Dne 21. ledna 2013 navštívila Státní oblastní archiv v Třeboni skupina 13 brazilských poslanců ze státu Minas Gerais. Samozřejmě, že tématem krátké ale velmi živé exkurze se stal jihočeský původ jednoho z nejvýraznějších brazilských prezidentů Juscelina Kubitscheka, který stihl za své prezidentské období v letech 1956 – 1961 změnit Brazílii v rozvinutý a ekonomicky silný stát a proměnit v realitu spolu se světovým architektem Oscarem Niemeyerem sen o novém hlavním městě, ve vnitrozemí  byla vybudována za pouhé 3 roky a 7 měsíců metropole Brasilia, klenot moderní urbanistiky.

Samotný jihočeský původ předků Juscelina Kubitscheka je však po desetiletích pátrání stále obestřen nejasnostmi. Hledání kořenů Kubíčkovy rodiny se věnovali v různé míře bývalí archiváři ze Státního oblastního archivu v Třeboni – pan Adolf  Kalný,  Mgr. Zdeňka Kociánová a Mgr.  Marie Répásová. Osobnost brazilského prezidenta českého původu Kubitscheka popsal ve své knize publicista Ivana Brož. Záznam rozhovoru s publicistou I. Brožem a článek o Juscelinu Kubitschekovi na webu na Rádiu Praha.

Jan nebo Josef  Kubíček odešel z panství Třeboň někdy před rokem 1830, když podlehl slibům vojenských verbířů. Jako člen vojenského oddílu majora Schäffera se dostal do daleké Brazílie právě v r. 1830, v roce 1835 již existují právě v Brazílii ve státě Minas Gerais ve městě Diamantina zápisy o tom, že vystoupil z armády, vlastní dům a truhlářskou dílnu  a zakládá rodinu.  Ze 3 synů ten se jménem Augusto Elias Kubitschek narozený ve městě Diamantina v r. 1845 pokračuje  v budování rodinné vazby na město a vlastní již farmu a dostává se do městské samosprávy jako radní. Jeho dcera Julia provdaná de Oliveira však používá také příjmení Kubitschek a obě příjmení nosí také její syn Juscelino narozený v Diamantině 12. září 1902.  Julia pracuje jako učitelka, ona je po ženské linii zachováním české stopy. Syn Juscelino vystudoval lékařskou fakultu univerzity státu Minas Gerais a stal se  roku 1927 chirurgem v nemocnici v Belo Horizonte,  témuž milionovému městu od roku 1940 starostoval.  V roce 1930 podnikl studijní stáž do Francie a jeho profesní specializace se působením prof. Maurice Chevassua změnila z chirurgie na urologii.  Několik dní kolem 12. září 1930 strávil  také v Praze.   V době prezidentské funkce v letech 1956 – 1961 se stala Brazílie  středem celosvětové pozornosti, prezident Kubitschek dokázal tuto atraktivní zemi přeměnit  v dynamický se rozvíjející  stát a velmi silný subjekt  jihoamerického kontinentu.  Po ukončení funkčního prezidentského období musel jako politicky vlivná osoba čelit pronásledování vlád, které se dostaly v Brazílii k moci pomocí vojenského puče. Tragicky zahynul při dosud neobjasněné dopravní nehodě.  

Stále není bezpečně prokázáno, odkud z třeboňského panství Jan nebo Josef Kubíček do Brazílie přišli. Termín třeboňské panství je sice velmi široký (v první polovině 19. stol. jej tvořilo kolem 100 obcí) ale také nejvíce pravděpodobný. Existují 2 hypotézy, že Jan Nepomucký Kubíček pocházel z obce Kolný č. 2, narodil se roku  1812 v rodině Tomáše Kubíčka a  Barbory, rozené Novákové.  Tento Jan však v r. 1812 ve věku 10 týdnů zemřel. Dalším adeptem je Josef Kubíček z Domanína č. 16 narozený roku 1813 v rodině Matěje a Anny Kubíčkových.  Matka Anna ovdověla a znovu se provdala roku 1821 za Bartoloměje Perkouse a s novým manželem  a dětmi Annou a Marií vycestovala do Ameriky.  Z pramenů však není zmámo přesné datum emigrace a zda již syn Josef nebyl mimo Domanín jako voják.  Kubíček, který přišel do Brazílie jako voják v jakýchsi pamětech v brazilském městě Diamantina zmiňuje, že byl z Třeboně a že byl truhlářem. V letech 1790-1820 v Třeboni však žádná rodina Kubíčkova nežila.  Onen Kubíček z Třeboně dorazil do Brazílie jako člen vojenského oddílu majora Schäffera,  který  mezi jinými pomáhal zajišťovat  chod nového císařství Brazílie,  jemuž od roku 1822 vládla jako první císařovna Leopoldina, dcera Františka I., rakouského císaře,  spolu s prvním císařem, se svým manželem,  následníkem portugalského  trůnu Pedrem I.  Oba panovníci zvali ze svých domovských zemí armádu, úředníky i nové osadníky k zajištění chodu a správy země, k ochraně hranic, k zajištění a budování zemědělské výroby a soběstačnosti. Takovým způsobem připlul jako voják do daleké Brazílie Kubíček z třeboňského panství, aby se po několika málo letech zbavil „vojenské haleny“, usadil se, založil rodinu i dynastii nyní již velmi vážené rodiny Kubíčkovy v Brazílii. Celý příběh si však i v současnosti stále žádá mnoho sil a času k rozpletení záhady, který Kubíček a z které vsi vlastně „za velkou louži“ do Brazílie odešel.

Brazilská delegace byla návštěvou Státního oblastního archívu v Třeboni velmi zaujata