česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: (c) 2020, Darko Stojanovic, Pixnio
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Zdravotnický sektor v Singapuru

Populace Singapuru, stejně jako populace světa, stárne. Do r. 2035 se předpokládá, že asi 32 % z 5,6-milionové populace bude 65 a více let. V souvislosti s tím i s postupnou modernizací  zdravotnictví a dřívější detekcí zhoubných chorob ve vyspělých státech světa, k nimž Singapur patří, stoupají náklady na zdravotní péči: do r. 2029 by měl mít celý zdravotnický trh hodnotu 49,4 mld. USD, což bude představovat asi 9 % singapurského HDP. Z toho pramení příležitosti pro české exportéry, kteří mohou využít i tlaku Singapuru na udržitelné a recyklovatelné produkty, jež pomohou zdravotnickému sektoru snížit jeho uhlíkovou stopu

Zdravotnický sektor v Singapuru, ve shodě s dalšími vyspělými zeměmi světa, prochází postupnou transformací, která reaguje na několik trendů, na něž by mohli čeští exportéři reagovat.

Prvním z nich je zvyšování průměrného věku a naděje na dožití (nyní 84 let) v kombinaci s menší porodností. S tím souvisí větší nároky na zdravotní péči v pokročilejším věku, a péči o seniory obecně. Odpovědí Singapuru je plán na výstavbu 7 nových domovů pro seniory, a zároveň rozsáhlá výstavba a rozšíření nemocnic a poliklinik. Stát je v tomto ohledu největší investor: Na státní nemocnice připadá 80 % všech nemocničních lůžek v Singapuru, zatímco na soukromý sektor 20 %. Zejména projde velkou proměnou Singapore General Hospital, která do r. 2035 posílí její kapacity o 545 lůžek, o křídlo paliativní péče, a též o část pro výuku a výzkum.  Navíc budou vybudovány další polikliniky, takže do roku 2030 jich bude v Singapuru celkem 32.  Mezi další infrastrukturní projekty patří integrovaný zdravotnický areál Woodlands, který má být dokončen v roce 2023, přestavba nemocnice Alexandra Hospital, která bude hotová do roku 2030, nová integrovaná akutní a komunitní nemocnice na východě země, Národní onkologické centrum a stávající centrum integrované péče nemocnice Tan Tock Seng Hospital.  Všechny tyto projekty mají být dokončeny do roku 2036.

Dalším z trendů je modernizace stávajících prostředků, přičemž poptávku tvoří ze 75 % státní nemocnice, ostatek tvoří soukromý sektor. Singapur je v odvětví zdravotnických zařízení závislý na dovozu, a to z 80 % (avšak podobná čísla platí i ve většině jiných odvětví), v roce 2020 se dovoz zdravotnického vybavení a spotřebního materiálu do Singapuru oproti předchozímu roku zvýšil o 6 %. Zdravotnické prostředky se řídí zákonem Health Products Act a Health Products (Medical Devices) Regulations z r. 2010, na což dohlíží Úřad pro zdravotní vědy (Health Sciences Authority, HSA) z hlediska kvality, bezpečnosti a účinnosti. Kromě toho organizace zemí ASEAN vyvíjí jednotný systém registrace a posuzování zdravotnických prostředků ve formě Směrnice o zdravotnických prostředcích (ASEAN Medical Device Directive, AMDD), která - v průběhu několika příštích let - sjednotí klasifikační kritéria pro zdravotnické prostředky. Pro potenciální vývozce zdravotnických prostředků to znamená, že budou mít snadný přístup na společný trh se zdravotnickými prostředky, jehož velikost přesahuje 600 milionů obyvatel. 

Tlaku na modernizaci mohou využít i IT firmy. Singapur prochází rozsáhlým procesem digitalizace a užívání nových technologií a přístupů ve zdravotnictví, například poznatků z umělé inteligence, zpracování dat a robotiky. To vytváří potřebu i pro kyberbezpečnost nemocnic a státních úřadů pracujících s Národním elektronickým zdravotním registrem, který je ve vývoji od r. 2011 a již stál asi 150 mil. USD. Celkem odvětví tzv. Medtech přispělo do národního HDP 13,3 mld. USD v r. 2018, toto číslo má navíc v následujících letech růst o desítky procent.

Spolu s dřívější diagnózou závažných a potenciálně zhoubných nemocí tyto uvedenéfaktory zapříčiňují, že se výdaje Singapuru na zdravotnictví rapidně zvyšují, ve shodě s ostatními vyspělými zeměmi světa. Podle odhadu Fitch Solutions šlo v soukromém sektoru v r. 2020 o výdaje v hodnotě 11,4 mld. USD, ve vládním o 18,4 mld. USD a do r. 2029 by měl mít celý zdravotnický trh hodnotu 49,4 mld. USD, což bude představovat asi 9 % singapurského HDP (jde o navýšení ze současných cca 5,5 %).

Mezi výše uvedenými zdravotnickými trendy, které české společnosti mohou využít, chybí jeden, který plyne z aktuální situace ve světě – jde o boj proti globální klimatické změně a související snahy o udržitelnost a cirkulární ekonomiku. Singapur je jedním ze států, který se snaží v tomto směru dělat maximum, a to i s ohledem na jeho geografické limity, nedostatek zdrojů a blízkost moři. Přitom NGO Healthcare Without Harm odhaduje, že právě zdravotnický sektor na světě produkuje emise uhlíku ze 71 % z fosilních paliv. Navíc je v něm jakákoli recyklovatelnost produktů problematická. Jakkoli se v roce 2017 Singapur umístil na prvním místě v pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN v oblasti zdraví a v globálním inovačním indexu 2017, vláda se zavázala dělat více. I proto ALPS, národní agentura pro nákupy do státních zdravotních zařízení, hledá produkty co nejvíce recyklovatelné či udržitelné a služby, které pomáhají redukovat uhlíkovou stopu celého sektoru či jeho postupů. To je v současnosti velkou příležitostí pro české firmy.

Pokud by české firmy stály o uplatnění v Singapuru, je třeba počítat s vysokými vstupními náklady na prezentaci a pobyt svých zástupců, a nutností najít lokálního partnera (případně založit pobočku v zemi), který by se mohl zapojit do vládních tendrů. Ačkoliv ty většinou neobsahují podmínku účasti lokální firmy, vláda i ALPS významně preferují právě firmy v místě, které jsou schopny lépe garantovat doručení zboží/služeb a jejich servis, a zároveň podléhají místní finanční i jiné kontrole. Je třeba brát ohled i na vysoce konkurenční prostředí, jež nahrává velkým firmám s dlouhodobějšími vztahy. Na druhou stranu, Singapur je velmi transparentní a otevřenou zemí, kde argumenty založené na kvalitě či jejím poměru k ceně rezonují.

V případě dalších dotazů neváhejte kontaktovat p. Petra Manouška (petr_manousek@mzv.cz), ekonomického diplomata Velvyslanectví ČR v Singapuru, či p. Ladislava Granera (ladislav.graner@czechtrade.cz), ředitele místní kanceláře CzechTrade.

Autor článku: Petr Manoušek, ekonomický diplomat Velvyslanectví