Spolupráce v oblasti radonového programu vznikla již v prosinci 2021 po návštěvě českých specialistů v Chile na univerzitě UNAB a institutu SAPHIR. Česká republika má dlouholeté zkušenosti s radonovým programem, jehož počátky sahají do sedmdesátých let 20. století a je považován za jeden z nejrozvinutějších na světě. Mimo jiné slouží jako školicí středisko pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE). Cílem spolupráce s Chile je transfer těchto zkušeností i získaných technologií. Za českou stranu se této spolupráce zatím účastní SÚRO  (J. Hůlka) a ÚTEF (F. Mamedov, I. Štekl) a ze strany Chile je to UNAB a SAPHIR (J. Zamora Saá), který je odpovědný za technologický transfer v rámci institutu SAPHIR. Je třeba vysoce ocenit, jak rychle byl v Chile po navázání spolupráce zahájen průzkum radonu v budovách, především ve školách. Dalším krokem vzájemné spolupráce bude průzkum radonového rizika z geologického podloží území Chile. Pražská firma Radon v.o.s. dodala do Chile v roce 2022 první kompletní zařízení pro měření radonového rizika z podloží. Další možný postup spolupráce by mohl zahrnovat zavedení systému měření radioaktivity ve stavebních materiálech a vodě či zavedení monitoringu radonu jako prekursoru zemětřesení s využitím zkušenosti evropského projektu ARTEMIS, kterého se SÚRO aktivně účastní. Zájem chilské strany zahrnuje také ověření velmi dobře známé vysoké úrovně bezpečnosti v chilských dolech. Aktuálně také probíhá posouzení možnosti přenesení výroby některých technologií pro měření radonu z ČR do Chile.  

Další oblast vzájemně výhodné spolupráce mezi ÚTEF, UNAB a SAPHIR zahrnuje základní teoretický výzkum a také oblast detekčních technologií. Teoretický výzkum byl podpořen grantem MŠMT MOBILITY pro ČVUT, který umožnil pětiměsíční pobyt A. Smetany (ÚTEF) na Universidad Técnica Federico Santa María (UTFSM) ve Valparaísu v týmu profesorů C. Diba a I. Schmidta, také ve spolupráci se S. Kovalenkem (UNAB). Chilsko-český výzkum v oblasti teoretické fyziky se zaměřuje na hledání původu hmotností neutrin a dalších elementárních částic a s tím spojeným mechanismem narušení zákona zachování leptonového čísla. V poslední době se tým zaměřuje na zodpovězení těchto otázek v rámci linearizované kvantované teorii gravitace.

Slibně se rozvíjí i spolupráce v oblasti pixelových detektorů. Chilská strana má zájem o využití pixelových detektorů v základním výzkumu částicové fyziky a ve výuce studentů. Zvláštní kapitolu tvoří ambiciózní vesmírný program Chile. ČR se pod záštitou ministerstva dopravy již dlouhodobě úspěšně zapojuje do projektů ESA. Chilská strana by tak mohla využít české expertízy v této oblasti i pro rozšíření přímé spolupráce. Mohlo by jít např. o dodávky specializovaných zařízení na palubu satelitů, tzv. payloads, na bázi pixelových detektorů pro měření kosmického záření.

Existují i další možnosti spolupráce např. v oblasti technologií pro hlubokou podzemní laboratoř. V Jižní Americe existuje projekt výstavby společné podzemní laboratoře ANDES, kde by ČR mohla nabídnout zkušenosti získané v projektu velké výzkumné infrastruktury LSM-CZ (spolupráce s podzemní laboratoří LSM ve Francii) a to v několika oblastech jako jsou např. HPGe automat pro měření radioaktivity vzorků, čistá místnost s tzv. „ZERO DOSE“ radiačním prostředím pro biologický výzkum či technologie odstranění radonu ze vzduchu na úroveň pod 10 mBq/m³. ČR je schopna pomoci s technologiemi a také s vlastním výzkumem.

Velvyslanectví ČR má zájem na podpoře bilaterální spolupráce v oblasti vědy, výzkumu a inovací a bude pro tyto vědecké kontakty do budoucna usilovat o větší podporu a výhodnější podmínky. Aktuálně přispívá k podpoře vědecké spolupráce vzájemná dohoda mezi AV ČR a chilskou agenturou ANID (Agencia Nacional de Investigación y Desarrollo) a také bilaterální meziuniverzitní dohody. Do budoucna bude důležité, jestli se podaří v tomto směru využít potenciál např. TAČR a GAČR na české straně, nebo např. CORFO (Corporación de Fomento de la Producción) na chilské straně. Příležitosti pro vědeckou spolupráci s Chile existují např. v astronomii, v oblasti antarktického výzkumu, v oblasti přírodních věd (botanika, geoekologie, hydrologie atd.) a také v dalších oblastech.

autoři: J. Hůlka (SÚRO), I. Štekl (ÚTEF ČVUT), P. Bechný (Velvyslanectví ČR v Santiagu)