Albánie získává 98% elektrické energie z vodních elektráren. Nachází se zde 83 malých (s kapacitou do 5 MW) a 3 střední vodní elektrárny. Spotřeba elektrické energie je pokrývána z 50% z místních zdrojů, 50% se musí dovážet (v závislosti na přírodních podmínkách). Systém se potýká nejen s finančními problémy, ale je limitován i špatným technickým stavem rozvodných sítí. Často dochází k přetížení a vážným poruchám, které vedou k výpadkům. 92% elektrické energie je vyráběno na severu země (kaskáda na řece Drin - VE Fierze, Koman, Vau Dejes).

Albánie svůj hydroenergetický potenciál využívá pouze na 35%. Celkové hydroenergetické rezervy jsou odhadovány na 3 000 MW a možné roční využití může dosáhnout 10 TW. Předpokládaný výkon uvažovaných nových vodních elektráren: řeka Drin - VE Bushati kapacita 84 MW, Peshkopi Skavica 1 - 130 MW, Skavica 2 - 350 MW; řeka Vjosa - Kaludha 75 MW, Dragot - Tepelene 130 MW, Kalivaci 100 MW; řeka Devoll - Bratila 115 MW, Banja 80 MW. Vláda má zájem, aby elektrárny byly postaveny i v jiných regionech, navrhuje Fier, Elbasan, Korču, Porto Romano, Bisht Poro.

Jaderná energetika v AL neexistuje.

K vládním prioritám patří výstavba dálkového vedení mezi Elbasanem a černohorskou Podgoricí - 400 kV. Trasa Tirana - Elbasan bude financována italskou vládou (fond ve výši 51 mil. EUR). Fond bude použit na 3 projekty: dispečinkové centrum v Tiraně, přenosovou síť Elbasan - Tirana 400 kV a přenosovou síť Elbasan - Koman 220 kV. Výstavbou přenosové trasy Tirana 2 - Podgorica 2 v délce 168 km (z toho na albánském území 128 km) s kapacitou 400 kV byla pověřena chorvatská firma Dalekovod. Projekt v hodnotě 41,7 mil. EUR je financován německou bankou KfW a ukončení se předpokládá v r. 2009. První 220 kV přenosové spojení mezi AL a Černou Hohou je mezi Vau i Dejes a Podgoricí.

Ministerstva hospodářství AL a Kosova podepsaly memorandum o spolupráci, jehož součástí bude výstavba 400 kV přenosové sítě mezi Tiranou a Prištinou. Zahájení se očekává v roce 2009. Na financování projektu v délce 238 km se bude podílet německá banka KfW. Celkové náklady jsou odhadovány na 58 mil. EUR, z toho 34 mil. poskytne albánská strana a 24 mil. kosovská strana. Výstavba 110 kV přenosové sítě na trase Prizren - Kukes již byla zahájena.

Předmětem trvalého zájmu jsou praktiky monopolní státní energetické společnosti KESH (www.kesh.com.al), který byl rozdělen na 3 části, tj. výrobní, přenosovou a distribuční. V r. 2005 byl vytvořen státem vlastněný Albánský operátor trhu s elektřinou (OSSH -Operatori i Sistemit te Shperndarjes). Společnost KESH byla nucena v uplynulých letech překonávat vážné krize způsobené nevyhovujícím zařízením v zastaralých hydroelektrárnách a nízkými srážkami v podzimních a zimních měsících, které vedly k častým výpadkům dodávek elektrické energie. Je ovšem nezbytné podotknout, že do albánských elektráren nesměřovala více než 27 let žádné investice. S příchodem nového vedení v r. 2007 KESH zahájil akci boj proti neplatičům a začal odstřihávat na černo připojené spotřebitele.Společnost KESH obsluhuje cca 1 milión zákazníků, z celkové albánské populace nemá dosud přístup k elektrické energii zajištěno asi 10%. Na spotřebě se nejvíce podílejí tři oblasti - Tirana, Durres a Fier, které společně představují cca 75% podíl.

V posledních letech došlo ke drastické změně ve struktuře spotřeby elektrické energie v zemi, charakteristické neúměrnou spotřebou v albánských domácnostech jak v letním, tak i v zimním období. V AL je elektřina prakticky jediným zdrojem topení. Topení jinými palivy, např. plynem, není ve větším měřítku využíváno, plyn v bombách pro přenosná kamna je velmi nekvalitní. Ústřední topení na jakýkoli druh paliva v AL v zásadě neexistuje. Za nejhorší období od revoluce v roce 1991 lze považovat rok 2007, kdy v důsledku deficitu dešťových srážek docházelo ke krácení dodávek elektrické energie v Tiraně na 5-6 hodin, ve městech Durres, Shkodra, Vlora, Fier 9-10 hodin a venkovských oblastech až 18 hodin denně.

