Republika Severní Makedonie disponuje na evropské poměry relativně významnými zdroji nerostných surovin. Jde především o skupinu rudních surovin (nikl, měď, zinek, olovo, železná ruda a další), nerudních surovin (betonity, jíly, kaolíny, živce, křemenné písky, vápence, atd.), stavebních surovin (dekorační kameny jako je mramor a štěrkopísky) a palivoenergických surovin (zejména lignity). Řada nalezišť ale dosud není dostatečně probádána, především pokud jde o suroviny pro průmysl 4.0, jako je například lithium.

Vláda Severní Makedonie si uvědomuje, jaký pozitivní vliv toto bohatství může mít na ekonomickou budoucnost země a postupně podporuje průzkum oblastí, kde by se jednotlivé nerosty mohly nacházet. Spolupracuje přitom především s vyhlášenou geologickou fakultou ve městě Štip.

 

Metalické rudy

Čeští podnikatelé se o nerostném bohatství mohli přesvědčit při návštěvě ložiska Sasa mine. Nachází se v horách u bulharských hranic v části, která se táhne od Srbska až na jih do Řecka a nazývá se Trácko-makedonský masiv. Jeho bohatství, které spočívá především v oblasti metalických rud, je obrovské a firmy spolu s geologickou fakultou města Štip se snaží jej postupně prozkoumat a odhadnout potenciál k těžbě. V Sasa mine se delegace seznámila s těžbou rud zinku a olova. Pro české firmy je zde řada příležitostí ať již v oblasti drtičů kamene či jiných homogenizátorů a zpracovatelů těchto rud.

 

Mramor

Málokdo ví, že Severní Makedonie je vývozce jednoho z nejkvalitnějších bílých mramorů na světě. Mramor se těží v blízkosti města Prilep v jižní části země. Mimo jiné byla z makedonského mramoru postavena velká mešita šejka Zayeda v Abú Dhabí, katedrála Krista spasitele v Moskvě, hala hotelu Marriot v jihokorejském Soulu, kolonáda v Taškentu a mnohé další.

Pro firmy pohybující se v oblasti výstavby luxusních interiérů, včetně designových prvků může jít o zajímavou možnost. Těžba v Severní Makedonii spadá pod společnost Marmodom.

Uhlí a jeho zpracování

Většinu výroby makedonské energie zajišťuje tepelná elektrárna u města Bitola. Elektrárna spolu s dvěma ložisky uhlí je vlastněna společností REK Bitola spadající pod státní ESM. Jedno ložisko je přímo u elektrárny, druhé je vzdáleno asi 3 km a uhlí z něj cestuje do elektrárny dopravníky. Nově se společnost chystá otevřít již třetí důl u vesnice Živojno, kde bude potřebovat mechanizaci, analýzy i asistenci, což může být velmi zajímavá příležitost. Stejně tak ji zajímají zařízení na zpracování uhlí, především pak na jeho homogenizaci před jeho spalováním v kotlích.

Prezentace českých firem

Závěrečná prezentace českých firem DSP Přerov, Enelex a Báňské projekty Ostrava, která proběhla v rámci projektu ekonomické diplomacie (PROPED), který připravilo Velvyslanectví ČR ve Skopji ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, otevřela českým firmám možnosti pro působení na místním trhu a účastnit se očekávaného boomu v oblasti získávání a zpracovávání makedonských nerostných surovin. Poptávku po konkrétním zboží zúčastněné firmy také nasdílí s dalšími členy asociace „Česká dobývací technika“.

V rámci delegace do Severní Makedonie se rovněž seznámili představitelé české a makedonské geologické služby, a také představitelé makedonského ministerstva ekonomiky a českého ministerstva průmyslu a obchodu a dohodnuli se na společném postupu při průzkumu potenciálu makedonských nerostných surovin.

V rámci cesty byly již rámcově dohodnuty první objednávky strojů pro zpracování uhlí a probíhají jednání ohledně drtiče kamenů. V případě zájmu dalších firem, které se cesty nezúčastnily, doporučujeme obrátit se na obchodní oddělení české ambasády ve Skopji.

 

David Černohorský, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Skopji