english  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Haaretz
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Nová izraelská vláda národní jednoty tlumí dopady pandemie pomocí masivního ekonomického balíčku

Před třemi dny došlo v Jeruzalémě po 18-měsíční politické paralýze k ustanovení nové izraelské vlády národní jednoty, jež předpokládá rotaci premiérského křesla mezi stávajícím ministerským předsedou Benjaminem „Bibi“ Netanjahuem a bývalým náčelníkem generálního štábu Bennym Gantzem. Oba tito političtí rivalové spojili síly po téměř dvou měsících složitých povolebních vyjednávání i v důsledku potřeby silné vlády pro boj s pandemií COVID-19, jejíž následky  budou patřit mezi největší sociálně-ekonomické výzvy nové vlády v roce 2020. Hlavní nástroj v boji s dopady světové pandemie představuje největší vládní finanční balíček v historii země v hodnotě 7,5% izraelského HDP.
 

Ekonomické oživení a dopady pandemie

Po několikatýdenním útlumu ekonomické aktivity z důvodu restriktivních opatření se od počátku května začalo izraelské hospodářství postupně navracet do předkrizového fungování. Za zpřísněných hygienických podmínek došlo postupně ke znovuotevření mnoha nákupních středisek a mateřských, základních a středních  škol. Restaurace, bary a kavárny obnoví svůj provoz 27. května. Po úspěšném zastavení šíření viru v populaci se úsilí izraelské vlády přesunulo ze zdravotnického na ekonomický aspekt pandemie a Izraelci sčítají vzniklé škody. Dle odhadů zveřejněných FICC, jednou z největších izraelských obchodních organizací, po sobě COVID-19 zanechal na izraelském soukromém sektoru újmy ve výši 43 mld. šekelů (301 mld. Kč).

Není proto pochyb o tom, že přísná opatření k zastavení šíření nákazy, jež izraelská vláda na začátku pandemie přijala,  budou mít na domácí ekonomiku drtivé dopady. Dle odhadu MMF dojde v roce 2020 k propadu izraelského HDP o 6,3% a návratu na úroveň růstu z roku 2019 až v roce 2022. Velkou ekonomickou výzvu představuje zejména boj s nezaměstnaností, jejíž výše nemá ani v kontextu mnohých historických bezpečnostních eskalací v zemi obdoby. Současně je bez práce nebo čerpá neplacené volno 25% Izraelců (versus 4 % před počátkem krize) a dle odhadů by následkům viru do konce roku mohlo podlehnout až 25 000 podniků a firem v zemi.

Vládní balíček na podporu ekonomiky

Izraelská vláda již koncem března oznámila první finanční balíček na podporu ekonomiky ve výši 70 mld. šekelů (490 mld. Kč), jež byl postupně navýšen na celkových 100 mld. šekelů (700 mld. Kč.). Hodnota vládní asistence tak představuje 7,5 % HDP země a její obsah je rozdělen do čtyř hlavních částí:

  • Oblast zdravotnictví - 16 mld. šekelů (112 mld. Kč)

Tyto prostředky jsou určeny na výdaje spojené s nákupem 20 milionů testů na přítomnost COVID-19; nákup ventilátorů, masek, ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického vybavení; zvýšení zásoby léků v zemi; náklady na další zdravotnický personál; zlepšení zdravotnických služeb online; náklady na izolační komplexy v hotelech a nemocnicích; zvýšení počtu nemocničních lůžek pro pacienty s COVID-19 a posílení laboratorních a pohotovostních služeb. Kromě toho budou vyčleněny peníze na ochranu zranitelných skupin obyvatelstva.

  • Záchranná vládní síť asistence nově nezaměstnaným - 25 mld. šekelů (175 mld. Kč)

Tato část zahrnuje grant pro zaměstnance ve věku nad 67 let, grant pro OSVČ splňující stanovená kritéria; státem financovaná pracovní školení; dávky v nezaměstnanosti pro pracovníky čerpající neplacené volno; odklad poplatků domácností a předběžný přístup k pracovnímu grantu; uvolnění podmínek pro získání nároku na platbu příspěvků v nezaměstnanosti apod.

  • Podpora likvidity podniků - 46 mld. šekelů (322 mld. Kč)

Tento bod zahrnuje podnikové granty; osvobození od daně z nemovitosti po dobu tří měsíců; půjčky Státního záručního fondu pro malé a střední podniky se záručním poplatkem 5%; půjčky Státního záručního fondu pro velké podniky do výše 8% ročního obratu; pobídky pro malé a střední podniky skrze místní MPO; balíček regulatorních omezení s cílem zajistit kontinuitu podnikání a snížit zbytečnou regulatorní zátěž firmám; automatické prodloužení licencí a povolení; podpora peněžních toků podniků prostřednictvím odkladu platby DPH, městské daně Arnona, elektřiny a vody apod.

  • Opatření k akceleraci hospodářského růstu po krizi - 13 mld. šekelů (91 mld. Kč)

Tento bod představuje strategii pro výstup z krize a urychlení ekonomického  růstu. Obsahuje opatření ke zlepšení efektivity ekonomiky, mezi nimi zrychlené připojení k optickým sítím; propagace a plánování infrastrukturních projektů (zejména v odvětví dopravy); rozšíření digitalizace veřejných služeb a zvyšování jejich kvality; finanční řešení pro firmy nosného high-tech sektoru a další opatření ke stimulaci ekonomiky. Především projekty související s modernizací dopravní infrastruktury by mohly představovat příležitosti pro české firmy podílet se na pokrizové hospodářské obnově Izraele.

Program bude zhruba z poloviny financován prostřednictvím dalšího rozšiřování fiskálního deficitu, který se měl do konce letošního roku dosáhnout 10,2% HDP. Druhá část financí bude mít formu půjček nebo daňových odkladů.

Nela Brádleová, Obchodní specialistka, Velvyslanectví ČR Tel Avivu