english  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Create Digital
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Austrálie načrtá kontury mapy k bezemisní ekonomice

(Archivní článek, platnost skončena 28.02.2022.)

Australská vláda ve své Technology roadmap označila vodík, baterie, separaci, jímání a ukládání oxidu uhličitého, „zelenou“ ocel a půdní uhlík za prioritně podporované technologie na cestě ke snížení emisí. Premiér Scott Morrison oznámil ústup od spalování uhlí k tranzitnímu médiu – plynu. Zatímco Austrálie stojí tváří v tvář ztrátě odbytišť uhlí z důvodu závazků uhlíkové neutrality svých hlavních odběratelů, sama prozatím k podobnému příslibu přistupuje opatrně.

Technology roadmap stanoví 4 kategorie podporovaných technologií. Do první náleží vodík, baterie, separace, jímání a ukládání oxidu uhličitého, „zelená“ ocel a půdní uhlík; vláda do podpory těchto technologií zamýšlí investovat v příští dekádě 18 mld AUD, poskytne též vhodný regulatorní rámec a zrychlenou legislativní podporu s cílem přilákat 50 mld AUD soukromých investic.

Do druhé kategorie „nastupujících (emerging) technologií“ náleží energetická účinnost, nabíjecí infrastruktura pro elektrická a vodíková vozidla, do třetí kategorie pak jaderné technologie. Čtvrtá kategorie zahrnuje již vyspělé technologie - uhlí, plyn, větrné a solární řešení. Do poslední skupiny již vláda nehodlá nadále investovat - s výjimkou situací, kdy vznikne zřetelná potřeba intervence z důvodu nedostatku na trhu.

Finálním cílem podpory technologií je získat cenově konkurenceschopné řešení výroby energie: u vodíku je to například výroba pod 2 AUD/kg.

Plyn jako tranzitní médium

Souběžně s technologickou mapou premiér oznámil „gas-led recovery“ – obnovu hospodářství po pandemii Covid-19 ústupem od spalování uhlí k intenzivnějšímu využití plynu jako tranzitního zdroje energie při přechodu na obnovitelné zdroje.

Spalování uhlí tvoří 68 % energetického mixu, nicméně je na ústupu – do roku 2012 ukončilo činnost již 10 uhelných elektráren, 7 ze zbývajících 16 skončí životnost během příštích 20 let. Podíl plynu na energetickém mixu tvoří pak 8 %.

Užití plynu si našlo své kritiky: jedná se stále o fosilní palivo, při jeho těžbě a zpracování dochází k únikům do atmosféry, přičemž samotný zemní plyn je pro ozónovou vrstvu nebezpečnější než CO2. Ceny za plyn jsou vysoké a spalování plynu produkuje emise - 19 % australských emisí je produkováno spalováním plynu. Emise při jeho spalování jsou nicméně čtyřikrát nižší než při spalování uhlí.  Problematická mlže být i jeho cena - k razantnímu navýšení cen a domácímu nedostatku došlo souběžně s momentem zvýšeného vývozu zkapalnělého plynu (Austrálie se v roce 2019 stala největším vývozcem LNG), více než trojnásobný nárůst cen v posledních letech byl pro mnoho průmyslových podniků již neúnosný. Více plynu na trhu dle očekávání vlády sníží jeho cenu. Zároveň vláda nadále bude prostřednictvím kontrolních mechanismů zabezpečovat dostatek plynu pro domácí spotřebu.

Přechod na plyn Austrálii dovolí snižovat emise při zachování spolehlivosti sítě, a to i při zvyšování přílivu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vláda podpoří otevření nových nalezišť a výstavbu další plynové infrastruktury -  která je již nyní je rozvinutá díky rozsáhlému exportu LNG a může v budoucnu sloužit při přechodu na vodík. Domácí dodavatel Santos získal povolení k provedení 850 vrtů v NSW; schválena je výstavba podzemního potrubí z těžebního pole Narrabri do Hunter Valley a projektů bude přibývat.

Co se týče obnovitelných zdrojů, jejich podíl na energetickém mixu tvoří již 21 %. Dle auditu Clean Energy Regulator dojde v roce 2020 ke stejnému navýšení jako v rekordním roce 2019 (6,3 GW), příčinou jsou zejména instalace domácích solárních systémů.

Neodvratně mizející trhy pro australské uhlí

K uvedeným krokům AUS vláda přikračuje za situace, kdy tři její největší odběratelé uhlí - Čína, Japonsko a Jižní Korea, dohromady odebírající 2/3 z celkových australských vývozů uhlí a LNG - ohlásili závazky uhlíkové neutrality. Jižní Korea a Japonsko oznámili dosažení závazku do roku 2050, Čína pak o dekádu později. Pro Austrálii to výhledově znamená dramatické snížení poptávky po jejím exportním uhlí, potažmo LNG, a velkou výzvu pro těžaře, kteří již začínají obracet zraky na jiné trhy.

Australský premiér je nakloněn dosažení závazku uhlíkové neutrality do roku 2050, před dalšími federálními volbami.  Dosavadní zdrženlivost vlády vyplývá zejména z nutnosti politického balancování uvnitř vládnoucí koalice s ohledem na odpor konzervativního křídla. Návrh květnového rozpočtu proto bude obsahovat kapitolu o “national soils”, která nabídne farmářům a vlastníkům půdy pobídky ke snižování emisí. Zároveň premiér poskytl ubezpečení v tom smyslu, že snížení emisí nebude dosaženo zvyšováním či úpravou daňového zatížení či přímo zavedením uhlíkové daně, ale pouze cestou nasazení nových efektivních technologií - jako jednu ze základních podmínek reálného dosažení emisního cíle vidí v dosažitelnost ceny produkovaného vodíku pod 2 AUD/kg. I s přihlédnutím k nedávnému závazku US administrativy lze předpokládat, že závazek bude deklarován na klimatickém summitu v Glasgow v listopadu 2021.

Příležitosti pro české firmy

Roadmap určuje směřování Austrálie a příležitosti v oblastech, které bude australská vláda podporovat. Nabízí se možnosti pro české firmy, které se zabývají výrobou těžebních součástí a souvisejících zařízení a zařízení pro vedení plynu zemního, ale i vodíku; obnovitelných zdrojů zejména z prioritní skupiny nastupujících technologií a zelených technologií obecně. Investice do těchto odvětví strategicky důležitých pro vládu skýtají záruku dlouhodobější podpory ze strany australské vlády.

Tomáš Kára, ekonomický konzul, Generální konzulát Sydney