V rámci vládních opatření pro boj s epidemií nového koronaviru došlo především k prodloužení státního volna a omezení pohybu osob, rušení společenských akcí a přerušení provozu velké části firem, jejichž fungování není nutné k chodu společnosti, či boji s epidemií. Stejně jako v celé Číně, tak i v Šanghaji a provinciích Zhejiang, Jiangsu a Anhui, musela naprostá většina firem zůstat zavřena. A čím déle zůstávají zavřeny, tím více se kumulují ztráty a hrozí finanční problémy. Pro soukromé firmy, které se nemohou tolik spoléhat na pomoc státu a mají např. těžší přístup k financování, je riziko o to větší. V konzulárním obvodě GK Šanghaj je soukromý sektor, na čínské poměry, velmi rozvinutý. Především pak v provincii Zhejiang, kde soukromý sektor produkuje 77 % exportu, 65 % provinčního HDP, či vytváří 80 % pracovních míst.

Za hlavní město soukromého sektoru v Číně bývá často označováno město Wenzhou v provincii Zhejiang. Velký počet podnikatelů, původem z Wenzhou, působí nejen po celé Číně, ale také po celém světě. Na 180 000 jich pak pracuje také ve Wuhanu a velká část z nich se na oslavy čínského nového roku vrátila domů. Stejně tak mnoho obyvatel Wenzhou cestovalo navštívit příbuzné do provincie Hubei a následně se vrátilo zpět. Kvůli napojení svých obyvatel na velkou část Číny, je Wenzhou nyní mimo provincii Hubei městem s největším počtem nakažených a po Wuhanu se stalo druhým městem, které bylo kompletně izolováno. V konzulárním obvodě GK Šanghaj pak byla částečně uzavřena také města Hangzhou, Ningbo, Yueqing (vše provincie Zhejiang) a města Nanjing a Xuzhou v provincii Jiangsu.

Vypuknutí epidemie v době oslav nového roku, nejdůležitějších svátků v Číně (letos od 23. ledna do 2. února), částečně z počátku utlumilo její dopad na firmy. Velká část firem a obchodů je běžně každý rok během těchto svátků zavřena a stovky milionů pracujících se vrací ke svým rodinám na čínský venkov, či do menších měst. Na druhou stranu ale každoroční slavnostní atmosféru nahradil strach z nakažení, a naprostá většina obyvatel zůstala zavřená doma. Běžně přeplněné hotely, restaurace, kina, koncertní haly, či sportovní stadiony v tomto roce zůstaly prázdné a společenské novoroční akce byly zrušeny. Sektory turismu, zábavy, či pohostinství tak již poměrně na počátku epidemie utrpěly velké ekonomické ztráty, které se s postupným zvyšováním počtu nakažených po celé Číně a pokračujícím omezením neustále prohlubují.

Po týdenním prodloužení svátků se měla většina obyvatel, s výjimkou provincie Hubei a města Wenzhou, vrátit 11. února do práce a čínská ekonomika se tedy po této neobvyklé pauze měla opět naplno rozjet. Virem vyvolaná omezení dopravy a pohybu osob však způsobila, že z odhadovaných 300 milionů osob, které na oslavy nového roku odcestovali domů, se do té doby vrátila přibližně polovina. Firmám je zároveň „doporučováno“ (v Číně si nicméně jen velmi málo firem dovolí taková doporučení neuposlechnout) zavést flexibilní pracovní dobu, nařizovat práci z domova, či pracovat na směny, aby byl omezen počet osob v kancelářích a továrnách. Současně se všichni, cestující z hlavních oblastí epidemie a dalších rizikových oblastí, musí registrovat a podstoupit 14ti denní domácí karanténu.

Obnova provozu tedy mohla být 11. února zahájena, nicméně ve značně omezené míře. Poloprázdné ulice měst a miliony doma zavřených pracujících nicméně napovídají, že k plnému nastartování motoru čínské ekonomiky dojde až za několik týdnů, ne-li měsíců.

Současné Ekonomické důsledky Covid-19 na firmy nejen v Šanghaji a sousedních provinciích

Propad spotřeby a opatření k potlačení epidemie donutily řadu společností k uzavření obchodů již během svátků čínského nového roku. Starbucks, či Nike uzavřeli více než polovinu obchodů v Číně. Disney uzavřel parky v Šanghaji a Hong Kongu a předpokládá ztrátu zisku ve výši přes 300 milionů dolarů.

