english  česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Izrael rostl v druhém čtvrtletí nejvyšším tempem v OECD, musí se však vypořádat se snížením světové poptávky po high-tech službách a rostoucími životními náklady obyvatel

Z dat Centrálního statistického úřadu (CBS) vyplývá, že izraelský HDP vzrostl ve druhém čtvrtletí roku 2022 meziročně o 7,4 %, tedy nejvíce ze zemí OECD. Naopak high-tech sektor po letech silného růstu naráží na útlum aktivity fondů rizikového kapitálu a světové poptávky po high-tech službách. Napříč společností pak rezonuje téma stále rostoucích životních nákladů, kterému je věnována pozornost i v souvislosti s nadcházejícími parlamentními volbami.
 

Silný růst ve druhém čtvrtletí


Izraelský HDP vzrostl ve druhém čtvrtletí roku 2022 meziročně o 7,4 %, a to navzdory očekáváním pouze mírného růstu poté, co se ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku propadla o 2,7 %.

CBS vysvětluje silný výkon ekonomiky nárůstem osobní spotřeby na hlavu (+10,4 %), vývozu zboží a služeb (+13,9 %) a také návratem k post-covidové rutině s citelným oživením v sektoru cestovního ruchu, letectví, pohostinství a dopravních služeb. O oživení odvětví cestovního ruchu svědčí následující statistiky: během letošního července zaznamenal Izrael příjezd 249,500 turistů, tedy dramatický nárůst v porovnání s léty 2021 (49,200 turistů) a 2020 (6,000 turistů), a pouze o 22% méně než v červenci roku 2019.

Izraelské ministerstvo financí očekává, že by měl letos HDP vzrůst o 4,9 %, v roce 2023 pak o 3,5 %.


Současné výzvy


Dopad ekonomické krize na high-tech sektor

V souvislosti s probíhající světovou ekonomickou krizí je pro izraelské start-upy v posledních měsících obtížnější získávat kapitál od investorů, kteří své aktivity v dobách nejistoty ve velké míře utlumili. Škrty zároveň implementují také jejich zákazníci, kteří jsou v Evropě a USA zasaženi vysokou inflací. Tyto trendy nutí izraelské high-tech firmy ke snižování nákladů, což se projevuje zpomalováním náboru nových zaměstnanců, či propouštěním těch stávajících. Od března letošního roku již propustily izraelské high-tech firmy přes 3,500 zaměstnanců - většinou se jedná o pracovníky v odděleních marketingu a prodeje (sales). Mezi významné high-tech společnosti, kterých se tento fenomén dotkl, se řadí Wix, Monday.com, Kaltura, Fiverr či OutBrain.

Co se týče poklesu poptávky po pracovnících v oboru, údaje CBS za měsíc červenec hovoří o poklesu o 11% v počtu volných pracovních míst pro vývojáře softwaru, přičemž konzistentní pokles nabídky pracovních míst v oblasti high-tech služeb byl zaznamenán od února letošního roku.

I přes pokračující vlnu propouštění se však uplynulý týden nesl v duchu pozitivních zpráv - čtyři izraelské start-upy získaly trochu neočekávaně od investorů dohromady téměř 700 milionů dolarů. V úterý oznámil izraelský výrobce čipů Pliops a platforma pro krátkodobý pronájem Guesty úspěšné získání investice ve výši  100 mil. USD, respektive 170 mil. USD. O den později se k nim připojila také softwarová společnost DriveNets (262 mil. USD) a technologická platforma pro správu lidských zdrojů HiBob (150 mil. USD). Zda se jedná o výjimky potvrzující pravidlo, či se izraelský high-tech průmysl ze zpomalení již pomalu dostal, uvidíme v nadcházejících týdnech a měsících.

 

Stále rostoucí životní náklady

Izrael dlouhodobě trápí vysoké životní náklady, které jsou jedny z nejvyšších napříč zeměmi OECD. Především stále rostoucí ceny bydlení (+15,9 %, 7/2021-7/2022)  i potravin (2 % v r. 2021)  jsou hlavním důvodem, proč mnoho Izraelců žije takzvaně od výplaty k výplatě. Dokonce i supermarkety nabízejí možnost si nákup rozložit do několika splátek.

Ačkoliv je v Izraeli inflace stále hluboko pod současnými hodnotami v USA (8,5 %)  a Eurozóně (8,5 %), letos v červenci dosáhla nového 14letého maxima, hodnoty 5,2 %. Pro mnoho Izraelců se proto právě otázka životních nákladů stává hlavním tématem nadcházejících listopadových parlamentních voleb, již pátých od roku 2019. Podle průzkumu zveřejněného Izraelským demokratickým institutem (IDI) celkem 44 % respondentů uvedlo, že hlavními faktory ovlivňujícími jejich rozhodování při hlasování je právě ekonomická vize dané strany a její strategie při řešení rostoucích životních nákladů.

 

Nela Brádleová, obchodní specialistka

Zdroj: Centrální statistický úřad Izraele, Times of Israel, Globes