AP (Mexiko 2% investicí v Chile, Peru 0,7%, Kolumbie 0,6%.) Rozhodující podíl zahraničních investicí v Chile připadá na země, jako jsou USA, Kanada a evropské země (zejména Španělsko) + Japonsko. To v důsledku znamená, že Chile nejen tvoří významnou část „pozitivní image“ Pacifické aliance (AP), ale díky struktuře svého zahraničního obchodu a zahraničních investicí funguje jako kotva proti regionálním ekonomickým cyklům.

Chile je méně ekonomicky provázané s AP, než se obecně zdá

Odkud přicházejí do Chile zahraniční investice

Chilské metody veřejné diplomacie a tvorby pozitivního obrazu v zahraničí

Pro mnoho zemí (včetně ČR) může být inspirativní soubor strategií, s jejichž pomocí Chile buduje v zahraničí obraz stabilní země pro obchod a bezpečného přístavu pro investice. Za všechny zmíníme Chilský Výbor pro zahraniční investice (Comité de Inversiones Extranjeras CEI). Na webové stránce CEI lze najít (ve verzích španělské, anglické a čínské) „Desatero“ argumentů pro zahraniční investory, proč je Chile atraktivní. (http://www.ciechile.gob.cl/en/porque-chile/)

Toto „Desatero“ sestává z kategorií (v AJ verzi): 1) Solid, 2) Reliable, 3) Competitive, 4) Atractive, 5) Transparent, 6) Integrated, 7) Wired, 8) Talented, 9) Living, 10) HQ Chile (proč je výhodné mít v Chile regionální sídlo firmy). V těchto úderně pojmenovaných kategoriích chilští specialisté z oboru veřejné diplomacie obratně „prodávají“ nezávislé údaje a statistiky, které se porůznu objevily z autorství nejrůznějších Think Tanků, nadací a organizací.

Níže uvádíme některé z těchto argumentů chilského „Pozitivního desatera“:

Reliable:

 

Competitive:

Atractive:

Transparent:

Wired:

Význam AP a Chile pro národní ekonomické zájmy ČR

Hlavním cílem této analýzy není pouze hodnotit význam Chile obecně pro národní ekonomické zájmy ČR, nýbrž rovněž zdůraznit význam Chile jakožto člena Pacifické aliance (AP) a potenciální základny pro exportní operace českých firem v rámci AP.

Podle organizace „Institute for Economics and Peace“, jejímž cílem je poukazovat na vliv násilností, nepokojů a terorismu na vývoj ekonomiky, patří Chile mezi státy s velmi stabilním prostředím.

To v kombinaci s propracovaným (i když ne zcela jednoduchým) systémem zakládání místních poboček zahraničních firem předurčuje Chile jakožto základnu pro exportní operace zahraničních firem v rámci Pacifické aliance (AP). Množství států, které se již staly pozorovateli v rámci AP, naznačuje, že tato varianta existuje. Kromě USA a Kanady již také státy jako například Německo, Nizozemsko, Francie či Švýcarsko uvažují o využití Chile jako základny pro „filiálky“, které později budou využívat bezbariérový trh AP.

Pro státy, jako je Česká republika, není významné, že po nějaký čas (nejdéle 17 let) budou v rámci AP přetrvávat „citlivé výjimky“ z bezcelní zóny, protože tyto výjimky se týkají především zemědělských výrobků. V oblasti zpracovatelského průmyslu nejsou v AP již žádné  celní překážky a českým podnikům lze doporučit, aby co nejdříve začaly studovat podmínky a nároky spojené s vytvořením dceřiných společností v Chile. Index ekonomické svobody na rok 2014 umístil Chile na 7. nejlepší místo na světě, což by mělo být motivací k uvážení, zda vzdálenost mezi Chile a ČR je dosud takovou překážkou, která by českým podnikům a investorům bránila v budování dceřiných společností zaměřených na AP a rovněž na další trhy v LAC a trhy směrem na východ od Chile.

Ekonomický zpravodajský server „América Economia“ poukázal na to, že jednou z ambicí Chile je prostřednictvím Pacifické aliance (AP) posilovat své kontakty s asijskými trhy. V této relaci chce Chile fungovat jako „most“ i jako „základna“ pro další expanze směrem do Asie.

V prvním pololetí roku 2014 je stále zjevnější, že ČR by měla aktualizovat svou strategii diversifikace exportu. Je obecně známo, že ČR je má po Lucembursku nejvyšší koncentraci vývozu směrem dovnitř EU 27. I když v současné době nastává mírné ekonomické zotavení v členských zemích EU, přetrvává naléhavá strategická úloha zvýšit export ČR do teritorií, která nejsou součástí EU, ale současně nabízejí akceptovatelnou míru rizika.

Statistika poměru exportu ČS EU dovnitř/vně EU-27 podle EUROSTAT

V uplynulých několika letech byla sice v ČR akceptována strategická potřeba diversifikace exportu a hledání trhů i mimo EU, ale téměř automaticky se odpověď, jaké by to měly být alternativní trhy, omezovala na „zaklínadlo“ BRICS.  Při pohledu na současný vývoj v Ukrajině a Rusku se zdá, že z donedávna zdánlivě magické formule na diversifikaci našeho exportu se ztrácí písmeno „R“ (cosi o tom napovídají i nedávné hořké zkušenosti České exportní banky s financováním směrem do Ruska). Rovněž hrozba stagnace visící nad Brazílií napovídá, že skupina BRICS si sice nadále zaslouží pozornost, ale nemůže být jediným spásným východiskem pro diversifikaci našeho vývozu.

V tomto kontextu se jeví Pacifická aliance (AP) a ekonomicky i politicky stabilní Chile nejen jakožto zajímavé trhy samy o sobě, ale rovněž jako komplementární možnost pronikání českých firem na trhy asijské.