Na základě dat z 20. 4. 2020 klesl v prvním čtvrtletí hrubý domácí produkt Šanghaje v meziročním srovnání o 6,7 % (Čínské HDP kleslo o 6,8 %). Čínská vláda zveřejňuje čtvrtletní odhady růstu HDP od roku 1992, meziroční propad výkonu ekonomiky byl nicméně naposledy oznámen v roce 1976. Světová banka koncem března předpověděla, že růst čínského HDP v roce 2020 klesne na 2,3 %, v případě pomalejšího scénáře, který se nyní zdá více pravděpodobný dokonce na 0,1 %.

 

Městská nezaměstnanost za měsíc březen byla dle oficiálních statistik 5,9 %, o 0,3 % nižší než rekordních 6,2 % v únoru. Měření nezaměstnanosti nicméně nezahrnuje malé a střední firmy, které byly zasaženy nejvíce, její vypovídací hodnota je tedy za současné situace velmi omezená a je třeba zohlednit také jiné ukazatele. Oficiální statistiky například udávají, že počet migrujících pracovníků, kteří přijali práci mimo místo svého bydliště, se ke konci února propadl o 30 % na 122,5 milionů, což znamená, že koncem února byla téměř třetina z nich nezaměstnaná. Alarmující je také meziroční pokles nově registrovaných firem o 29 %. Dle analýzy Capital economics je reálná nezaměstnanost minimálně dvojnásobná.

Čínská vláda současně nabízela firmám, které nepropustí žádné, nebo minimum zaměstnanců, výhody, např. vrácení minimálně 50 % plateb pojištění z nezaměstnanosti za rok 2019 (viz dřívější článek). Firmy ale mohly (a vládou jim to bylo doporučováno) flexibilně upravit pracovní dobu, či plat zaměstnanců. Dle výsledků online dotazníku mezi 1705 respondenty, jež provedl Advanced Research Institute of Shanghai University of Finance and Economics a The Media, potvrdilo 46,6 % respondentů, že jim byl snížen počet pracovních hodin. Čínská vláda také spoléhá na „morální přemlouvání“. Státní a velké soukromé firmy si uvědomují, že je v jejich zájmu, aby vyhověly vládním výzvám nepropouštět zaměstnance.

Epidemie Covid-19 ukončila dekády nepřetržitého čínského růstu a nyní pustoší světové ekonomiky. Minulý týden IMF varovalo o nejhorším globálním výhledu od Velké deprese s vyšším předpokládaným propadem výkonu než po finanční krizi roku 2008. Snížení výkony globální ekonomiky a globální spotřeby se dále negativně projeví na čínské ekonomice v důsledky snížených exportů. Pro město Šanghaj v prvním čtvrtletí klesla hodnota exportu o 7,3 % na 292,4 miliard CNY a hodnota importu klesla o 1,7 % na 463,7 miliard CNY. Pokles exportu v provinciích Zhejiang, Jiangsu a Anhui byl obdobný. Z hlediska importu sledovala Šanghaj a provincie Jiangsu a Anhui celostátní trend poklesu, v Zhejiangu nicméně pokles nebyl tak dramatický a za první čtvrtletí byl meziročně evidován nárůst o 8,6 %.  V celostátním měřítku klesl čínský export o 11,4 % na 3 336,3 miliard CNY a import o 0,7 % na 3 238 miliard CNY. Někteří analytici na základě současné situace dokonce předpovídají, že by za rok 2020 čínská ekonomika mohla, poprvé za řadu dekád, evidovat negativní obchodní bilanci.

Nejvíce postižené sektory čínské ekonomiky jsou stravovací služby, cestovní kanceláře, hotely, letecké společnosti, sport a zábavní business. V sektoru stravování a ubytování v Šanghaji byl za první čtvrtletí evidován propad prodeje o 42,4 %.

Virová epidemie tvrdě dopadla především na malé a střední firmy. Dle statistik v prvním čtvrtletí ukončilo činnost přes půl milionu firem. Reálné číslo bude však ještě vyšší. Velká část firem se snaží požádat o bankrot, čínské soudy však jejich žádosti přijímají pouze v opodstatněných případech. V současnosti je tedy téměř nemožné bankrot vyhlásit.

Silnou ránu utrpěl také sektor automotive. V meziročním srovnání se prodeje v únoru propadly o 79 %, v březnu o 40,8 %. Pod velký tlak se kvůli kombinaci koronaviru a propadu cen ropy dostal sektor elektrických vozidel. Během ledna a února 2020 klesla v meziročním srovnání produkce elektrických vozidel o 63.8 % a prodej o 59.5 %. Čínské Ministerstvo průmyslu a informačních technologií plánuje sektor podpořit zlepšením podpůrných opatření a aktivně stabilizovat a rozšířit spotřebu elektrických vozidel. V nedávném prohlášení vydalo návrh opatření sloužících k zjednodušení vstupu na trh pro výrobce elektrických vozidel. Sektoru elektrických vozidel v Číně by nicméně naopak prospělo využít současný propad ke konsolidaci. Na trhu figuruje velký počet hráčů, jejich část „přežívá“ zejména díky státním preferenčním politikám.

Podpora domácí poptávky

V prvním čtvrtletí klesl v Šanghaji v meziročním srovnání velkoobchodní a maloobchodní prodej o 18 %, v celé Číně pak o 19%. V březnu konkrétně klesl prodej spotřebního zboží o 15,8 % a jiného zboží o 12%. K většímu propadu spotřeby došlo ve městských oblastech (-19,1 %), než na venkově (-17,7 %). Nárůst domácí poptávky je naprosto klíčový pro revitalizaci čínské ekonomiky. Velká řada exportně orientovaných čínských firem se nyní obrací na čínského zákazníka s nadějí minimalizovat ztrátu poptávky ze zahraničí.

