-Kde jste pracoval předtím, než jste přijel do Mongolska?

Od roku 2003, kdy jsem skončil studium na univerzitě, pracuji v diplomacii a v oblasti zahraničních vztahů.

V roce 2003 jsem vyhrál konkurz na práci v Kanceláři prezidenta republiky a v roce 2004 jsem tam začal pracovat nejprve na pozici analytika zahraničního odboru a poté jako zástupce ředitele. V kanceláři prezidenta jsem pracoval téměř 10 let. Poté jsem nastoupil na české Ministerstvo zahraničních vztahů, na Odbor států Severní a Východní Evropy a následně od roku 2013-2017 jsem byl vyslán jako velvyslanec ČR do Dánska. Od září tohoto roku mám tu čest zastupovat Českou republiku v Mongolsku.

-Byl jste v Mongolsku někdy předtím?

Ano. V roce 2006 jsem přijel jako člen delegace oficiální návštěvy prezidenta ČR do Mongolska. Myslím, že to bylo v červnu. 

-Jak si zvykáte na mongolskou zimu?

My Češi máme zimní období rádi. Náš národní sport č. 1 je lední hokej. Češi jsou i dobří lyžaři, protože naše země je obklopena horami. O vánocích jede celá rodina na sjezdovky a tím trávíme volný čas společně.  Jsem rád, že jsem přijel do Mongolska.  Je zde v blízkosti města například Sky resort, a tak máme s manželkou možnost jezdit o víkendu lyžovat. Zároveň s mongolskými partnery hledáme možnosti spolupráce v rozvoji ledního hokeje v Mongolsku. Jak jsem již uvedl, pracoval jsem v Dánsku. V době pobytu tam se mě také ptali, jestli mi není v Dánsku zima. Odpovídal jsem, že jsem se do Dánska nepřijel opalovat.

V Ulánbátaru je v zimě nejpalčivějším problémem znečištění ovzduší. Tento problém se však nedá řešit tak snadno. Leda, že bychom snad měli kouzelný proutek. Pevně však věřím, že se i tento problém podaří postupně vyřešit, neboť přicházejí nové technologie. I ze strany mongolské vlády je podporována řada programů na výstavbu bytů, které by měly nahrazovat jurtoviště.

-Mongoly bude asi nejvíce zajímat, co budete dělat pro zlepšení vztahu obou zemí? 

Mou prioritou je rozvíjet obchodní vztahy mezi oběma zeměmi. V politické rovině k sobě mají naše země velmi blízko. Před rokem 1989 studovalo v tehdejším Československu tisíce Mongolů a naopak mnoho Čechů a Slováků, například geologové, přijíždělo do Mongolska pracovat.  Také české výrobky jsou zde velice dobře známé.  

České velvyslanectví se zároveň bude zasazovat o udržení kontinuity návštěv na nejvyšší úrovni, i na té expertní. Pracujeme na tom, abychom podepsali dvoustranné dohody. V první polovině roku 2018 by mělo dojít k podpisu Dohody o spolupráci v sociální ochraně a Dohody o readmisi. Hodláme rozvíjet dvoustrannou ekonomickou diplomacii a přivést zpátky české výrobky, které sem byly dováženy v minulosti a mají skvělé jméno: známé motocykly JAWA, české autobusy, boty značky BAŤA apod. Také bychom rádi do Mongolska vyváželi traktory ZETOR, automobily ŠKODA, vojenské či důlní nákladní vozy značky TATRA apod.

Na expertní úrovni se mezi oběma zeměmi diskutuje o větších investicích v oblasti zemědělství a energetiky, které jsou pro Mongolsko důležité. Příští rok si budeme připomínat 100. výročí samostatnosti ČR.  V rámci oslavy tohoto výročí plánujeme ve spolupráci s mongolskou filharmonií organizovat koncert české klasické hudby, či vystavit dílo představitele českého moderního umění.

-Mongolové mají zájem pracovat v ČR. Nedávno byl změněn systém na získání termínů k podání žádostí o víza. Mohl byste o něm stručně informovat?

Registrační systém byl změněn úplně a veškeré informace jsme zveřejnili na webové stránce českého velvyslanectví. Je třeba zdůraznit, že žádný systém nevyřeší převis poptávky po vízových titulech.  Ale od příštího roku by díky připravovaným změnám mělo být snadnější získat termín pro podání žádosti o krátkodobá Schengenská víza.