Firmy v technologickém sektoru, v čele s velikány jako Apple, Samsung, či Microsoft byly nuceny dočasně zavřít, či po novém roce nechat zavřené, výrobní továrny, kanceláře a obchody. Opožděný začátek produkce očekávají i známe čínské firmy, jako např. Oppo, Xiaomi, Lenovo, či Huawei. Výraznější dopady pocítí především firmy, které odebírají součástky z provincie Hubei, jako Lenovo. Naopak produkce Huawei, jež je lokalizována v provincii Guangdong, nebude ovlivněna tak razantně.

Stejně jako ostatní firmy, tak i výrobci automobilů, včetně předních světových výrobců jako Volkswagen, Toyota, General Motors, Renault, Honda, Nissan, Hyundai, či Tesla museli i po skončení oslav nového roku nechat továrny zavřené. Část již továrny otevřela od 10. února, velký počet z nich však obnovil produkci až toto pondělí 17. února Dle odhadů agentury S&P Global Ratings způsobí virová epidemie v prvním čtvrtletí snížení automobilové produkce o 15 %.

Opětovné zahájení provozu bylo teoreticky možné od 11. února, reálně byla ale situace složitá, a to nejen z důvodu nepřítomnosti zaměstnanců, či jejich nemožnosti docházet do práce. Továrny musí o obnovení produkce nejprve požádat místní úřady a dodat potřebné doklady, mimo jiné prokazující přijatá opatření k minimalizaci rizika přenosu nákazy. Skutečné zahájení provozu může být, kromě výše uvedených omezení pro pracovníky, zpomaleno také touto schvalovací procedurou. Např. v Šanghaji k 11. únoru obnovila provoz jen polovina zahraničních společností.

Firmy musí nicméně pokračovat v placení nákladů, včetně platů zaměstnanců a jakékoliv zpoždění v obnově práce, výroby a prodeje může způsobit značné problémy s cash flow, především u malých firem.

Pro ilustraci negativních dopadů na zahraniční firmy v Číně lze využít dotazníkové šetření, které nezávisle na sobě provedly americká a britská obchodní komora v Číně. Na dotazník komor zaslaný koncem prvního únorového týdne odpovědělo 127 amerických a 126 britských firem v Číně. Z odpovědí v první řadě vyplývá, že téměř všechny firmy zavedly pro zaměstnance práci z domova (v případě amerických společností 60 % povinně, dalších 30 % dobrovolně). Z hlediska předpokládaných ztrát, pak 87 % amerických a 97 % britských společností uvedlo, že virová epidemie na ně bude mít negativní dopad; 54 % britských firem očekává významný negativní dopad a 45 % amerických firem předvídá v souvislosti s epidemií propad příjmů v roce 2020 o 11 % a více.

Z hlediska konkrétních dopadů na britské firmy pak např. 56 % respondentů ohlásilo snížení poptávky po svých produktech, 36 % obecné finanční problémy a 29 % uvedlo jako negativní dopad náklady způsobené HR požadavky spojenými s epidemií.

Negativně se zajisté projeví také hromadné rušení konferencí, veletrhů a podobných obchodně zaměřených akcí. V konzulárním obvodě GK Šanghaj bylo zrušeno, či odloženo konání veškerých únorových akcí a velká část akcí v březnu. Odkládány začínají být také některé akce v první polovině dubna. Dle zprávy ze 17. února májí být dokonce odložena zasedání National People’s Congress a Chinese People’s Political Consultative Conference, která se konají každoročně začátkem března a trvají přibližně dva týdny.

Předpokládaný vliv na ekonomiku

Virová epidemie bezpochyby minimálně v prvním čtvrtletí tohoto roku způsobí finanční ztráty firem v Číně a podepíše se tedy negativně na celé čínské ekonomice. Tento efekt se následně bude postupně přelévat také do světové ekonomiky.

