english  česky  日本語 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: @ The Telegraph
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Stárnoucí Japonsko jako příležitost

Je všeobecně známo, že Japonci se dožívají vysokého věku. V celosvětovém měřítku má Japonsko vůbec nejvyšší věk dožití – v průměru 81 let – a jednu z nejnižších porodností. Populace rychle stárne a ubývá. Během následujících čtyřiceti let se očekává pokles počtu obyvatel z nynějších 127 mil. na 88 mil. Sami Japonci se v tomto negativním trendu snaží nalézt co nejvíce příležitostí.

…pro společnost

Má-li Japonsko s Českou republikou něco společného, je to velmi nízká nezaměstnanost, zejména právě i díky rychle stárnoucí populaci. Společnost se proto otevírá cizincům. Vláda počítá s příchodem až stovek tisíc zájemců zejména do zemědělství, stavebnictví, zdravotní péče či pohostinství. V dubnu roku 2019 vznikne nová vládní agentura, která bude mít management přicházejících na starosti, současně se více zaměří i na nelegální zaměstnávání cizinců či soužití Japonců s přistěhovalci.

…pro inovace

Paralelně se zájmem o cizince na pracovním trhu pokračuje Japonsko v robotizaci a digitalizaci. Kolem roku 2020 počítá s komerčním spuštěním sítě páté generace (5G), přičemž by mělo dojít k rozvoji internetu věcí (IoT), vzdálené lékařské péče či samořízených vozidel. V rozpočtu na příští rok jsou již alokovány prostředky na vývoj nového telekomunikačního standardu, který by měl 5G nahradit kolem roku 2025.

Českým univerzitám a výzkumným institucím se v tomto kontextu nabízí prostor pro spolupráci ve vědě a vývoji, což několikrát zaznělo i během nedávné návštěvy českého ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ing. Roberta Plagy, PhD., v Japonsku. Oborově perspektivní jsou mimo již zmíněných informačních a telekomunikačních technologií zejména moderní materiály, fotonová fyzika, biomedicínský výzkum, nanotechnologie či výzkum poruch spánku.

…pro podnikání

Z pohledu soukromé sféry nabízí stárnoucí populace nebývalé podnikatelské příležitosti. Nejenže mají starší lidé naspořeny nemalé finanční prostředky, ve většině případů jsou navíc připraveni je za zboží a služby i utrácet. V případě seniorů skýtá ze zřejmých důvodů největší potenciál zdravotnický a farmaceutický průmysl společně se zemědělstvím a potravinářstvím.

Ve zdravotnictví jsou perspektivní veškeré digitální technologie, včetně zařízení, která jsou schopna pacienta průběžně monitorovat, aniž by byl upoután na lůžko, a přivolat pomoc v případě potřeby, či robotických řešení, jež mohou přispět k mobilitě klientů či jakkoliv usnadnit práci pečovatelům a zdravotnickému personálu.

Co se týče potravin, roste zájem například o doplňky stravy nutričně bohaté na bílkoviny a další složky, jež v pokročilém věku podporují svaly i celkovou vitalitu organismu. Vítány jsou moderní technologie jako potraviny tištěné na 3D tiskárnách, které mohou zmírnit potíže starších lidí se žvýkáním či polykáním pomocí speciálně texturovaných povrchů.

Japonsko si potřeby stárnoucí populace uvědomuje a se soukromou sférou aktivně spolupracuje. V říjnu se pod záštitou Ministerstva ekonomiky, obchodu a průmyslu Japonska (METI) uskutečnily v Tokiu „týdny inovací ve zdravotní péči“ (Healthcare Innovation Weeks), během nichž se konala řada přednášek, seminářů či veletrhů, včetně BioJapan či CEATEC, kterých se s podporou Velvyslanectví ČR v Tokiu již tradičně účastní i české firmy.

Martin Bulánek, obchodně-ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Tokiu