V r. 2008 se i přes nárůst spotřeby až o 30% vládě dařilo zajišťovat pravidelné dodávky elektrické energie. V září se projevil deficit dešťových srážek a docházelo k částečným výpadkům dodávek v Tiraně i v dalších městech a venkovských oblastech. Spotřeba byla pokryta jak z domácích zdrojů (60%), tak dovozem ze zahraničí (40%). K zastavení růstu spotřeby elektrické energie přispěla i dosavadní teplá zima. Výhodou je dostatek dešťů, což významně napomáhá domácí výrobě. Optimální podmínky dovolily AL v lednu letošního roku prodat nespotřebovanou elektrickou energii GR (pozn. AL a GR podepsaly v lednu 2009 dohodu na dodávky elektrické energie do GR ve výši 200 MW během následujících 45 dnů).

Ministerstvo hospodářství, obchodu a energetiky AL vyhlásilo v loňském roce 112 výběrových řízení (tendrů) na provozování (koncesi) malých VE. Podepsalo již více než 50 koncesních dohod s vítězi tendrů a další smlouvy jsou v jednání. Dosavadní fakta ukazují, že tato skutečnost neměla významný vliv na řešení problémů současné albánské energetiky, neboť sektor stále zůstává v kritickém stavu plně závislý na přírodních podmínkách.

Energetická bilance Albánie (v MWh)

	2007	2008
Výroba celkem	2 946 743	3 849 893
- tepelné	72 380	0
- vodní	2 819 503	3 787 921
- soukromá výroba (koncese)	54 860	61 972
Dovoz (včetně výměny)	2 934 515	2 758 600
- dovoz	2 799 684	2 475 462
Vývoz (včetně výměny)	106 586	293 399
- vývoz	0	0
Ztráty v síti	2 085 184	2 139 985
Domácí spotřeba	3 641 451	4 156 230
- domácnosti	2 078 344	2 285 009
- ostatní	1 563 107	1 871 221

Od 1.3. 2008 došlo na doporučení MMF ke zvýšení cen elektrické energie. Z rozhodnutí Úřadu pro regulaci cen energie (ERE) ceny vzrostly o 18%, přestože KESH požadoval vyšší růst cen. Vyšší ceny elektřiny budou mít hlavně dopad na podnikatele. Do 300 kWh měsíčně je cena 7,00 ALL za 1 kWh, při odběru více než 300 kWh měsíčně se cena zvýší na 12,00 ALL za 1 kWh.

Ministerstvo hospodářství, obchodu a energetiky AL vyhlásilo 29.9.2008 vítěze tendru na privatizaci distribuční sítě energetického podniku KESH (dále OSSH). Stal se jim český ČEZ, který nabídl 102 mil. EUR za 76% podíl v OSSH. ČEZ vynaloží více než 420 milionů eur (přes deset miliard korun) na koupi kontrolního podílu, modernizaci sítě a zaplacení dluhů (pozn. Vlivem přenosových ztrát, neplatičů a černých odběratelů kumulovaný dluh distributora KESH-OSSH dosáhl 140 mil. EUR). 11. března 2009 zástupci MHOE a ČEZ podepsali smlouvu o prodeji operátora distribuční sítě OSSH v AL. 

Podle Národní energetické strategie na období 2006 - 2020 albánská vláda plánuje investovat do energetického sektoru do r. 2020 1,64 miliardy EUR, z toho 970 mil. EUR, tj. 60% půjde do výroby, zbylých 670 mil. EUR bude investováno do přenosového a distribučního sektoru.

Vláda podepsala dohodu s italským konsorciem Mairo Engineering (firmy Ansaldo a Tecnomod) o výstavbě nové elektrárny ve Vloře. Kapacita nové TEC Vlora bude dosahovat 97 MW (900 000 kWh denně) a bude na topný olej. Náklady na výstavbu TEC jsou stanoveny ve výši 108 mil. EUR, dalších 12 mil. EUR půjde na výstavbu infrastruktury. Stavební práce se očekávají v délce 18 měsíců. Výstavba nové elektrárny nenaruší turistickou zónu a požadavky na ochranu životního prostředí budou vyhovovat všem potřebným standardům, mezinárodním i albánským předpisům. Dodavatelem nových turbín pro TEC Vlora bude finská firma Finmecania. Ukončení výstavby se předpokládá ve druhé polovině roku 2009.

