česky  по-русски 

rozšířené vyhledávání
uzbekiston_hava_yollari_140506
Foto: Ozbekistan Hava Yollari
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Jak se rusko-ukrajinský konflikt odrazí na ekonomice zemí Střední Asie?

Ekonomické vazby zemí Střední Asie (Uzbekistánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu) s Ruskem a Ukrajinou jsou velmi těsné a propojené, proto všichni pozorně sledují, jak se aktuální konflikt promítne do ekonomického vývoje těchto zemí. Některé negativní důsledky bylo možné pozorovat ihned, jiné se teprve s obavami očekávají. Na politické úrovni se všechny uvedené země ke konfliktu postavily „neutrálně“. Na mimořádném zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, kde se hlasovalo o rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu, se Tádžikistán hlasování zdržel, zatímco Uzbekistán a Turkmenistán nehlasovaly vůbec. Země Střední Asie si nechtějí poškodit vzájemné vztahy s Ruskem, které je pro většinu z nich klíčovým obchodním partnerem a zdrojem remitencí pracovních migrantů, ale zároveň si nemohou dovolit přijít o podporu, finance a spolupráci se Západem. Významný je v tomto případě i vliv Číny. Země tak zatím balancují na hraně a spíše v tichosti konflikt pozorují. Již nyní je však jasné, že při jakékoliv politické pozici budou ekonomické dopady na země Střední Asie citelné. Podle agentury Fitch je Uzbekistán 3. nejexponovanější zemí pro ekonomické dopady konfliktu (po Bělorusku a Arménii), z hlediska negativních dopadů na pracovní migranty je dokonce na 1. místě.
 

UZBEKISTÁN

Pracovní migrace, remitence

Podle oficiálních údajů pracují v Rusku asi 4 miliony Uzbeků, což představuje cca 20 % práceschopného obyvatelstva Uzbekistánu. Neoficiální čísla jsou ještě vyšší. Světová banka očekává, že v roce 2022 poklesnou remitence uzbeckých pracovníků z Ruska o 21 % (v roce 2020 dosáhly hodnoty 6 mld. USD, v roce 2021 hodnoty 8,1 mld. USD). Prognóza Světové banky vydaná do vypuknutí konfliktu na Ukrajině přitom počítala s nárůstem uzbeckých remitencí o 3 %. Uzbecká vláda se chystá pomoci rodinám pracovních migrantů, které by měly dostat v závislosti na výši příjmů jednorázový příspěvek v hodnotě 540 tis. až 1,35 milionu UZS (cca 1 200 – 3 000 Kč). Migranti také získají přístup k mikroúvěrům ve výši 10 milionů UZS (cca 21 700 Kč). Odborníci ale počítají, že výpadky peněz z Ruska toto nemůže rodinám ani zdaleka vykompenzovat, jelikož remitence tvoří asi 15-16 % příjmů uzbeckého obyvatelstva. Uzbečtí pracovníci v Rusku dostávají výplaty v rublech, proto se hodnota jejich příjmů v dolarech, ve kterých zasílají peníze do vlasti, aktuálně snížila prakticky na polovinu, jejich platy v Rusku tak mohou být brzy srovnatelné s platem v Uzbekistánu. Zároveň hrozí, že velké množství pracovníků v souvislosti s krizí ruské ekonomiky přijde o práci úplně.

Bankovní systém, devalvace rublu, financování projektů

Centrální banka Uzbekistánu od počátku konfliktu na UA tvrdí, že žádným způsobem nereguluje kurz měny a nákupní a prodejní ceny si určují samy banky a trh. V Uzbekistánu se šíří zvěsti, že dochází ke spekulacím s kurzem rublu a dolaru v bankách a na černém trhu, avšak centrální banka tato schémata vyvrací a upozorňuje, že výměna peněz mimo banky na černém trhu je nelegální. Centrální banka zároveň vydala prohlášení, že v posledních dnech nákup rublů v bankách asi desetinásobně převyšuje jejich prodej. To může být způsobeno tím, že rubly skupují uzbecké firmy, které obchodují s Ruskem, jelikož ty se nyní snaží co nejrychleji splatit veškeré své rublové pohledávky, dokud ruské firmy neaktualizují kontrakty a nebudou chtít zohlednit devalvaci ruské měny.

V souvislosti se zařazením velkých ruských bank na evropský sankční seznam, bude Uzbekistán muset přehodnotit také některé velké plánované projekty s Ruskem a přislíbené ruské financování. Jedná se především o spolupráci s Gazprombank, která plánovala poskytnout úvěr Samarkandskému chemickému závodu, Jizzakh Petroleum a Šurtanskému plynárensko-chemickému komplexu (v hodnotě 750 mil. USD, 800 mil. USD a 120 mil. USD) nebo financovat modernizaci letiště v Samarkandu. Problematické může být také financování ruskou bankou VTB, která plánovala poskytnout úvěr 1 mld. USD Navojskému metalurgickému kombinátu nebo projekty banky VEB v řádech stovek mil. USD. Uzbecká vláda si je vědoma, že bude muset s ruskými bankami zahájit nová jednání a ujasnit si, zda je vůbec možné se slíbeným financováním počítat. Představitelé vlády Uzbekistánu toto zatím nevidí jako zásadní problém, jelikož věří, že financování mohou získat i z Evropy či dalších západních zemí za mnohem výhodnějších podmínek. 

