Z pohledu České republiky a Evropské unie byl samozřejmě velkým milníkem podpis Dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem (EPA) v roce 2018, která následně vstoupila v platnost o rok později. Přibližně ve stejnou dobu Japonsko vedlo vyjednávání na záchranu Trans-pacifického partnerství (TPP) poté, co tehdy nově zvolený americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení amerického podpisu z této dohody. O dva roky později bylo Japonsko jako jedna z mála zemí schopno s Trumpovou administrativou vyjednat bilaterální obchodní dohodu, která má být v blízké budoucnosti dále rozšířena. V posledních měsících jsme ale byli svědky dalších dvou milníků, důležitých i pro evropské exportéry.

Dohoda o volném obchodu se Spojeným královstvím

V říjnu 2010 se po několikaměsíčních intenzivních vyjednáváních podařilo podepsat v Tokiu dvoustrannou dohodu o volném obchodu – Dohodu o komplexním hospodářském partnerství, která má přinést tolik potřebnou jistotu do obchodních a investičních vztahů mezi Japonskem a Spojeným královstvím po brexitu. Japonský ministr obchodu Motegi nicméně neopomněl ani při podpisové ceremonii zdůraznit důležitost nalezení budoucího uspořádání mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím pro japonský byznys. Pokračování plynulého obchodu je totiž obzvláště důležité pro japonské výrobce provozující továrny v Británii, např. automobilky Nissan, Honda a Toyota, jejichž místní závody využívají řadu součástek dovážených z Unie a své finální výrobky vyvážejí zpátky.

Nepostradatelnost evropského trhu pro budoucí rozvoj britsko-japonských obchodních a investičních vztahů je odražena i v textu samotné dohody. Úprava pravidel původu se totiž snaží řešit situaci, kdy Spojené království již není členem EU, nicméně v ní má řadu klíčových dodavatelů. Pro zachování kontinuity britského vývozu do Japonska se tak smluvní strany dohodly, že vybrané materiály a součástky pocházející z EU a důležité pro zajištění tohoto vývozu budou uznatelné jako „místní“. Obdobně se smluvní strany dohodly na ustanovení, které by mělo zajistit kontinuitu britského vývozu, který obsahuje japonské komponenty, na evropský trh.

Regionální komplexní ekonomické partnerství

Ani ne měsíc po podpisu dohody se Spojeným královstvím se japonští vládní představitelé účastnili dalšího podpisového ceremoniálu, tentokrát nad dohodou uzavřenou spolu s dalšími 14 asijskými a tichomořskými státy. Regionální komplexní ekonomické partnerství (RCEP) je podle řady ukazatelů největší dohodou o volném obchodu v historii. Dohoda zahrnuje celkem 2,2 miliard obyvatel, zhruba 30 % světového HDP a 28 % globálního zahraničního obchodu. Propojí velké asijské ekonomiky Číny, Japonska a Jižní Koreje se zeměmi ASEAN a Austrálií a Novým Zélandem a může tak přestavovat významný krok k liberalizaci obchodu v celém regionu.

Co se týče dopadů na Japonsko, Čína se např. zavázala do 20 let zrušit cla na 86 % dováženého japonského zboží. Ve vztahu k Jižní Koreji postupně vzroste objem japonského zboží, na které se nebudou vztahovat žádná cla, na 92 %. Podařilo se také zlepšit podmínky přístupu na trhy zemí ASEAN. Na druhou stranu Japonsko např. zruší cla na 56 % zemědělských výrobků dovážených z Číny, 49 % z Jižní Koreje a 61 % z ASEAN, Austrálie a Nového Zélandu.

Uzavření RCEP je také důležité vnímat v kontextu rozvíjející se ekonomické spolupráce mezi EU a Japonskem. Čím dál častěji totiž spolupracují evropské společnosti se svými japonskými partnery na třetích trzích. Další liberalizace obchodu Japonska se zeměmi ASEAN, Čínou nebo Austrálií, tedy se státy, se kterými nemá EU dosud většinou uzavřeny dohody o volném obchodu, může mít pozitivní vliv na obchodní příležitosti evropských firem na těchto trzích prostřednictvím svých aktivit a kontaktů v Japonsku.

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu