Slavnostní akce se zúčastnili významní hosté, především ředitel observatoře ALMA Sean Dougherty (Kanada), GŘ ESO Xavier Barcons (Španělsko), ředitel kanceláře ESO v Chile Luis Chavarría, zástupci chilských oficiálních úřadů a institucí (MZV, ministerstva pro vědu a výzkum), velvyslanci, oficiální představitelé participujících institucí z USA, Kanady, Japonska, Koreje a Tchaj-wanu a také zástupci místních komunit.

V úvodu proběhla ceremonie díků „Matce Zemi“ na náhorní plošině Chajnantor, v nadmořské výšce 5040 metrů, kde jsou umístěny antény teleskopu, za účasti zástupců místních komunit. V rámci jejich vystoupení zaznělo poděkování vedení ALMA za podporu místních komunit a uznání jejich identity, respektování práv specifik a diverzity. 

V prostorách řídícího centra observatoře se následně konalo slavnostní shromáždění, na kterém vystoupili všichni hlavní hosté. "ALMA změnila naše chápání vesmíru a otevřela nové hranice výzkumu," řekl ředitel ALMA Sean Dougherty v úvodním vystoupení. "Jsme velmi hrdí na úspěchy uplynulého desetiletí a nadšeni z objevů v průběhu příštích deseti let." GŘ ESO Xavier Barcons ocenil především jedinečnou mezinárodní spolupráci, díky které je ALMA špičkovým technologickým pracovištěm, které nemá ve světě obdoby. Na projektu se podílí celkem 21 zemí ze Severní Ameriky, Evropy a východní Asie. Od inaugurace ALMA v roce 2013 bylo astronomickou komunitou vydáno více než 3000 vědeckých článků a publikací využívajících data této observatoře. Ve stejném duchu vystoupili také zástupci USA, Japonska, Koreje a hostitelské země Chile. Pro Chile má projekt ALMA obrovský význam, znamená významný impuls pro rozvoj astronomie a na ni navázaných oborů. Chile má smlouvou garantován 10 % podíl z pozorovacího času ALMA pro vlastní potřebu. „Jsme nadšeni, že můžeme oslavit tento milník,“ řekl na závěr S. Dougherty. "ALMA změnila pravidla astronomie a jsme rádi, že budeme v nadcházejících letech pokračovat v posouvání hranic našich znalostí."

V rámci ceremonie se velvyslanec P. Bechný krátce setkal s GŘ ESO X. Barconsem, který velmi živě vzpomínal na svoji nedávnou návštěvu v Praze a konání konference v Senátu parlamentu ČR dne 21. února 2023, ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, u příležitosti 60. výročí založení ESO a 15. výročí vstupu ČR do této špičkové vědecko-technické mezivládní organizace, přezdívané továrnou na vědu. Rovněž připomněl význam českého vkladu pro pozorování Slunce prostřednictvím ALMA a ocenil aktivní zapojení ČR do projektů v rámci v ESO.

Členství ČR v ESO a astronomické aktivity v Chile

ESO byla založena v roce 1962. ČR se připojila k ESO v roce 2007 jako první členská země ze střední a východní Evropy a je v této organizaci aktivním členem.

V rámci ESO ČR spolupracuje v Chile  na celé řadě projektů. V roce 2017 se několik českých astronomů podílelo na pořízení prvních snímků Slunce pomocí ALMA. To odhalilo nové prvky, zejména tmavý střed studené sluneční skvrny, téměř dvakrát větší než Země.

V roce 2022 byl na observatoři La Silla inaugurován „český“ teleskop E152, který byl modernizován a nově uveden do provozu. ČR má tento teleskop k dispozici pro své výzkumné potřeby na 10 let.

ČR je také jednou ze zemí, kde sídlí Regionální centrum ALMA (od roku 2009). Český „Ondřejovský“ uzel poskytuje rozhraní mezi observatoří ALMA a vědeckou komunitou a propaguje režim pozorování Slunce. Slouží nejen astronomům v ČR, ale i v celé východní a jihovýchodní Evropě.

ESO - spolupráce a aktivity v Chile

ESO provozuje v Chile 3 unikátní observatoře La Silla, Paranal a Chajnantor (ALMA) a v současné době je zde budován největší dalekohled na světě – tzv. největší oko lidstva (Extremely Large Telescope - ELT), který je umístěn na hoře Cerro Armazones v nadmořské výšce 3046 metrů, přibližně 23 kilometrů vzdušnou čarou od observatoře Paranal. Jeho hlavní zrcadlo bude mít průměr 39 metrů a sběrnou plochu téměř 1000 metrů čtverečních. Výrazně tak předčí dosavadní vlajkovou loď ESO, soustavu dalekohledů VLT (Very Large Telescope) umístěnou v nadmořské výšce 2600 metrů na observatoři Paranal. Tvoří ji čtveřice hlavních dalekohledů (o průměru zrcadla 8,2 metru) a čtyři menší teleskopy (se zrcadly o průměru 1,8 metru).

Observatoř ALMA

Radioteleskop ALMA je světovým unikátem, je to jedinečný příklad úspěšné mezinárodní spolupráce skupiny států, zejména zemí sdružených v ESO (včetně ČR), USA (National Science Foundation), Kanady (National Research Council of Canada), Japonska (National Institutes of Natural Sciences), Koreje, Tchaj-wanu a samozřejmě Chile. Radioteleskop slouží ke studiu záření z nejchladnějších objektů ve vesmíru. ALMA pracuje jako jeden teleskop v revolučním designu, skládá se z 66 vysoce přesných antén umístěných na vzdálenost přes 16 km na náhorní plošině Chajnantor s nadmořskou výškou přes 5 tisíc metrů nad mořem.  Systém je schopen zkoumat vesmír na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách s nesrovnatelnou citlivostí a rozlišením. Je to největší existující pozemní astronomický projekt realizovaný v celosvětové spolupráci, zároveň jedna z nejvýše položených astronomických observatoří na světě.

ALMA je nejvýkonnější dalekohled pro pozorování chladného vesmíru, především molekulárního plynu a prachu, na světě.  ALMA se zaměřuje na zkoumání stavebního materiálu hvězd, planetárních systémů, galaxií a života. Díky tomu, že vědcům poskytuje detailní snímky hvězd a planet rodících se v oblacích plynu, nebo detekcí vzdálených galaxií tvořících se na okraji pozorovatelného vesmíru, které pozorujeme tak, jak vypadaly před deseti miliardami let, umožňuje astronomům zodpovídat nejvýznamnější otázky našeho kosmického původu.

Observatoř ALMA byla slavnostně otevřena v roce 2013, ale první vědecká pozorování s nedokončeným polem antén byla provedena již v roce 2011. Mezi unikátní a mimořádné pozorovatelské úspěchy ALMA patří především snímky velmi vzdálených objektů v hlubokém vesmíru, ale i bližších hvězd a planet. Jedním z nejznámějších úspěchů ALMA byl její příspěvek z roku 2019 k projektu Event Horizon Telescope, který pořídil první snímek černé díry v centru galaxie M87 a také snímek v centru Mléčné dráhy.

ČR a ALMA

ČR hrála v projektu ALMA klíčovou roli, čeští astronomové byli pověřeni, aby „naučili“ radioteleskop ALMA pozorovat Slunce. K tomu bylo zapotřebí vyvinout speciální metody a procedury slunečních pozorování. Tímto úkolem byl pověřen český uzel ALMA v Ondřejově, který se stal celosvětovým koordinátorem vývoje kalibračních a zobrazovacích procedur primárních slunečních dat observatoře ALMA. Vývoj probíhal ve spolupráci s japonskými a americkými vědci. Pozorovací modely byly úspěšně otestovány, v roce 2016 ALMA schválila jejich uvedení do provozu a od roku 2017 je tento systém plně využíván k výzkumu a pozorování.