english  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: University of Waterloo
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Příležitosti ke spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích s Kanadou začínají mobilitou a stojí na vhodné finanční podpoře

Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji mimo evropský prostor nabízí i přes svou náročnost příležitost propojení s předními výzkumnými organizacemi a inovativními firmami. Kanada jakožto země na 16. příčce v Global Innovation Index může být pro Česko perspektivním partnerem, nicméně klíčové je i vhodně zvolit nástroje k podpoře takovéto spolupráce, které se pokusíme shrnout.

Kanada vynakládá na výzkum a vývoj celkem 40 miliard kanadských dolarů a jak bývá obvyklé, největší podíl je financován ze soukromých zdrojů. Co se týká státní podpory, ústředně ji koordinuje National Research Council, který skrze klíčové agentury alokuje prostředky na jednotlivé programy podpory. Ačkoli v celkovém objemu nejsou kanadské programy natolik robustní jako u jejího jižního souseda a může tak být často zastíněna soustředěním na navazování spolupráce s USA, vybrané kanadské univerzity se řadí na přední příčky mezinárodních žebříčků. V horní stovce nejlepších vysokých škol dle Times Higher Education má Kanada čtyři vysoké školy a pět vysokých škol je na prvních 100 příčkách v inženýrských oborech.

Zároveň stojí za zdůraznění, že krom plošné podpory výzkumu kanadská vláda v poslední době aktivně prioritizuje vybraná strategická témata, od quantum computing až po vodík. Kanadská Quantum Computing Strategy zveřejněná v lednu 2023 rozšířila podporu této oblasti o 360 milionů dolarů, přičemž výzkum je jedním z jejích tří pilířů a zahrnuje i granty po mezinárodní spolupráci. Mezi další sektory, ve kterých se snaží Kanada přilákat nové projekty, inovace a talent, patří například zelené technologie (podporované např. v rámci Net Zero Accelerator Innitiative) včetně již zmiňovaného vodíku (v oblasti vodíkových technologií Kanada EU považuje za jeden z klíčových trhů pro další spolupráci, v současné době má uzavřena bilaterální memoranda o spolupráci s Německem nebo Nizozemskem). Klíčové jsou také technologie umělé inteligence, jejich aplikace ve strojírenství či zdravotnictví, ale i v dodavatelských řetězcích firem. Skrze Canadian Institute for Advanced Research (CIFAR) se snaží přední AI instituce lákat jak zahraniční studenty, tak zejména excelentní světové výzkumníky, kterým nabízí finanční podporu v projektech základního i aplikovaného výzkumu. Příležitosti jsou také v obranných (aktuálně např. výzva v rámci IDEaS – obranné aplikace kvantových technologií, kam se mohou zapojit i zahraniční vzdělávací instituce) a vesmírných technologiích, i díky dlouhodobému zapojení Kanady a národní agentury CSA do ESA.

Pro navazování meziuniverzitní spolupráce se jako první krok osvědčilo především rozvíjení mobility, které jsou kanadské vysoké školy poměrně otevřené. Příkladem může být například dlouhodobá spolupráce Technické univerzity v Liberci s Conestoga Polytechnic, s níž závěrem roku uzavřela memorandum i VŠB-Technická univerzita v Ostravě. Lze zmínit také spolupráci CEITEC VUT a Waterloo Institute of Nanotechnology, která navazuje na jednání realizovaná v uplynulém roce za podpory GK Toronto. Technické obory na University of Waterloo se přitom umísťují v horních desítkách příček světových žebříčků univerzit.

Pro meziuniverzitní mobilitu lze využít především financování Erasmus + či Erasmus Mundus, celkově mezi lety 2015 a 2020 proběhla mezi Kanadou a EU mobilita kolem 3400 studentů a zaměstnanců. Mobilita může být dále pak podpořena financováním z programu Marie Curie Sklodowská v rámci Horizon Europe. Pro mobilitu na kanadské straně včetně odborných stáží jsou zároveň k dispozici programy organizace Mitacs. Například v programu Globalink Research Award je Česká republika zemí, s níž lze mobilitu různé úrovně studentů a akademických pracovníků z tohoto nástroje financovat, za spolufinancování na straně dané organizace resp. partnerské výzkumné skupiny. Pro mobilitu zaměstnanců lze využívat také program Mitacs-MSCA. Mobilita může zároveň přinést příležitost nahlédnout do poměrně odlišného modelu výuky na školách, které praktikují takzvaný systém „coop“. Studenti se v jeho rámci povinně účastní placených stáží zařazených mezi bloky studia. Obecně je však u mobility nutno zdůraznit, že i přes bezvízový styk EU s Kanadou je pro řadu pobytů nutno získat víza, což doporučujeme řešit s dostatečným několikaměsíčním předstihem.

Nástroje pro společné výzkumné projekty mezi Kanadou a Českou republikou jsou v současné době poněkud omezenější, avšak některé příklady je možno uvést také. Velmi pozitivní zprávou především je, že Kanada závěrem loňského roku dokončila neformální vyjednávání o zařazení do Horizonu Europe jako plně asociované země a rozběhla se formální část jednání. Kanada by se tak měla stát asociovanou zemí programu pravděpodobně již tento rok a kanadští výzkumníci získají rovný přístup do téměř všech akcí a nástrojů Pilíře II. Kanada je rovněž zapojená do programů EUREKA  a Eurostars, které mohou využít i české subjekty, stejně jako řadu cofundových programů. Konkrétně lze zmínit otevřené výzvy s Québecem v programech ERA-MIN 3 (call do 30.3.2023 v oblasti neenergetických nezemědělských surovin) a QuantERA II (call do 11.5.2023 v oblast výzkumu kvantových technologií). Na bilaterální úrovni je v omezené míře k dispozici program DELTA 2 Technologické agentury ČR, na který naváže program Sigma. Výzvy probíhají s provincií Québec v sektoru aerospace, dále pak proběhly výzvy s provincií Alberta, s níž je návazná spolupráce po změně administrující organizace v řešení.

V oblasti spolupráce v inovacích Kanada skýtá i řadu možností pro firemní spolupráci a pro české startupy. Již zmíněná organizace Mitacs nabízí programy pro stáže ve firmách, či spolupráci kanadských firem s evropskými partnery při pronikání na trh EU, což může v některých případech být atraktivní. Pro české startupy a inovativní firmy je pak především k dispozici řada lokálních inkubátorů, které nabízí služby od soft landing, přes hledání investorů, až po prostory a specifické technické vybavení. Mezi nejznámější a nejnáročnější organizace patří bezpochyby MaRS Discovery District v Torontu, Creative Disruption Lab, či Venture Labs a řada dalších. GK Toronto a agentura CzechInvest proto zpracovali přehled vybraných inkubátorů, které mohou napomoci konkurenceschopným českým firmám ve vstupu na trh, k dispozici v  přehledu online a ve zobrazení na mapě zde.

V souboru online naleznete stručný přehled vybraných finančních programů k česko-kanadské výzkumné a inovační spolupráci. Více se o příležitostech a nástrojích dozvíte také v záznamu webináře pořádaného s albertskou organizací ECCIR, Generálním konzulátem v Torontu a agenturou CzechInvest v prosinci 2022. Záznam je k dispozici zde na Youtube. V případě zájmu o detailnější konzultaci aktuálních nástrojů financování neváhejte kontaktovat GK Toronto.

Eva Libs Bartoňová, GK Toronto

Karolína Konicarová, CzechInvest