english  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Dlouhodobá absence stabilní vlády v Izraeli se negativně podepisuje na ekonomické situaci v zemi


Až Izraelci zamíří v březnu tohoto roku k volebním urnám, bude tomu již potřetí za období kratší než 11 měsíců. Země se v této situaci ocitla poté, co v prosinci 2018 došlo k rozpadu vládní koalice a ani dvě loňská kola národních parlamentních voleb nedokázala zajistit sestavení nové stabilní vlády. Stávající prozatímní kabinet tak zahájil rok 2020 bez schváleného státního rozpočtu, kromě politické krize, která je umocněna vyšetřováním premiéra Netanjahua v několika korupčních kauzách, zemi trápí také narůstající rozpočtový schodek, prohlubující se veřejný dluh či odklady důležitých ekonomických a sociálních reforem. Mezinárodní měnový fond v této souvislosti přistoupil ke snížení výhledu růstu izraelské ekonomiky na léta 2019 a 2020.

Když v prosinci 2018 došlo v Izraeli k pádu pravicové vlády premiéra Benjamina Netanjahua, nemohl nikdo ani vzdáleně tušit, že k sestavení příští stabilní vlády dojde až po bezprecedentním třetím kole parlamentních voleb, tedy zřejmě až v polovině roku 2020. A ačkoliv izraelská ekonomika, tažená primárně vysoce výkonným hi-tech sektorem je v mnoha ohledech v dobré kondici, přetrvávající politická nejistota si na ni pomalu začala vybírat svou daň.

Během roku 2019 došlo ke znepokojivému zvýšení schodku veřejných financí, který se jinak v posledních pěti letech dařilo držet pod úrovní 3% HDP. Dle informací z místního ministerstva financí jeho výše v roce 2019 dosáhla úrovně 3,6%. Zvyšující se státní deficit také přispěl k obratu v trajektorii veřejného dluhu Izraele, který se loni poprvé za deset let prohloubil. Problémem je, že prozatímní vláda s omezenými pravomocemi nemá v současné době moc možností, jak na tyto ekonomické výzvy reagovat. To znamená, že až do sestavení nového kabinetu nebudou přijata opatření, která by pomohla uzavřít prohlubující se rozpočtový schodek prostřednictvím nástrojů fiskální politiky.

Poměr izraelského veřejného dluhu k HDP

Foto 1

Foto 1

Guvernér centrální banky Amir Yaron vyzval k „rychlému návratu k deficitu, který alespoň stabilizuje poměr dluhu k HDP a udržení této úrovně pro nadcházející roky, spolu s postupným prováděním kroků podporujících růst.“ Dále pak varoval, že beze změn ve vládních programech může rozpočtový schodek dosáhnout „nebezpečné“ úrovně více než 4,5% hrubého domácího produktu už v roce 2021 - ve srovnání s letošním cílem 2,9% HDP - a veřejný dluh vzrůst na úroveň 75% HDP v příštích pěti letech.

Na tento vývoj již reagoval i Mezinárodní měnový fond, který snížil své předpovědi pro izraelskou ekonomiku, přičemž reálný růst HDP se nyní předpokládá na 3,1% v roce 2019 i 2020, oproti předchozímu odhadu 3,3% pro oba roky. Výzkumní pracovníci izraelské centrální banky předpovídají růst pro rok 2020 růst ještě slabší. Ratingová agentura Moody's zároveň varovala, že pokud nedojde k vytvoření stabilní vlády, která by dokázala čelit ekonomickým výzvám země, může to mít nepříznivý dopad na hodnocení jejího investičního prostředí.

Co se týče cenovky za volby samotné, izraelská Asociace výrobců odhaduje, že by se kumulované náklady na troje parlamentní volby mohly vyšplhat až na 12 mld. šekelů (78 mld. Kč). Tento odhad započítává jednak výdaje na samotné volební dny, které vyžadují buď úplné uzavření firem a institucí (volební den je dnem pracovního volna) nebo výplatu 200 % běžné denní mzdy zaměstnancům, jakož i rozpočty kampaní stran financované státem i náklady na provoz Ústředního volebního výboru, který na volební proces dohlíží. Dále také bere odhad v úvahu mzdové náklady na členy Knesetu, kteří i nadále pobírají plat v plné výši cca. 43 000 šekelů (280 000 Kč) i speciální rozpočet na poradce. S platností od ledna si navíc zákonodárci odhlasovali navýšení vlastních platů o 2,8 % a to bez ohledu na fakt, že za celý loňský rok byl Kneset aktivní pouze dva a půl měsíce.

Tato nepříjemná situace zastihla Izrael v době, kdy se stále častěji hovoří o ochlazování globální ekonomiky. Rovněž tento trend by mohl mít negativní dopad na izraelské hospodářství, které je značně závislé na exportu svých produktů do zahraničí. Do USA a EU, dvou klíčových obchodních partnerů Izraele, směřuje asi 56% izraelského vývozu zboží.

Nela Brádleová, Obchodní specialistka, Ambasáda ČR v Tel Avivu