česky  english  shqip 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: e-albania
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Albánie se stává lídrem digitální transformace zemí západního Balkánu

Digitalizace albánské státní správy je na relativně vysoké úrovni, přesto bude dále pokračovat. Výběr daní a řada dalších procesů v různých rezortech státní správy budou převedeny do elektronické podoby. ICT sektor roste tempem 30 % ročně a otevírá řadu příležitostí pro dodavatele digitálních služeb a technologií.

Společný projekt OECD a EU na podporu dobrého vládnutí zmapoval stav digitalizace ekonomik zemí západního Balkánu a spokojenost obyvatel se zaváděním on-line služeb. Albánie se v tomto průzkumu umístila na prvním místě v regionu. Celkem 56 % dotázaných vyjádřilo spokojenost s úrovní digitalizace veřejných služeb, což je několikanásobně víc, než u obdobného průzkumu v ostatních zemích západního Balkánu.

Největší pokrok udělala Albánie v oblasti digitalizace státní správy, kde je 95 % administrativních služeb přístupno on-line. Celkem 377 veřejných služeb je digitalizováno zcela. Zavedení elektronické identity občanů umožnilo např. založení firmy, či vyřízení stavebního povolení on-line. V systému státní správy je zavedeno 55 elektronických registrů, které jsou propojeny v reálném čase. Elektronické žádosti obyvatel se tak z 66% vyplní automaticky. 

Albánská společnost má digitalizaci ráda, neboť snižuje přímý kontakt s úředníky a omezuje korupci. ICT sektor je sice malý, ale roste během posledních 5 let tempem 30 % ročně. Cestovní mapa reformy dobrého vládnutí do roku 2030 zahrnuje digitalizaci veřejných financí, zdravotnictví (online recepty a elektronická databáze pacientů) a řadu procesů ve školství, zemědělství, dopravě, justici, kultuře a podnikání. Příležitosti pro české firmy se naskýtají např. v oblasti budování „chytrých měst“, inteligentních dopravních systémů, chytrých budov, chytrých energetických sítí, internetového prodeje či on-line marketingu.

Rychlejšímu růstu digitalizace však brání nedostatek kvalifikovaných pracovníků a váznoucí spolupráce soukromého sektoru s universitami. Také celková počítačová gramotnost obyvatel je na zatím na nízké úrovni, zejména v oblastech mimo velká města, kde není souvislá internetová síť a v základních školách chybí potřebná IT technologie pro výuku dětí. 

Petr Vlk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Tiraně