I přes zeměpisnou vzdálenost pojí EU s Austrálií i Novým Zélandem společný zájem na podpoře volného obchodu, či přesněji obchodu založeného na pravidlech (rule based trade). EU má zájem na sjednání ambiciózních a komplexních dohod o volném obchodu jak s Austrálií, tak s Novým Zélandem, od kterých očekává odstranění bariér přístupu na trh pro evropské firmy, narovnání podmínek s ohledem na třetí země, které již uzavřené dohody mají, ochranu zeměpisných označení původu pro evropské výrobce potravin a nápojů, či snazší přístup pro evropské firmy na trh veřejných zakázek. Dohody o volném obchodu (Free Trade Agreement - FTA) mají být vzorovými dohodami, etalonem pro další obchodní dohody sjednávané EU.

Austrálie nehodlá ztratit oblíbené prosecco

Nebude zde na škodu představit relaci EU-Austrálie z obchodního pohledu: EU je druhým největším obchodním partnerem Austrálie ve vzájemném obchodu zboží a služeb po Číně. Obchod mezi EU a Austrálií se pohybuje v hodnotě kolem 106,069 mld. AUD a představuje 13,3 % celkového australského mezinárodního obchodu. Obchodní bilance mezi EU a Austrálií je stále ve prospěch EU – v roce 2017-18 v hodnotě téměř 47 mld. AUD.  Z pohledu služeb si EU stále udržuje prvenství jako nejdůležitější partner Austrálie. EU je také největším zdrojem zahraničních investic v Austrálii s 32% podílem na celkových zahraničních investicích v AU. Případná dohoda tedy zřetelně skrývá značný potenciál.

V australských federálních volbách v květnu 2019 zvítězila stávající vládní koalice a sjednávání dohod o volném obchodu tak nadále zůstává prioritou australské vlády, která hodlá pokračovat v diverzifikaci své převládající obchodní orientace na ČLR. Přímo rozhovory k EU-AUS FTA byly zahájeny v červnu 2018. Aktuálně 4. kolo proběhlo v červenci v Bruselu, další je plánováno na říjen 2019.

V případě FTA EU-AUS představuje jeden z přetrvávajících problémů ochrana GI. Australská mlékárenská lobby vykreslovala evropský koncept GI jako téměř likvidační pro australský mlékárenský průmysl, dopady jeho zavedení si nechala vyčíslit na miliony AUD. Dojednávání FTA od samého počátku tak provází negativní a zkreslující kampaň v médiích.

Přitom hlas mlékárenské lobby je možná hlasitý, ale rozhodně nereprezentuje veškeré producenty: pokud GI představují problém pro velkovýrobce, pak zcela jiný náhled na GI mají často SME na úrovni malých řemeslných výrobců. Ti vnímají akceptaci GI konceptu povětšinou jako skvělou marketingovou příležitost - australský trh považují za natolik vyspělý a produkty za již tak známé, že se nepotřebují zaštitovat tradičním evropským označením. Naopak koncept GI jim umožní vyšší ochranu a snazší pronikání na mezinárodní trhy jejich vysoce kvalitním, regionálním produktům.

V případě několika identifikovaných sporných produktů se jako o ústupové variantě začíná otevřeně hovořit o kupříkladu názvu „australská feta“. V případě šumivého vína prosecco, které představovalo jeden z nejviditelnějších příkladů zásahu EU do návyků běžného spotřebitele, australská vláda signalizuje, že vína jsou již řešena předcházející dohodou (Australia - EU Wine Agreement z roku 2008) a nehodlá je vůbec zařazovat do projednávání dohody.

Zcela jinou pozici pak zastávají představitelé australského masozpracovatelského průmyslu, kteří vnímají situaci optikou svého exportu do EU.

Dovoz masa představuje z pohledu Austrálie její hlavní zájem v budoucí FTA. Obecně představuje problém sdílená kvóta pro dovoz kategorie „vysoce kvalitního, obilovinami vykrmovaného“ hovězího do EU. Zatímco předtím byl princip postaven na co nejrychlejším obsazení kvóty, nyní nový evropský ústupek USA ve smyslu navýšení podílu pro USA znamená, že se o zbývající ponížený podíl bude Austrálie a NZ dělit s Argentinou a Uruguají. Zároveň australská vláda v tomto ohledu vyhodnocuje své postavení vůči konkurenci – tou je i třeba nově sjednaná FTA EU s uskupením MERCOSUR, kde hlavní konkurenti Austrálie získali preferenční dovozní kvótu na 99,000 tun hovězího. Australští zpracovatelé masa proto FTA jednoznačně vítají jako prostředek lepšího přístupu na evropský trh.

