english  česky  日本語 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vysoké náklady na suroviny a slabý jen ohrožují zotavení japonské ekonomiky z pandemie

Zotavování Japonska z hospodářských následků po pandemii nyní stojí na křižovatce, protože prudce rostoucí ceny surovin způsobené válkou na Ukrajině, umocněné slabým jenem se začínají projevovat na náladě v podnikatelské sféře.
 

Nejistota ohledně války na Ukrajině, další oslabování jenu jako vedlejší produkt výrazného uvolňování měnové politiky Bank of Japan (BOJ) a pandemická situace doma i v zámoří, zejména v Číně, která je hlavním obchodním partnerem, povedou podle ekonomů k větší opatrnosti firem.

Rychlé oslabování jenu na více než šestileté minimum zvýšilo u řady vedení firem pocit znepokojení a zkomplikovalo snahy o zotavení se z pandemie. Slabý jen zvyšuje dovozní náklady Japonska, které je chudé na suroviny.

Dle vyjádření hlavního ekonoma společnosti Mizuho Securities se zotavení Japonska z pandemie pozastavuje. I kdyby ceny ropy klesly, pro japonskou ekonomiku by to bylo stále dosti těžké. Pokud ceny komodit zůstanou na současné úrovni, zvýší se dovozní náklady Japonska v letošním roce oproti předchozímu roku přibližně o 90 mld USD.

Premiér Kišida nařídil do konce dubna vypracovat nový ekonomický balíček, který by měl zmírnit růst cen energií, komodit a obilí před klíčovými volbami, které se uskuteční letos v létě. Jeden z klíčových pilířů by měla být motivace firem, aby přenesly rostoucí náklady do cen finálních produktů.  Spousta firem nezvyšuje ceny z obavy ze ztráty odbytu. Dalším pilířem by mělo být rozšíření finanční podpory pro malé a střední podniky, které se potýkají s problémy. Aby vláda zmírnila dopady prudkého růstu cen energií na spotřebitelé, poskytuje velkoobchodníkům s ropou dotace na snížení maloobchodních cen. Tato metoda však může být podle ekonomů neúčinná. Ceny benzínu snížené těmito dotacemi mohou sice pomoci spotřebitelům, ale nesníží poptávku po energiích ani jejich dovoz. Což negativně ovlivňuje obchodní bilanci, která je jednou z příčin slabého jenu.

Navíc na rozdíl od Evropy či USA v Japonsku nedošlo v rámci zotavení z kovidové pandemie k prudkému nárůstu poptávky. Vlažný růst platů v době zvyšování cen může poptávku po zboží ještě více snížit.

Guvernér BOJ H. Kuroda zastává názor, že slabý jen je pro japonskou ekonomiku pozitivní. Uvolňování měnové politiky a oslabování jenu tak bude nadále pokračovat i díky dalšímu neomezenému nákupu dluhopisů.

Zpracovala: I. Leopoldová, ZÚ Tokio