Tyto vztahy měly především podobu ekonomické spolupráce, která už v meziválečném období vycházela z dobrého jména produktů, především československého strojírenství a spotřebního průmyslu - tak se staly v Brazílii pojmem např. značky Škoda, ČKD a JAWA, vedle českého křišťálu a českého piva, které je zde dodnes považováno za světovou špičku v oboru. Pojem "Pilsen" je také součástí názvů některých značek brazilských piv. V období po II. světové válce vyváželo Československo do Brazílie i některé velké investiční celky jako např. technická zařízení pro cementárny, pivovary nebo cukrovary

Brazílie vždy patřila do centra československých zájmů v Latinské Americe a je tomu tak také dnes. ČR nemůže přehlédnout obrovský ekonomický potenciál, díky kterému je Brazílie v současnosti na předních místech na světě v objemu hrubého národního produktu, a dále rostoucí váhu Brazílie v mezinárodní politice, která se bude do budoucnosti nepochybně zvětšovat. Logicky má tedy ČR s Brazílií největší objem obchodní výměny v teritoriu. Brazílie je trvale největším příjemcem českého exportu v Latinské Americe. Vzájemná obchodní výměna v posledních letech neustále narůstá a existují reálné předpoklady k jejímu dalšímu růstu. V roce 1994 byla v São Paulu založena Obchodní komora Brazílie - ČR. Od roku 2004 působí v São Paulu kancelář CzechTrade.

Rozšiřování a upevňování pozitivního obrazu Československa v brazilském povědomí napomáhaly některé historické okolnosti jako např. účast zahraniční československé armády v bojích ve II.světové válce, invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, ale i skutečnost českého původu předků nejpopulárnějšího prezidenta brazilské historie, Juscelina Kubitcheka de Oliveira, nebo úspěchy československého fotbalu. Pozitivní roli zde sehráli do jisté míry i brazilští studenti, kteří absolvovali české vysoké školy prostřednictvím stipendií poskytovaných československým státem, a i brazilští političtí emigranti, kteří v Československu nalezli útočiště v období vojenského režimu po roce 1964.

Kulturní styky

Dobrým vztahům mezi ČR a Brazílií napomáhá i kultura. Z brazilské kultury je v ČR známa zejména literatura, především spisovatelé Jorge Amado a Paulo Coelho. V Brazílii jsou známi čeští skladatelé - Antonín Dvořák a Bedřich Smetana, dále česká hudební tělesa (např. Česká filharmonie nebo Pražský komorní orchestr) a rovněž tak čeští spisovatelé - Milan Kundera, Josef Škvorecký, Karel Čapek a zvláště pak Franz Kafka.

Dne 17. září 2007 došlo k zasvěcení kostela Panny Marie Vítězné v Praze Panně Marii z Aparecidy, patronce Brazílie. Symbolicky matka Marie našla syna, Pražské Jezulátko.

Diplomatické styky

Brazílie uznala československý stát jako první země Latinské Ameriky nótou svého velvyslanectví v Paříži dne 18. prosince 1918. Politický význam Brazílie, jež byla od roku 1920 zastoupena ve Stálé radě Společnosti národů, a její mocenské postavení na latinskoamerickém kontinentu záhy vedlo ČSR k tomu, aby v Brazílii vybudovalo své diplomatické zastoupení. První československý velvyslanec Jan Klecanda (Havlasa) předal své pověřovací listiny brazilskému prezidentovi Epitáciu Pessoovi v roce 1920 a následujícího roku se brazilský velvyslanec Carlos Lemgruber Kropf ujal své funkce v Československu.

Diplomatické vztahy byly přerušeny v březnu 1939 s příchodem nacistů do Prahy a následným vytvořením Protektorátu Čechy a Morava. Československo bylo nuceno odevzdat nacistickému Německu své velvyslanectví v Rio de Janeiru. Brazílie však žádným aktem neuznala tzv. Protektorát ani Slovenský štát. V roce 1942 byly opět oficiálně navázány diplomatické styky mezi zeměmi a to mezi vládou Brazílie a československou exilovou vládou v Londýně. V roce 1960 byla diplomatická zastoupení povýšena na úroveň velvyslanectví.

Brazilská federativní republika uznala ČR 1.1.1993 a týmž dnem s ní navázala diplomatické styky na úrovni velvyslanectví. Zastupitelský úřad ČR sídlí v hlavním městě Brasília, generální konzulát pak v São Paulu.

Politická oblast

Politické vztahy mezi Českou republikou a Brazilskou federativní republikou jsou dlouhodobě korektní, založené na více než osmdesátileté tradici.

Ihned po listopadu 1989 projevila brazilská strana jednoznačný zájem o rozvoj styků s ČSFR ve všech oblastech. Do května 1990 Brazílie ratifikovala všechny čtyři dohody podepsané s Československem v období let 1985 až 1989 (o vědeckotechnické, hospodářské, kulturní spolupráci a o zamezení dvojího zdanění). Vzápětí po svém zvolení do funkce (17.12.1990) pozval prezident Fernando Collor de Mello k návštěvě Brazílie prezidenta Václava Havla.

Od roku 1990 až dodnes navštívilo Brazílii mnoho českých představitelů (na úrovni předsedy a místopředsedy vlády, ministra zahraničních věcí, ministra průmyslu a obchodu, senátorů, poslanců atd.). Nejdůležitější byla až dosud návštěva českého prezidenta Václava Havla v září 1996.

Nejvýznamnější návštěvou České republiky za brazilskou stranu byla návštěva prezidenta Luís Inácio Lula da Silva v dubnu 2008.