Petr Erben se narodil 20. března 1921 v Ostravě v židovské rodině jako Petr Eisenberg. Od mládí byl aktivní v sionistickém hnutí, byl členem organizace Tchelet Lavan (česky Modrobílí), která vycházela ze zásad skautingu.

Studoval průmyslovou školu v Brně, v jednadvaceti letech byl deportován do Terezína, odkud je známý jak populární brankář terezínského fotbalu. Do vyhlazovacího tábora v Osvětimi se dostal v září 1944, v lednu následujícího roku byl deportován do nacistického tábora v Mauthausenu. Osvobození se v květnu 1945 dočkal v táboře v Gusenu.

Poté žil Erben v Praze, znovu začal pracovat v sionistickém hnutí, které usilovalo o založení židovského státu v Palestině. V roce 1948 emigroval s nastávající manželkou Evou přes Francii do nově vzniklého státu Izrael, kam mu před tím československé už komunistické úřady cestu nepovolily.

Práci v židovském státě našel ve stavebnictví. S manželkou se usadili v Aškelonu, kde prožili celý život. Petr Erben byl členem sdružení Bejt Terezin, které pomáhá připomínat nacistické ghetto Terezín a jeho vězně. Až do své smrti byl aktivním komentátorem politického vývoje v České republice a v Izraeli.