AL ukončila rehabilitaci VE Vau e Dejes (jedna ze 3 největších VE v AL). Investice dosáhla 19,4 mil. EUR. VE má kapacitu 250 MW. Na financování projektu se podílela rakouská vláda 4,7 mil. EUR., EBRD 4,7 mil. EUR, japonská vláda 5,6 mil. EUR, 1,4 mil. půjčka KESH a další vlastní zdroje KESH.

Albánská vláda podepsala dohodu s německou bankou Deutsche Bank a italskou BEG Spa na výstavbu VE Kalivač. Výstavba VE bude na základě koncese. Náklady na výstavbu dosáhnou 110 mil. EUR. Instalovaná kapacita bude 2 x 50 MW. Předešlá dohoda byla uzavřena v květnu 1997. V nové dohodě bude BEG Spa vlastnit 45%, Deutsche Bank bude vlastnit 55%.

Albánská vláda podepsala dohodu s rakouskou EVN AG a norskou Statkraft na výstavbu 3 vodních elektráren v průběhu 8 let na řece Devoll s kapacitou 400 MW a roční výrobou 1 000 GW ročně. Projekt v hodnotě 950 mil. EUR a koncesi na 35 let schválila albánská vláda.

Rakouská Verbund vyhrála tendr na výstavbu VE s kapacitou 48 MW na řece Drin v hodnotě 160 mil. EUR.

Italská společnost ENEL byla vybrána albánskou vládou postavit uhelnou elektrárnu v Porto Romano, součástí bude i vybudování přístavu v Porto Romano. Stavební náklady jsou odhadovány na 14 mil. EUR. Na jejich úhradě se bude podílet albánská vláda a ENEL.

MHOE a italská firma Marseglia Group uzavřely dohodu na výstavbu energetického parku ve městě Lezha (Energy Pole of Lezha Region). Náklady projektu se odhadují na 1 miliardu EUR. Projekt předpokládá výstavbu zelené energie (biomasy) s kapacitou 140 MW a výstavbu 2 větrných elektráren s kapacitou 234 MW. Náklady se odhadují na 150 mil. EUR. Další dvě větrné elektrárny budou postaveny v Baldreni a Kalumet (region Lezha).

Dohodu „O výstavbě větrných elektráren v jižní a jihovýchodní AL (poloostrov Karaburun, region Vlora, jižní AL) a výstavbě podmořského kabelu pro přenos elektrické energie mezi IT a AL“ podepsali Genc Ruli, ministr hospodářství, obchodu a energetiky AL, a Salvator Moncada, prezident Moncada Construzioni Group. Hodnota projektu je 1,2 miliardy EUR. Kapacita větrných elektráren dosáhne 500 MW.

Kanadská firma Stream Oil & Gas Ltd. oznámila záměr postavit v jižní AL tepelnou elektrárnu na plyn s kapacitou 100 MW v hodnotě 90 mil. EUR.

Ropovod ani plynovod v Albánii neexistují; vláda zvažuje projekt AMBO. Parlament AL ratifikoval 14.6.2007 projekt AMBO s výstavbou do r. 2011. Albánie a Makedonie již podepsaly dvoustranou dohodu o výstavbě ropovodu AMBO. Ropovod Burgas - Vlora o délce 912 km je součástí projektu, který spolu s dálnicí, plynovodem, elektrickým vedením a optickými vlákny spojí černomořské pobřeží s jadranským pobřežím. Rozpočet na stavební projekt je odhadován na 1,2 miliardy EUR. Kapacita bude 35 milionů tun dopravované ropy ročně. Termín zahájení výstavby zatím nebyl stanoven. Ropovod by měl přepravovat ropu z Ruska, Ázerbajdžánu, Kazachstánu a Turkmenistánu s kapacitou 750 000 barelů denně. Podle expertů ropovod povede po albánském území v délce 143 km po trase Qafe Thana - Prrenjas - Librazhd - Elbasan - Cerrik - Fier - Vlora. Předpokládá se, že Albánii vzrostou roční příjmy o 50 až 60 mil. USD a bude vytvořeno 1000 nových pracovních míst.

Dohodu „O výstavbě závodu na zplyňování kapalného zemního plynu v Seman“ (region Fier, střední AL) podepsali Genc Ruli, ministr hospodářství, obchodu a energetiky AL a Edmondo Falcione, výkonný ředitel firmy Falcione. Investice do výstavby závodu s roční kapacitou 500 milionů m³ zemního plynu je odhadována na 800 tis. EUR.