english  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Blahopřání České republice ke stoletému výročí od krajanky Evy Erbenové

Vzpomínka
28. říjen 1937 – je mi 7 let. Na Václavském náměstí pochoduje průvod a hraje dechovka. Stojím s tatínkem pod sochou sv. Václava a mávám praporkem. Je krásný podzimní den, mám na sobě nový kabátek od firmy Bambine. V jeho klopě červeno-modro-bílou trikolóru.
Svatý Václave, vévodo země České, nedej zahynouti nám ni budoucím. Tatínek čte nahlas – s povzdechem, dobře, že člověk neví, co ho čeká. Byl to můj první uvědomělý svátek republiky, a také poslední v republice, kde jsme žili šťastný život v demokratickém státě, vážili si a milovali prezidenta Masaryka. Rozvoj kultury a možnost podnikání, kde se každý mohl cítit dobře, žít slušný život, prostě domov můj.
Poslední velká oslava, republika se schylovala ku konci, a tím také náš rodinný život tragicky skončil, tak jako mnoho dalších. Kéž by rod budoucí objevil hodnoty první Republiky a navrátil trochu z nich do přítomnosti.
Ke stému výročí šťastnou cestu!
Eva Erbenová, Aškelon, Izrael

Eva Erbenová se narodila roku 1930 v Děčíně, o šest let později se s rodiči přestěhovala do Prahy. Roku 1941 byla deportována do Terezína a v roce 1944 do Osvětimi. Na sklonku války se jí podařilo utéct z pochodu smrti a ve vesničce Postřekov se jí ujala rodina Jahnova, která ji vrátila zpět do života. Krátce po absolvování ošetřovatelské školy v Praze odjela s srpnu 1948 s manželem do Paříže a poté v roce 1949 do Izraele, kde žije dodnes v Aškelonu. Vychovala dceru a dva syny. Její životní osud se stal tématem několika knih, vydaných v Izraeli i zahraničí, a dočkal se také filmového zpracování.