Čínská vláda si je situace velmi dobře vědoma, a ekonomická opatření, dříve vesměs zaměřená na posilování nabídkové strany ekonomiky, se nyní více zaměřují také na domácí poptávku. Ta je pro čínskou ekonomiku zásadní, v roce 2019 byl její podíl na ekonomickém růstu 57,8 %. Aktivní podpora spotřeby byla zdůrazňována také na poslední schůzce Politbyra 17. 4. 2020 a je vnímána jako hlavní téma revitalizace ekonomiky po epidemii koronaviru.

Čínská vláda se snaží posilovat domácí poptávku, všemi možnými kroky, mimo jiné také vydáváním maloobchodních poukázek. Město Hangzhou vydalo od 27. 3. v pěti vlnách poukázky v celkové hodnotě 1,68 miliard CNY. Stejný den vydala JD group, ve spolupráci se Shanghai Municipal Commission of Commerce, prvních 100 milionů kuponů pro šanghajské spotřebitele. Během prodlouženého víkendu 4-6. dubna (Tomb sweeping festival) pak např. město Zhengzhou vydalo poukázky v hodnotě 50 milionu CNY, které vedly ke spotřebě ve výši 187 milionů CNY a v Jiaxingu vedly poukázky v hodnotě 30 milionů CNY ke spotřebě 230 milionů CNY. Poukázky byly distribuovány přes Wechat a Alipay. Mluvčí čínského Ministerstva obchodu sdělil, že díky rozsáhlému vydávání poukázek stoupl počet nákupů v maloobchodech, e-commerce a objem zásilek o 95 % oproti úrovni před Covid-19.

Přesný efekt vydání poukázek na nárůst spotřeby, která byla dlouhou dobu vlivem epidemie potlačena, nelze zcela jednoznačně určit. Nejedná se nicméně o první uplatnění této strategie. V roce 2009 vydalo město Hangzhou poukázky v celkové hodnotě 910 milionů CNY pro posílení poptávky ve vybraných sektorech a následně došlo k obnovení maloobchodního prodeje mnohem rychleji než ve zbytku Číny. Poukázky jsou poměrně silným stimulem pro krátkodobé oživení poptávky, což může generovat dostatek energie pro rychlejší nastartování jejího dlouhodobějšího růstu. Ten bude ale záviset především také na úrovni příjmů a dalších faktorech. Vydávání poukázek navíc dále zatěžuje, již tak napjaté, státní finance. 

Kontroly využívání prostředků, které firmy získaly v rámci boje s Covid-19

V záplavě nových opatření na podporu firem a ekonomiky se nyní objevují zprávy o prvních kontrolách prostředků, které byly urychleně vynakládány v rámci boje proti epidemii Covid-19.

Ministerstvo financi oznámilo, že bude kontrolovat, jak firmy využily finance, které získaly pro boj s pandemií. Firmy mohly získat půjčky s průměrným úročením 1,26 %, tedy výrazně nižším než průměrná tržní sazba, jež se pohybuje kolem 4 %. Do konce března získalo 5 881 firem zvýhodněné půjčky v celkové hodnotě 228,9 miliard CNY na výrobu, či transport zdravotnických pomůcek a předmětů denní potřeby.

Objevují se nicméně zprávy, že půjčky získaly i firmy, které neměly o finance nouzi, či dokonce následně využily volné prostředky k nákupu investičních produktů. Kontrolu bude proto Ministerstvo financí cílit především na firmy, které prostředky nevyužily, nebo záměrně navýšily ceny klíčového zboží, získaly více než 500 milionů CNY, půjčily si od více finančních institucí, či půjčku získaly po 15. březnu, kdy se již situace poměrně stabilizovala.

Dlouhá cesta k návratu do „normálu“

V současnosti se čínská ekonomika dle oficiálních sdělení čínské vlády vrací do normálu a téměř všechny velké firmy obnovily provoz. Poslední ekonomická data nicméně indikují, že se bude jednat o „nový normál“.

Čínská ekonomika se v průběhu března vrátila na téměř 80 % typické aktivity, během dubna se však tato hodnota navýšila minimálně. K 20. 4. 2020 čínská ekonomika operovala na 82,9 % typického výkonu, velké společnosti na 83 % a malé a střední firmy na 82,6 % výkonu.

 

Bližší informace o současném stavu obnovení produkce pak může poskytnout průzkum Celo-čínské federace průmyslu a obchodu. Dle dotazníkového průzkumu více než 80 000 soukromých firem jich 93,39 % obnovilo provoz, nicméně méně než polovina z nich pracovala na více než 50 % svých kapacit.

Obnovení provozu v určité základní míře bylo relativně jednoduché, současná stagnace ale napovídá, že návrat ekonomiky do úrovně před vypuknutím pandemie COVID-19 v blízké době bude velmi obtížný, ne-li nemožný. Čínské firmy, které nedávno obnovily provoz, se nyní potýkají s nedostatkem vstupů a poptávky ze zahraničí. V důsledku narušení globálních dodavatelských řetězců a omezením pohybu osob a zboží se čínské firmy opět dostávají do situace, kdy musí zvažovat omezení, či zastavení provozu.

 

Lukáš Svatek - Ekonomický diplomat GK Šanghaj