18. prosince 1943 byla s matkou a bratrem deportována s tzv. druhým transportem do rodinného tábora v Osvětimi. Byla svědkem hromadné vraždy vězňů rodinného tábora 8.-9. března 1944. V červnu 1944 spolu s matkou prošla selekcí a z Osvětimi odjela na práci do Hamburku, bratr Arnošt zůstal v osvětimském rodinném táboře, kde v létě 1944 zahynul. Evelína  s matkou ve čtyřech různých pracovních táborech v Hamburku odklízela trosky a prováděla výkopové práce. Po osmi měsících, na přelomu března a dubna, odjely do tábora v Bergen-Belsenu, kde se 15. dubna 1945 dočkaly osvobození. Matka podlehla 27. dubna 1945 tyfové epidemii. Evelina Schlachetová se vrátila v létě 1945 do Prahy, krátce žila u příbuzných v Praze a v Kopřivnici a později se jí ujal mladý manželský pár. Na podzim 1945 začala studovat na střední škole grafické, krátce před dokončením školy odjela s posledním legálním transportem do Palestiny, kam dorazila v květnu 1949. Usadila se v kibucu Givat Chajim, změnila si jméno na Michal a po sňatku v roce 1950 přijala manželovo příjmení Efrat. Po několika letech práce pro kibuc se vrátila k výtvarnému umění - vedla výtvarné kurzy a pracovala v nakladatelství. Paní Michal Efrat byla autorkou ilustrací několika desítek dětských knih, první vyšla v roce 1952. Žila v kibucu Givat Chajim. Paní Michal Efrat zemřela 20. srpna 2017.