Agentura jako důvody pro zlepšení výhledu uvedla strukturální ekonomické reformy, se kterými přišla nová vláda za účelem vypořádání se s dlouhodobými výzvami, jimž izraelská ekonomika čelí. Za rozhodnutím stála i rychlá ekonomická obnova po covidové krizi včetně dobré fiskální kondice.

Izraeli se daří rychle konsolidovat veřejné finance. Zatímco v prvním covidovém roce 2020 se vlivem vysokých výdajů spojených s pandemií a poklesem daňových výnosů schodek vyšplhal na úroveň 11,7% HDP, v minulém roce poklesl na 4,5% HDP. To v kombinaci s vysokým růstem HDP ve výši 8,1% vedlo k poklesu veřejného dluhu z 71,7% HDP na 70,3%. Izraelská ekonomika překonala poměrně úspěšně i první covidový rok, kdy HDP pokleslo jen o 2,4%.

Centrální banka Izraele očekává robustní tempo růstu i v roce 2022 (5,5% HDP) a 2023 (4%). Pokračovat by měla i konsolidace veřejných financí. Klouzavý deficit za posledních 12 měsíců činil dle ministra financí Avigdora Libermana k dubnu 2022 1,4% HDP a klesl tak na nejnižší úroveň od roku 2008.

Moody’s konstatuje, že ke zlepšování fiskálních indikátorů dochází rychleji, než se očekávalo. Stejně tak uvádí, že i nová vláda vykazuje vyšší míru stability, než političtí analytici předpokládali. Stojí před ní však mnoho výzev, které stabilitu teprve prověří, doplňuje agentura.

Vláda se snaží o implementaci reforem s cílem zvýšit produktivitu práce, která se významně liší napříč sektory. Na straně jedné výkonný technologický sektor, na straně druhé více regulovaná odvětví jako je výroba. Investice mají směřovat do rozvoje infrastruktury i do posilování schopností lidského kapitálu.

V oblasti infrastruktury vláda plánuje rozsáhlé projekty v souhrnné hodnotě 30 miliard dolarů v průběhu příštích deseti let. Finance mají směřovat do dopravních staveb, energetiky nebo úpravy a distribuce vody. Významná část prostředků bude směřovat na stavbu rozsáhlého systému metra v telavivském regionu. V plánu je také výstavba nového letiště či paroplynových elektráren. Tyto významné projekty s nutností vybudovat rozsáhlé dodavatelské řetězce jsou příležitostí pro zapojení českých společností z mnoha sektorů – od dopravního inženýrství přes strojírenství po telematické a řídicí systémy.

Izraelská ekonomika má tak díky dobré fiskální situaci i účelně směřovaným vládním investicím dobré předpoklady pro stabilní a udržitelný růst. Místní trh je tak bezesporu perspektivním prostorem pro české společnosti.

 

Tomáš Kadlec, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu

Filip Žáček, stážista, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu