български  česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: BDŽ
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Bulharsko plánuje velké investice do železniční a kolejové dopravy

Bulharské železnice mají před sebou hodně práce a také velké investiční projekty, které mají za úkol modernizovat infrastrukturu i vozový park, aby mohla železniční doprava nejen zlepšit kvalitu a komfort cestování, ale i pomoci s přechodem k zelené ekonomice. Již se rozběhly nebo se připravují nákupy například nových vlaků, lokomotiv nebo zabezpečovacího zařízení, obnovují se stávající úseky tratí a budují se nové - například okruh kolem města Plovdiv. A nesmíme zapomenout ani na ostatní kolejovou dopravu, což se týká hlavního města Sofie. Zde mají v plánu dále rozšiřovat linky metra a také zvažují pořízení nových tramvajových souprav. To vše představuje zajímavé příležitosti pro české dodavatele.

Modernizace vozového parku na železnici

Ministerstvo dopravy a spojů Bulharské republiky vyhlásilo koncem dubna veřejnou zakázku na pořízení nových vlaků v celkové hodnotě 2,8 mld. BGN bez DPH (cca 1,4 mld. EUR). Toto masivní obnovení vozového parku bylo navrženo při přípravě Národního plánu obnovy a odolnosti (NRRP), jehož prostřednictvím zajistí financování z převážné části EU a zbytek půjde ze státního rozpočtu. Zajímavostí je, že vlastníkem nových aktiv se stane ministerstvo dopravy, jež na základě vysoutěžené zakázky na poskytování přepravních služeb pro cestující tyto vlaky předá do užívání přepravci.

Co vlastně stát hodlá pořídit:

  1. 20 elektrických vlaků typu push-pull za 1,2 mld. BGN bez DPH - páteř meziměstských rychlovlaků InterCity, 10 vlaků s min. 300 místy k sezení, 10 vlaků s min. 360 místy k sezení a max. rychlostí 200 km/h
  2. 35 jednopatrových elektrických vlakových souprav za 1,1 mld. BGN bez DPH - pro obsluhu příměstských oblastí např. u Sofie, Plovdivu atd., typ S-bahn, s min. 200 místy k sezení a max. rychlostí 160 km/h
  3. 7 dvoupatrových elektrických vlakových souprav za 410,5 mil. BGN bez DPH, min. 300 míst k sezení a max. rychlostí 160 km/h
  4. 18 elektrických posunovacích lokomotiv za 93 mil. BGN bez DPH.

Lhůta pro předložení nabídek pro první dvě uvedené zakázky vyprší 10. července, u zbylých dvou již 19. června.

Investice do železniční infrastruktury

Národní společnost Železniční infrastruktura uvádí, že v současné době běží v Bulharsku investiční projekty s financováním z evropských fondů v celkové hodnotě 1,4 mld. EUR. Jedná se o projekty v rámci programu Connecting Europe Facility (CEF), Operačního programu Doprava a dopravní infrastruktura (OPTTI) a technickou asistenci (TA).

Pro období let 2021-2027 jsou naplánovány projekty s financováním EU opět v rámci CEF, dále s využitím prostředků z programu Dopravní propojení (Transport Connectivity, PTC), NRRP a programu Interreg. Jedná se o pokračování modernizace úseku Elin Pelin - Kostenec, Sofia - Dragoman - hranice se Srbskem, rozvoj okruhu kolem Plovdivu a obnova trati Plovdiv - Burgas. Z programu PTC na tyto projekty půjde 858 mil. EUR. V rámci CEF 2 proběhne modernizace trati Vidin - Sofia za 290,5 mil. EUR. Na technickou asistenci při přípravě investičních projektů na železnici půjde z CEF 2 a PTC více než 600 mil. EUR - modernizace úseku Mezdra - Medkovec, Dragoman - hranice se Srbskem a koridor na letiště v Burgasu. Z PTC dále půjdou prostředky na technickou asistenci v hodnotě přes 5 mil. EUR pro intermodální terminály ve městech Sofia, Gorna Orjachovica a Vidin. Z NRRP hodlá Bulharsko financovat výstavbu intermodálního terminálu u města Ruse (26,3 mil. EUR) a digitalizaci TEN-T sítě prostřednictvím ERTMS druhé úrovně na trase Ruse - Kaspičan (105,3 mil. EUR). V programu INTERREG EUROPE 2021-2027 počítá vláda s investicí do propojení s Rumunskem (obnova a modernizace nádraží ve městě Ruse za cca 5 mil. EUR) a Řeckem (technická asistence pro modernizaci úseku Radomir - Kulata za 11 mil. EUR).

Kolejová doprava v hlavním městě Sofii

Bulharská metropole v posledních letech výrazně investovala do modernizace a rozvoje městské hromadné dopravy. Asi největší pokrok je patrný v rozvoji sítě metra - v letech 2016-2021 uvedl dopravní podnik Metropoliten do provozu 12 stanic na trase č. 3, která čítá celkem 12 km. Do roku 2026 plánuje další rozšíření v rámci etapy 3, částí 1 a 2 o celkem 9 stanic a délce trati 9 km, kde se počítá i s posílením vozového parku o 8 vlakových souprav. To vše by si mělo vyžádat přes 335 mil. EUR z OPTTI, půjček a státního rozpočtu. Po dokončení by mělo metro v Sofii přepravovat mezi 550-600 tisíci cestujícími denně po 61 km tratí s 57 stanicemi. Kromě investic do nových vlaků na lince 3 počítá podnik i s modernizací či výměnou vlakových souprav na zbylých 2 linkách.

Dopravní podnik Stolichen elektrotransport (Elektrická doprava hlavního města) provozuje na 295 tramvají, 124 trolejbusů a 49 elektrobusů, vlastní 3 tramvajová a 2 trolejbusová depa. Hlavní část tramvajové dopravy obstarávají různé typy českých tramvají - z 295 jich bylo 176 vyrobeno či modernizováno v Česku, kromě toho i část modelů bulharské provenience modernizovala firma Inekon. Co se týče trolejbusů, 110 kusů z celkového počtu 124 tvoří modely Škoda Solaris 26Tr a 27Tr. V letech 2014-2023 díky různým fondům EU pořídil podnik 62 ks nízkopodlažních tramvají, 80 nových kloubových nízkopodlažních trolejbusů a 34 rychlonabíjecích elektrobusů za celkem 173 mil. BGN bez DPH. I v dalších letech plánuje dopravce hledat prostředky pro postupnou modernizaci a obnovu vozového parku.

Výše uvedené projekty nejsou pochopitelně úplným výčtem zajímavých příležitostí, které mohou oslovit české firmy. Proto také velvyslanectví v Sofii s podporou programu projektů ekonomické diplomacie (PROPED) připravil na 26. dubna 2023 v prostorách úřadu prezentaci výrobků a služeb českého železničního průmyslu ve spolupráci s oborovou asociací ACRI. Svou účast potvrdili z bulharské strany nejvyšší představitelé Ministerstva dopravy a spojů, Správy železniční dopravy, Národní společnosti Železniční infrastruktura, Bulharských státních drah, dopravních podniků Metropoliten a Stolichen elektrotransport, oborových asociací a firem.

Zpracoval: Petr Vávra, zástupce velvyslance