b/s/h  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: © Aktron / Wikimedia Commons, ilustrační foto
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Bosna a Hercegovina: řidiči kamionů jsou vyňati z omezení, je však potřeba počítat se zdrženími

Při přepravě zboží do a z Bosny a Hercegoviny je nutné počítat s významnými zdrženími při transitu přes Chorvatsko. Chorvatsko neumožňuje volný pohyb tranzitujících kamionů, přejezd přes jeho území je možný pouze v konvojích, které několikrát denně organizuje chorvatská policie. Dochází tak ke zdržení při vstupu do Chorvatska, kdy se čeká na konvoj, i při výstupu, kdy je nutné celý konvoj odbavit.

V důsledku toho se na bosensko-chorvatských hranicích vytvářejí v obou směrech kolony. Nejsložitější je situace na hraničním přechodu Gradiška, kde se čeká až desítky hodin. Pro přepravu z a do ČR je možné využít ještě přechod Šamac. Kromě přechodů Šamac, Gradiška a Bijača jsou všechny ostatní hraniční přechody s Chorvatskem pro zahraniční nákladní dopravce uzavřené.

 V Bosně a Hercegovině platí zákaz vstupu cizinců na její území, řidiči automobilů v rámci mezinárodní nákladní dopravy z něj však mají výjimku (vstup je povolen pouze s platným cestovním pasem, nikoliv občanských průkazem). Po dobu přepravy zboží na území Bosny a Hercegoviny však musí řidiči dodržovat zvláštní režim. Na hraničním přechodu obdrží rozhodnutí o samoizolaci, kterou uskuteční během přepravy v kabině vozidla. Při nakládce a vykládce platí povinnost minimálně opouštět vozidlo a dbát preventivních a hygienických opatření. Při tranzitu smí posádka vozidla strávit na území Bosny a Hercegoviny max. 12 hod. Kamiony mohou pokračovat v cestě i v době zákazu vycházení, který platí od 20:00 hod. do 5:00 hod. Doporučujeme, aby měl řidič písemné potvrzení zaměstnavatele, že je zaměstnán jako řidič nákladního vozidla v rámci mezinárodní přepravy zboží.

Provoz výrobních závodů ze strany vlády nijak omezen nebyl. Výroba byla přerušena pouze v jednotlivých provozech v nejvíce zasažených regionech. Některé firmy dočasně změnily zaměření výroby a začaly šít jednorázové či bavlněné roušky. Výrobci jednorázových roušek a ochranných oděvů se však potýkají s nedostatkem materiálu, který často dováží z Itálie. V současné situaci by tak na místním trhu bylo možné uplatnit umělé tkaniny vhodné pro užití ve zdravotnictví.

 

Ondřej Picka, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Sarajevu