Robotika je v Japonsku tradičním technologickým odvětvím, což potvrzuje i fakt, že dva ze čtyř největších výrobců na světě jsou japonské firmy - FANUC a Yaskawa. Poptávka po robotech byla navíc u místního průmyslu značná již v předpandemickém období, a to zvláště kvůli se rychle zmenšující pracovní síle a stárnoucí populaci, kdy v roce 2040 více než třetina obyvatel dosáhne hranice 65 let. Pandemie COVID-19 ale nově vzbudila zájem v nových sektorech, především v oblasti služeb jako logistika či zdravotnictví.

Důvodem je rostoucí poptávka po bezkontaktních službách jako například monitorování a ostraha objektů, úklid a dezinfekce či obsluha v obchodech, reaturacích a hotelech. Podle Sawanoboriho Tecujui, generálního ředitele společnosti vyrábějící úklidové roboty Ugo, se poptávka po jejich robotech od počátku pandemie ztrojnásobila. Ve zdravotnictví se zase začínají prosazovat robotické paže, které zvládnou provést výtěr nosu při testování na COVID-19. Od nich si japonská vláda slibuje uvolnění kapacity zdravotního personálu pro náročnější úkoly.

Pozornost si získávají i roboti připravující jídlo. Robotický šéfkuchař OctoChef, využívající umělou inteligenci, robotickou paži a počítačové vidění, tak např. dokáže připravit za 15-20 min. 96 kusů takoyaki, oblíbené nakrájené chobotnice v těstíčku. V blízké době mají být uvedeni do provozu roboti specializující se na další japonskou specialitu: nudle soba. Takoví roboti mohou ušetřit podniku až 50 % nákladů na mzdy. Popsanou expanzi do těchto odvětví mj. umožňuje větší zapojení umělé inteligence a investice vládního i soukromého sektoru do nových technologií.

Další růst a podpora ze strany státu

Japonské Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu očekává, že trh s roboty poroste do roku 2035 až do výše 10 mld. JPY, což by byl desetinásobek oproti roku 2010. Tento růst by měl táhnout především sektor služeb, kde by měla poptávka vzrůst třináctinásobně. Předpokládá se, že zájem dále umocní citelnější nedostatek pracovních sil, rostoucí náklady na mzdy a potřeba vyšší produktivity. To jsou všechno navíc známé slabiny japonské ekonomiky.

Další pokrok a rostoucí zisky v tomto odvětví předvídají i velké japonské společnosti. Kawasaki Heavy Industry a Sony se rozhodly spojit síly v očekávání rozšiřování robotů a založily novou firmu k vývoji robotických technologií. Pozadu nezůstává i další japonský gigant Hitachi, který koupil robotický start-up Kyoto Robotics, který se zaměřuje na využití umělé inteligence pro automatizované sklady.

Rozvoj tohoto odvětví má navíc silnou podporu i ze strany státu. V rámci národního programu „Společnost 5.0“, ve kterém se vláda snaží reagovat na aktuální demografické, společenské, environmentální a jiné výzvy s pomocí využití nejpokročilejších technologií, se právě na pokročilou robotiku využívající mj. umělou inteligenci nebo velká data značně spoléhá. A s roboty se počítá i na příští světové výstavě Expo 2025 v Ósace, která má být podle japonských organizátorů věnována nejnovějším technologiím.

Japonská vláda se nicméně nezaměřuje pouze na domácí firmy. Její podpůrný program J-Startup je otevřen i zahraničním start-upům, které mají zájem rozvíjet svá inovativní řešení v Japonsku. Pro české společnosti a start-upy se tyto trendy a možnosti vyplatí sledovat. Zmiňovaná atraktivní témata jako služby nebo rozvoj umělé inteligence robotů  jsou určitě oblasti, se kterými lze v Japonsku uspět.

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Tokiu