-ZÚ ČR je velvyslanectvím, na které se obrací poměrně mnoho lidi ve srovnání s ostatními ambasádami v Mongolsku. Většina žádostí o víza je zamítána. V čem dělají Mongolové chyby při žádání o víza?

Nejsem stejného názoru jako Vy, že je většina žádostí zamítána. Vzhledem k tomu, že se jedná o interní záležitost, nemohu Vám říci, kolik procent je zamítnutých. Většina žadatelů je však úspěšná. Ti, jejichž žádosti byly zamítnuty, nedoložili veškeré potřebné dokumenty. Podle mého názoru by Mongolové ještě předtím, než podávají žádost o víza, měli pečlivě přečíst a prostudovat informace na naší webové stránce.

-Občané, kteří žádali o pracovní víza, dostávají odpověď za 2-3 někdy i až po 3-4 měsících! Je to dlouhá doba. Někteří lidé věří, že budou mít víza, odejdou z práce a začnou se připravovat na odjezd do ČR.  Je však pravděpodobnost, že nedostanou vízum.  Je možno nějak zkrátit dobu kontroly vízových materiálů?  Předchozí velvyslankyně Ivana Grollová tuto problematiku vysvětlila ve spojitosti s nedostatečnou personální kapacitou ambasády.

Vydávání víza není závodem, ve kterém by jednotlivé ambasády soutěžily. Velvyslanectví ČR navíc při přijímání žádostí zastupuje 5 členských států Schengenského prostoru. Pokud je podána žádost o Schengenské vízum či vízum do 90 dnů, tak jej vyřizujeme obvykle do 5 pracovních dnů. Dle Schengenského vízového kodexu máme přitom 60 dnů na kontrolu vízových materiálů. Ale lidé, kteří žádají o krátkodobé vízum, dostávají vízum do 5 pracovních dnů.

V případě žádostí o dlouhodobá nebo pracovní víza, je to trochu složitější, protože takoví žadatelé musejí doložit mnoho různých dokumentů. Právě proto je potřeba delší doba na jejich jednotlivou kontrolu. Téměř 80% z těch, kteří žádají o dlouhodobé vízum, nemají zkompletovány všechny požadované dokumenty. Pracovníci ZÚ z konzulárního úseku poté musí věnovat mnoho času kontrole dokumentů a zpětnému poskytování informací žadatelům o chybějících dokumentech.

Chci však zmínit, že právě pracujeme na tom, abychom systém vydávání víza zlepšili a zkrátili dobu kontrolování materiálů. Brzy by v Ulánbátaru mělo být zřízeno náběrové vízové centrum. Toto centrum bude mít na starosti krátkodobá Schengenská víza. Velvyslanectví by tak mělo být schopno nabírat více žádostí o dlouhodobá víza a zaměstnanecké karty.

-Co Mongoly nejvíce zajímá je právě vízová problematika. Aby dostali termín na dlouhodobá a pracovní víza, musejí volat na ZÚ jen v pátek. Existuje možnost, aby mohl volat dvakrát týdně?

Nový systém k získání termínu na podání žádosti jsme zavedli teprve nedávno. Velvyslanectví nemá možnost zvednout telefon všem volajícím. Dříve jsme přes online systém zkoušeli tzv. nekonečnou frontu, tedy registrovat každého, kdo žádal o termín. Výsledkem bylo, že do r. 2030 bychom nemohli žádného dalšího žadatele přijmout, a jen bychom vyřizovali žádosti těch, kteří se do systému zaregistrovali.

Pro získání termínu po telefonu stačí jeden den. Pokud bychom na objednávání vyčlenili dva dny v týdnu, pak budeme mít pouze 3 dny na samotné přijímání žádostí a nebude nám stačit čas na kontrolu materiálů.

-Asi budeme muset čekat až do otevření vízového centra?

Při zavadění jakéhokoliv nového systému existuje tzv. přechodná doba. Samozřejmě je to složité pro ZÚ i pro samotné žadatele. Proto prosím mongolské žadatele o trpělivost. Toto je jen přechodná doba. Budeme se snažit pracovat na tom, abychom zavedli ještě lepší nový a jednodušší systém.

