english  日本語  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Pixabay
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

V Japonsku se otevírá příležitost na trhu se šperkovými komponenty

Japonský trh se šperky a bižuterií patří mezi největší a nejvýnosnější na světě. Velkou oblibu na něm mají šperkařské komponenty. Aktuálně však jejich významný rakouský výrobce Swarovski trh opouští, když se rozhodl změnit svoji obchodní strategii. Tímto krokem také otevřel zajímavou příležitost pro české firmy více se v Japonsku prosadit.

Japonský trh se šperky a bižuterií je třetí největší na světě. Jeho obrat se odhaduje na 7 mld. euro a přibližně z třetiny se na něm podílí zahraniční společnosti. Zároveň se svojí kupní silou a zájmem Japonců o módu a design představuje mimořádně atraktivní, ale také konkurenční prostředí. A ačkoliv poptávka po luxusním klenotnickém zboží zaznamává sestupnou tendenci kvůli klesajícímu obyvatelstvu i domácí spotřebě, roste poptávka po ručně vyráběných a originálních doplňcích. 

Významnou pozici v Japonsku dosud zastávala známá společnost Swarovski, výrobce broušeného křišťálu, perel, skleněných přívěsků a komponentů. Když na konci minulého roku firma oznámila, že ukončí prodej jejích samostatných korálků, krystalů a komponentů, vzbudilo to rozruch. Jelikož firma patří co do šíře nabídky, tak i distribuční sítě mezi největší na světě, někteří znalci tohoto odvětví si začali pokládat otázku, kdo na zdejším trhu sortiment Swarovski nahradí. Jeho šperky a bižuterie jsou totiž v Japonsku velice populární. V průzkumu z roku 2016 se zařadil mezi TOP 25 šperkařských značek mezi nákupčími (21. místo) i zákazníky (14.).

Velký podíl na této popularitě měly šperkařské komponenty. Lze navíc očekávat, že pandemie pravděpodobně ještě posílila zájem o tyto produkty, protože lidé mohli využívat více volného času stráveného doma k vytváření vlastních šperků a dekorací z těchto výrobků, přičemž tento koníček jim může vydržet i při návratu do normálního života. V Japonsku se navíc komponenty často používají na zdobení nehtů, a tak i manikéři hledají alternativy ke Swarovski.

Mezi milovníky ručně vyrobených módních doplňků jako náušnice, náramky nebo náhrdelníky, jsou české šperky, bižuterie známé a mají i místní pozitivní ohlasy. Není proto překvapivé, že na některých japonských diskuzních platformách již byla v souvislosti s odchodem Swarovski jako alternativa uváděna Preciosa, český výrobce křišťálového skla z Jablonce nad Nisou. Např.  paní Masae Yamaoka, prezidentka Japan gluedeco association, sdružení věnující se ručně vyráběným dekorativním doplňkům, nedávno uvedla, že členové asociace budou po rozhodnutí Swarovski používat šperky právě od Preciosy. ČR má ale v tomto odvětví dlouhou tradici a více firem, které mohou o uvolněné pozice na japonském trhu soutěžit. A některé z nich jsou zde již i přítomné, např. Odvarka Bijoux, ŠENÝR nebo MISAMO - AAC, s.r.o. To potvrzují i statistiky mezinárodního obchodu. Co se např. skleněných šperků týče, již dnes jsou s výjimkou Číny do Japonska dováženy především z Rakouska následovaného s odstupem Českou republikou.

Úspěchu českých značek by mohl napomoci také posun k online nakupování, který se v Japonsku nevyhnul ani šperkům a bižuterii. Analýza jednoho prodejce diamantových šperků ukázala, že již 70 % jeho prodeje v Japonsku se uskutečňuje online a že více než 40 % zákazníků získává informace o designu, kvalitě a značce šperku na internetu ještě před tím, než jej koupí. Podobně roste vliv influencerů a marketingu na sociálních sítích. Vlivem těchto změn odpadá potřeba mít prostředníky, kteří na japonském trhu zajistí propagaci a prodej výrobku, ačkoliv platí známá pravda, že pro budování značky je vhodné mít oficiálního distributora a nabídnout komplexní sortiment nad rámec pouhých komponentů.

V neposlední řadě je Japonsko navíc u šperků bráno jako vstupní brána na další asijské trhy. Pokud firma uspěje v Japonsku, především v Tokiu, které v normálních časech navštěvují statisíce turistů zvláště z Číny a Jižní Koreje, má velkou šanci, že o její značku bude zájem i v dalších rostoucích asijských ekonomikách.

 

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Tokiu