Když v Číně před 17 lety udeřil SARS, čínské akcie se propadly a vnitřní obchod utržil značnou ránu, nicméně dopad na světovou ekonomiku byl marginální. V roce 2020 je však globální ekonomika mnohem více propojena a čínská ekonomika v ní hraje mnohem důležitější roli. V době SARS se Čína podílela na světové ekonomice 5 %, v roce 2020 je to více než 16 %.

Čína se stala důležitou součástí světové ekonomiky a především globálních dodavatelských řetězů, z nichž velké množství začíná právě v Číně. Konkrétně provincie Hubei, která je centrem epidemie, představuje v Číně významné výrobní a logistické centrum. Vedle tradičního ocelářského odvětví se postupně v provincii dostala do popředí také výroba v automotive, elektronickém a farmaceutickém průmyslu. Právě v těchto sektorech, společně s textilním, Čína výrazně dominuje globální produkci v rámci dodavatelských řetězců. A mezinárodní společnosti, závislé na výrobcích z čínských továren, již varují o problémech. Hyundai byl nucen dočasně zavřít továrny v Jižní Koreji, stejně tak Nissan dočasně zavřel továrnu v Japonsku. Indie nedávno oznámila nedostatek dodávek ve farmaceutickém sektoru, pro který získává na 70 % surovin právě z Číny.

V porovnání se SARS zasáhla současná virová epidemie větší část Číny a její populace. Dá se tedy očekávat, že dopad na ekonomiku bude výraznější. The Economist Intelligence Unit uvádí několik scénářů dopadu virové epidemie na čínskou ekonomiku. Nejpravděpodobnějším scénářem (50 %) je potlačení epidemie do konce března a tedy izolace následků „pouze“ na první čtvrtletí, které má většinou menší podíl na ročním HDP. Dle tohoto scénáře by se v roce 2020 růst čínské ekonomiky snížil na 5,4 % oproti očekávaným 5,9 %. Méně pravděpodobné (25%) je potlačení epidemie do konce února, čemuž by korespondoval růst 5,7 %. Či naopak prodloužení epidemie až do konce června (20% pravděpodobnost), kdy by v důsledku došlo ke snížení růstu čínské ekonomiky až na 4,5 %. Prodloužení epidemie za rok 2020 lze očekávat minimálně.

Odhad The Economist Intelligence Unit ohledně současného ekonomického dopadu, tedy za předpokladu, že dojde k potlačení epidemie do konce února, se příliš neliší od odhadu analytiků z Oxford Economics. Ti na základě již existujících omezení a dopadů virové epidemie na ekonomiku předvídají pro rok 2020 snížení růstu čínské ekonomiky na 5,6 %. To v důsledku povede ke snížení globálního růstu o 0,2 % na hodnotu 2,3 %, nejpomalejší tempo růstu od globální finanční krize.

Další vývoj epidemie a její dopad na ekonomiku se v současnosti nedá příliš předvídat. Je ale jasné, že pokud se počet nově nakažených začne snižovat a dojde k plnému obnovení výroby, čínská ekonomika lehce zpomalí v prvním čtvrtletí a dopad na světový růst bude značně minimalizován. Pokud by se však virus šířil dále, ekonomické ztráty budou rychle narůstat.

Vývoj ekonomické situace v deltě řeky Yangtze si pak zcela jistě zaslouží zvláštní pozornost pro sledování potenciálních dopadů virové epidemie na čínskou, ale také globální ekonomiku. Šanghaj je město s nejvyšším HDP v Číně, Hangzhou a Nanjing jsou ve velikosti HDP mezi prvními deseti. Provincie Zhejiang je zvláště zranitelná pro svůj vysoký podíl soukromého sektoru a současně okupuje čtvrtou příčku ze všech provincií z hlediska jejich podílu na čínském HDP. Provincie Jiangsu je dokonce těsně druhá. Zhejiang, Jiangsu a Anhui evidují, ve srovnání s ostatními provinciemi, mimo epicentrum Hubei, vyšší počet nakažených a současně se, společně s Šanghají, podílejí na téměř čtvrtině čínského HDP a třetině dovozu a vývozu. Ekonomické problémy v těchto provinciích by se významně projevily nejen v Číně, ale vzhledem k jejich roli v globálních dodavatelských řetězcích a světovém obchodě také v celé globální ekonomice.

 

Lukáš Svatek – Ekonomický diplomat GK Šanghaj