Propojení plynových soustav Finska a Estonska a dále přes Lotyšsko na unijní trh znamená nejen vznik nového regionálního trhu s plynem, ale diverzifikaci zdrojů pro celou EU – i proto Evropská komise již v červenci 2016 potvrdila úhradu 75 % nákladů výstavby. Z celkové konečné částky 300 mil. EUR se nakonec jednalo o 206 mil. EUR, a to včetně výstavby nových kompresorových a měřicích stanic na estonsko-lotyšských hranicích nezbytných pro hladké připojení plynovodu na evropskou síť.

Na dno Baltského moře bylo položeno celkem 77 km potrubí, které bylo na pevnině zahloubeno pod zem. Na území Finska se jednalo o 21 km a v Estonsku o 55 km. Plyn bude možné přepravovat obousměrně dle poptávky na trhu, která od ledna 2020 počítá s denní kapacitou 7,2 mil. kubických metrů.

Estonsko i Finsko jsou vyspělé digitální země a forma slavnostního otevření plynovodu dne 11.12.2019 tomu plně odpovídala - byť stáli odděleně na různých stranách Baltského moře, v Helsinkách a estonském Paldiski, byli aktéři živě propojeni streamováním.  Vedle ministrů ekonomiky a infrastruktury a zástupců stavebních společností mohli současně otočit kolem jak finský prezident Sauli Niinistö, tak estonská prezidentka Kersti Kaljulaid. Podle jejího bezprostředního vyjádření byla stavba a propojení plynových soustav obtížným úkolem, na jehož dokončení mohou být obě země oprávněně hrdé.

Spuštěním Balticconnectoru byla uzavřena jedna velká pobaltská stavba, další a v daleko větším rozsahu však teprve postupně začíná – příští desetiletí bude patřit RailBaltica. Výstavba železničního propojení severovýchodní Evropy s evropskou sítí tím nahradí a překoná dosavadní nedostačující širokorozchodné tratě. Pro české firmy rozhodně představuje zajímavou investiční příležitost, a to současně ve všech třech pobaltských zemích.

M. Kramperová, zástupkyně velvyslankyně, ZÚ ČR v Tallinnu