Nejbližší příležitost představuje rekonstrukce úseku železničního koridoru Vc mezi městy Doboj a Šamac dlouhého 63 km. Vypsání tendru v hodnotě 140 mil. EUR, který bude zahrnovat rekonstrukci traťového svršku a modernizaci traťového zabezpečení, se očekává ve druhé polovině r. 2021 a stavba bude financována půjčkou EBRD. V tuto chvíli se také připravuje projektová dokumentace na rekonstrukci úseku Doboj-Sarajevo v délce 175 km a hodnotě asi 260 mil. EUR. Vypsání tendru je možné očekávat v r. 2022.

Zbytek železničního koridoru mezi Sarajevem a Čapljinou je již zmodernizovaný. Do rekonstrukce, která probíhala posledních patnáct let, se úspěšně zapojily i české firmy AŽD Praha a SUDOP Praha. Posledním problémem na této trase, který zbývá vyřešit, je úzké hrdlo v místě horského sedla Ivan. Železnice je zde vedena náročnou trasou zahrnující stoupání dosahující až 27 ‰ a tunel s úzkým profilem neumožňujícím transport kontejnerů délky 40 stop a větších. V současné době probíhají práce na studii řešení tohoto úseku, která by měla být hotová počátkem r. 2022. Pokud bude projekt realizován, bude se jednat o největší investici do železnice za dobu samostatné existence země ve výši minimálně 400 mil. EUR. I železnice vedená novou trasou bude nutně zahrnovat řadu tunelů, mostních staveb a pravděpodobně nákup speciálních lokomotiv pro prudké stoupání.

Vedle koridoru Vc se připravuje projektová dokumentace pro rekonstrukci a elektrifikaci trati vedoucí z Doboje přes průmyslové centrum Tuzla k východním hranicím. Celkem se jedná o 192 km trati a předpokládaná investice přesahuje 300 mil. EUR. Tendr na realizaci je možné očekávat nejdříve v r. 2022. V této oblasti by v budoucnu mohla vzniknout také nová trať, jejíž financování je plánováno z vlastních prostředků Bosny a Hercegoviny. Vystavění asi 50 km železnice mezi městy Vareš a Banovići v náročném kopcovitém terénu (převýšení asi 460 m) by nejen zkrátilo cestu mezi Sarajevem a Tuzlou, ale vytvořilo také novou trasu pro spojení do Bělehradu, hlavního města sousedního Srbska.

Železniční infrastruktura Bosny a Hercegoviny hodně utrpěla během ozbrojeného konfliktu v první polovině 90. let. Nejnutnější opravy umožnily rychlé obnovení provozu, v oblasti zabezpečení tratí či dálkového řízení provozu se však železnice ještě nevrátily na úroveň, kterou měly před válkou. Nepodařilo se ani dosáhnout návratu na původní úroveň, co se týče objemu osobní dopravy. S výjimkou turisticky atraktivní trasy Sarajevo–Mostar má dnes železnice problém konkurovat možnostem individuální dopravy či autobusovým dopravcům.  Velký potenciál má však nákladní doprava, a to jak z hlediska mezinárodní dopravy panevropským koridorem do přístavu Ploče, tak potřeb domácího průmyslu, ve kterém má tradičně silnou roli těžba nerostných surovin, ocelářství či chemický průmysl.

Ondřej Picka, ekonomický diplomat