V uplynulých dvou letech se prudce zvýšil zájem zahraničních společností o investice do chilské energetiky. A to i za situace, kdy chilská vláda neposkytuje žádné dotace ani jiné formy podpory pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. List cituje chilského ministra energetiky Andrese Rebolleda, který řekl, že „se jedná o začátek trendu, který bude nadále růst“. Chile si klade za cíl získávat z obnovitelných zdrojů 60 % energie do roku 2035.

V článku se dále uvádí, že na rozdíl od jiných států Latinské Ameriky nemá Chile žádná ložiska ropy. To byl jeden z důvodů, proč až donedávna byly ceny energie v Chile poměrně vysoké. Díky otevření trhu a zahraničním investicím se však podařilo významně zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů, zvláště v oblasti fotovoltaiky.  To vedlo k růstu a k diversifikaci nabídky na dlouhodobé dodávky a ke snižování ceny energie.

Z hlediska analýz, které dlouhodobě vypracovává ekonomická sekce Velvyslanectví České republiky v Chile, je nutno poznamenat, že článek The Washington Post se dopustil nepřesnosti v tom, že označil růst potenciálu solární energie v Chile za jednoznačně dominantní. Zvýšení nabídky energie v Chile a následný pokles cen, které článek zmiňuje, se odehrály sice ve prospěch obnovitelných energií, avšak poněkud v jiné struktuře.

V srpnu 2016 byly oznámeny výsledky licitací na kontrakty dodávek energie od roku 2021 na dalších 20 let. Během licitací se objevily nabídky tak nízké, že s nimi nepracovaly žádné předchozí modely a výsledná průměrná cena 47,6 USD za MWh znamenala pokles o 40 % ve srovnání s rokem 2015. (Licitace ze srpna 2016 se týkala objemu 12.430 GWh.) Jen 47,6 % dlouhodobých kontraktů připadlo na existující výrobní kapacity v produktivním stadiu. Zbytek získaly nové projekty obnovitelných energií. Ovšem ve velmi nerovném poměru. Pouhého 0,1 % získaly nové projekty vodní energie! Jen 6,8 % si odnesly nové projekty solární. Jednoznačně dominantní byly v budoucích projektech elektrárny větrné, na které připadlo 45,5 % z licitovaných 12.430 GWh k dodání od roku 2021 na 20 let. Z celého objemu přidělených kontraktů připadla jen 2 % na plně chilské společnosti. To potvrzuje obrovský zájem zahraničních firem o chilskou energetiku.

Naopak za přínosné pro potenciální zájemce považujeme část zmíněného článku The Washington Post, která upozorňuje na skutečnost, že na severu Chile není sluneční svit rozptylován vodními molekulami, protože se jedná o oblast extrémně suchou. To je také jeden z důvodů, proč je na severu Chile jednoznačně nejvyšší intenzita slunečního záření na světě. To vede ovšem i k negativním důsledkům. Sluneční panely, které převážně vyrábí Čína, mají deklarovanou životnost 25 let. Nicméně v oblasti Atacama musely některé fotovoltaické společnosti měnit panely už po šesti měsících, protože nevydržely intenzitu osvitu.

Jako příklad rychlého rozvoje fotovoltaiky na severu Chile lze zmínit elektrárnu Finis Terrae poblíž lokality María Elena. Tato elektrárny o výkonu 160 MW má půl milionu panelů a je schopna zásobit energií 200 000 domácností.

Celkově lze konstatovat, že prudký nárůst výroby energie ze slunce má i určité nevýhody z hlediska celého energetického systému, protože nelze zajistit výrobu energie po celých 24 hodin. Tento problém se snaží řešit mj. i technologie termosolární. Ve výstavbě je například termosolární komplex Cerro Dominador, kterého se účastí americká společnost EIG Global Energy Partners. Elektrárna by měla být dokončena v roce 2019. Tento typ elektrárny využívá soli ke skladování energie a může tak překrývat noční výpadek běžných fotovoltaických elektráren.

Sever Chile vskutku nabízí světově unikátní podmínky k výrobě fotovoltaické energie. Vzhledem k naprosté pustosti krajiny není ani problém s půdou k výstavbě elektráren. Jediným skutečně omezujícím faktorem je, že nárůst počtu a výkonu solárních elektráren na severu Chile byl tak velký, že ho nedokázal doprovázet rozvoj přenosové sítě. V některých místech se tak vytváří situace, že nové solární elektrárny dosud nemohou plně využít potenciál, protože chybí kapacita přenosu.  

České firmy nezůstávají pozadu

Energetického „boomu“ v Chile využívají rovněž české firmy za podpory Zastupitelského úřadu Santiago de Chile a kanceláře CzechTrade. V Chile mají pobočky například české firmy SOLEK Group, MICRONIX a Hydropol.

Česká investiční skupina Solek Group dokončila v Chile solární elektrárnu Parque Solar Cuz Cuz. Elektřinou začala zásobovat téměř 2800 domácností, což odpovídá městům velikosti Čáslavi nebo třeba Domažlic. Elektrárna se nachází zhruba 300 kilometrů severně od hlavního města Santiaga a podle informací SOLEK je jedinou solární elektrárnou nejen v Chile, ale v celé Jižní Americe, kterou postavila a provozuje ryze česká firma. Elektrárna o instalovaném výkonu 3,07 megawattů se rozkládá na ploše více než jedenácti fotbalových hřišť. Její solární panely jsou umístěny na speciálních natáčecích stojanech, které umožňují maximálně využívat sluneční svit v průběhu celého dne. Náklady na výstavbu byly kolem 100 miliónů korun.

Ondřej Kašina, obchodní rada Zastupitelského úřadu Santiagu de Chile