V průběhu života se každý Izraelec naučí, že asertivita je normou, zatímco zdrženlivým chováním riskuje, že ho ostatní předběhnou. Náročné startovací geopolitické a přírodní podmínky byly bezpochyby katalyzátorem k technologickému úspěchu a vědeckému pokroku. Za stavební kameny izraelského technologického a ekonomického zázraku jsou nicméně považovány úcta k životu a poznání, historická zkušenost židovského národa překonat fyzickou slabost silou intelektu, již zmiňovaná zdravá drzost a asertivita (chucpe) a z ní pramenící přesvědčení Izraelců, že jsou s to najít lepší řešení, než je to dosavadní. Inovace je takříkajíc součástí izraelského DNA (stačí se zeptat v americkém Lockheed Martin).

Rčení Alberta Einsteina: "Hodnota společnosti závisí na tom, jaké možnosti poskytuje rozvoji jednotlivce," si vzala Izraelská vláda za své. Vládní program Yozma nejenže v devadesátých letech vytvořil funkční ekosystém pro rizikový kapitál, ale zejména pomohl propojit investory s tisíci talentovanými a technicky zdatnými imigranty ze zemí bývalého Sovětského svazu. Dnes je Izrael v tomto ohledu modelem pro celý svět, a to zejména proto, že veřejné zdroje byly postupně zcela vytlačeny soukromým kapitálem.

V Izraeli je v přepočtu na počet obyvatel ve srovnání si USA dvojnásobek investic rizikového kapitálu; oproti evropskému průměru dokonce téměř 50ti násobek (byť Velká Británie a Německo se začínají na Izrael v některých parametrech dotahovat). A co je důležitější, nejedná se ve většině případů o pouhý seed funding, ale o investory typu business angels, kteří pomáhají startupům v rozvoji podnikání. Krom toho, že Izrael má největší podíl investic na jednotku HDP a počet obyvatel, 97 % těchto finančních prostředků pochází přímo či nepřímo ze zahraničí. Částečně i díky konstantnímu přílivu rizikového kapitálu vzniká v Izraeli více technologických startupů než v kterékoliv zemi EU.

Je to dáno jak celkovým přístupem k inovacím, tak i relativně nízkou averzí zdejších podnikatelů k riziku. V Izraeli si z případného podnikatelského neúspěchu nikdo těžkou hlavu nedělá – to je jeden z kontrastů oproti evropskému nebo východoasijskému prostředí, kde je mnohdy za selhání považována i ztráta zaměstnání, natož krach v podnikání. Izraelci to naopak považují za cennou zkušenost. Investoři dají radši příležitost podnikateli, který v minulosti narazil, než někomu, kdo má za sebou třeba úspěšnou firemní kariéru.

Zlomovým byl v uvedeném ohledu rok 1998, kdy americký gigant AOL koupil izraelský startup Mirabilis - firmu tvůrců komunikačního programu ICQ, a to za 407 mil. USD. Mladí Izraelci od té doby přetavili v podobný úspěch řadu dalších internetových startupů (Viber či Waze, kterou za miliardu dolarů koupil Google). Jiné izraelské hightech firmy se staly celosvětovými lídry v odvětví (Amdocs, CheckPoint, Mobileye). V Izraeli od roku 1998 již nikdy nebyla nouze o soukromý rizikový kapitál. Říká se, že v Jeruzalémě se Židé modlí, v Haifě pracují a v Tel Avivu se baví. Říká se ale také, že když v Tel Avivu hodíte kamenem, zcela jistě trefíte zakladatele nějakého startupu.