english  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Branislav Gál
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Otevřel se prostor pro novou spolupráci českých a izraelských firem v oblasti textilního průmyslu

Dne 15. 5. 2018 bylo za přítomnosti velvyslance Iva Schwarze podepsáno memorandum o porozumění mezi Asociací textilního –oděvního - kožedělného průmyslu (ATOK) a Israeli Fashion & Textile Industries Association (IFTIA). Podpis se uskutečnil v období probíhající mise českých textilních společností do Izraele, první svého druhu, která si klade za cíl navázání nových obchodních vztahů a prohloubení spolupráce v předmětném odvětví.
 

Textilní průmysl v Izraeli a jeho české kořeny

Textilní průmysl má v Izraeli dlouhou tradici. Jeho počáteční zavedení ve dnech britského mandátu bylo založeno na přesvědčení, že místní růst vlny a bavlny je možný a že zkušenosti v této oblasti, které si s sebou přivezli noví přistěhovalci z Evropy, přispějí k vybudování prosperujícího odvětví. Právě nově příchozí migranti v prvních dekádách existence židovského státu představovali především v periferních oblastech země levný zdroj pracovní síly a tím také ekonomické opodstatnění tohoto sektoru, neboť zaručovali konkurenceschopnost cen na zahraničních trzích. Již od počátku si totiž Izrael uvědomoval, že lokální trh je omezen svou velikostí, a že export produktů tohoto odvětví představuje nutný předpoklad jeho růstu.

Zástupci ATOK a IFTIA

Zástupci ATOK a IFTIA

Budoucí největší izraelská textilní továrna ATA byla založena roku 1934 Erichem Mollerem, židovským imigrantem z tehdejšího Československa. Jeho matka pocházela z rodiny průmyslníků, kteří na konci 19. století založili v dnes východočeském Babí u Náchoda velkou textilní továrnu na předení bavlny, která existovala až do znárodnění po druhé světové válce. Erich sám vždy snil o založení vlastní továrny na výrobu textilu v Palestině. Mezi lety 1923 a 1934 navštívil Palestinu více než sedmkrát a spolupodílel se na otevření továrny "HaReshet HaEmek" v Afule. V roce 1934 se zde rozhodl s rodinou usadit natrvalo a společně se svým strýcem Hugem ve městě Kyriat Ata založili textilní společnost ATA. Erich Moller stál později spolu se svým synem Jonathanem u zrodu několika dalších textilních fabrik - “Moller Textil” v Naharii (1949), “Chola Textil” v Kyriat Shmona (1958) a "Molitan" (1972). Dalo by se tak bez nadsázky říct, že tento náchodský rodák se významně spolupodílel na položení základů textilního průmyslu na území budoucího Izraele.

ATA, jejíž akronym v překladu znamená „textil z naší země“, byla po desetiletí úzce spjata s historicko-kulturním kontextem Izraele a reflektovala jeho vývoj od společnosti založené na socialistické ideologii až po moderní kapitalistickou ekonomiku. Právě ATA stojí například za výrobou typického klobouku ve tvaru kbelíku, který se stal symbolem Izraelců minulé generace.

V roce 1984, po pěti dekádách existence, společnost zkrachovala, neboť právě ekonomický rozvoj a postupné otevírání se izraelského trhu zahraničním vlivům přispěli k částečnému úpadku tohoto odvětví. Konkrétně došlo ke změně dvou důležitých okolností, na kterých byl úspěch izraelského textilního průmyslu závislý.  Za prvé, postupné zvyšování životní úrovně vedlo ke zdražování práce, která zvedla ceny textilní produkce a přispěla k výraznému poklesu její konkurenceschopnosti. Za druhé, postupná liberalizace obchodní politiky otevřela cestu na izraelský trh textilu z jihovýchodní Asie, jehož nízké ceně mohli izraelští výrobci jen stěží konkurovat. Izrael se však nevzdal a pokusil se s těmito problémy vypořádat. Částečné řešení spočívalo ve snaze nalézt a rozvíjet specializované trhy, kde mohou mít izraelští výrobci relativní výhodu, nebo v zavedení nejnovějších automatizovaných metod návrhu a výroby.

Palestinsko-izraelská spolupráce

Snahu utlumit negativní dopad růstu mzdových nákladů na konkurenceschopnost textilní produkce představoval také přesun továren do Jordánska, Egypta a na území Palestinské autonomie. V současné době se část produkce některých výrobců textilu nachází právě na Západním břehu Jordánu. Také v Gaze byla až do jejího uzavření v roce 2004 provozována industriální zóna Erez, jejíž textilní fabrika zaměstnávala na dva tisíce Palestinců.

Ronen Chen, jeden z nejuznávanějších izraelských módních designerů, vyrábí přes 30 % své produkce na Západním břehu a tuto spolupráci si pochvaluje. "Pracuji se šicí dílnou v Baka al-Sharqia již 15 let. Kvalita je vynikající a jsem velmi spokojen se spolehlivostí a profesionalitou". Na spolehlivost a kvalitu obchodních vztahů podle Ronena Chena politická situace vliv nemá.

Z hlediska rozdělení výrobního procesu se Palestinští partneři podílejí na fázích šití, žehlení a balení, zatímco izraelští dodavatelé mají kontrolu nad surovinami, designem, marketingem a distribucí. S tímto rozdělením procesů používají palestinské firmy obvykle tradiční metody s nízkými technologiemi, jako jsou jednoduché elektrické secí stroje.

Rozvojová pomoc České republiky Palestinské samosprávě

Česká republika poskytuje každoročně prostřednictvím styčného úřadu ČR v Ramalláhu Palestinské samosprávě finanční asistenci na realizaci různých druhů rozvojových projektů. V tomto ohledu by se alokace prostředků do textilního průmyslu mohla jevit jako žádoucí, a to zejména s ohledem na ekonomický rozvoj (snížení nezaměstnanosti, která je na palestinských územích momentálně nejvyšší od roku 2003) a možnou trilaterální obchodní spolupráci.

Nela Brádleová, obchodně-ekonomický úsek, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu