Bulharská energetika má pro fungování místní ekonomiky klíčový význam, stejně jako v jiných zemích, nicméně zde její důležitost podtrhuje i postavení jednoho z největších exportérů elektrické energie v regionu. Sektor má před sebou celou řadu nelehkých výzev, což s sebou zpravidla přináší i zajímavé příležitosti pro zahraniční dodavatele zařízení a služeb.

Jak dál s jadernou energetikou?

Jediná jaderná elektrárna v zemi u městečka Kozloduj patří díky provozu dvou reaktorů o výkonu 1 000 MW k nejziskovějším podnikům v zemi a poskytuje stabilitu bulharskému energetickému systému. Její vedení má však před sebou nelehký úkol – zbavit se v co nejkratší době dosavadní takřka úplné závislosti na ruských dodávkách zařízení a paliva. Proto nyní intenzivně jednají představitelé elektrárny i Ministerstva energetiky o budoucím nahrazení dodávek jaderného paliva z Ruska dohodou s partnery z euroatlantického prostoru, tj. pravděpodobně s francouzskou firmou Framatome a americkým Westinghousem. Co představuje zajímavou příležitost pro české firmy, to jsou dodávky náhradních dílů, ale i nového zařízení či služeb pro provoz stávajících bloků elektrárny. Čeští podnikatelé mají co nabídnout – ohromnou zkušenost, kvalitní a prověřené výrobky i rozvinuté služby odzkoušené v reálných podmínkách.

Další zajímavou příležitostí obsahují vládní plány budoucího rozvoje jaderné energetiky. Země nyní zvažuje výstavbu dvou nových bloků v již dříve vytipovaném místě u městečka Belene na břehu řeky Dunaj a s ohledem na plánovanou životnost provozovaných bloků v Kozloduji i další dva nové bloky v horizontu do roku 2050. Probíhají i jednání o možném využití nových technologií, tj. malých modulárních bloků. I zde mají čeští dodavatelé co nabídnout a státní instituce jsou připraveny pomoci rozvojem dvoustranné spolupráce na tomto poli.

Poroste význam obnovitelných zdrojů energie

Ministerstvo energetiky připravuje v současné době strategii rozvoje energetického sektoru na léta 2023 – 2053, kterou hodlá předložit parlamentu ke schválení již v průběhu ledna. Klíčovým předpokladem je, že se země nechce pustit cestou náhrady uhlí za zemní plyn při výrobě energie a tepla, nýbrž se zaměří na tzv. zelený vodík. Počítá se i s významnými investicemi do posílení přenosové sítě, což je důležitým předpokladem pro další rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OEZ). Na místě dosavadních rozlehlých lignitových dolů v regionu Stara Zagora by měly vzniknout fotovoltaické instalace o kapacitě až 3 GW elektrické energie. Fotovoltaika má být do budoucna klíčovou oblastí v rámci OEZ. Co se týče větrných elektráren, podle ministerských expertů existuje určitý potenciál zejména v severovýchodní části Bulharska a díky navrhovaným legislativním změnám by se mohlo otevřít pro výstavbu tzv. offshorových elektráren pobřeží Černého moře, byť i zde jsou díky přírodním podmínkám možnosti relativně omezené. Bulharsko zvažuje i posílení kapacity vodních elektráren, ať již přečerpávacích s ohledem na možnost ukládání přebytků vyrobené elektřiny, tak i standardních zdrojů – např. byly obnoveny rozhovory se sousedním Rumunskem ohledně možné výstavby až dvou 200 MW zdrojů na Dunaji.

Česká stopa v OEZ je výrazná, a to zejména ve vodních zdrojích – vždyť největším soukromým vlastníkem vodních elektráren v zemi je česká firma Energo Pro, které patří i distribuční síť v severovýchodní části země. České firmy dodávaly a dodávají vybavení pro vodní elektrárny a čilý zájem projevují i o rozvoj fotovoltaiky.

Uhelné regiony kráčí směrem k rekultivaci

Vládní představitelé se sice stále dohadují, jak nejlépe a v jakém časovém horizontu odstavit zastaralé, neefektivní a životní prostředí zatěžující klasické tepelné elektrárny, což má vazbu i na těžbu v lignitových dolech především v regionu Stara Zagora. Sociální aspekt útlumu se s největší pravděpodobností dotkne přinejmenším 12,5 tisíce pracovníků, pro něž bude muset stát nalézt odpovídající uplatnění do budoucna, aby předešel sociálním bouřím. Z hlediska technického bude pro české firmy zajímavá strategie rekultivace a využití rozsáhlých ploch zasažených důlní činností. Jak již bylo zmíněno, zvažuje se masivní výstavba fotovoltaických panelů, což představuje pro české firmy v tomto sektoru zajímavou příležitost.

Národní plán obnovy a posilování energetické bezpečnosti a nezávislosti

V rámci navrženého a Evropskou komisí odsouhlaseného plánu obnovy po pandemii COVID-19 navrhla předchozí vláda jako jednu z cest vybudování obřího bateriového parku pro uskladnění elektrické energie z OZE. Současná úřednická vláda považuje takový projekt za neodzkoušenou cestu bez dostatečné analýzy všech aspektů, proto diskutuje s Evropskou komisí o jiné cestě – využití přečerpávacích vodních elektráren či podzemních úložišť pro uskladnění přebytečné elektrické energie zejména z OZE. S posilováním kapacit pro ukládání energie a energetických zdrojů souvisí i snaha o dosažení vyšší úrovně energetické bezpečnosti a nezávislosti na ruských dodávkách. Připravuje se výstavba ropovodu mezi řeckým přístavem Alexandropolis a bulharským Burgasem, kde sídlí ropná rafinérie, rozbíhá se projekt zvýšení kapacity úložiště zemního plynu v Čirenu, o který se zajímají i české firmy. S investicemi do výroby, přenosu či skladování energie jsou spojeny i projekty, které na druhé straně míří na zvyšování efektivity při výrobě i spotřebě elektrické a tepelné energie, snižování energetické náročnosti a posilování úsporných tendencí jak v průmyslu, tak i u domácností a veřejných budov. I tyto oblasti patří mezi zájmové sféry českých firem na bulharském trhu.

Zpracoval: Ing. Petr Vávra, zástupce velvyslance