česky  english  eesti keel 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: University of Gothenburg, licence Creative Commons.
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Výzkum biotechnologií a personalizované medicíny v Estonsku získal rekordní podporu

Největší výzkumný grant v historii Estonska byl udělen Univerzitě v Tartu na rozvoj digitalizace bioprůmyslu a vytvoření služeb personalizované medicíny. Evropská komise a estonská vláda poskytly po 30 milionech euro na rozvoj dvou nových špičkových mezinárodních center excelence. Tyto multidisciplinární projekty představují zajímavou příležitost i pro české univerzity, výzkumná centra či zdravotnické a ICT startupy.

První z center provozované konsorciem DigiBio se bude zabývat digitalizací syntetické biologie a napomůže v rozvoji digitalizace bio-průmyslu. Nové konsorcium usiluje o propojení syntetické biologie s informačními technologiemi. Cílem je vyvinout a vybudovat několik digitalizovaných a roboticky asistovaných laboratorních jednotek pro stavbu buněčných systémů, které umožní denně analyzovat tisíce buněk včetně těch geneticky modifikovaných. Výsledné technologie mohou být použity například ve farmaceutickém průmyslu, energetice či ve vývoji nových stavebních materiálů. Příkladem může být projekt na modifikaci bakterií, které budou absorbovat oxid uhličitý a přeměňovat ho na udržitelné substance.

Druhé konsorcium vybuduje ve spolupráci s Tartuskou univerzitní nemocnicí mezinárodní expertní centrum v oblasti výzkumu a rozvoje personalizované medicíny. Personalizovaná medicína je nově vznikající lékařská praxe, která využívá genetický profil jednotlivce k rozhodování o prevenci, diagnostice a léčbě nemocí. Cílem je dosáhnout co nejlepšího propojení špičkového výzkumu v oblasti genetiky s naší každodenní diagnostikou a terapií. Plánuje se také sekvenování genomů přibližně 10 000 jedinců. Náklady na sekvenování a syntézu DNA se dramaticky snížily a výzkumníci mají přístup k většímu množství genetických informací a výkonnějším možnostem genetického inženýrství než kdykoli dříve. Investice do výzkumné infrastruktury tak mohou přinést velmi zajímavé příležitosti napříč mnoha obory.

První příležitosti se objevují již nyní: Estonsko je sice průkopníkem ve vytváření systému elektronických zdravotních záznamů, přesto jsou některá data stále nestrukturovaná a ve volném textovém formátu. Vznikající centrum tak nabídne příležitost ICT a datovým startupům pro vytvoření infrastruktury na třídění, organizaci a kompilaci zdravotnických dat. Postupně tak vznikne spojení mezi molekulární biologií a ICT firmami, které přinese významné ekonomické zhodnocení. Dlouhodobě pak obě výzkumná centra nabídnou příležitosti vývojářům výpočetních, AI a datových nástrojů, firmám v oblasti robotiky a automatizace, biomedicínským a biotechnologickým společnostem, univerzitám a výzkumným centrům napříč Evropou včetně České republiky.

Provoz nových center je kofinancován z programu Evropské komise Horizon Europe, jehož cílem je propojovat výzkumné instituty napříč Evropou. Společně s Tartuskou univerzitou se na rozvoji těchto center podílí také Helsinská univerzita, Rotterdamská univerzita a Dánská technická univerzita. Projekty budou spuštěny v roce 2023 a realizovány v průběhu šesti let.

Petr Preclík, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Estonsku

Pavlína Kutnarová, stážistka