Je třeba zmínit i další významný krok, který se udál v průběhu vyjednávání: přístup Austrálie k WTO Dohodě o veřejných zakázkách. Přistoupení je v perspektivě FTA vnímáno jako základ, na kterém bude možné dále stavět a přikročit k dojednání obsáhlejší kapitoly na vládní zakázky v samotné FTA.

Zveřejnění seznamu vítá především stálá Delegace EU v Austrálii, které si od zveřejnění seznamu slibuje „demystifikaci“ celé záležitosti GI. Delegace EU v zemi je v tomto ohledu dlouhodobě velmi aktivní a vyvíjí osvětovou činnost v podobě pořádání seminářů za účasti samotných australských SME výrobců nebo  účasti na potravinářských veletrzích, kde se soustavně snaží s konceptem GI obeznámit jak australskou veřejnost, tak zástupce administrativy. Nicméně až uveřejněním seznamu více než 236 destilátů a 126 potravin australská vláda oficiálně zúžila problematické produkty na několik položek, které jsou masově produkovány v Austrálii - zejména sýrů jako je feta či gorgonzola.  Mnohé další názvy jako mozzarella, gouda nebo camembert jsou přitom generické a EU zájem na jejich ochraně nemá.

Pro ČR je dohoda důležitá přinejmenším z jednoho zásadního důvodu - významným přínosem by bylo odbourání 5% celního tarifu na osobní automobily, které tvoří kolem 40 % českého vývozu do Austrálie. Opominout samozřejmě nelze ani odbourání celních tarifů pro další položky. Čeští exportéři mechanických celků, strojů či letadel uvítají odstranění dvojí certifikace či možné zavedení uznávání certifikací, stejně jako odstranění dalších technických bariér při přístupu na australský trh.

Nový Zéland o krok napřed

Souběžně probíhají jednání o dohodě o volném obchodu s Novým Zélandem. EU představuje pro NZ třetího největšího obchodního partnera, obchod zbožím a službami s EU tvoří pro NZ 15% celkové obchodní výměny zboží a služeb. Vývoz NZ do EU (mimo Velkou Británii) dosáhl v roce 2017 výše 5,2 mld NZD, dovoz z EU pak 10,7 mld NZD.

Za problematické body jsou Novým Zélandem vnímány opět GI a dále například délka patentové ochrany některých léků. V mnoha kapitolách již bylo dosaženo významného pokroku, jednání pokračují v otázkách celní facilitace, technických bariér a fytosanitárních opatření.

Dokončení EU-NZ FTA lze očekávat dříve, již páté kolo vyjednávání proběhlo v červenci 2019 ve Wellingtonu. Cílem obou partnerů je dokončit jednání do konce roku 2020. 

Obchodní dohody teprve první na pořadu dne

Politický i ekonomický zájem na sjednání dohod je na obou stranách značný. Obě strany dobře tuší příležitosti, které dohody představují a zároveň si uvědomují, že sjednání dohod je prostě dobré z geopolitických důvodů, tedy hrozících dopadů probíhající americko-čínské obchodní války a Brexitu.

Otázka rozdílného vnímání problematiky zeměpisných označení původu pak ve sjednání dohod nezabrání - lze předpokládat, že Austrálie i Nový Zéland nakonec v této otázce, byť částečně, ustoupí EU, která lpí na uchování svého potravinářského „dědictví“ a odměnou pro ně bude získání přístupu na trh pro své produkty. Austrálie i NZ jsou si totiž dobře vědomy svého stávajícího omezeného přístupu na EU trh, který bude ještě dále umocněn rozdělením celních kvót mezi EU a UK po Brexitu.

Předpokládané dojednání do konce roku 2020 je proto za daných podmínek naprosto realistické, konkrétně v případě Nového Zélandu ještě o malý krůček realističtější.

Tomáš Kára, zástupce generální konzulky, Generální konzulát ČR v Sydney