Obchod zbožím

V roce 2021 se Rusko stalo hlavním obchodním partnerem Uzbekistánu (v letech 2015-2020 to byla Čína) a obrat vzájemného obchodu dosáhl hodnoty 7,5 mld. USD. Uzbekistán exportuje do Ruska více než 1/3 své produkce ovoce a zeleniny a také více než 1/3 v Uzbekistánu vyrobeného textilu. Mezi další významné exportní položky patří zemní plyn, zinek nebo ovocné a zeleninové šťávy.

Rusko exportuje do Uzbekistánu potraviny (1/3 importu potravin je z Ruska, ½ importu rostlinného oleje pochází z Ruska), automatické pračky, automobily, hygienické potřeby, dřevo a výrobky z něj, kovy a kovové části, a samozřejmě ropu a ropné produkty.

Zahraniční obchod Uzbekistánu a Ruska

Obchod UZ s Ruskem

2019

2020

2021

Celkem (mil. USD)

6669,6

5659,5

7517,0

Export Uzbekistánu

2531,9

1485,8

2058,9

Import z Ruska

4137,7

4173,8

5459,1

Zdroj: Gazeta.uz

Z důvodu devalvace rublu nyní uzbecké zboží na ruském trhu podraží a stane se méně konkurenceschopným, zato u ruských dovozů se očekává zlevnění. K němu ale vůbec nemusí dojít, jelikož Rusko může omezit export zboží (především potravin) s cílem zabezpečení potřeb vlastního trhu.

Ukrajina je pro Uzbekistán obchodním partnerem č. 9. a vzájemný obchodní obrat v roce 2021 činil 704 mil. USD. Uzbecké firmy exportují na Ukrajinu především ovoce a zeleninu, textil a hnojiva. Ukrajina je významným dodavatelem léků do Uzbekistánu, dále pak v ukrajinském vývozu dominuje rostlinný olej, cukrovinky a výrobky ze železa.

Obchod UZ s Ukrajinou

2019

2020

2021

Celkem (mil. USD)

383,8

439,4

704,0

Export Uzbekistánu

119,4

123,9

231,6

Import z Ukrajiny

264,4

315,6

472,4

Zdroj: Gazeta.uz

Je jasné, že se situace promítne ve vzájemném obchodu s oběma zeměmi. Již nyní obchodníci navíc zaznamenávají problémy s logistikou, dodavateli a bankovními platbami.

Letecké spojení, cestovní ruch

Hlavní ruské letecké společnosti (Aeroflot, S7, Smartavia) dočasně zrušily veškeré zahraniční letecké spojení, včetně letů do Uzbekistánu. Z ruských dopravců tak do Uzbekistánu aktuálně létají pouze „Uralskie avialinii“ a Red Wings. Společnost Uzbekistan Airways pokračuje v plánovaném leteckém spojení s Ruskem bez omezení, naopak několik spojů bylo v posledních dnech posíleno.

Uzbekistán by se mohl pro ruské turisty stát jednou z nepopulárnějších, resp. jednou z mála dostupných destinací. Nahrává tomu i skutečnost, že v Uzbekistánu platí ruské platební karty „Mir“. Nadcházející sezóna ukáže, zda byla tato prognóza realistická.

Energetika

V souvislosti s ostřelováním Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině se v Uzbekistánu již objevily ohlasy, zda je perspektivní/bezpečné stavět plánované jaderné elektrárny. Vzhledem k uzbeckým zásobám uranu a stávajícím problémům v produkci a dodávkách elektřiny ve Střední Asii bude toto téma bezpochyby ještě předmětem obsáhlé diskuze, i když už nyní se objevují kritici jaderné energetiky.

 

TÁDŽIKISTÁN A TURKMENISTÁN

Obdobné dopady jako u Uzbekistánu lze očekávat i v případě Tádžikistánu, který je ekonomicky mnohem slabší a s Ruskem ho pojí nejen vazby v podobě obchodu, pracovních migrantů, ale také vojenské spolupráce. 201. vojenská základna Ruska umístěná v Tádžikistánu je vůbec největším ruským vojenským objektem za hranicemi Ruska. V Rusku pracuje přes 2 mil. tádžických pracovních migrantů a objem jejich remitencí tvoří asi 30 % HDP Tádžikistánu. Tádžikistán dováží z Ruska především ropu, dřevo a kovy, vzájemný obrat obchodu byl v roce 2021 v hodnotě 1,35 mld. USD. Pokud konflikt bude přetrvávat, může mít pro Tádžikistán velmi negativní dopady. Pro Tádžikistán je aktuálně „výhodou“ to, že v posledních letech se v ekonomické spolupráci a projektech silně orientovala na Čínu.

Reálné dopady na ekonomiku Turkmenistánu je vzhledem k uzavřenosti země těžké predikovat.

 

Nikola Hrušková, ekonomická diplomatka, zastupitelský úřad ČR v Taškentu