-Mnoho mongolských občanů žije a studuje v ČR. Je skutečně v ČR tak mnoho pracovních míst? Jaký druh průmyslu je v ČR nejvíce rozvinutý?

Z členských států EU má ČR nejnižší nezaměstnanost. Co se týká mongolských občanů, většina z nich pracuje ve výrobních závodech. Významnou součástí české ekonomiky je průmysl, zejména strojírenský, chemický a potravinářský. Češi jsou ve světě známí v oblasti výroby strojů, letadel, automobilů a jejich náhradních dílů, zpracovatelských linek, ale i díky špičkovým technologiím.

-Kolik bylo investováno z ČR do Mongolska v loňském a letošním roce a do jakých oblastí bylo investováno?  Mohl byste uvést některé z nich.

V minulých letech se obě naše země zaměřovaly na společné rozvojové projekty. Do těchto projektů bylo do dnešního dne vloženo formou nevratné pomoci cca 50 mil. USD. V průběhu příštích 3 let budeme usilovat o to, aby české investice do Mongolska dosáhly v milionech amerických dolarů minimálně dvouciferné hodnoty.  

-Na jaké úrovni je současný vztah obou zemí? 

Vztah obou zemí je přátelský a blízký a i nadále se bude zlepšovat. Obě naše země úspěšně přešly od centrálně plánované ekonomiky k ekonomice tržní, od komunismu k demokracii. Proto i teď zůstala v některých oblastech, zejména v obchodních projektech, silná tradiční spolupráce.

-Kolik Mongolů v současnosti žije v ČR?

V ČR žije přibližně 10.000 Mongolů.

-Je to mnoho. A kolik Čechů žijí v Mongolsku?

Dle naší statistiky žijí v Mongolsku dlouhodobě zhruba tři desítky Čechů.

-Důležitou součástí spolupráce je oblast školství. Kolik vládních stipendií poskytuje ČR ročně?

Jsem stejného názoru jako Vy, že spolupráce v oblasti školství je velmi důležitá pro obě země. Důkazem toho je skutečnost, že do roku 1989 v Československu vystudovalo kolem 20000 mongolských studentů. V současné době jsou to právě oni, kdo přispívají k rozvoji vztahů obou zemí.

V současnosti neposkytujeme tolik stipendií jako dříve. Každý rok poskytujeme pět vládních stipendií. Kromě vládních stipendií jsou i však i jiné možnosti financování studia na českých vysokých školách pro mongolské studenty. Aktuálně v ČR studuje zhruba 80 mongolských studentů.

-Studiem medicíny jsou slavné Kuba a Německo, a přípravou technických expertů je známá ČLR. V jakých směrech umí nejlépe studenty připravit Česko? 

České vysoké školy připravují nejlepší odborníky v technických oborech. Mnoho mongolských studentů absolvovalo  české technické univerzity a dnes pracují například v oblasti strojírenství, průmyslu, železniční dopravě či v oblasti zemědělství.

-Pokud byste uvedl z posledních příkladů ekonomické spolupráce nebo z ostatních sektorů?

Jsem v Mongolsku jen málo přes 2 měsíce.  Od příjezdu se setkávám s ministry, abychom pohovořili o možnostech další spolupráce. V současně době úspěšně pokračuje český investiční projekt spojený s výstavbou bytových domů ve městě Erdenet. Prověřuje se také možnost postavit v Erdenetu masokombinát.

Obecně, české firmy mají zájem spolupracovat v oblasti zemědělství, energetiky a letecké dopravy, těžebního průmyslu a rozvoji infrastruktury, ale i ve zdravotnictví.

Projekt, který nemohu opomenout je „Lesnický projekt“, který je realizován v somonu Sharyn gol v provincii Darkhan-Uul. Tento projekt je pilotní, a měl by se stát vzorem pro stejné projekty i v ostatních částech Mongolska.  

-Jak jste říkal, byl jste v Mongolsku již v roce 2006.  Jak se změnilo město Ulánbátar od té doby?

Od té doby se velmi rychle proměnilo. Vyrostla řada moderních domů. Mongolové jsou velmi pracovití, a pokud jde o ekonomický vývoj a potenciál Vaší země, hodnotím ho velmi pozitivně.